Jak jsem si všechno naplánovala

Jsem ten typ – první auto, první dovolená v Jugoslávii, první dítě. V práci organizuji a plánuji život lidem okolo, takže když jsem se před rokem a půl vdala, přišel na řadu plán první dítě :). Neúspěch jsem si nepřipouštěla, komplikace byla rozhodnutá řešit až nastanou. To jsem se ale spletla.

Někde na netu jsem se dočetla, že děti narozená na začátku roku mají výhodu oproti vrstevníkům. OK, takže dítě by se mělo narodit leden/únor… no radši leden, ať je to sychr. Na prstech jsem počítala měsíce, kdyže se na to početí vrhnem. Vyšel mi květen. Doma jsem tedy vyhlásila květen a pro jistotu hned objednala na květen desetidenní dovolenou v Itálii. Prověřené městečko, hotýlek, písek, slunce, to musí klapnout. Na začátku zimy jsem vysadila antikoncepci, aby se tělo stihlo po těch 15 letech antikoncepce „vzpamatovat“ a „rozjela to“ :-)

V pracovním kalupu jsem si nějak opomněla všimnout, že moje jinak železně pravidelná menstruace se někde zdržela. No v únoru se dostavila, takže co, že jo. V březnu zase zpoždění o 14 dnů a pak nic. Další přišla na začátku května, nervózně jsem zírala na termín objednané dovolené, ale to bylo až za deset dnů. No tak holt početí proběhne až na konci dovolené, alespoň bude čas na trénink :-) Jsem holka šikovná, že jsem to objednala na celých deset dnů…

Jenže pak byl den odjezdu a já menstruovala jak nikdy. Můj plán dostával vážné trhliny, ale já to ještě nevzdávala. No, trochu obavy jsem začala mít, když manžel v Rakousku poznamenal, že je škoda, že jsme si nevzali lyže. Přes lijavec venku byly celou cestu vidět zasněžené vrcholky. Další rána přišla, když jsem zjistila, že se mi omylem v euforii podařilo objednat hotýlek úplně v jiném městečku, než jsem chtěla. No, zkrátím to. Menstruovat jsem nepřestala až do konce dovči, venku lilo nepřetržitě celou dobu. Manžel byl jako vždy báječný, sice si neodpustil „vtipné“ poznámky, ale nepřetržitým shoppingem mě udržoval v dobré náladě :-)

Po návratu z dovolené jsem usoudila, že je asi něco špatně a ještě v neděli vyrazila do místní nemocnice, aby se mnou už něco udělali. Protože v této nemocnici je i porodnice, vyslali mě rovnou tam. Doktor to ohodnotil slovy, že je výborné, že po třech týdnech jdu v neděli, ale ať mi tedy vezmou krev. Hcg vyšlo zvýšené, verdikt samovolný potrat, nechávají si mě na pozorování. Cože? Vždyť jsem to měla naplánované, báječně vymyšlené. Najednou mi spadnul na hlavu panelák. Kašlu na nějaké plány, já jsem byla těhotná a už nejsem, já to takhle nechci, já chci to miminko zpátky! A pak zase nastoupil rozum: to se stává, to je normální, není to neobvyklé, nic to neznamená, můžu mít ještě tucet dětí atd. atp.

Pak domů, za pár týdnů kontrolní prohlídka na gynekologii. V klidu doktorce vypravuji tu moji menstruační historii a překvapuje mě, jak jí tvrdnou rysy. Říká, že to ale není normální a vypisuje dlouhou žádanku na odběry krve. Mám tam dojít okamžitě. Za dva dny zírám u ní do výsledků, prý mám nízké hladiny hormonů. Čísla z výsledků jsou žalostně hluboko pod těmi, které jsou prý „normální“. Neovuluji. Takže žádný přirozený potrat, jen menstruační anomálie.

Přichází plán B. Dostávám Clostylbegit a začínají pekelné čtyři měsíce. Mám smůlu, vedlejší účinky se rozjíždějí v plné parádě. Třeští mi hlava, jsem zmatená, hned první měsíc na prázdném podzemním parkovišti v tom stavu nabourám naše auto tak, že oprava stojí desítky tisíc. Efekt nula. Po čtyřech měsících peklo končí, těhotná nejsem. Jenom vím, že tyhle prášky fakt už ne. Při další návštěvě u gynekoložky dostávám žádanku do CAR. Žádný další plán nemám, s plánováním jsem skončila. Hlavou mi běží příběhy známých, přátel, jejich neúspěšné pokusy o otěhotnění, celé roky trpělivého snažení, umělá oplodnění, kde už se nic s jistým výsledkem naplánovat nedá…

Volám do vyhlášeného a i mně známého CAR v Praze, končí říjen. Sympatická slečna mi oznamuje, že tento rok již volno na vstupní pohovor nemají a na příští rok ještě nejsou vypsané termíny, ať zavolám za čtrnáct dnů. Srdce mi klesá někam hluboko. Volám ségře. Radí mi, ať zkusím jiné centrum. Vzpomínám si na lísteček s telefonem na pražský Pronatal, který mi dala moje gyn. A
tady někde to konečně nabralo správný směr.

Sestřička v Pronatalu mi říká „no tak přijďte v pondělí“. Cože? Je středa, to jako příští pondělí ?! Nemůžu uvěřit. V pondělí už sedíme s manželem na židličkách před bájo doktorkou v Pronatalu. Je skvělá, všechno ze mě padá, jenom manžel vypadá, že by chtěl být na míle daleko, ale to je asi normálka. Jdeme na UTZ, doktorka mi ukazuje takové bublinky na vaječníku, prý to je dobré znamení. Na druhém vaječníku ale žádné bublinky nejsou, je tam obrovský flek. Třeštím oči, asi nějaký nádor, to mi ještě chybělo. Doktorka se ale usmívá, není to nádor, je to ovulace „na spadnutí“. Nechápu. Manžel je zachráněn a vyslán pro injekci pro mě, já mezitím dostávám spiklenecké pokyny kdy je potřeba na miminku „zapracovat“.

Za čtrnáct dnů mi v Pronatalu na UTZ potvrdili, co už jsem věděla. Podařilo se.

Takže plánování, neplánování, miminko budeme mít v červenci, počali jsme ho v domácích peřinách a s plánováním na nějakou dobu končím :-) Prostě jsem těhotná, hrozně vděčná, že je to tak, jak to je, a dál už to nějak dopadne.

A všem nám držím palce, aby to dopadlo dobře…

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
radusa
853
22.1.11 15:15

To je dobře,že to dopadlo bez toho maratonu v CARu :palec: My na tom byli podobně…Čekali jsme na „umělé“ …a ejhle…i přes všechny negativní prognosy doktorů se zadařilo přirozenou cestou :mrgreen: Přeju pohodové těhulkování :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Ms.H
22.1.11 18:26

happyendy miluju :potlesk: :potlesk: :potlesk:

  • Upravit
Veveří
5652
22.1.11 21:38

Líbila se mi lehkost psaní a humor, dobře se to četlo. Přeji krásné zdravé miminko!

  • načítám...
  • Zmínit
AliceP
3622
22.1.11 23:28

opravdu krasne napsano..ja jsem v kvetnu taky po urputnem planovani a buhvi vsem cim potratila v 5tt aniz bych uz vedela ze jsem tehotna..no po nejakem case jsme se zacli zase snazit..taky jsem pila cajiky a plasila no hruza co zenska dokaze kdyz neco chce..teprve treti mesic od zacatku noveho snazeni jsem si zacla delat ovulacni testy..uz jsem mysleal ze ovulaci nemam..porad negativni..no a az 21.DC huraaa je to tam..tak jsme se s manzelem nastesti snazili i dva dny pred..v den ovulky a radsi i dva dny po:))byla koupena dovoelna v alpach na 10.prosince..no a testik mi 7.prosince ukazal // hurááá..ted jen doufam ze vse dobre dopadne :)) jsem z dvojcat..moej sestra je nyni ve 32.tt takze je ot ted to nejkrasnejsi obdobi a bude jeste lip:)) tobe drzim moc palecky at je vse OK a uzij si tehulkovani:))me to zatim moc nejde porad se nervuju jeslti je vse tak jak ma byt:))

  • načítám...
  • Zmínit
Lucy007
11
23.1.11 08:51

Ahoj Tidušáku, z tebe bude spisovatelka :-) držím palce i na nohách. Drž i ty. čeká mě genetika…ach jo, pozitivní screening v 1.trimestru. Ale na mysli neklesám, vše dopadne dobře a v červenci porodíme obě krásná miminka :-)

  • načítám...
  • Zmínit
lucik85
133
1.3.11 12:55

Krásně napsané :)
gratuluju :-)

  • načítám...
  • Zmínit
ze.janina
1634
12.3.11 21:55

Držím ti pěsti,aby ti vše dopadlo dobře a ty se dočkala vytouženého miminka :hug: Já mám doma 3 letého syna a čekali jsme holčičku,ale bohužel nám nebylo dopřáno a o malou jsem přišla v 36 týdnu :cry: Navíc tet mám zdravotní problémy,takže je i možnost že druhé mimi mít nebudu,ale já věřím a doufám že se nám ještě povede. ale i kdyby ne,tak jeden poklad už mám,a tobě přeje aby i ty ses dočkala zdravého a živého miminka :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
luciasek07
24
12.5.11 15:33

)plně skvěle napsané,fakt jsem se pobavila :-D
přeji klidné těhu :-)

  • načítám...
  • Zmínit
martulkasloník
12262
13.5.11 11:14

gratuluju k těhulkování :potlesk: jsem podobný plánovací typ a taky byla cesta k mimču trnitá a proto vím jak jak ses cítila a jaké štěstí i když zrovna nenaplnované prožíváš :lol: taky jsem se zařekla že končím s plánovaním ale moc mi to nejde, plánuju i cestu do obchodu :lol: :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář