Těhotenství rychle přišlo - a také rychle odešlo :´-(
Asi to tak mělo být. Ale velmi mě to trápí... Ahoj ostatní maminky. Jsem tu nová. Jsou to moc krásné stránky. Myslela jsem si, že budu s vámi prožívat také to savoje těhotenství. Ale vše popořádku. Je mi 19 let. Mám dodělanou školu a novou práci. Po škole jsem nastoupila do velkoskladu s knihama. Po třech měsících brigádně jsem měla nastoupit na plný úvazek. Nastupovala jsem v červnu. V práci jsem byla s ještě s jednou kolegyní. Zezačátku to bylo dobré. Ale poté přišli problémy. Šéf mi nakládal více a více práce. Už to nebylo pouze papírování a lítání na poštu, ale i do skladu tahat knihy což nebyl ani můj popis práce.
Šéf si dělal co chtěl. Týden se mu hodilo abych chodila i na deset hodin. Poté na čtyři a půl. Nikdy jsem nevěděla na čem jsem. Poté co se kolegyně vrátila z dovolené tak to bylo ještě horší. Nesměla jsem se najíst až po práci. Řekl mi nedělejte si z toho tady bufet jíst můžete až vše uděláte. Nechci vidět, že budete mít přestávku a že, budete jíst u stolu. Samozřejmě mi přesčasy nechtěl zaplatit. Byla jsem celou dobu o hladu. Nešlo to vydžet. Do toho mi začala brnět noha a stále jsem měla křeče do nohy do stále stejného místa. Doktorka řekla ucpávají se vám cévy v noze a léky. V práci to šlo poznat. A hned to bylo i ponižování, že je to se mnou jak u debilů ať si pohnu. Přitom jsem velkého šéfa informovala o svém zdravotním stavu. Nic se nezměnilo. Jíst jsem nemohla atd. Jeden den jsem už nevydžela a řekla jsem mu, že končím. Nic neřekl.
Pak jsem mu napsala, že doufám, že peníze budu mít na účtu ke konci srpna a všechny. A ne jak to bylo v červnu, že mě chtěl ošidit o 2000kč a nechtěl mi je dát. To byl, ale oheň na střeše. Psal mi sms, že mi žádné peníze nedá atd. Bylo to moc stresu na mě tahat se s ním o peníze. Peníze za srpen ještě nemám, to taky než to z něj dostanu. Ale teď k problému. V červenci ke konci jak jsem brala ty léky na cévy tak snižovali účinnost HA. Měli jsme s partnerem nechránění sex a tak se to stalo. Otěhotněla jsem. Boužel jsem o tom nevěděla.
Přes ten veškerý stres v práci nemohla jsem se najíst atd. a poté tahanice se šéfem jsem koncem srpna potratila. Byly akorát hody. Odpoledne jsem se necítila dobře. Ale vzala jsem si něco proti bolesti a šli jsme. Boužel, nebyla jsem ve své kůži. Začala jsem pociťovat bolest jako při MS, ale trošku jiné a začala jsem mírně krvácet. Říkala jsem si co to je ale ani ve snu by mě to nenapadlo, že jsem potratila. Celou neděli jsem prospala. V pondělí jsem zašla k doktorovi. Řekl mi, že jsem potratila byla jsem v 6. týdnu. A důvod stres. Lékař se mě ptal na okolní vlivy. Na vyčištění jsem nemusela. Za týden jsem dostala MS a že pak se uvidí jestli musím na vyčištění nebo ne. Hodně mě to zabolelo.
Miminko jsme sice neplánovali, ale příští rok jsme se chtěli začít snažit. A kdyby bylo příští rok na jaře tak by nám to vůbec nevadilo. Hodně mě to sebralo. Vím, že horší je ztratit dítě ve vyšším týdnu těhotenství, ale i tak je to pro mne rána. Jsem pořád rozesmutnělá. Když vidím malé dítě je mi hodně do pláče. Nemůžu se s tím nějak vyrovnat. Ale jsem ráda, že vy ostatní máte krásná zdravá miminka. Nebo budete mít zachvíli. Děkuju vám, že jsem se aspoň mohla vypsat. I když je to smutné. Ale k těhotenství to patří. Je to ta stinná stránka. Akorát mám strach znovu byť i plánovaně otěhotnět, že mě potká to samé. I když dítě si moc přejeme.
Děkuji všem za přečtení těchto řádků
Přečtěte si také
„Vždyť kojí úplně špatně,“ zaslechla jsem tchyni. Pomohla až laktační poradkyně
- Anonymní
- 23.06.26
- 1642
Největší tlak, který na novopečenou mámu přichází, je ten zvenku, z vašeho okolí. Dobře míněné rady, které ale občas šíleně bolí. A blbý je, že často se jedná o vaše nejbližší lidi. Jako v mém...
Vzala jsem si muže s dítětem. Teď mám doma pocit, že jsem tam navíc
- Anonymní
- 23.06.26
- 1739
Vzala jsem si muže, který má dceru z předchozího vztahu, a od začátku jsem se snažila být trpělivá, laskavá a nebrat jí tátu. Jenže ona mě odmítá, provokuje, shazuje a dává mi najevo, že v jejich...
Devět týdnů bez školy, bez babiček a bez řidičáku. Jak to mám zvládnout?
- Anonymní
- 23.06.26
- 3093
Mám dvě děti na prvním stupni, chodím do práce a letos jsem prázdniny zřejmě úplně podcenila. Bydlíme v malém městě v pohraničí, příměstských táborů je málo, babičky nemáme a já navíc nemám...
Tchyně vtrhla po mém císaři do porodnice. Musela ji vyhodit až sestřička!
- Anonymní
- 23.06.26
- 1892
Porod je pro každou ženu jedním z nejintenzivnějších a nejnáročnějších zážitků v životě. Když navíc neprobíhá podle plánu a skončí akutní operací, žena potřebuje klid, bezpečí a čas na to, aby se...
Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna
- Vilma1897
- 23.06.26
- 484
V čem je její kouzlo? Třikrát vyprodala Eden a spousta lidí se vracela znovu. Včetně mě. Na první koncert jsem měla lístek na sobotu. A hned když skončil, bylo mi jasné, že v úterý chci být v Edenu...
„Je můj syn autista?“ zeptala se kamarádka. Ze strachu jsem jí zalhala do očí
- Anonymní
- 22.06.26
- 2222
Říká se, že upřímnost je základem každého pevného přátelství. Jenže co dělat v situaci, kdy vás nejlepší kamarádka postaví před otázku, jejíž pravdivá odpověď by jí mohla zlomit srdce? Minulý týden...
Dcera s ADHD potřebuje asistenta. Muž zuří: „Nedělej z ní blbečka s nálepkou!“
- Anonymní
- 22.06.26
- 1561
Každý rodič si přeje, aby jeho dítě mělo hladkou a bezstarostnou cestu životem. Když se ale objeví první překážky, ukáže se, jak pevný je nejen vztah rodiče k dítěti, ale i partnerů mezi sebou. My...
Manžel mě nutí jezdit každý víkend k tchyni. Ta mě jen kritizuje, jsem zoufalá
- Anonymní
- 22.06.26
- 3151
Víkend by měl být pro pracující rodiče časem odpočinku, kdy konečně vypnou, užijí si klid s rodinou a naberou síly na další pracovní týden. Pro mě je ale páteční odpoledne začátkem pravidelné noční...
Dřu ve dvou pracích do půlnoci. Podle muže ale jen „courám po kroužcích“
- Anonymní
- 22.06.26
- 1559
Sedím u kuchyňského stolu, na monitoru notebooku svítí čas 0:24 a mně únavou pálí oči. Tohle je moje každodenní realita. Kolotoč, ze kterého nemůžu vystoupit, protože se ode mě očekává, že budu...
Máma mi vyčítá práci a děti ve školce. Sama mě tam jako malou zapomínala!
- Anonymní
- 22.06.26
- 1079
Být dnes mámou je nesmírně vyčerpávající. Společnost na nás klade protichůdné nároky – máme budovat kariéru, vypadat skvěle, mít naklizenou domácnost, a přitom se dětem věnovat čtyřiadvacet hodin...