Jak jsme našli //
- Těhotenství
- zoviad
- 19.10.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
S přítelem jsme spolu, jak já říkám, sice krátce, ale i přesto šťastní a stále zamilovaní. Přesně nevím, kde začít, protože podle mého názoru nás ovlivnila spousta věcí, ale asi bude stačit, když začnu někde kolem Vánoc 2011.
Ráno jsem nemohla vstát z postele a měla jsem děsné bolesti zad, byla jsem jak ochrnutá. Jeli jsme k babičce, ale bohužel jsem to už nemohla vydržet, tak jsme to vzali raději na pohotovost, a tam mi píchli něco od bolesti a napsali spoustu léků (ředění krve, uvolňování svalů, aj.) no a to si myslím pro nás bylo zlomové, léky nějak podpořili plodnost.
Prášky jsem nebrala, jelikož jsme se o miminko až tak nesnažili, ale nechávali jsme tomu volný průběh. Po mém zdárném léčení zad jsme se rozhodli, že ve městě, ve kterém jsme žili, už toho máme plné zuby a stěhujeme se na barák na vesnici, oba hrozně nadšení. Když si představím, že jsme to bez ochrany dělali rok a nic do té doby nepřišlo a teď po lécích a stěhování (+ vnitřní vyrovnanost) se to podařilo hned napoprvé, tak se mi tomu nechce věřit 
To že jsem těhotná, jsem se dozvěděla 7. 2. 2012. Wow, ten den jsme byli oba dva doma a mně nebylo nějak dobře, tak jsem si jen tak sama bez upozornění přítele udělala test a šup hned silné //. Nějak jsem v tu chvíli přesně nevěděla, jak reagovat, ale běžela jsem a hned vše řekla, H. byl nadšený hrozně moc, ale nastala situace oznámit to rodinám a v mém případě to bylo silné, protože mám sestru, která se už pár let snaží (obrečela to hodně 
)
16. 2. 2012 po normálním návratu z práce mě čekal menší šok, začala jsem krvácet. Hned jsem obvolala, koho šlo a nakonec byla sestra ta, která se mnou vše prožívala. Měla jsem hematom na děloze a musela jsem jen ležet a nic nedělat, brala jsem léky na udržení a až po několika měsících utrpení a strachu už bylo vše v pořádku 
, oddechli jsme si, že už se snad nemůže nic stát.
Prošli jsme všechny testy, UTZ, kontroly navíc a nevím, co ještě a malinký byl stále zdravý a krásně rostl. Máme hroznou radost, že je vše tak, jak má. Asi je to deníček nic moc, ale nejsem spisovatelka , jen tak jsem si chtěla zkusit napsat své pocity
Jinak těm, kterým nejde otěhotnět, nevěšte hlavu, chce to hlavně tu duševní spokojenost (ve většině případu), je to hodně o psychice. Pro ty, které jsou těhotné a mají nějaký problém, držte se a snad bude i vám štěstí hrát do karet a bude zase vše v pořádku jako u nás. A vlastně všem ženám, holkám, paním, nebo jak kdo chcete, přeji, aby se vám vše podařilo a bylo jen dobře, bříška a miminka rostla a všichni jste byli šťastní.
Přečtěte si také
„Trápíš vlastní děti!“ vyjela na mě tchyně, protože je nechci večer uspávat sama
- Anonymní
- 13.11.26
- 129
Tchyně mě obvinila, že jsem špatná matka, když jsem oznámila, že už večer nehodlám uspávat obě tříleté holčičky sama. Stála jsem uprostřed obýváku, v ruce držela pyžama a chvíli jsem přemýšlela,...
Myslela jsem, že mám tu práci v kapse. Pak šéf zmínil něco, co mě šokovalo
- Anonymní
- 13.11.26
- 141
Na pohovor jsem šla s docela dobrým pocitem. Měla jsem za sebou roky praxe, uměla jsem jednat s lidmi, zvládala cizí jazyky a věděla, co práce na hotelové recepci obnáší. Říkala jsem si, že...
„Musíš zhubnout, říkal táta,“ sdělil mi syn. Jakoby nestačilo, že se nenávidím
- Anonymní
- 13.11.26
- 158
Zrcadlo dokáže být občas neúprosně kruté, ale to, co vám vmete do tváře vlastní dítě, má sílu dýky vražené přímo do srdce. Děti jsou totiž nejupřímnějším, a proto i nejbrutálnějším filtrem našeho...
Po smrti táty jsem hledala muže, kteří mi ubližovali. Pravdu odhalila až terapie
- Anonymní
- 13.11.26
- 127
Bylo mi deset, když táta zemřel. V té době jsem ještě netušila, jak moc mi bude v dospělosti chybět. Dlouho jsem si myslela, že mám jen smůlu na muže. Jeden vztah střídal druhý a já se pořád...
Učitelka křičí na děti, že na střední školu nemají. Syn má přitom samé jedničky
- Anonymní
- 13.11.26
- 133
Když mi můj deváťák nedávno přišel ze školy s tím, že si vybral obor opravář zemědělských strojů s výučním listem, málem mi zaskočil oběd v krku. Můj syn, který má od první třídy na vysvědčení samé...
Byt měl být svatební dar pro syna. Nájemník mi ale udělal čáru přes rozpočet
- Anonymní
- 12.11.26
- 1503
Když mi syn oznámil, že se bude ženit, měla jsem obrovskou radost. S partnerkou plánovali společnou budoucnost a začali hledat bydlení. Já jim chtěla pomoct. Měla jsem totiž byt, který jsem několik...
Manžel si začal se sousedkou. Teď spolu žijí za plotem a já je mám na očích
- Anonymní
- 12.11.26
- 1842
Když mi jedno dopoledne pošťačka podávala doporučený dopis, tvářila se jakoby mi oznamovala úmrtí v rodině. Nakonec z ní vypadlo, že viděla manžela se sousedkou. Nejdřív jsem se zasmála, protože...
Čekám na důkaz, ne na sliby
- Anonymní
- 12.11.26
- 564
Ahoj, možná to znáte z vlastní zkušenosti: ráno se probudíte vedle někoho, koho milujete, a přesto máte pocit, že spíte sama. Já ten pocit znám důvěrně. Jenže teď je to jinak.
Měsíc co měsíc počítám každou korunu. Manžel mě přesto podezírá, že tajně piju
- Anonymní
- 12.11.26
- 625
„Ty mi chceš opravdu tvrdit, že jsi za poslední týden utratila šest tisíc jen za jídlo a věci pro naši dceru?“ zeptal se mě manžel a ukázal na výpis z účtu. Pak dodal něco, co mě opravdu nadzvedlo....
Advent ještě nezačal a já už mám Vánoc plné zuby. Zase je mám celé zařídit
- Anonymní
- 12.11.26
- 507
Letos jsem se rozhodla, že cukroví koupím a adventní kalendáře vyrábět nebudu. Místo úlevy zatím zažívám hlavně pocit, že musím svoje rozhodnutí každému vysvětlovat. Mám práci, dvě děti a chuť užít...
Na druhou stranu taky musím přiznat, že mi přijde, že moudra o tom, jak vše vyřeší psychika může napsat jen kočka, co do toho spadla, aniž by věděla jak. Prostě ten poslední odstavec…no, budiž. Jsi pod vlivem hormonů. 
Krásný deníček, před chvílí jsem dočetla tvůj druhý deníček a ještě jednou přeji celé rodince spoustu radosti! 
