Jak bylo a jak bude dál?
- Snažení
- Anas22
- 17.10.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Do 10. června 2010, když se mrknu zpět, jsem vlastně žila parádní a bezstarostný život. Po tomto dni se všechno převrátilo naruby.
Bylo to před rokem. Měla jsem bolesti v podbříšku, špinila jsem a celkově mi nebylo fajn. Čekala jsem až skončí víkend, že si hupsnu na gyndu. Byli jsme s přítelem nakupovat v Hornbachu a já jsem si připadala, jako bych byla těhotná v nějakém pokročilejším měsíci. Normálně jsem vyvalila pupek, chytla se za záda a připadala jsem si jako blázen. Antikoncepci jsem brala pravidelně, jen občas o pár hodin později - to byla nezodpovědnost. No, a jak jsme jeli domů, řekla jsem příteli, ať mi zastaví u lékárny, že si koupím nějaké prášky proti bolesti. Koupila jsem si ale těhotenský test. To jsem samozřejmě neřekla. Věděla jsem, že není možné, abych byla v tom. Tak nač plašit ostatní. Ale jen tak pro jistotu.
Doma jsem si ho udělala. Nic tam nebylo, ale najednou se tam začalo něco, co by tam nemělo být, objevovat. Jen slabounce. Tak jsem to ukázala jak přiteli, tak i mamině. Nikdo tam nic neviděl. Bylo pondělí a já jela na gyndu - doktorka měla dovču. A na pohotovost jsem nejela, zas tak strašně mi nebylo. Ale pořád mi hlodala v hlavě ta slaboulinká čárka, kterou nikdo jiný neviděl, ale já věděla, že tam je. Tak jsem si udělala další test a ona tam byla zase a už dobře viditelná. To byl zrovna pátek a přítel byl v hospodě. Napsala jsem mu smsku, že bych s ním potřebovala mluvit. Asi něco tušil, protože byl doma jako na koni. Tak jsem nic neřekla, jen jsem ukázala test. Odešel do ložnice a začal křičet radostí. Došel, plakal, objal mě a řekl, že to zvládnem, že bude vše v pořádku. Brečela jsem, protože jsem tušila, že nebude. Začalo mě i píchat pod levou klíční kostí. o tom jsem si zjistila, že to vše nasvědčuje mimoděložnímu těhotenství.
No a tak jsme oba jeli v pondělí na gyndu, to už paní doktorka ordinovala. Jirka si vzal dovolenou, aby mohl být se mnou. Doktorka mě vyšetřila a řekla, že tam NĚCO je. Ale že neví. Že by se s toho mělo vyvinout normální těhotenství. Tak mě nechala týden doma v klidu, v nejistotě, že mám přijít za týden. Začali jsme si tak trošku zvykat na to, že bychom se mohli rozrůst. Oba jsme byli nervózní. Ale bohužel, za týden se ukázalo, že je to opravdu mimoděložní. Tak šup do nemocnice. Jura byl pořád se mnou, asi to zvládal mnohem hůř než já. Když mě dovezli po laparoskopii, měl úplně rudé oči. Celou dobu proplakal. Byla jsem hodně unavená, bylo asi 5 hodin odpoledne. Tak jel domů. A mě večer navštívili doktoři.
Hned jsem se ptala na to, kdy to můžeme zkusit znovu. A dostala jsem další ránu. Gynekoložka mi nezjistila, že trpím endometriózou. A to jsem k ní chodila od třinácti. A aby toho nebylo málo a u čeho jsem se málem zhroutila bylo to, že od narození mám vadu, a to takovou, že nemám vyvinutý levý vaječník ani vejcovod. Tohle jsem se dozvěděla AŽ ve svých 22 letech. Takže doktoři mi ten jediný vaječník, který jsem měla, museli zanechat, abych měla alespoň nějakou naději na děti. Pak mě propustili a měla jsem jít na kontrolu ke své gynekoložce. Tak jsem šla. A paní doktorka mě ani neprohlédla ani mě nepustila do ordinace, mluvila jsem jen ze sestrou. Chtěla jsem si promluvit o tom, co bude dál, co mě čeká a jak budeme moci založit rodinu. A odcházela jsem ve stejné nevědomosti, jako jsem přicházela.
Asi po čtvrt roce jsem vyměnila doktorku za jinou, za sympatickou, příjemnou slečnu, která byla ochotna mi vše zodpovědět, pomohla mi hodně. A jsem moc ráda, že jsem přešla od té staré, která zanedbala, co mohla. Ta nová mi řekla, že když budu chtít mimčo, abych to zkusila normální cestou. Že na umělé oplodnění myslet zatím nemám. No, uběhl u nás skoro rok, nemluvili jsme s přítelem o tom, že by jsme to zkusili znovu, nějak to vyšumělo, protože jsem byla čerstvě vyučená a nemám práci. Celou dobu se ale trápím tím, co se stalo a nevím co bude dál. Našla jsem si práci, bohužel jsem musela odejít, protože se tam prodávalo dětské oblečení a já to nezvládala, bylo to psychicky náročné. No a od té doby zase hledám práci. Mezitím otěhotněla naproti nám jedna slečna, za chvíli nato jedna sousedka a nakonec mám na očích v ulici tři šťastné těhulky - jedna už je vlastně mamina. Když je vidím s kočárkem, jak jsou šťastné, říkám si, že jsme´už mohli mít pětiměsíčního prcka…
Přítel vidí, jak mě to deptá, a tak jsme se rozhodli do toho taky praštit. Pokoušíme se teprve asi deset dní, ale mám strašný strach, že se bude vše opakovat. Že se to stane znovu. Když jeden vaječník nemám a druhý mám operovaný, myslím že je minimální šance na normální těhotenství. Ale zase si říkám, že když mi to gynekoložka doporučila… Čekám pořád, kdy začnu krvácet nebo kdy mě píchne pod levou klíční kostí. Asi už magořím. Ale poslední dva dny jsem nadmutá jako koza, mám pořádné větříky a docela mě bolí vlevo podbříšek a žaludek mám jak na vodě. Mám neustálý stres. Ovulaci jsem měla asi před třemi dny, tak nevím co si mám myslet. Asi mi nezbývá nic jiného než doufat a modlit se, aby to neznamenalo nic špatného.
Přečtěte si také
Jsem organizovaná, ale iritují mě ženy, co přesypávají mouku do krabiček
- Anonymní
- 23.09.26
- 4837
Občas mám pocit, že bych potřebovala mít život víc pod kontrolou. Pak otevřu sociální sítě a vidím kuchyň, kde má někdo přesypanou mouku do nádoby s popiskem FLOUR, a okamžitě chuť organizovat svůj...
Odmítla jsem opilého šéfa. Od té doby mám v práci peklo a přemýšlím o výpovědi
- Anonymní
- 23.09.26
- 1109
Pracuji v jedné marketingové agentuře. Jsem tu už pár let a vždycky to bylo fajn. Můj šéf je sice trochu zvláštní člověk, ale vždycky jsem s ním tak nějak vycházela. A pak jsme jeli na...
Myslela jsem, že manžel chodí jen s kamarády na pivo. Pak jsem zjistila pravdu
- Anonymní
- 23.09.26
- 1590
Manžel mi roky říkal, že když jde večer ven, sedí s kamarády v hospodě. Nikdy jsem to neřešila. Máme děti, práci, hypotéku a každý občas potřebuje vypadnout z domu.
Měli jsme se nastěhovat k sobě. Po jeho návrhu uvažuji spíše o rozchodu
- Anonymní
- 23.09.26
- 5137
S přítelem jsme spolu dva roky a náš vztah fungoval do teď skvěle. Když přišla řeč na společné bydlení, přišlo mi to jako přirozený posun. Dohodli jsme se, že se přítel nastěhuje ke mně i se svým...
Zjistila jsem, že moje děti mají úplně jinou představu o tom, co je drahé
- Anonymní
- 23.09.26
- 943
Věta „Mami, kup mi to, stojí to jen dvě stovky“ mi nedávno doslova vyrazila dech. Vlastně jsem si do té doby ani moc neuvědomovala, že moje děti žijí v naprosté nevědomosti. Tak nějak jsem myslela,...
„S tou ženskou si jenom kazí život.“ Tchyně mě pomlouvá, ale neví, že to vím
- Anonymní
- 22.09.26
- 3460
„S tou ženskou si jenom kazí život. Kdyby byl sám, mohl mít dávno děti.“ Ta věta mě zastihla ve chvíli, kdy jsem stála v naší kuchyni a skládala nádobí do myčky. Přes zeď jsem slyšela hlas...
Kolegyně přes léto příšerně přibrala. Mám se jí na to zeptat, nebo to ignorovat?
- Anonymní
- 22.09.26
- 6191
Dnes už je povědomí o důvodech nabytí větší hmotnosti daleko rozšířenější než dřív. Když se kolegyně po dvou měsících vrátila do práce s deseti kily navíc, zbystřila jsem.
Kamarádka mi přivezla dárek, který nepotřebuji. Bylo mi hloupé to odmítnout
- Anonymní
- 22.09.26
- 1737
S kamarádkou se známe snad patnáct let, takže už se známe dost dobře. Když mi před časem říkala, že doma vyklízí kuchyň a má nějaké věci navíc, vůbec jsem tomu nevěnovala pozornost. Říkala jsem jí,...
Ve školce je dcera andílek. Doma kvůli maličkostem křičí a kope nohama
- Anonymní
- 22.09.26
- 1273
Učitelky popisují naši pětiletou dceru jako klidnou a poslušnou holčičku. Jenže chvíli po návratu domů přichází pláč, křik a někdy i kopání. Dlouho jsem si myslela, že dělám něco špatně. Pak mi...
Dcera babičce schovala drahý šperk. Ta pak obvinila mě, že jsem ho ukradla
- Anonymní
- 22.09.26
- 1322
Byly jsme s Aničkou na návštěvě u mé babičky. Je jí 85, nohy jí moc neslouží, ale paměť má jako slon. Aničce je pět let a má období, že miluje šperky a vše, co se třpytí. Když jsem odběhla pro...
Pěkný den Radka
). Výsledek - viz metřík 
. (kdyby si se dostala na muj deníček zjistíš že si spermíci našly cestu přez prášky)Držím moc palečky 
Snad nám sem dáš pak taky vědět,jak to tedy dopadlo 