Plyšový méďa
- O životě
- Frozenheart
- 20.09.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jedna z mnoha vzpomínek na moji maminku
Jsou tomu tři roky, kdy se stal tento příběh. Příběh, který bodne do srdíčka jen při vzpomínce. Bylo léto a já každý víkend jezdila za maminkou. Procházely jsme se, povídaly si u zmrzliny a bylo nám krásně.
Jednou jsme se jako každý víkend sešly a při procházce míjely výlohy. V jedné seděl medvídek. Obrovský, chlupatý méďa. Zaujal mě na první pohled a řekla jsem, že se mi moc líbí a že je krásný. Každý víkend jsem po něm pokukovala a toužila po něm. Jednou, když jsme opět opakovaly náš rituál tam nebyl. Neseděl tam, výloha byla bez medvídka tak prázdná… Byla jsem sice smutná, ale říkala jsem si, že jednou ho přece někdo koupit musel.
Uplynulo pár měsíců, byl říjen. Venku bylo chladněji a já měla svátek. Čekala jsem maminku, měla přijet. Už nepřijela, umřela. Ve mně ten den umřelo všechno krásné, co jsem měla, ale to je na jiný příběh.
Trvalo celé dva měsíce, než mě policie a soud pustily do jejího bytu, abych ho mohla vyklidit. Vyklízela jsem byt úplně sama, nechtěla jsem, aby mě někdo viděl plakat. Otevřela jsem skříň, abych dál roztřídila, co zbylo, a tam byl velký balíček zabalený v krásném papíru s mašlí. Rozbalila jsem ho a byl tam… můj vytoužený méďa!
Maminka mi ho koupila, aby mi udělala radost, a už mi ho nestihla dát… nedokázala jsem dlouho přestat plakat, emoce byly silnější než já. Tak jsem dostala poslední dárek od mojí milované maminky… Chtěla bych na vás apelovat, abyste své mamince říkali hodně často, že ji máte rádi, protože já už nemůžu a moc to bolí… Děkuji, že jste to dočetli až sem.
Přečtěte si také
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 1834
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 849
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 311
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 729
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 573
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 2885
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 2024
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 1337
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 2736
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 1821
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...
obvykle denicky nekomentuju, ale tohle mi připomíná ztrátu mé babičky..cítím dodnes podobné emoce..je krásné, že si k tobě medvídek našel cestu…A strašně dojemné. Ať čas aspoň trošku zabrousí hrany te bolesti… 
. A hned jdu zavolat mamince 