Jak Nelinka přišla na svět
- Porod
- moncaz
- 16.11.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Neměla jsem špatný porod ale obdivuji maminky s více dětmi.
Ahoj těhulky a maminky, jako těhulka jsem neustále pročítala deníčky na téma porod, protože jsem měla hrozný strach jak to bude vypadat. Proto jsem se rozhodla, že napíšu i ten svůj a aspoň trošku pomůžu těhulkám, které se bojí a zajímají se o každý detail.
Můj porod nakonec dopadl úplně jinak než jsem si představovala ![]()
Jak to všechno začalo? Termín jsem měla stanovený na 6. 10. 2010. Toho dne ke mě přijela mamka, aby byla se mnou, kdyby to náhodou přišlo, protože přítel odjel do práce na týden. Chodily jsme na procházky, abychom tomu trošku pomohly, protože jsem se Nelinky už nemohla dočkat. Mamka mi pořád říkala, že mám vyčkat, že se určitě narodí 9. 10. Dělaly jsme si z toho pořád strandu.
6. 10. se nic nedělo a proklábosily jsme celičký večer. 7.10. proběhl celý den bez problému a jakýchkoli příznaků. Večer kole 21 h mi začalo nepravidelně tvrdnout bříško, tak jsme si pomyslely, že by to už snad mohlo přijít. Trvalo to do 23h a pak vše ustalo a zase nic.
8. 10. odpoledne jsme se rozhodly pro dlouhou procházku do kopců. Přišly jsme domů kolem 5 h a odtekla mi hlenová zátka. Podle zkušeností z emimina jsem si říkala že mám ještě tak 2 dny čas, že to nic není. Večer jsme koukly na telku a kolem 22 h jsme šli spát. Ve 22:30 mě vzbudilo hrozné mokro - praskla mi plodová voda. Nikdy bych neřekla že je jí tolik, dělala jsem loužičky po celém bytě. Zavolala jsem přítelovi at se vrátí, že budeme rodit. Byla jsem pořád vysmátá, bolesti žádné.
Ve 24:00 jsem vyrazili do porodky a to už mi začely bolesti po 4 minutách, ale pořád to nebylo nic hrozného. V porodnici mě vzali na příjem, vyplnila jsem papíry a napojili mě na monitor. Následovalo vyšetření a ortel zněl: otevřená pro prst. Přítele poslali i s mamkou domů, že to možná bude až dopoledne a já šla na porodní pokoj. Mudr. se nezdály ozvy miminka, takže jsem byla na monitoru téměř nepřetržitě. Bolesti se stupňovaly a už byly po 2 minutách. Smích mě přešel a já rozdýchavala co to šlo.
V půl 7 ráno mě MuDr. vyšetřil a stále otevřená pro prst, myslela jsem že mě trefí, takových hodin bolestí a nic, bylo mi opravdu do pláče. Následoval monitor, a to už byla teda síla. Ozvičky malé se pořád zhoršovaly, ale byla statečná. Takhle mmě trápily až do 11 h dopoledne a pak mě teprve poprvé pustily do sprchy, bal to úleva nemuset ležet. Ve 12 h přišel primář a bylo rozhodnuto, já se neotevřela ani o píť a s malou to šlo s kopce, takže akutní císař.
Byla to celkem úleva protože víc hodin bolestí už bych asi nedala. Pak už si jen pamatuji, že mě probudili na pokoji a ukázali mi malou, byla nádherná, ale já byla ještě pod vlivem narkózy takže jsem moc nevnímala.
Narodila se 9. 10. 2010, 2,65 kg a 47 cm.
Děkuji všem, které to dočetly do konce a všem těhulkám, porodu se nebojte, stejně je to ve skutečnosti úplně jiné než si představujeme. Všechna bolest zmizí, když máte to maličké u sebe a na vše brzo zapomenete
Přečtěte si také
Našla jsem si boháče a rodina mě má za zlatokopku. Já ho ale doopravdy miluju
- Anonymní
- 20.06.26
- 1890
Mám pocit, že ať udělám cokoliv, nikdy to nebude správně. Když jsem si kdysi našla kluka, který měl lehký hendikep, máma mi říkala, ať si raději najdu zdravého. Teď mám bohatého a je to zase...
Celý rok jsem se těšila na dovolenou. Po třech dnech jsem chtěla jet domů
- Anonymní
- 20.06.26
- 6699
Celý rok jsem odškrtávala týdny v kalendáři. Když jsem měla špatný den v práci, říkala jsem si, že už jen pár měsíců a budu ležet u moře s knihou v ruce. Když jsem řešila domácnost, účty nebo...
Sousedka chodí každé léto nahoře bez. A můj manžel na ní může oči nechat
- Anonymní
- 20.06.26
- 3159
Naše sousedka je kost, to musím uznat. A dobře to o sobě ví. Každé léto vytáhne lehátko, sundá podprsenku a vystaví slunci svá dokonale vytvarovaná prsa. Když jsme se sem před lety nastěhovali,...
Červenec měl být jen náš. Pak mi manžel oznámil něco, co mě úplně odzbrojilo
- Anonymní
- 20.06.26
- 3264
Někdy mám pocit, že s Karlem mluvíme každý jinou řečí. Nebo snad žijeme úplně jiné životy. Už od Velikonoc mu připomínám, že mám na červenec naplánované dva týdny dovolené. Bavili jsme se o tom...
Na benzín padne polovina mé výplaty. Přesto se z venkova stěhovat nechci
- Anonymní
- 20.06.26
- 1010
Bydlím v malé obci asi čtyřicet kilometrů od krajského města. Když jsem se sem s manželem před lety stěhovala, připadalo mi to jako splněný sen. Za domem pole, les na dosah, žádný ruch, žádné...
Nechci být matkou. Každé ráno doufám, že se probudím a břicho bude pryč
- Anonymní
- 19.06.26
- 4668
Nikdy jsem nepatřila mezi ženy, které od dětství snily o kočárku a miminku. Měla jsem jiné plány. Vlastní podnikání, cestování, práci, kterou miluji, a život, který jsem si několik let poctivě...
Soused si pořídil psa z útulku. Celé dny ho nechává uvázaného a pes pořád štěká
- Anonymní
- 19.06.26
- 1334
Sousedy si člověk nevybírá, to víme všichni. A ti naši opravdu stojí za to. Vedle nás žije starší pán se synem. Oba jsou dost nepříjemní, nezdraví a často dělají problémy. Na to jsme si už tak...
Patnáctiletý syn si našel kamarády milionáře. Teď se stydí za vlastní rodinu
- Anonymní
- 19.06.26
- 2196
Vím, že to zní dost absurdně. Jsme normální průměrná rodina a nemyslím si, že bychom si žili špatně. Jen zkrátka nemáme miliony na účtu. S tatínkem našeho syna jsme rozvedení. Ani on není žádný...
Kamarádka pozvala dceru na oslavu. Podmínka její matky mě opravdu ponížila
- Anonymní
- 19.06.26
- 4325
Mateřství mě naučilo spoustu věcí. Trpělivosti, schopnosti fungovat s minimem spánku a taky tomu, že každé dítě je naprostý originál. Moje pětiletá dcera Nelinka je úžasná holčička. Je nesmírně...
Na dárku od přítele zůstala cena. Nevěděla jsem, jestli se smát, nebo urazit
- Anonymní
- 19.06.26
- 4143
Chodím s Michalem pár měsíců. Zpočátku by mi snesl snad modré z nebe, ale postupně jsem si všimla, že je dost šetřivý. To by mi zase tak nevadilo, vydělám si vlastní peníze. Jenže už se mi...