Jednička
Jak mým životem procházeli různí muži a že narazit na ideálního partnera není lehké.
Když mi bylo třináct, zamilovala jsem se do krásného kluka. Byl o šest let starší, vysoký a opravdu velmi přitažlivý. Od té doby jsem ho zhruba jednou za půl roku potkávala na různých akcích. A pořád jsem byla okouzlená.
V patnácti letech jsme se potkali znovu a k mému překvapení mě pozval na rande. Proběhly asi tři, načež ho to přestalo bavit. Byla jsem nezkušená a v té době ještě hodně dětská. Zmizel jako pára nad hrncem a já to dlouze oplakávala.
Když mi bylo osmnáct, potkali jsme se znovu. Byla jsem starší a s větším nadhledem. Už jsem se ani necítila ukřivděná, tak jsem s ním zašla po třech letech na rande č. 4. A byla z toho láska jak trám. Byl to můj první kluk a já s růžovými brýlemi jsem v něm viděla i posledního. Přece jen to byla moje „dětská láska“. Byla jsem nadšená, zamilovaná a zaslepená. A příliš tolerantní, to ale předbíhám příběh.
Zhruba po roce se můj Jednička začal chovat odtažitě a začal se stýkat s dívkou z naší vesnice. Měla za obcí koně, kde trávila většinu času. A Jednička, pod záminkou jízdy na koni, tam trávil ten čas s ní. Byla jsem důvěřivá, nic špatného jsem si nepřipouštěla. Až jednou prostě přišel s tím, že se chce rozejít. Řekl mi to večer v posteli, já jsem tam probrečela noc vedle něho, spokojeně spícího. Ráno mě vyprovodil na autobus a tím to bylo pro něj vyřešené.
Jak se ale ukázalo, vztah s Holkou od koní mu úplně nestačil, mně se stýskalo, a tak probíhaly dál tajné schůzky. Bohužel Holka se to dozvěděla a vyzvala mě k procházce a vysvětlení. Bylo to zdlouhavé jednání a výsledek ten: Holka se rozejde s Jedničkou, já to s ním dám znovu dohromady a s Holkou jsme se na čas staly velmi dobrými kamarádkami.
Vztah dál probíhal růžově, já už trochu ošlehaná, ale pořád s romantickým náhledem na svět. Po dalším roce jsem se dozvěděla o jednorázové nevěře, ale už to bylo pár měsíců zpátky a musím říct, že jsem to prostě nechtěla řešit. Nechtěla jsem přijít o svou „pořád ještě lásku“. Tak život běžel dál.
Jednička se choval další rok podezřele vzorně, byli jsme na dovolené u moře, autem kolem Slovenska, prostě idylka. Plánovali jsme, jak spolu zestárneme, a pro tyto účely si Jednička vzal hypotéku a koupil minidomeček. Starý, zralý na kompletní rekonstrukci, ale pro nás.
No, vše bylo krásné až do chvíle, kdy jsem se dozvěděla, že tam na střídačku pracují se sousedkou z ulice. A ta na střídačku pracuje na Jedničkovi. Já v tu dobu jezdila na vysokou školu, tak se to dařilo dlouho tutlat. Ale já, znalá jeho chování v kritických situacích, jsem pojala podezření. Potvrdila jsem si to v jeho telefonu (ano, stydím se) a pohár přetekl.
Sbalila jsem si věci z domečku i bytu a odešla. Z jeho strany proběhl nějaký omluvný a přemlouvací proces. Asi už pochopil, že mám všeho plné brýle. Ale já už byla prostě smířená a odevzdaná. Úplně jsem se od něho oprostila a byla víceméně ve fázi úlevy.
Zhruba po měsíci jsem se dozvěděla, že se Sousedkou to skřípe, neboť mi k mému překvapení začala sama psát. Příběh o tom, jak mi psala zprávy, ať ho buď nechám být, nebo si ho vezmu zpátky, když jsem na něm závislá, tady rozepisovat nebudu. Je na dlouho a je snad ještě směšnější, než celý Jednička. Nakonec jsem se jich úspěšně zbavila obou a po dlouhé době měla klid.
To je příběh mého prvního chlapce, mého Jedničky. Musím říct, že všichni mí muži měli něco do sebe, ale to už jsou jiné příběhy, každý si zaslouží svůj.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 940
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1639
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20622
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2607
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1754
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....