jak se rodi v podoli
- Porod
- mispul
- 10.01.08
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahojky zdravim všechny Rozhodla jsem se ze se s Vámi podělim o muj zážitek z porodu. Porodu jsem se bála jak čert kříže od prvního dne mého těhotenství.Každý den jsem hltala příběhy o porodu a myslim že čím víc jsem o tom četla a psala si s maminkami na eMiminu tak tím větší jsem měla strach.
Chodila jsem do poradny do podolí(ted mi to dochazení chybi):-).Termín porodu na 22.7.07 neděle termín se blížil a nic se nedělo. V pondělí 23.7 den po termínu jsem šla k doktorce na kontrolu a bylo mi řečeno že ještě nejsem vubec připravená a dřív než za deset dní to nevidí objednala mně na pátek.V těhu jsem přibrala neuvěřitelných 25kg! Tak jsem chodila jak koule:-)na jednu stranu jsem to chtěla mít za sebou a na druhou stranu jsem se toho dne D bála.
Ve středu 25. mně už od rána pobolívalo břicho,pořád mne to nutilo chodit na velkou.Jelikož to bylo dva dny po kontrole tak jsem si říkala že porod to ještě nebude.Odpoledne jsem na zachodě zjistila ze mi odtéká hlenová zátka to už jsem si říkala že bych do pátku mohla porodit.Sla jsem ven s nasim pejskem a tak mi rozbolelo břicho(jako bolest při MS),že jsme tu prochazku hodně zkrátily.Pobolívalo mně břicho až do večera než přišel přítel domu. Ríkala jsem mu že mi dnes není nejlíp,ale že se zatim nic moc neděje.Trvalo to do 22hodiny šly jsme ze psem ale hned na prvním rohu jsem dostala první kontrakci.Bolest hrozna:-)od prvni kontrakce se opakovaly další ale nebyly pravidelné 10až 15minut.Přítel si šel ještě lehnou s tím že ho mám pak hned vzbudit.Dobalila jsem si ještě tašku do porodnice a začala jsem počítat kontrakce.Bolest se zvětšovala a doba mezi kontrakcemi zkracovala.Nepomáhalo nic na balon jsem si sednou nemohla ani sprcha nepomohla. V 1 rano 26.7 už jsem měla kontrakce po 5min.Vzbudila jsem přítele a jeli jsme do porodnice.
Po příjezdu do porodnice jsem šla na vyšetřovnu tam mně dali na monitor konrtakce jsem měla už po třech minutách.Pak mně doktorka vyšetřila byla jsem otevřená na 3cm.Přítel mi došel do auta pro tašku a šly jsme spolu na sál. Na sále jsem byla mile překvapena představovala jsem si to jinak. Na sál jsem dorazila Ve 2hodiny ráno.Porodní asistenka mi udělala klistýr(vubec to nebolelo) oholená už jsem byla z domova.Kontrakce se čím dál víc kratily a bolest byla čím dál vetší už jsem si myslela že horší už to být nemuže,ale spletla jsem se. Porodní asistentka vždy tak jednou za pul hodiny přišla podívala se jak to vypadá a zase odešla.Jsem moc ráda a vážím si toho že jsem tam měla svého přítele moc mi tam pomohl.Kontrakce už byly nesnesitelné.Pořád se my chtělo tlačit,ale porodní asistentka pořád říkala at netlačím že se potrhám.No ono se to lechce řekne netlačit celé těhotenství jsem se toho okamžiku bála ,ale ted jsem se modlila abych už tlačit mohla.:-)kolem sedmé ráno se se mnou přiška rozloučit porodní asistentka i doktorka,že jim končí směna.
Muzu říct že Vám to moc nedá porod na krajíčku a střídají se doktoři:-).Přišla se předtavit porodní asistentka která nastupovala na směnu,ale to už jsem to moc nevnímala.Poté přišla i nová doktorka a to jsem měla šok a zároven radost tu doktorku jsem moc dobre znala ,byla to ma doktorka z poradny pak už šlo vše rychle.Už bylo vše připravené doktorka mi rikala at na kontrakci začnu tlačit konecně jsem mohla tlačit!Přítelovi jsem málem rozmačkala ruku:-) Prcek byl venku na třetí zatlačení.Byla to velika uleva a krasný pocit.Oba jsme s přítelem byly moc štastný. Narodil jse nám krásný chlapeček daly jsme mu jméno Valdemar(po dědečkovi ktery se toho štěstí boužel nedožil)měl 3380g a 51cm.Polozily mi ho na bříško a to byl ten nejkrásnější pocit v mém zivotě. Pak ho šli omyt a mně začala paní doktorka zašívat většina maminek píše že to bolí víc než cely porod takže jsem měla samozdřejmně velký strach,ale zbytecně vubec jsem šití necítila.Tímto příběhěm nechci nastávající maminky strašit,chci jenom říct že to sice hodně bolí ,ale stoji to za to.Za ten zrozený krásný život.
Tím chci poděkovat mému příteli který se na sále o mně staral moc ho miluji.
A hlavně chci poděkovat všem sestřičkám v poradně,porodním sesřičkám a hlavně paní doktorce Kateřině Koterové, která je výborná doktorka
Ps:omlouvám se že jsem se tolik rozepsala jsem plná zážitku a také se předem omlouvám za případné pravopisné chyby.
Míša a Valdík
Přečtěte si také
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 1322
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 2929
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 960
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 2537
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 1184
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 3738
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 1589
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 585
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 1607
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 1142
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.