Jak jsme to málem nestihli
- Porod
- Káťa19
- 10.11.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je to přesně rok, co jsem zjistila, že čekáme miminko. Jako by to bylo včera.
září 2015
Radeček oslavil v srpnu první narozeniny. Odstavil se a já jsem stihla jít na jednu dámskou jízdu. 
3 skleničky vína a málem mě to položilo, k tomu noční budíček na mlíko. Ráno se aspoň můžu dospat, jsme u rodičů. Babí léto si užíváme. Je krásně, chodíme ven a Ráďa trénuje první krůčky.
listopad 2015
Ve 13,5 měsících chodí… HURÁ. Začíná mu nová etapa života. Vlastně nám všem. Objevuji na těhotenském testu dvě čárky. Dva dny po vynechání a je tam zase dálnice. Už jsem to tušila. Bije mi srdce a třese se mi hlas, když to oznamuji příteli. Mám strach, velkej strach, jak to všechno zvládnu… Hlavou mi proběhne, jak jsem v těhotenství trpěla. Jak se teď zvládnu postarat o dítě, co teprve začalo chodit? Druhé jsme chtěli do tří let, ale není to brzo?
Tak jsem to po pár dnech vstřebala a začala se těšit. 
Moc bych si přála holčičku, zvažuju, že si to necháme jako překvapení. K doktorovi nespěchám, už neplaším jako u prvního.
Pár dní pryč a už je to tady: nevolnosti. Každé ráno zvracím. Nevolnosti neustupují ani přes den, je mi zle 24h denně. Chodím jak mátoha, slabá, unavená… Ale o syna se starat musím. Je mi ho líto, dělám jen to nejnutnější. Jinak ležím, nosí si hračky, knížky, učíme se zvířátka, stavíme komíny v posteli nebo na gauči. Je to nekonečný, stokrát radši 2× rodit než tohle. 
prosinec 2015
Blíží se první kontrola. Sestra na recepci mi oznamuje, že mám propadlou kartičku - sakra! Neošetří mě, protože žijeme v Německu a akutní to není. Musím si domluvit jiný termín. Než se vyřídí karta, jedeme na Vánoce do Čech, tak půjdu rovnou tam.
Stejně tak jako před dvěma lety, oznamujeme rodičům na Štědrý den, že čekáme miminko. Všichni mají radost.
28.12. konečně kontrola. Tak hlásím sestře, že jsem těhotná asi 12. týden těhotenství. Tak rovnou na sono. Dr. potvrzuje těhotenství, vše je v pořádku. „Akorát teda jdete na poslední chvíli. Pokud chcete screening, musíte do Plzně, snad Vás ještě vezmou“. Hned tam volá a domlouvá mi termín na druhý den.
Jsem 13+0. Milá paní doktorka mi dělá podrobný ultrazvuk a na 70 % tipuje holčičku. Nakonec to chci vědět. Co když bych se ochudila o to růžový čančání… Máme radost, hlavně je vše v pořádku!
Vánoce celkem utíkají, ale já je trávím spaním, ležením a zvracením. Babička s dědou si užívají lumpíka. Je dost akční, tak to bodne. Kolikrát mám pocit, jak se to vleče. Každý den si říkám, ať už je ten červenec. Termín mám 4.7., na narozeniny mého táty. Ten je pyšnej, jak se patří, a přál by si dárek k narozeninám.
únor 2016
Doktor mi v 19. týdnu těhotenství potvrzuje holčičku. Jeden večer jsme se jen tak rozhodli, že se vezmeme. Ať jsme kompletní rodina, než se maličká narodí. Alespoň se přes den zabavuji a hledám a sháním svatební blbinky. Není od věci dělat to vše narychlo, alespoň si člověk nevymýšlí kraviny. Termín máme 30.4., dva měsíce před porodem je akorát. Když už se vdávám těhotná, tak ať je bříško vidět.
březen 2016 Člověka by ale nenapadlo, jak je těžké sehnat pěkné svatební šaty pro těhotné. Ve všech salonech mě v 7. měsíci cpaly (nevím z jakého důvodu 
) do šatů pro netěhotné (!) a myslely si, že je oblíknu. Jo, oblíkla jsem je, ale vypadala jsem jak velryba. Když mi řekly cenu za velrybí šaty, padala jsem do mdlob. 7-8 tis. za takovou příšernost fakt nedám!
Naštěstí na internetu objevuji šaty od anglického výrobce výhradně těhotenských šatů. Tak už se můžu vdávat.
květen 2016
Svatbu jsme si užili. Mě přešly nevolnosti někdy po 6. měsíci (fakt krutý období, když má člověk „kocovinu“ 24h v kuse 6 měsíců). Takže si vlastně těhotenství užívám až ke konci. Co je oproti tomu velké bříško - to je paráda. 
Už se ale nemůžu dočkat, až bude holčička s námi a budeme kompletní rodina.
červen 2016
Naši si naplánovali dovolenou na první týden v červenci, v pátek 1.7. přijedou. To prý princezna ještě vydrží. Táta má v pondělí přece ty narozky…
Tak poslední kontrola u doktorky. Je 28.6., monitor a všechno v pořádku. Dr. neříká, že by se něco dělo, tak jdu v klidu domů. Když neporodím do termínu, tak mám jet do porodnice na další kontrolu.
Mám tu plný koš žehlení, ale co. Do pátku je ještě čas, než naši přijedou. Odkládám to teda i s úklidem na zítra. Dnes už s Radečkem budeme jen odpočívat. Tátu máme na odpolední, přijede po půlnoci.
Nějak nemůžu pořádně usnout. Píše mi kamarádka, jestli už se něco neděje. Tak smolím SMS: „Dneska jsem byla na kontrole a na porod to zatím nevypadá. Už bych to měla ráda za sebou. Dám vědět. Pa.“ Ze spaní mě budí šramot klíčů. Koukám na hodinky a je něco po jedné.
„Ahoj, tys někde byl?“
„Stavil jsem se u Romana a ten mě ukecal, ať si s ním dám pivo. Dneska snad rodit nebudeme, ne?.“
„No to nemůžeš vědět, trošku mě bolí břicho.“
„To nic nebude.“
Jen co jsem usnula, tak mě něco budí. A sakra, kontrakce. Jsou 2h. To je nějaký divný, třeba to jsou poslíčci. Snažím se to zaspat.
Nejde to. Vstávám a jdu to rozchodit do obýváku. Hledám tužku a papír, kontrakce jsou nějak brzo po sobě. 7 - 5 - 6 - 4 - 5 - 7…
Jdu si dát sprchu, ta prý rozhodne. Čas letí - už je půl čtvrtý. Kontrakce sílí. No super, takže rodíme. Tak teď nechat chlapa co nejvíc vyspat, když si dal pivko. 
Ale co, Radečka mi museli nakonec vyvolávat, takže času dost… Tak se ještě natáhnu na gauč. Hm, blbej nápad, není to vůbec příjemný. LUP!
Vstávám a běžím na záchod. Hledám ručníky. Bez vody je to horší. Při kontrakci už musím na čtyři a funím jak lokomotiva. Plazím se pro chlapa. „Vstávej, rodíme. Je to nějaký rychlý. Našim jsem volala, ale nestihnou přijet.“
Manžel na mě kouká jak sůva a nevěří svým uším. Mezi kontrakcemi dobaluju tašku a chystám snídani pro malýho.
Za pár minut 6h. Radeček se budí, rychle na nočník a jedeme, v pyžámku. Už mám pocit, že prasknu. Kontrakce jsou neskutečně intenzivní.
Najíždíme na dálnici. Radek řídí jak ve filmech, na tachometr radši nekoukám. Ječím u každé kontrakce a nemůžu si pomoct. Jde to samo. To byl sakra deb…ní nápad jet autem! Chudák dítě. Sedí vedle mě a ani nedutá.
Zbývá nám asi 100 m. Pane bože, já už to nevydržím. Řvu: „ZASTAV!“
„Já už nemůžu. Když jedeš, hrozně to bolí.“
„Už sahám na hlavičku,“ dýchám jak o život. Končí kontrakce: „JEĎ!“
Jsme na rampě. Manžel běží pro pomoc. Hebamme mě posazuje na křeslo a utíká se mnou „Nicht drücken“. To je super rada a jak to mám asi udělat, GRRR!
Prodýchávám poslední kontrakci, soukám se na křeslo, 3× zatlačím a je venku. 6:29 (středa 29.6.) JE TO HOLČIČKA. 3590 g, 50 cm, hlavička 36 cm.
Dostávám ji hned na tělo- Vchází manžel se synem. Užíváme si společně 2h klidu jako kompletní rodina.
Karin na svět hodně chvátala, ale byl to můj vysněný PŘIROZENÝ porod. Bez jakýchkoliv léků a zásahů a bez poranění. Je to nepopsatelný zážitek, ve srovnání s prvním porodem, který vedli doktoři a ne moje tělo. Jsem šťastná!
Přečtěte si také
Ostuda v restauraci: Tchyně si dotočila vodu na záchodě a pak zdrhla bez placení
- Anonymní
- 11.06.26
- 3289
Oslavy dětských narozenin mají být plné radosti, smíchu a rodinné pohody. Člověk si naplánuje pěkné odpoledne, zarezervuje stůl v restauraci a těší se, jak si to všichni společně užijí. Jenže když...
Našla jsem si mladého „kolouška“, ze kterého se vyklubal žárlivec a násilník
- Anonymní
- 11.06.26
- 1602
Můj milostný život by vydal na celou knihu. Mám za sebou tři nevydařená manželství a několik vztahů, které dopadly velmi podobně. Když jsem si před pár měsíci našla chlapa o patnáct let mladšího,...
Syn chce strávit celé léto u táty. Nemám šanci konkurovat jeho prázdninám
- Anonymní
- 11.06.26
- 1467
Prázdniny máme rozdělené víceméně napůl. Aspoň tak jsme se s bývalým manželem domluvili. Jenže poslední týdny mám pocit, že se všechno začíná měnit. Můj bývalý totiž synovi připravil prázdniny snů...
Odjela jsem do lázní kvůli neplodnosti. Stačil jeden malý úlet a byla jsem v tom
- Anonymní
- 11.06.26
- 2138
Život umí být někdy plný paradoxů. Jenže v mém případě si za komplikace můžu z velké části sama. S přítelem jsme se snažili o dítě tři roky. Po sérii vyšetření nám lékaři oznámili, že problém je na...
Sousedce věčně utíkají psi z množírny. Nebude na ni povinná registrace krátká?
- Anonymní
- 10.06.26
- 1444
Už dlouho jsem sem nic nenapsala, ale dnešní ráno mě vytočilo natolik, že si prostě musím vylít srdíčko. A kde jinde, že jo? Tady mě aspoň pochopíte. Chci se vás zeptat – už jste zaregistrovaly tu...
Máma poslala do chatu video. V pozadí jsem slyšela, jak mě ségra pomlouvá
- Anonymní
- 10.06.26
- 2902
Moderní technologie jsou skvělá věc, ale občas dokážou rodinné vztahy rozbít na kousky během jediné vteřiny. Přesně to se mi stalo minulý týden. Zjistila jsem totiž, že rčení „mluviti stříbro,...
Můj muž občas zařve na syny. Sestra nás chce udat na OSPOD pro týrání dětí
- Anonymní
- 10.06.26
- 1725
Vztahy se sourozenci bývají komplikované. Člověk by si myslel, že v dospělosti už budeme mít rozum, budeme se navzájem respektovat a nebudeme si kecat do života. Jenže moje sestra má očividně...
Exmanželka mého muže ho požádala o ledvinu. Souhlasil a já umírám strachy
- Anonymní
- 10.06.26
- 1990
Můj muž má z prvního manželství dvě děti. Se svou bývalou ženou vychází překvapivě dobře a musím uznat, že ani já proti ní nic nemám. Nejsme sice kamarádky, ale nikdy mezi námi nebyly žádné velké...
Tchyně k nám jezdí jako do hotelu. Tvrdí, že nám pomáhá, ale je to naopak
- Anonymní
- 10.06.26
- 12031
Mám toho už dost. Matka mé ženy je u nás v poslední době pečená vařená. Když si manželka před několika měsíci zlomila ruku, byla její pomoc k nezaplacení. To jí neupírám. Jenže dnes už ji...
Po rozvodu jsem zůstala sama. Můj exmanžel poštval naše přátele proti mně
- Anonymní
- 09.06.26
- 2823
Teprve po rozvodu mi došlo, co byl můj muž vlastně zač. Vždycky jsme byli hodně společenští a měli spoustu přátel. Jenže většina z nich byla společná. Nikdy by mě nenapadlo, že po rozvodu se téměř...
Moc gratuluji!
Uz jsem vas videla rodit na krajnici s asistenci synka 
Ja to mela poprve tak, ze mi praskla v noci voda, ale bohuzel jen trosku a kontrakce se nerozjely, tak zacali vyvolavat. od prasknuti po porod to bylo 21h. ted podruhe 4,5 od prvni kontrakce. 
No já zatím všude slyšela že další jsou rychlejší a rychlejší.. No mám v plánu pak napsat deníček, tak jsem zvědavá, jestli nebude u nás těch 5 minut do porodnice nepřekonatelná doba.. 