Jak jsme se našli
Příběh o tom, jak se nevzdat.
- 3
Psal se rok 2010, mně bylo čerstvých 18 let a žila jsem s člověkem, který za to ani nestál. Bohužel jsem jako naivní osmnáctka dál žila, jako by nic, aniž bych si uvědomovala, že to není vlastně ono. Choval se ke mně často povýšeně, nazýval mě přezdívkami, které okatě upozorňovaly na mou oplácanou postavu, a řídil můj život. Dalo by se říct, že mě měl omotanou kolem prstu.
Přinutil mě ukončit své studium a nastoupit do práce na 12hodinové směny ke svářečským strojům. I když jsem při studiu chodila na brigádu, bylo mu to prostě málo. Já to snášela jen proto, že jsem nikoho neměla, viděla jsem to jinak, než to bylo, ale to mi vše došlo až později.
Hledala jsem někde alespoň nějaký únik z reality, cítila jsem se sama, nemilovaná a k ničemu. Jednou jsem si sedla k počítači, ani nevím proč jsem si otevřela jednu stránku s chatem a začala jsem si psát s praštěným klukem se smyslem pro humor. Dokázal mě rozesmát, cítila jsem se uvolněně, po tom všem, co reálně bylo.
Začali jsme si psát pravidelně, bylo to kouzelné. Já zjišťovala, že to jsou jediné chvíle, kdy se necítím jako nic.
Po pár dnech psaní mě napadlo, že by bylo hezké vidět fotku mého kamaráda z chatu. Poslal mi ji. Byl na ní 19letý mladík, který byl na vozíku. Byl mi sympatický a já úplně ignorovala to, že má nějaký hendikep.
Otevřel mi oči, když mi napsal, že není ok to, co mi tehdejší přítel provádí. Já uznala, že musím od něj pryč. Začala jsem si tajně šetřit a když jsem měla dostatečný obnos peněz na stěhování, udělala jsem to. Byla jsem sama, ale bylo mi mnohem lépe. Nikdo mi každý den neříkal Hrošíku, nikdo mi nepovídal schválně o tom, jak flirtuje s jinýma a to nejdůležitější, nikdo mi neříkal, že jsem nic.
S kamarádem nám psaní vydrželo i dál a já po čase zjistila, že se těším na psaní s ním víc a víc. Bohužel bydlel skoro 300 km daleko a to tehdy pro mě byla překážka. Jednou mi napsal, že se do mě zamiloval a že na mě musí pořád myslet. To bylo asi rok po tom, co jsme si začali psát.
Bohužel já jsem byla zklamaná z minulého vztahu a bála se. Takže jsme si dál jen psali, i když už zamilované zprávičky. Vydrželo nám to 5 let. V roce 2015 přemluvil kamarádky, aby s ním jely do mého města za mnou. Sám by nikam nedokázal jet, protože potřeboval pomoc. Přijel za mnou tajně, já o tom nevěděla.
To bylo překvápko…
Strávili jsme spolu celý den i noc a já jsem se cítila šťastná po tak dlouhé době. Celou noc jsme vedle sebe leželi a jen si povídali. Ráno musel zase jet, ale moje pocity nešly utišit a ani jsem nechtěla.
Možná to bude znít bláznivě, ale v roce 2017 jsme se napevno rozhodli, že všechno zvládneme a budeme spolu. Našel byt v Brně, kde pracoval, a přestěhovali jsme se tam. Je upoutaný na vozík, je kvadruplegik, potřebuje pomoc i s tím nejmenším úkonem, jako je třeba pití, jídlo, ukládání do postele a všechno. Proto jsem začala pracovat v jeho práci jako jeho asistentka a dálkově jsem si dodělávala rok školy.
Konečně jsem poznala, co je opravdové štěstí. Takovou lásku jsem nikdy nezažila.
Po půl roce mě romanticky v restauraci při západu slunce požádal o ruku, za dva měsíce jsme byly svoji. Věděla jsem, že chci děti, proto přišla tato otázka. Co když naše děti budou také nemocné? Proto jsme se dostavily na genetické testy, kde zjistili, že naše děti nezískají tu chorobu.
Teď mi bude 26, školu jsem dodělala, přestěhovali jsme se do manželova rodného města a snažíme se o miminko. Jsem moc šťastná a těším se, až budeme úplná rodina.
Přečtěte si také
Základka dceru nic nenaučila. Teď platím tisíce za přípravné kurzy na střední
- Anonymní
- 24.10.26
- 4184
Moje patnáctiletá dcera je letos v deváté třídě a brzy ji čekají přijímačky na střední školu. Je chytrá, po celou dobu na základce měla jedničky a dvojky. Přesto jí musím platit přípravné kurzy,...
Nájemník nám vytopil byt. Manželka šla situaci vyřešit po svém
- Anonymní
- 24.10.26
- 2105
Když nám nájemník vytopil byt, čekala jsem hádku, telefonáty a pojišťovnu. Místo toho manželka oznámila, že to vyřeší osobně. Když se vrátila, byla až podezřele spokojená. A mně začalo vrtat...
Syn ve školce nespí a ruší. Zjistila jsem, že ho učitelka trestá delším ležením
- Anonymní
- 24.10.26
- 1220
Vyzvedávala jsem ze školky svého čtyřletého syna a těšila se na obvyklé poklidné odpoledne. Místo toho mě paní učitelka hned ve dveřích zastavila s výrazem člověka, který právě odhalil mezinárodní...
Všichni si myslí, že jsem silná máma. Neví, že bez léků sotva vstanu z postele
- Anonymní
- 24.10.26
- 690
Když mě potkáte na ulici, nejspíš by vás nenapadlo, že se léčím s depresí. Vodím děti do školky, nakupuji, vařím, chodím do práce a na zprávy od kamarádek odpovídám smajlíkem. Když se mě někdo...
Narodila jsem se jako nechtěné dítě. Teď jsem jediná, kdo se o rodiče stará
- Anonymní
- 24.10.26
- 5810
Některé děti vyrůstají s pocitem, že jsou pro své rodiče tím největším štěstím. Já jsem od dětství cítila pravý opak. Máma mi nikdy nemusela přímo říct, že mě nechtěla. Poznávala jsem to z jejích...
Přišli jsme o byt kvůli změně času. Teď nás změna čeká znovu. Kdy už to skončí?
- Anonymní
- 23.10.26
- 5410
Je to přibližně půl roku, co nás posouvání času stálo smlouvu na byt. Přijeli jsme pozdě a nabídka nám tak utekla mezi prsty. Frustraci ze změny času už pociťuji znovu, čím blíž to je, tím víc jsem...
Nemůžete žít ve 2+kk, kritizuje mě moje matka. Sama nás vychovávala v garsonce
- Anonymní
- 23.10.26
- 1436
Situace s bydlením není v posledních letech vícečlenným rodinám zrovna nakloněná. Protože platy nám s manželem za posledních deset let příliš nepovyrostly, zůstali jsme se dvěma dětmi v našem...
Přítel toužil po sexu na hřbitově. Jednou jsem mu vyhověla a takhle to dopadlo
- Anonymní
- 23.10.26
- 2030
Mirek je kluk, se kterým se fakt nenudím. Má rád extrémní věci a pořád vymýšlí něco nového. Občas je to až trochu za hranou. Je nám oběma 22 let, jsme mladí, tak proč si neužívat. Někdy řeknu ne,...
Jsem naprogramovaná vstávat za světla. Ta ranní tma mě ničí
- Anonymní
- 23.10.26
- 745
Vůbec se nedivím, že na podzim lidé trpí víc depresemi. Jakmile totiž člověku zazvoní budík a venku je stále tma, je to jako rána palicí. Já jsem aktuálně na vrcholu těchto stavů a každé ráno...
Cizí lidé v naší posteli? Manžel zuřil, když jsem mu navrhla dovolenou zadarmo
- Anonymní
- 23.10.26
- 932
Chtěla jsem dětem dopřát pořádnou dovolenou, aniž bychom za ni utratili všechny úspory. Když jsem ale navrhla výměnu domu s někým z druhého konce světa, manžel se na mě podíval, jako bych se...
Vy jste uzasna 
Moc Vam to preju!!! 
musíš být ale žena s obrovským srdcem.
mě se zdá že se ti dva našli navzájem …
Jasně že by zvládli mít mimino, proč taky šmankote ne?! I kdyby to nešlo kvůli neplodnosti, dá se to řešit jinak. Mám kamarádku, která má vozíčkáře otce, ještě má bratra. Maminka zvládla pomáhat manželovi a rok po sobě vychovat dvě děti, k tomu psa. Ženské, co mají třeba 4-6 dětí, není jich zas tak málo, osobně znám v blízkém okolí 4 takové rodiny, kde je hodně dětí a zvládají, chlap celý den v práci, tak co by nešlo zvládnout jedno mimino a asistence manželovi 
