Jak se Verunka narodila
- Porod
- Kytka32
- 03.03.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Hrozně jsem se bála porodu a rozhodla jsem se udělat všechno, co jen jde, abych ho měla jako moje kamarádka za 2 hodiny hotovo. V maliníkovém čaji jsem se prakticky koupala a lněného semínka snědla dost tak na jedny krtečkovy kalhoty. A ani tak z toho dvě hodiny nebyly.
Když jsem ve svých skoro 32 letech trošku nečekaně otěhotněla, měli jsme s manželem velkou radost. Těhotenství jsem měla naprosto bezproblémové a užívala jsem si ho, porod byl v nedohlednu. Už v minulém deníčku jsem psala, že když se začal blížit, začala i panika. Jeden můj kamarád kdysi v intelektuální debatě v hospůdce (už ve značně podroušeném stavu) filozoficky přirovnal porod k protlačení fotbalového míče golfovou jamkou. Čím blíž porod byl, tím víc mi ta představa nedala spát.
Rozhodla jsem se proto, že zkusím všechno (a tím myslím naprosto všechno) co by mi mohlo porod usnadnit. Jak už jsem zmínila, maliníkový čaj se stal pilířem mého pitného režimu, semínka lnu se každý den ve větším a větším množství vařila v hrnečku a manžela každý večer bolely prsty od masáže hráze. Byla jsem dokonale připravená lehce porodit. Ve středu v noci mi začaly kontrakce - po 4 minutách a bolely asi jako menstruace. Aha, řekla jsem si, už je to tady, všichni zase přeháněli, není to tak strašné. Do 6 do rána jsem vydržela doma a pak vzbudila manžela s tím, že jedeme.
V porodnici se ale na můj porod netvářili a dokonce mi tvrdili, že to ještě nic není a poslali manžela domů. No nic říkala jsem si, to je jen začátek.
A taky, že byl. Po první vitamínové injekci (nebo tak něco, pak už mi začalo všechno splývat) se bolest jako menstruace vytratila a nahradila ji bolest jako prase
Sestřička, která mi nesla na pokoj jídlo se na mě jen podívala říká, aha, tak to nebude jídlo, ale porodní sál.
Takže jsem trochu třaslavým hlasem volala manželovi, ať přijede, že už se to blíží. Manžel přijel, já dostala klystýr a následujících 11 hodin strávila v rudém závoji bolesti na balónu. Jestli mi ještě někdy někdo řekne, že porod bolí asi jako horší menstruace, asi mu jednu ubalím
Měla jsem ale skvělou doktorku a porodní asistentku, které se o mě skvěle staraly a pořád mi říkaly, jak na tom jsem a co se právě děje. Jediné, co ignorovaly, byly moje žádosti, aby to nebolelo. ![]()
Nakonec se přiblížil konec porodu a tlačení. Jelikož jsem mezitím dostala injekci, která trochu tišila bolest, dokázala jsem i vnímat. Když mi doktorka řekla, že za chvíli už budeme moct tlačit, stihla jsem jí v jasné chvilce vysvětlit, že to už bude jednoduché, jelikož jsem pila čaj a jedla semínka (alespoň si myslím, že jsem to takhle řekla - je možné, že jsem řekla, že jsem pila semínka a jedla čaj).
Co mě mělo varovat, byly nechápavé pohledy PA i doktorky a dotaz, jestli to má porodu nějak pomoct. NEPOMOHLO. Závidím všem ženám, které o fázi tlačení mluví jako o chvilkové záležitosti, o 2-3 zatlačeních a o tom, že ani nebyly nastřižené. Nebudu rozepisovat detaily, jediné co můžu říct je, že můj kamarád měl pravdu - fotbalový míč golfovou jamkou je fakt makačka. Protože ale všechno jednou končí, i já jsem po nekonečné době uslyšela větu: „Tak ještě jednou zatlačete, ať jsou venku ramínka.“ a pak už byl náš poklad na světě. A všechna bolest zapomenuta.
PS: Obrazně řečeno samozřejmě - Verunka bude rozhodně jedináček ![]()
Přečtěte si také
„Tak se mluví u vás na vesnici?“ Tchyně mě ponížila před všemi
- Anonymní
- 23.05.26
- 1331
Na rodinných obědech už poslední dobou skoro radši mlčím. Stačí totiž, abych něco řekla po svém, a moje tchyně si ze mě okamžitě začne dělat srandu před ostatními. A čím dál víc mám pocit, že jí...
První výročí svatby mělo být romantické. Manžel ale odešel do hospody na hokej
- Anonymní
- 23.05.26
- 800
Nedávno to byl rok, co jsme měli s Michalem svatbu. Doufala jsem, že zajdeme na večeři, do kina nebo se jen projdeme večerním centrem. Nemusela to být žádná drahá romantika jako z filmu. Stačilo by...
Na oslavě mě přemluvili stoupnout si na váhu. To, co následovalo, bolelo
- Anonymní
- 23.05.26
- 613
Měla to být obyčejná rodinná oslava, během které jsem jen nešťastně zmínila, že se mi po porodu podařilo trochu zhubnout. Netušila jsem ale, že o pár minut později budu stát před celou rodinou na...
Fitness trenér se navážel do mé postavy. Teď nemám vůbec žádnou motivaci
- Anonymní
- 23.05.26
- 386
Sebrat odvahu a poprvé přijít do fitka pro mě bylo těžší, než si asi někdo umí představit. O to víc mě zasáhlo, když mi trenér během prvního tréninku řekl větu, po které jsem měla chuť se otočit a...
Kadeřnice mi úplně zničila vlasy. Teď tvrdí, že je to moje vina
- Anonymní
- 23.05.26
- 382
Po dlouhé době jsem se chtěla cítit hezky a objednala se na zesvětlení vlasů. Místo radosti jsem ale odcházela z kadeřnictví v šoku, se zničenými vlasy a pocitem, že za všechno vlastně můžu já sama.
Kvůli rodině své manželky se syn může přetrhnout. Pro nás ale nehne prstem
- Anonymní
- 22.05.26
- 2359
David byl vždycky hodný kluk, na kterého jsme se s manželem mohli spolehnout. Nikdy nebyl konfliktní, doma pomáhal a měli jsme hezký vztah. Možná právě proto mě tolik bolí, jak moc se všechno...
Zařvala jsem na vlastní dítě. A celý večer jsem probrečela, jak špatná jsem máma
- Anonymní
- 22.05.26
- 833
Stává se vám také, že uděláte něco, čeho pak okamžitě litujete? Jenže už to nejde vzít zpátky? Když se mi Kristýnka narodila, byla jsem přesvědčená, že budu trpělivá a milující máma. Že ji budu...
Měla to být pomoc. Superdávka mi ale doma otevřela nepříjemné téma peněz
- Anonymní
- 22.05.26
- 3345
Měla to být pomoc. Aspoň tak se o superdávce mluví. Byla jsem ráda, že na ni máme nárok. Nepatříme mezi rodiny s vysokými příjmy, všechno zdražuje a jen za jídlo utratíme obrovskou část peněz. Když...
Vyměnila jsem řízky za zeleninu. Manžel mě teď nenávidí
- Anonymní
- 22.05.26
- 1141
Stojím v kuchyni a s láskou servíruji pečeného lososa s grilovanou cuketou a lehkým salátem z quinoy. Cítím se skvěle. Za poslední měsíc jsem díky změně jídelníčku lehčí, mám víc energie a přestala...
„Já bych takhle mezi lidi nešla.“ Kamarádka mě jednou větou úplně zničila
- Anonymní
- 22.05.26
- 1462
Čekala jsem obyčejné posezení s kamarádkou, místo toho jsem odcházela s pocitem, že se za sebe mám stydět. Jedna její „upřímná“ poznámka o tom, jak vypadám bez makeupu, mi zůstala v hlavě mnohem...