Jak přišel Adámek na svět
- Porod
- PM94
- 18.06.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak i já se dočkala svého malého pokladu, a tak jsem se rozhodla o tom svém dni D napsat, dokud ho mám čerstvě v paměti.
První termín porodu jsem měla stanovený na 4.6. Jelikož se termín blížil, tak mě můj doktor poslal na poradnu do porodnice. Na poslední kontrole u svého doktora jsem byla 27.5., kde byl se mnou i přítel. A jelikož jsem se v těhotenství léčila s vysokým tlakem, tak doktor navrhl, že by porod vyvolal. Tudíž mi řekl, že nejpozději další týden v úterý se mám dostavit na kontrolu do porodnice a domluvit si termín vyvolávaní.
Na porodnici jsme došli už v pátek, jelikož mě od středy bolela hlava a docela dost mi kolísal tlak. Na kontrolě mě vyšetřila mladá doktorka. Sepsala se mnou nějaké papíry, pozeptala se na nějaké informace ohledně zdravotního stavu a odebrala mi krev - měla podezření na HELLP syndrom, který se ale nepotvrdil. Řekla mi, že 2.6. se mám dostavit i s věcmi na vyvolávání.
Celý víkend jsem měla strach, co se bude dít, jak to všechno bude probíhat. A taky jsem se modlila, aby to do úterý přišlo samo. Samozřejmě že si dal prcek na čas.
2.6 v 6.00 jsem tedy dorazila do porodnice, kde mě přijali a pak odvedli na pokoj. Poté mě v 7.00 odvedli na porodní box, kde shodou okolností měl službu zrovna můj doktor. Zavedl mi první tabletu a s úsměvem řekl, že to v ten den nebude, že určitě budeme pokračovat i další den.
Vrátila jsem se na pokoj, kde jsem měla spolubydlící, která na tom byla úplně stejně jako já, takže jsme čekaly spolu.
Asi kolem 9 ráno mě docela začalo pobolívat v podbřišku, ale nebylo to nic hrozného, pro mě to byly obyčejné menstruační bolesti, které jsem mívala vždy.
V 10:00 znova návštěva porodního boxu, kde mi doktorka zavedla další tabletu, tentokrát už jí zavedla hodně hluboko a dost bolestivě. Vrátila jsem se na pokoj a do půl hodiny se bolesti začaly zintenzivňovat.
V 11.00 jsem se vracela na box na monitor, který se jim nezdál, jelikož chvíli měřil ozvy prcka a chvíli mě. Tudíž mě odpojili, řekli, ať si půl hoďky pochodím, a pak mě znovu napojí. Měla jsem bolesti, ale pořád se ty bolesti daly zvládnout, jen už jsem je musela trochu prodýchávat.
V 12.30 mě napojili znova na monitor a když po mě porodní asistentka chtěla, abych se otočila na bok, tak při tom otáčení mi v podbřišku něco luplo. Porodní asistentka mi řekla, že nic neteče, že to asi nic nebylo a odešla. V tu chvíli se kontrakce začaly stupňovat a už jsem je musela prodýchávat. V jedné kontrakci jsem se pohnula a všechna voda ze mě vytekla.
Zazvonila jsem na sestru, která plodovou vodu potvrdila, ale byla mírně zkalená. Porodní asistentka mi řekla, že musím zůstat napojená na monitoru a ať si zavolám doprovod. Zavolala jsem příteli, který dorazil během chvilky.
Do 16:00 jsem byla připojená na monitor a prodýchávala bolesti. Začala jsem prosit sestřičky, aby mě odpojili od monitoru aspoň na chvíli, abych mohla do sprchy. Nakonec se nade mnou smilovaly a zavolaly mému doktorovi, jestli mě můžou odpojit. Ten svolil, a tak jsem mohla do sprchy. Porodní asistentka jen zkontrolovala, na kolik jsem otevřená - byla jsem na 5 prstů.
Šla jsem do sprchy, kde jsem byla na míči a sprchovala si spodek horkou vodou. V tu chvíli byly kontrakce mnohem snesitelné a já v té sprše mezi nimi usínala. ![]()
V 16:45 mě sestřička zavolala, že zkontroluje, o kolik to postoupils a že zkontrolují ozvy máleho. Lehla jsem si na bok a v tu chvíli přišla tlačící kontrakce, při které jsem zvonila na sestru, že už je to tady. Snažila jsem se je prodýchávat, co to šlo, ale v jednu chvíli přišla tak obrovská kontrakce a já už prostě musela… Sestřička mi říkala, že to ještě určitě nebude, a začaly si chystat všechny věci. V jedné chvíli, když už jsem vážně nemohla ani prodýchat a jediné, co jsem mohla, bylo tlačit, přiběhla mladá porodní asistentka. Přidržovala hlavičku malého a na další dvě zatlačení byl malý venku.
V té rychlosti mi ani nestihli udělat nástřih, tudíž mě malý potrhal vevnitř - celou hráz až po zadek a nějaké ty kosmetické trhlinky. Doktor se jen pousmál a prohlásil, že se ani nediví, když má hlavička malého 36 cm.
Asi hodinu mě ještě zašíval a nakonec i na 24 hodin nacévkoval, jelikož jsem nemohla vykonat svou potřebu. Močový měchýř jsem měla na prasknutí.
Můj porod trval od prasknutí vody 4 hodiny a 13 minut. Adámek se narodil 2.6.2015 v 17:13. Vážil 3550 g a měřil 50 cm. Miluji ho a vlastně už ani nevím, jak to bolelo.
Jsem vděčná příteli, že byl celou tu dobu se mnou a vlastně i mému gynekologovi, který měl shodou okolností v ten den v porodnici službu a vlastně byl u toho všeho až dokonce. ![]()
Přečtěte si také
Tchyně nám přinesla smaženici. Druhý den jsme bojovali o její život
- Anonymní
- 29.09.26
- 8092
Moje tchyně chodí na houby snad celý život. Zná místa, kam se vydává ještě za tmy, a z lesa se pravidelně vrací s plným košíkem. Pozná druhy, o kterých jsem nikdy neslyšela, a vždycky přesně ví,...
Po 26 letech jsem odešel. Ne kvůli sexu, chtěl jsem zase žít
- Anonymní
- 29.09.26
- 2782
Byl jsem ženatý šestadvacet let. Ženil jsem se z velké lásky a nikdy by mě tehdy nenapadlo, že jednou budu tím, kdo od své ženy odejde. Kdo opustí rodinu. Kdo bude v očích některých lidí za sobce a...
Dcera nechtěla vstávat. Zdržovalo to celou rodinu, dokud jsme nenajeli na systém
- Anonymní
- 29.09.26
- 1824
Je to už několik let, co naše celá rodina má ranní rituál, přes který lidově řečeno „nejede vlak“. Jednoduše všichni respektujeme systém, který jsme si kvůli dceři několik let zpátky nastavili, aby...
Vdaná milenka: V posteli je dokonalá, ale děsím se, co přijde dál
- Anonymní
- 29.09.26
- 2331
V posteli je to naprostá bomba. Je skvělá, zkušená, má skvělou fyzičku a neskutečně mě přitahuje. Jsem svobodný chlap a tenhle čistě fyzický vztah mi od začátku dokonale vyhovoval. Jenže, asi...
Učitelka označila naši dceru za problémovou. Pravdu jsme zjistili z nahrávky
- Anonymní
- 29.09.26
- 2926
Když nám třídní učitelka řekla, že naše dcera je ve škole problémová, snažili jsme se jí věřit. Nechtěli jsme být rodiče, kteří automaticky hájí svoje dítě. Jenže pak jsme slyšeli nahrávku, kterou...
Dcera se svěřuje umělé inteligenci a já se jí vůbec nedivím. Dělám to také
- Anonymní
- 28.09.26
- 1077
Nedávno jsem četla, že děti se začínají svěřovat umělé inteligenci s věcmi, které neřeknou rodičům. A vůbec se tomu nedivím. Moje dospívající dcera Simona s ní řeší prakticky všechno. Zpočátku jsem...
Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají
- Anonymní
- 28.09.26
- 700
Děti mají jednu úžasnou vlastnost. Rostou. Je to sice poněkud drahý koníček, protože člověk každou chvíli kupuje větší boty, delší kalhoty, větší bundy a další věci, které ještě před třemi měsíci...
Celý víkend jsem byla doma. V neděli jsem byla unavenější než v pátek
- Anonymní
- 28.09.26
- 10611
V pátek jsem přišla domů a měla jsem jasno. Tenhle víkend nikam nejdu. Žádné návštěvy, žádné nakupování, žádné výlety, žádné „pojď, když už je hezky“. Chtěla jsem mít prostě pokoj.
Syn nechtěl do školky. Myslela jsem, že se mu stýská. Pravda byla horší
- Anonymní
- 28.09.26
- 6014
Každé ráno jsme bojovali. Syn plakal, držel se mě a prosil, abych ho ve školce nenechávala. Říkala jsem si, že je to jen období, že si zvyká na nové prostředí. Jenže pak jsem zjistila, že za jeho...
Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou
- Anonymní
- 28.09.26
- 8903
Je mi 55 let a celý život jsem měla pocit, že jednou přijde chvíle, kdy budu mít konečně čas sama na sebe. Děti vyrostou, já si odpočinu a začnu trochu žít. Budu cestovat, kam budu chtít, na nikoho...