Jak jsme přesně naplánovali porod
- Porod
- Ennyka
- 18.01.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Všechno, co předcházelo mému porodu, se datovalo ještě 3 měsíce před samotným početí našeho miláčka. Samotný porod byl pak krásný, dojemný a nezapomenutelný pro mnoho lidí. Porod tak úžasný, že Epino teď doporučuji všem těhulkám.
Je posledního srpna 2012 a my si s manželem říkáme své ANO. Odpoledne toho dne vrhám svou svatební kytici do davu svých svobodných kamarádek a sestřenic. Má služebně nejstarší kamarádka Lenka (známe se odjakživa) je se svým přítelem už 7 let, pro odchyt lilií by položila život a vybíhá z vdavekchtivé skupiny vstříc svému štěstí. Má štěstí a hlavně kondičku a kytice jí doslova padá v náruč. Je šťastná a její přítel…samozřejmě také. ![]()
Za tří měsíce dne 7.12.2012 vidím ty krásné dvě čárky na těhotenském testu a plná radosti, ale i strachu o nenarozené miminko, se začínám těšit na nový a snad ještě hezčí život s mým úžasným manželem a miminkem.
Je Silvestr toho roku, vítáme nový rok spolu s Lenkou a jejím přítelem. Před půlnocí nám oznamují své zasnoubení a my jim naše rozvětvení rodiny. Svatbu plánují na srpen následujícího roku. My máme termín 15.8.2013. Chtějí samozřejmě, abychom na svatbě byli, a tak nastává dilema. Co je lepší pro mě? Nemožná mamina s pupkem popadající dech, nebo mamina pár dní po porodu s ubrečeným novorozencem? Lenka je úžasná, plánuje termín svatby tak, abych na ní mohla být. ![]()
Jednoho dne v dubnu je rozhodnuto, bude to 2.8.2013. Do mého termínu pár dní času a je to krásné datum (dvojka je mé šťastné číslo).
Čas běží tak rychle jako nikdy před tím.
Pár týdnů před termínem si kupuji Epi-no a začínám se připravovat na porod. V polovině července mi paní doktorka na kontrole říká, že to vypadá na dřívější porod, a tak se pomalu se loučím s účastí na svatbě.
Ale odhad paní doktorky se nevyplňuje a já celá šťastná den před svatbou zkouším jediné šaty, které jsou mi přes břicho. Doslova rvu svou sloní nohu do zapůjčených lodiček a při zkoušení punčocháčů funím jak lokomotiva. Celkově si připadám ohromně - ne ve smyslu skvěle, ale ve smyslu velce. Odpoledne k nám přijíždí kamarád, který nám fotil svatbu, a kterého si na svůj den objednala i Lenka.
Jedeme ty naše skoromanžele navštívit a domluvit poslední detaily svatby. Já se začínám opravdu těšit, pořád jsem měla strach, že před svatbou porodím. Ale je 6 večer, porodu nic nenasvědčuje a je mi krásně…
A je to tady.
Ráno 2.8.2013 vstávám, sprchuji se, myji si vlasy, fénuji si je a snažím se o jejich co nejslavnostnější outfit. Dělám si peeling pleti, ošetřím pleť tonikem, dávám krém, podklad pod make-up, make-up, pudr, linky, stíny… už mě z toho stání u zrcadla bolí nohy, tak si jdu sednout do kuchyně, kde už snídá i kamarád fotograf. Sednu si, beru si malé zrcátko a to poslední, co mi chybí k poslední tečce za mým vzhledem, je řasenka. Beru jí do ruky a v tom slyším zřetelné křup… voda, voda, voda.
Nepraskl vodovod, ale naše miminko se rozhodlo jí na svět.
7.30 Lenka odjíždí ze svého domu ke kadeřnici a kosmetičce.
Já s vyplašeným hlasem oznamuji manželovi, že už je to tady.
Mám brečet dojetím, nebo se smát? Ono je to fakt tady!
7:35 S manželem oznamujeme fotografovi, že svatby našich přátel se zúčastní bez nás, protože my máme trochu jiné starosti. Nemůže uvěřit ani on a vlastně pořád ani my.
9.00 Píšu Lence, že na svatbu se rozhodl přijít i náš malý Jeníček a odjíždím s manželem do porodnice. Ještě se raději odlíčím, protože mám blonďatou hlavu a nechci, aby se na mě na porodnici dívali jako na typickou blondýnu, která jde rodit zmalovaná jak na nějakou svatbu.
Lenka je učesaná, nalíčená a čte sms o tom, že právě odjíždíme do porodnice. Svatba ještě ani nezačala a ona má už dojetím make-up skoro rozmazaný. Bude to náročný den. Pro nás pro obě. Ale krásný.
11.30 Lenka s přítelem přijíždí ke kapli, kde budou oddáni. Všichni svatebčané už vědí, že jsem v porodnici. Náš plán o tajném porodu, který utajíme do poslední chvíle i před rodiči, aby se nestrachovali, nemůže vyjít.
S manželem ležím na předporodním pokoji a přichází první slabé kontrakce. Paní doktorka je k dnešnímu porodu velice skeptická - prvorodička, kontrakce žádné, málo otevřená. To bude až zítra.
12.00 Lenka s manželem si říkají své ANO.
Já dostávám polévku: prý to na brzký porod nevypadá, tak mohu jíst.
14.00 Lenka s manželem zasedá ke svatební tabuli.
Mám častější kontrakce, ale stejně mnohem slabší, než jsem si je představovala. Mohu je krásně prodýchat, pomáhá mi míč, sprcha, milý personál na porodnici a i, v tuto chvíli, pozitivně naladěný manžel. Nejsem nervózní, jsem šťastná, že porod postupuje sám i bez léků a tak nějak hladce. Věřím, že to bude dneska.
V 15.00 se na svatbě rozjíždí tanečky.
U nás na ten závěrečný taneček teprve čekáme. První taneček se jmenuje klystýr, ale je vcelku nenáročný a pomůže mi k rozjetí kontrakcí. Jsem za ně ráda, protože značí blížící se porod a já chci rodit dnes.
15.45 Na svatbě už se hoduje a tančí tak, jak to má na správné svatbě být. Mně porodní asistentka nabízí masážní vanu. Krásná úleva, kontrakce mírnější a relaxace jako někde na dovolené.
16.05 Na svatbě… no asi pořád stejně. Já zažívám první velkou, strašnou, nekončící kontrakci. A je to tady, teď začíná to minimálně dvouhodinové peklo. Neustupující bolest, kvůli které chtějí ženy skákat z oken, nenávidí své manžely a zapřísahají se, že už nikdy nebudou mít další dítě.
16.10 Na svatbě… co vám budu povídat, o vodě tam neseděli. ![]()
Kontrakce odchází, já vylézám z vany a na dotaz asistentky, zda už mám pocit na tlačení, odpovídám, že spíše ne.
16.14 Na svatbě… ![]()
Já lezu na porodnické křeslo a slyším jen: „Vidím vlásky, až budete mít kontrakci, tlačte.“ Ta přichází vzápětí a na druhé zatlačení je venku hlavička. Na třetí pak celé tělíčko.
V 16.15 na svatbě ještě nic neví. My už víme. Víme, že je ta nejkrásnější chvíle v našem životě. Víme, že ten malý uzlíček pro nás bude navždy to nejcennější na světě. Víme, že zrození miminka je zázrak. Víme, že máme to nejšikovnější miminko na světě. Miminko, které si umí vybrat termín porodu. Miminko, které ví, jak rychle přijít na svět. Už teď ho milujeme tak, jak jen dokážou rodiče milovat své dítě.
Je 2.8.2013 16.15 a náš Jeníček (2980 g a 49 cm) nám navždy mění život.
Deníček je trochu delší, ale nedokázala jsem ho zkrátit. Těch věcí bylo ten den tolik, že pár vět by to nedokázalo popsat. Byl to krásný porod a jsem přesvědčená, že Epi-no je nejlepší investice za celé těhotenství. Přeji všem tak krásné porody.
Přečtěte si také
Tchyně ze mě dělá neschopného chlapa. A moje žena jí začíná věřit
- Anonymní
- 24.06.26
- 1099
Jsem manžel a táta, který se snaží postarat o rodinu, děti i domácnost. Jenže matka mojí ženy je u nás pořád a do všeho mluví. Kritizuje, jak vychováváme děti, shazuje mě před ženou a nenápadně jí...
Nechala jsem syna (3m) manželovi a odjela pryč. Opravdu jsem tak špatná máma?
- Anonymní
- 24.06.26
- 1132
Myslela jsem, že největší problém bude odloučení od miminka. Nakonec byly mnohem horší reakce lidí kolem.
„Ještě jednou a dítě vyřadím!“ Ředitelka na mě křičela kvůli zpoždění v zácpě
- Anonymní
- 24.06.26
- 779
Být pracující mámou znamená žít v neustálém napětí. Každý den je to závod s časem – odpracovat své hodiny, bleskově nakoupit a utíkat pro dítě do školky dřív, než se zavřou dveře. Většinou tenhle...
Deset let po svatbě spíme odděleně. Ticho je hlasitější než hádky
- Anonymní
- 24.06.26
- 582
Sedím v obýváku, za oknem už je tma a z vedlejšího pokoje slyším jen klapání klávesnice. Manžel zase sedí u počítače, jako každý večer. Naše dítě už dávno spí, já jsem ho uložila, přečetla mu...
Dopis pro ni: Dnes by ti bylo šest let. Pořád jsi moje dcera
- Anonymní
- 24.06.26
- 421
Tolik let už uplynulo, ale bolest v srdci zůstává...
„Vždyť kojí úplně špatně,“ zaslechla jsem tchyni. Pomohla až laktační poradkyně
- Anonymní
- 23.06.26
- 1876
Největší tlak, který na novopečenou mámu přichází, je ten zvenku, z vašeho okolí. Dobře míněné rady, které ale občas šíleně bolí. A blbý je, že často se jedná o vaše nejbližší lidi. Jako v mém...
Vzala jsem si muže s dítětem. Teď mám doma pocit, že jsem tam navíc
- Anonymní
- 23.06.26
- 2046
Vzala jsem si muže, který má dceru z předchozího vztahu, a od začátku jsem se snažila být trpělivá, laskavá a nebrat jí tátu. Jenže ona mě odmítá, provokuje, shazuje a dává mi najevo, že v jejich...
Devět týdnů bez školy, bez babiček a bez řidičáku. Jak to mám zvládnout?
- Anonymní
- 23.06.26
- 4319
Mám dvě děti na prvním stupni, chodím do práce a letos jsem prázdniny zřejmě úplně podcenila. Bydlíme v malém městě v pohraničí, příměstských táborů je málo, babičky nemáme a já navíc nemám...
Tchyně vtrhla po mém císaři do porodnice. Musela ji vyhodit až sestřička!
- Anonymní
- 23.06.26
- 2238
Porod je pro každou ženu jedním z nejintenzivnějších a nejnáročnějších zážitků v životě. Když navíc neprobíhá podle plánu a skončí akutní operací, žena potřebuje klid, bezpečí a čas na to, aby se...
Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna
- Vilma1897
- 23.06.26
- 619
V čem je její kouzlo? Třikrát vyprodala Eden a spousta lidí se vracela znovu. Včetně mě. Na první koncert jsem měla lístek na sobotu. A hned když skončil, bylo mi jasné, že v úterý chci být v Edenu...