Jak jsem cestovala :-)

Ten den byl divný už od rána. Vše mi padalo, nic se nedařilo, a tak jsem na konci dne byla ráda, že jsem doma. A to jsem nevěděla, jak strastiplná cesta mě čeká...

Byla středa ráno a volala Zuzka: „Nechceš se mnou jet na výlet?“
Ona je obchodní zástupce pro zdravou vyživu a jela jsem s ní už několikrát. Kdybych tušila, co nás čeká, asi bych s díky odmítla.

Ptám se jí, kam jede, že nemůžu moc daleko, že přijde dcera ze školy. Utvrdila mě v tom, že pojedem jen do 15 km vzdáleného města, že to stihnem. Tak jsme teda vyrazily.

Dojely jsme, vyřídily a ona, že zajedem ještě do Moravské Třebové, tak se nasedlo a hurá jelo se. A jak to tak bývá mluvily jsme a mluvily. Zuzka najednou zvážněla a povídá: „Peti, nevíš, kde jsme nějak to tady nepoznávám?“ a já že to vím zcela jistě, že jsem tudy jela s přítelem a že je to směr Mohelnice. Cože, no taky dobrý… Tak dojedem tam a jedem zpět.

Dojely jsme do Mohelnice, daly si tam oběd a ona říká: „Asi to nestihneš tu dceru:“ a já, že to nevadí, že má klíče a že zavolám do družiny a vzkážu jí, že se chvilku zdržím. Tak se tak stalo, dceři vyřízeno a my se ujaly jet domů.

Vyjíždíme z Mohelnice, jedeme, jedeme a najednou jsme zpátky v Mohelnici!! No to snad néé… :-D :-D Obě jsme vyprskly smíchy s tím, že se nemůžeme vymotat. Tak znova. Najely jsme na nějakou silnici a Zuzka se hleděla hledat nějakou ceduli. Pak nějakou uviděla a že mám přečíst, co tam je.: „No Peti, co tam je napsaný.“ Já se jen na ni podívala a zcela vážným hlasem říkám: „směr Praha!“ :-D

Tak dupot na brzdu a při nejbližší možné příležitosti jsme jely zpět do Mohelnice. Tam se poctivě zeptaly na cestu a konečně už jsme jely tím správným směrem. Psala jsem příteli, co se nám stalo, tak volal Zuzce: „Dobrý den, já volám na ten inzerát, nechám se u vás zaměstnat jako osobní řidič:“ :-D

„Děvčata, pokud nebudete vědět, kam dál, zavolejte mi a já vás budu navigovat, abyste nedojely do Říma, protože jak známo, všechny cesty vedou do Říma.“ Smál se tak, že jsem to slyšela i já a to neměla Zuzka reproduktor na mobilu. Smát se nám ztraceným a bloudícím ženám, :-D to nebylo od něho hezké. :-)

No, štastně jsme dojely domů. Zazvoním na dceru, protože ty klíče byly jediný, co jsem měla a druhé měla sestra v sousedním městě. Zvoním a nic. Podruhé, potřetí a pak dcera otevře vchodové dveře a nešťastně mi oznamuje, že ty klíče ztratila. Kámoška se smála a na mě šly mrákoty. To snad ne, co teď. Tak se rozhodlo, že nás Zuzka zaveze k sestře. A já ji říkám: „Je to jen do sousedního města, ne, že dojedem někam jinam.“ „Ne neboj, teď už to bude dobré“, ujistila mě.

Dopadlo to tak, že jsme šťastně dojely k sestře, zase zpět daly jsme si u nás kávu a já se těšila do horké vany, protože jsem za to odpoledne byla tak zmrzlá, že jsem myslela, že se ani nezahřeju.

Byl to opravdu dobrý den a já se smála ještě dlouho poté, co se přítel ujistil, že jsem doma a v pořádku. Tak všem přeji jen dobré a nebloudící cesty, jak na silnici tak v životě… :-)

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Petík K
5162
4.12.13 07:20
:lol: :lol: :lol:
  • načítám...
  • Zmínit
evick2
3540
4.12.13 07:34

Hehe :D :D paráda
Takhle jsme s manželem chtěli jet jednou do Č. Lípy a v těch vesničkách kolem byla samá objížďka a my se pokaždé vynořili ve Volfaticích či jak se to jmenovalo.. mohla bych přísahat že jsme pokaždé jeli jinudy a co to tu je? Volfartice!! :D :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
-Evka-
3743
4.12.13 08:49

Takové příběhy si člověk bude pamatovat a jednou o nich vyprávět jako o těch nej!

Sami s úsměvem prožíváme podobné při cestování vlakem nejen po ČR ale i v zahraničí a pokud nás netlačí nějaký jediný a nenahraditelný přípoj, bereme okamžitou situaci s úsměvem.

  • načítám...
  • Zmínit
1.zizi
4.12.13 12:11

Ted budu asi za trotla, ale kdyz sme jeli do nemecka do zabavniho parku skoro az k francii, tak jak jsem zvykla z cech, kdyz pri smerovce je i misto, jakym je to smerem, tak me hrozne udivovalo, ze pokazde bylo ausfahrt a ja se hrozne divila, co je to za velke mesto, ze to ma tolik odbocek a chtela jsem se tam stavit na nakupy :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: (nemecinu nemam rada a neumim, protoze anglicky se domluvim i v nemecku :mrgreen: )

  • Upravit
Mamkazprahy11
4.12.13 12:54

Hezky ;) jen jsem nepobrala to s tema klicema. Ty jedes na výlet, nemáš své klice a jediny kdo je ma je tvá dcera a sestra? Jinak fajn ;-)

  • Upravit
madanga
4144
4.12.13 16:55

Jo, jedny klíče mám já a druhý dcera, ale ty si půjčila moje sestra a tak jsem dceři dala své..a ona je ztratila, tak jsem musela za sestrou pro ty druhý..

  • načítám...
  • Zmínit
MartinaIrena
25151
4.12.13 17:51

Jo jo, já taky takhle bloudím. Jednou jsem najela na dálnici, ale na špatnou a místo do Poděbrad jsem z Prahy dojela do Mladé Boleslavi. Takže dobrý, jen úúúúplně jiný směr. :lol: :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Roxelli
844
4.12.13 21:12

…

Příspěvek upraven 03.01.15 v 00:11

  • načítám...
  • Zmínit
andrejickaa
70
5.12.13 18:11

My zeny mame opravdu skvely smysl pro orientaci :) krasny clanek!

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

O tom, jak mi to nejde

Lucie

Já rodit na Štědrý den nebudu