Jedna z mnoha

Jmenuji se Veronika. I já jsem jedna z mnoha, která nemůže otěhotnět. Po přečtení všech článků jsem se i já rozhodla, že něčím přispěju.

Můj příběh se moc neliší od jiných. Na začátku roku 2001 jsme s manželem začali plánovat svatbu. Ale už v té době jsme dospěli k rozhodnutí, že bychom chtěli dítě. Takže se na tom začalo pracovat. Já jsem si zašla ke gynekologovi na běžnou prohlídku jenom proto aby mi řekl, jestli je mé tělo připraveno přijmout dítě. V té chvíli mě vůbec nenapadlo, že by v otěhotnění mohl být nějaký problém. Po první prohlídce mi lékař sdělil, že je vše v pořádku a můžeme to zkoušet.
Tak jsme se do toho pustili. Čas běžel a pořád se nic nedělo. K tomu všemu jsem ještě měla velmi nepravidelnou menstruaci. Takže asi po dvou měsících následovala opět návštěva lékaře. Ten mi na:,–(il prášky na úpravu menstruace. A vše pokračovalo.
Po půl roce neúspěšných pokusů jsem opět navštívila gynekologa. Většina z vás si asi bude myslet, že to bylo moc brzo. Ale já jsem chtěla prostě vědět, jak na tom jsme. Vše začalo měřením bazální teploty. Podle ní se zjistilo, že mám asi nějaké problémy s ovulací.
Následovalo vyšetření krve (to bylo v pořádku) a ultrazvukové vyšetření průchodnosti vaječníků. Žádná legrace to nebyla. Vyšetření bylo dosti bolestivé a nakonec mi lékař sdělil, že jsem měla ve vejcovodech mikrosrůsty. Bylo nám doporučeno mít pohlavní styk hned druhý den po vyšetření a pak několikrát za sebou, obden. Ale ani to nepřineslo žádné výsledky.
Manžel pak absolvoval spermiogram. Jeho výsledky nebyly sice nejlepší, ale lékař řekl, že určitá šance na oplodnění běžnou cestou tu je.
Jenže pořád se nic nedělo. Gynekolog mi teda na:,–(il léky na podporu činnosti vaječníků (Clostilbegit) a doporučil pořád sledovat teplotu. Teplota se sice začala pohybovat, ale pořád ne tak, jak by měla.
16. 10. 2001 jsem podstoupila první ultrazvuk ke zjištění tvorby folikulu. Bylo to 10 den po menstruaci. Výsledek byl nulový.
19. 10. 2001 mě čeká druhý ultrazvuk. Jsem hrozně nervózní a napjatá. Vůbec nevím, jak to dopadne.

Ještě nedávno, jsem moc nevěřila tomu, že bychom mohli mít s manželem někdy dítě. Ale po přečtení všech příběhů, které jsou zde uvedeny, jsem začala měnit postoj. Prostě jsem si řekla, že v tom nejsme s manželem sami a že musíme bojovat. Jsem teď odhodlaná pro dítě udělat snad cokoli. I podstoupit umělé oplodnění. Doufám, že se to povede a mi budeme mít jednou krásné mimčo. To samé přeji všem párům, které touží po dítěti a nedaří se jim to.

Pokud si budete chtít popovídat o vašich problémech spojených s neplodností, jsem vám k dispozici. Myslím si, že popovídat si o tomto problému s někým, kdo je na tom stejně, může člověku jedině pomoci.

Tímto zatím moje vyprávění končí, ale budu se snažit napsat jak to vše pokračuje.
Veronika

Pokračování

Slíbila jsem, že napíšu, jak pokračuje náš případ.
Moc se toho nestalo. Já jsem absolvovala folikulometrii a lékař zjistil, že se mi folikul tvoří.
Takže všechna hormonální léčba zabrala.
Mám však problém v tom, že na moji ovulaci stále nereaguje bazální teplota a navíc mám ovulaci ne v polovině cyklu, jak by měla být, ale později. Takže si ani nemůžeme naplánovat, kdy by byl nejvhodnější styk.

Teď se naše pokusy přeruší, protože manžel jde na operaci. Takže vše bude pokračovat až tak konce letošního, nebo začátkem příštího roku.
Ale vše směřuje k umělému oplodnění.

Určitě se zase ozvu, jak bude něco nového. Mějte se hezky a ahoj
Veronika

Přečtěte si také

Deník: Život na vedlejší koleji (1. díl)

Deník: Život na vedlejší koleji (1. díl)
  • Anonymní
  • 23.04.26
  • 1352

Jak jsem se probrala během jedné minuty... Vždycky jsem si myslela, že jsem ta „rozumná“. Ta, co má v lednici srovnané jogurty podle data spotřeby a v životě jasno. Jenže pak přišla třicítka,...

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Anonymní
21.10.01 15:43

Ahoj Veroniko,
vím, co prožíváš, já jsem toto prožívala 5 let, byla jsem 2× na IVF a nepodařilo a teď, když jsem se chystala na třetí pokus jsem zjistila, že jsem těhotná. Píšu ti, abych ti dodala odvahy a aby jsi věděla, že nic není nemožné . Držím ti pěsti a přeji ti, aby ti vše co nejdříve vyšlo a věřím tomu!!!!!

Jitka - jitula_n@seznam.cz

  • Upravit
Anonymní
26.10.01 13:01

Milá Jitko,otehotněla jsi jenom tak?Doufám,že vše proběhlo a probíhá dobře.

  • Upravit
Anonymní
15.11.01 20:27

Ahoj Šárko,
nejdřív bych Ti chtěla poděkovat za skvělé stránky, které se nyní v době mých problémů s otěhotněním, staly u mě tím nejsledovanějším na internetu. Takže díky a jen tak dál. Nyní bych se Tě chtěla zeptat, jak se jmenuje ten speciální mikroskop, který slouží ke sledování změn struktury děložní sliznice pro poznání plodných dnů a jak se díky tomuto mikroskopu tyto plodné dny poznají. Již několik měsíců si měřím bazální teplotu, která se však v průběhu cyklu téměř nemění a jen jeden den za celý cyklus se zvýší na max. 36,9 a pak opět klesne na obvyklých 36,6 - 36,7. Může to znamenat nějaký problém? Předem Ti moc děkuji za odpověď. Zdraví Marika

  • Upravit
Anonymní
3.12.01 10:54

Ahoj Veroniko, jmenuji se Iva a prožívám stejný problém jako ty. Již skoro 1,5 roku chceme miminko a nic. Nejdrive jsem mela spatnou stitnou zlazu, ale jiz je vse OK. Take mam leky na upravu cyklu, merim si teplotu a jeste jsem dostala leky Clostylbegit - snad jsem to napsala správně. Ještě jsem cyklus nedostala, ale dle mého to dostanu. Lékařka mi dá ještě asi 2 balení a pak už jen nějaké hlubší vyšetření. Jinak jsme oba zdrávi, ale mimi nejde. Držím ti pěsti, aby se i tobě v novém roce splnilo vytoužené přání a věř, že s tímto problémem nás je víc. Ahoj Iva

  • Upravit
Anonymní
18.1.02 14:08

Ahoj Veroniko,
mám velmi podobný problém jako Ty. Mám teď před sebou ultrazvukové vyšetření na průchodnost vejcovodů, o kterém se zmiňuješ, jako o velmi nepříjemném. Protože jsem podobné hodnocení slyšela už několikrát, ráda bych o tom věděla něco bližšího. Budu moc ráda, když se mi ozveš.

Moc ti přeju, aby Vám to konečně vyšlo a věřím, že se to povede.
Měj se krásně a vydrž. Hanka

  • Upravit
Anonymní
6.2.02 13:37

Milá Hanko,
nerada bych Ti líčila průběh celého vyšetření, protože není opravdu moc příjemné a je asi lepší, když v tomhle případě člověk neví, co přesně ho čeká. Ve stručnosti Ti jenom řeknu, že celé to spočívá v tom, že Ti do dělohy lékař vstříkne látku, která musí projít vejcovody. Pokud projde - je vše O.K. Pokud neprojde - nevím. Určitě je to špatně. Mě se to naštěstí nestalo.
Držím ti pěsti (ty prý přinášejí štěstí), aby se Vám to s manželem podařilo a brzo se u Vás ozýval dětských smích.
Veronika

  • Upravit
Anonymní
6.2.02 19:19

Ahoj Hanko,
no, já bych to nebrala s tím vyšetřením tak tragicky. Já si také všude přečetla, že je to bolestivé a nepříjemné a musím říct, že to, jak jsem z toho byla vynervovaná a vystrachovaná ani trochu neodpovídalo tomu, jak rychle a snesitelně to proběhlo. Jen to asi dvakrát píchne a pak Tě bolí břicho jak při MS, když do Tebe lékař bude napouštět tu kontrastní látku. A můžu říct, že menstruaci mám mnohem bolestivější! Pak Ti rychle udělají asi dva rentgenové záběry (přitom Tě trošku zhoupnou na té rentgenovací lavici - hlavou níž, aby z Tebe nevytékala tekutina). Pak už se můžeš pozvolna postavit, obléct a jít si lehnout na lůžko! Kapku horší by to bylo, pokud by jsi měla nějaké srůsty, ale musíš to vždycky brát tak, že je to pro Tvoje dobro a že porod bude určitě horší!!! :-))) Tak ať Ti to dobře dopadne! Ahoj. Marika

  • Upravit
Anonymní
17.4.02 20:16

Milá Veroniko,
jsem v situaci "jedna z mnoha ", byla jsem celkem trpělivá téměř celý rok, ale nyní už
mám opravdu obavy. Pořád si tak nějak s manželem nechceme připustit, že se neplodnost může týkat i nás. Známe se 9 let a právě kvůli miminku jsme se před rokem rozhodli, že se vezmeme a budeme
se těšit z plánovaného rodičovství. Dnes jsem opravdu čirou náhodou našla tyto stránky a Tvůj komentář mne zaujal. Mezi řádky jsem vyčetla pocity, kterými se začínám čím dál tím více trápit. Je to strach.
Počítání dnů, čtení knih, pláč, radostné čekání a pak zase zklamání, pořád dokola.
Teď jsem ráda, že se můžu někomu svěřit a
doufám, že mi i někdo poradí.Můj pan primář je skvělý a zatím prý všechno vypadá v celku normálně, ale mám strach, že pro splnění naší touhy bych mohla dělat i více. Menstruaci mám pravidelnou, den ovulace znám přesně, manžel je zdravý a můj lékař stále tvrdí, že jsem jen nedočkavá, že je jinak vše úplně v pořádku a já se trápím zbytečně. Jsem pořád vystresovaná a nemůžu se uklidnit. Manžel je zatím trpělivý a citlivý, ale já se ptám, jak dlouho to ještě může vydržet? Ty věčné otázky, sebeobviňování, strach potkat známé s kočárkem. Co mám dělat, abych nešílela?
Karolína,29

  • Upravit
Anonymní
18.4.02 10:10

Ahoj Karolíno,
já jsem na tom podobně. S manželem spolu jsme už 5 let. Loni na jaře jsme se rozhodli, že chceme miminko, a tak jsme naplánovali svatbu a doufali, že v náš slavný den už budeme vlastně tři. Léto uplynulo, svatba se blížila a my byli stále jen dva. Už se pomalu rok s rokem schází a ještě pořád jsme dva. Na žádném vyšetření jsme ještě nebyli, ale asi už o něm budu uvažovat, protože rok už je docela dlouho. No Kájo nestrácej víru, už je jaro, a to je ten pravý čas.
Ahoj Pája

  • Upravit
Anonymní
18.4.02 14:04

Ahoj Pájo,
dík za podporu. Ten rok se mi zdá docela jako přelom. Přemýšlím, že počkám ještě tenhle měsíc a pořádně se do toho dám. Taky chodím již od listopadu na cvičení p.Mojžíšové a snažím se věřit. Sice na sobě nepozoruji žádné výrazné změny, ale fakt je, že jsem vždy měla problémy s páteří a ty kosti potřebují čas od času srovnat. Nechceš to taky zkusit? Myslím na Tebe a držím pěsti, co když to třeba teď vyšlo.
 Kája

  • Upravit
Anonymní
19.4.02 17:26

Holky, neváhejte - také jsme čekali rok a od té doby co jsem v péči jednoho skvělého pražského centra asist. reprodukce jsme daleko více v pohodě. Nejlepší je vědět, že nejste se svými problémy nikomu lhostejná a něco se okolo Vašeho trápení začíná dít.
Oba s manželem jsme taktéž zdraví a již s námi lékaři „čarují“ skoro rok. Nyní jsem po 1. IVF, které se bohužel nezdařilo. Takže další pokus je naplánován na září 2002.
Chci Vám jenom říct, abyste neztrácely čas - rok uplyne jako voda…
Přeju vše dobré a brzké splnění vytouženého přání!!!

  • Upravit
Anonymní
19.4.02 17:33

Karamelka
Omlouvám se, zapomněla jsem se podepsat
Kdybyste si chtěly pobreptat - moje adresa je KaramelkaK@seznam.cz

  • Upravit
Veronika02
7
23.4.02 09:15

Ahoj Karolíno, úplně chápu tvoje pocity. Já jsem zpočátku taky myslela, že zešílím. Je pravda, a můj manžel by to asi potvrdil, že jsem k tomu neměla daleko. Nemohla jsem vidět těhotnou ženu, miminka v kočárku. Pak jsem si řekla, že už toho mám dost. Začala jsem zkoušet i jiné věci (např. cviky podle Mojžíšové). Jenže nic nepřinášelo účinek a ještě navíc bylo dost složité najít dobrého doktora, který se této metodě věnuje. Tak jsem se prostě rozhodla, že navštívíme centrum pro léčbu neplodnosti. Pan doktor mi doporučil ISCARe. Byly jsme tam prvně 19. 4. Mám z toho dobrý pocit. A jsem ráda, že jsme tam šli. A to i přes to, že bychom měli být s manželem relativně v pořádku.
Myslím, že by jsi neměla dlouho čekat a otálet. Ano, může to být všechno způsobeno psychikou. Ale když navštívíš nějaké centrum na léčbu neplodnosti, poznáš názory jiných lékařů a hlavně začneš mít pocit, že se něco děje. Mě osobně tohle hrozně pomohlo. Zkus nad tím přemýšlet. Držím ti pěsti, aby jsi to všechno zvládla. Pokud se budeš chtít na něco zeptat, klidně napiš (city@email.cz).
Ahoj Veronika

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
23.4.02 12:34

Ahoj Kájo,
o cvičení pí Mojžíšové jsem také uvažovala, ale když můj muž zjistil, že bychom se pak spolu nemohli měsíc nebo dva milovat (po odblokování kostrče), tak mi řekl, že na to máme ještě chvíli čas. Od příštího měsíce chci chodit cvičit aerobic a také začínám cvičit doma. Nyní jsem právě v polovině cyklu, takže začali „plodné dny“, navíc jdu zítra za půlroční preventivní prohlídku, tak se snad odvážím doktora na něco optat a snad se začne i něco dít (myslím tím vyšetření krve a tak). Manželovi se zatím na spermiogram nechce, a tak jsme se dohodli, že počkáme do podzimu a pokud se do té doby nic nestane, tak se zajdem podívat do nějakého centra asist. reprodukce, to už totiž bude skoro rok a půl po vysazení HA. Nezitím bude léto, dovolená a také si rekonstrujem byt a budeme si ho zařizovat, tak to snad lépe uteče. Plány mám pekné, ale nevím, jak je budu dodržovat. A jak se máš ty?

Zatím ahoj Pája

PS: Zítra dám vědět, jak jsem dopadla u doktora.

  • Upravit
Anonymní
26.4.02 21:59

Ahoj Pájo,
je fajn, že to bereš takhle super. Plánuješ si nádherné léto, dovču. Závidím Ti ten nadhled a Tvůj manžel se zdá být také v klidu. Zato já to s dovolenou nevidím valně, ten můj je tak zaměstnaný, že zase nakonec letos skončím u našich na chalupě. Snad mě obveselí to, že se domů po roce cestování vrátí brácha. Jen jsem se těšila, že když nemohl být na svatbě, tak alespoň bude strejdou. Jinak jsem moc zvědavá, jai Ti to dopadne. Také mne překvapilo, že to cvičení Mojžíšové má i své úskalí, jak jsem říkala, chodím na něj od listopadu a zatím mi kostrč nikdo neodblokoval. Sice o tom rehab.sestra mluvila, ale až do dneška se mnou provádí,samozřejmě kromě procvičování, jenom „pomenstruační“ celkovou mobilizaci.
No a také Ti moc přeji, aby Vám tenhle měsíc miminko vyšlo. Já už mám po plodných dnech a čekám a čekám. Zatím žádné změny nejsou, ale co kdyby.....
PS.: Napiš, co doktor.
 Kája

  • Upravit
Anonymní
27.4.02 11:42

Ahoj Veroniko,
jsem moc ráda, že se už cítíš lépe. I já mám poslední dny ze sebe takový lepší pocit, asi to přeci jenom dělá to jaro. Opravdu se snažím moc nešílet. Také děkuji za ochotu, nám trochu s naším trápením pomoci. Je to totiž hotová alchymie a pomalu se mi zdá, že spíše miminko vyrábíme, než abychom ho počali s klidem a láskou. Někdy je mi to úplně k smíchu, ale pořád je to , zdá se lepší, než sedět a bulet. I když je pravda, že když jsem se poprvé zapojila do diskuze a pročítala všechny ty řádky plné naděje i zoufalství, tak jsem brečela. Ale kupodivu ne kvůli sobě, ale kvůli všem holkám, co se cítí podobně. Manžel se přišel podívat, co zase blbnu a v první chvíli to vypadalo, že vypne PC, ale zdá se mi, že to pochopil a dneska je rád. Bojí se jen, že zblbnu. Ale jestli jsem to pochopila správně, je důležité, svěřit se do rukou lékařů a získat pocit, že se alespoň něco děje. Tak, až něco zjistím, určitě se ozvu.
O umělém oplodnění jsme už doma mluvili, víc miminek by nám nevadilo - právě naopak. Manžel se k tomu dokonce upnul, plánuje kam s postýlkama a já si ho proto moc vážím. Ještě jednou díky a taky držím pěsti.
Karolína

  • Upravit
Anonymní
29.4.02 12:58

Ahoj Kájo,
no u doktora jsem nedopadla moc dobře, ale jak se to vezme. Když jsem mu řekla, že se o miminko pokoušíme skoro rok, tak mi řekl, že o nějaké nepladnosti můžu uvažovat až po dvou leteh snažení a že mám přijít tak na podzim roku 2003. Tak dlouho samožřejmě čekat nechci, a tak pokud se to so podzimu nepovede, tak si zajdu do nějakého toho centra i bez jeho doporučení, protože jsem slyšela, že doporučení od doktora nepotřebuji a tak se tam můžu po roce snažení lidně objednat. Má to i svoje kladné stránky, protože alespoň nemusím čekat na výsledky a nervovat se jak to asi dopadne. Na duhou stranu o ty měsíce se všechno posune, protože budu se vším začínat najednou.

Nyní už mám také po plodných dnech. Tentokrát ovulace podle BT přišla o dva dny dříve než jsem předpokládala a tak se nacházím ve fázi čekání. Mám to dostat ale až okolo 10. května, tak uvidím.

Držím Ti moc palečky, aby to už tentokrát už bylo vytoužené těhotenství, a kdyby ne, tak jednou se i my uřčitě dočkáme.

PS: Manžel mi tvrdí, že tentokrát to určitě vyjde, tak jsem zvědavá, jestli mu to vyjde, ale já tomu zas tak moc nevěřím.
Zatim ahoj a určitě se ozvi, jak jsi dopadla. Pája

A ještě něco - umívej se, vždyť přichátí květen a to je lásky čas

Čauky

  • Upravit
Anonymní
13.5.02 15:58

Ahoj Karolíno,

reaguji na tvuj mail, protoze jsem na tom dost podobne. Snazime se uz rok a porad nic. Rozhodli jsme se to resit, takze chodime k Apolinari, kde nam delali uz vsechna vysetreni. Jsme oba naprosto v poradku. Vsichni rikaji, ze je to psychika, jsem taky hrozne nervozni, stejne jako to popisujes ty. Snazim se uklidnit, ale jde to tezko a chvilema jsem hodne pesimisticka. Ted budeme zkouset inseminaci (je mi uz 32, takze nechceme ztracet cas). Ja osobne mam jeste problem se zady (v okoli kostrce a panve), coz pry taky muze byt pricina neplodnosti. Existuje na to cviceni podle pani Mojzisove, zkousim to cvicit a doufam, ze to zabere. Drzim vsem palce! Kdyby nekdo vedel, co pomaha na tu psychiku - treba nejaka hypnoza, aby si clovek ty myslenky, ze snad nebude mit vubec deti, vymazal z podvedomi, tak poradte. Diky Hanka

  • Upravit
Anonymní
13.5.02 16:05

Ahoj Kajo,

muzu se zeptat, kam chodis na cviceni podle pani Mojzisove? Chtela bych to taky zkusit (zkousim to doma podle prirucky, ale nevim, jestli dobre). Diky moc za informaci.

Hanka

  • Upravit
Ivuna1
15
14.10.02 15:53

Ahoj Verčo, znám tento problém moc dobře. S přítelem jsme se znažili 5 let, obcházela jsem různé doktory, než jsem se dostala k tomu mému, který mě i přítele poslal na vyšetření. Závěr:normální cestou my dva nikdy děti mít nebudem, takže nás poslal do Pronatalu, kde mam za sebou první kolo. Myslela jsem si, že já budu mezi těma prvníma, kterým to vyjde hned, ale bohužel. Byla jsem z toho dost mimo, teˇˇd si dávám pohov a snad za měsíc pujdu napodruhé.Stále to oddaluji, mam strach, a nechci si to připustit, bojim se, že opět budu zklamaná. Dost mi pomáhají tyto stránky, kde zjištuji, že to vzdávám předčasně. A proto i tobě držím palce a věř, že vše dobře dopadne.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
7.11.02 15:03

Ahoj Hanko,

nemohla bys mi poradit, kde jsi sehnala tu prirucku?? Nemohu nikde najit informaci jakym zpusobem se da sehnat.. Diky moc Radule PS: moje adresa: kadlecova@reichhold.cz

  • Upravit
Anonymní
25.11.02 15:16
  • Upravit
mikes
3
21.1.04 14:26

Ahoj Veroniko! Muzes mi prosim rict, jestli jsi z Prahy a pokud ano, k jakemu doktorovi chodis? Dosud jsem se nesetkala s takovym,ktery by bral mereni bazalni teploty vazne. ja jsem s tim zacala hned jak jsem vy:,–(ila antikoncepci a podle teplot je vse vporadku. Lekarka se mnou ale podle meho nespolupracuje, rika porad ze to chce cas a kdyz jsem prisla, ze chceme s manzelem dite,tak me vubec nevysetrila a jen mi rekla, ze musim vy:,–(it HAK (to bych fakt nevedela).Prala bych si uz konecne najit gynekologa, ktery ma zajem na mem zdravi a pristupuje ke mne individualne. Kdyztak prosim posli kontaklt na daniela.tobolova@post.cz. Diky mej se adrzim palecky, D.

  • načítám...
  • Zmínit
mikes
3
21.1.04 14:35

Ahoj Veroniko! Muzes mi prosim rict, jestli jsi z Prahy a pokud ano, k jakemu doktorovi chodis? Dosud jsem se nesetkala s takovym,ktery by bral mereni bazalni teploty vazne. ja jsem s tim zacala hned jak jsem vy:,–(ila antikoncepci a podle teplot je vse vporadku. Lekarka se mnou ale podle meho nespolupracuje, rika porad ze to chce cas a kdyz jsem prisla, ze chceme s manzelem dite,tak me vubec nevysetrila a jen mi rekla, ze musim vy:,–(it HAK (to bych fakt nevedela).Prala bych si uz konecne najit gynekologa, ktery ma zajem na mem zdravi a pristupuje ke mne individualne. Kdyztak prosim posli kontaklt na daniela.tobolova@post.cz. Diky mej se adrzim palecky, D.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Jedna z mnoha II.