Fotbalový míč golfovou jamkou
- Porod
- Kytka32
- 26.06.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Před 3 lety jsem po 22 hodinách porodila naši první dcerku Verunku. Jak jsem psala v předchozím deníčku, při tlačení mi tenkrát na mysl přišla hláška mého kamaráda, že porod je jako protlačit fotbalový míč golfovou jamkou.
Když jsem otěhotněla podruhé a termín porodu se blížil, opět jsem si na tohle slovní spojení vzpomněla. Byla jsem nachystaná na mininálně stejnou dobu porodu a nepředpokládala jsem, že bych rodila dřív. Jednak jsem i Verunku přenášela a pak mě v poradně doktoři neustále ujišťovali, že se vůůůbec nic nechystá.
Proto jsem 12 dní před porodem v klidu vyjela s malou na výlet, protože porod byl daleko a co doma. Ovšem řidiči byli ten den na cestách nějak mimo a dvakrát jsem měla co dělat, abychom nenabouraly.
Večer mi poprvé začalo tvrdnout břicho, přičítala jsem to ale šokům z dálnice.
Druhý den jsem začala mít kolem poledne poslíčky. Nebo jsem si to aspoň myslela - z prvního těhotenství jsem je neznala a na porod bylo přece pořád brzo a nic se nechystalo. Když ale začali být poslíčci poměrně pravidelní po 10 minutách, zavolala jsem pro jistotu manželovi, aby malou vyzvedl z školky on, že něco je divně.
Do večera se nic neměnilo, takže jsem si dala teplou sprchu a čekala, až to přejde. Nepřešlo a kolem 11 v noci už bylo jasné, že tohle poslíčci nebudou. Chtěla jsem po minulé zkušenosti čekat do nejdéle doma, ale dvě následující kontrakce mě přesvědčily, že nebudu hrdinka.
Do porodnice jsme dorazili za 5 minut 12 - ne obrazně řečeno, opravdu pět minut před půlnocí.
Když mě v porodnici poprvé vyšetřili a oznámili mi, že jsem otevřená na dva centimetry, ani mě to nepřekvapilo. I minule mi trval každý centimetr hodinu. Co mě ale překvapilo, byla síla kontrakcí. Čas sice vzpomínky uhladí, byla jsem si ale skoro jistá, že takhle to poprvé nebolelo.
Po monitoru mě znova vyšetřila doktorka a k mému překvapení už byly ze dvou centimetrů čtyři. Byla bych z toho asi měla i radost, nebýt toho, že jsem se skoro plazila po zemi bolestí. ![]()
Následující 2 hodiny jsem strávila ve sprše a mezi kontrakcema přemýšlela, jak to udělat, aby za mě porodil třeba manžel.
Když u prvního porodu přišla řada na tlačení, celé moje tělo křičelo TLAAAAAAAČ. Tentokrát mě po 2 hodinách ve sprše vyšetřovala porodní asistentka a překvapila mě větou: „Tak a budeme tlačit.“ Rozhodně jsem neměla v úmyslu jí odporovat, minule jsem na tlačení čekala 20 hodin, a tak jsem se do toho radši dala, aby si to nerozmyslela.
Jen jsem ji varovala, že minule jsem tlačila hodinu a půl a rozhodně to byla nejhorší část porodu.
Nezbývá než dodat, že ani podruhé to nebylo s tím fotbalovým míčem o moc lepší. Na druhé straně, Barunka byla po 20 minutách venku. Takže shrnuto a podtrženo, trval celý porod kolem 4 hodin a přišel o 10 dní dřív. Tolik k tomu, že se nic nechystalo.
Minulý deníček jsem končila ujištěním, že Verunka bude jedináček. Teď nám k ní přibyla i Barunka a tentokrát už můžu s klidným svědomím říct, že i když to bylo mnohem lepší než poprvé, rození dětí už nechám na jiných. ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1669
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 979
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1728
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 712
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 414
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21005
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2627
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2905
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2614
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1770
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....