Jsme v tom sami
- Snažení
- Gilmorka
- 27.10.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Vybavuji si přesně ten okamžik, kdy jsme se pro miminko rozhodli. Bylo to pár měsíců po nastěhování do vlastního bytu. On po dítěti toužil již delší dobu, ale já jsem se na to ještě necítila. Držela jsem diety, cvičila a nedokázala jsem si představit, že bych měla vše vypustit. Potom mi snad ze dne na den mi začaly tikat biologické hodiny, které mé myšlení naprosto převrátily.
Samozřejmě jsme se nevyhnuli debatě o penězích, ale zvládli to druzí tak my taky.
Bylo to hezké období, sex dostal najednou jiný význam. Když přišla menstruace, byla jsem zklamaná. Podle odborných článků je ale běžná doba k otěhotnění půl až rok. Našla jsem na internetu skvělou partu holek a vzájemně jsme se podporovaly. Zkoušela jsem vitamíny, čaje, měření bazální teploty a zaručené polohy.
Jenže uběhlo 6 měsíců a já těhotná nebyla. Gynekoložka mě uklidňovala, vyšetřila krev a vypsala žádanku na spermiogram. Bylo to pro nás něco nového, jako bychom překročili hranici mezi lékaři a intimitou. Výsledek byl dobrý a on si oddechl.
Po roce jsem i přes svůj strach podstoupila diagnostickou laparoskopii. Bohužel nemám hezké vzpomínky. Po operaci jsem se probudila dušením, bylo mi špatně z narkózy a vytahování drenu neskutečně bolelo. Výsledek byl naštěstí dobrý, vejcovody průchodné, jen malá endometrióza v pobřišnici. Nebylo to překvapení, sestra ji má taky a i přes pokročilejší stupeň má 3 děti.
Co mě ale znepokojilo, byly výsledky každoroční cytologie. Najednou jsme měla ASCUS. Doktorka mluvila o možné rakovině a potřebě to hlídat. Bohužel se to opakovalo i podruhé, ale prý nic hrozného. Tak jsem si oddechla, abych se vzápětí opět vyděsila. Najednou nebyl problém ASCUS, ale fakt, že stále nejsem těhotná. Gynekoložka chtěla nasadit hormony na vyřazení cyklu, aby se zastavila endometrióza. To by znamenalo přestat se snažit, a to jsem tehdy opravdu nedokázala. Zkusili jsme ještě Clostil na podporu růstu vajíček, ale tím moje léčba u ní skončila.
V té době jsem potkala starého známého a ten mi doporučil náš první CAR. Moderní prostředí. Rozpačitě jsme koukali na sestřičky, které byly jak vystřižené z módního časopisu. Lékař byl velmi příjemný a vstřícný. Vzali nám spoustu krve, zkontrolovali mi ovulaci a pak jsme to slyšeli poprvé – nevysvětlitelná neplodnost.
Na moji žádost udělali ještě kontrolní spermiogram a výsledek nás šokoval. Byl velmi špatný. Na naše dotazy, jak to, že jinde byl nad normu, nám bylo řečeno, že mají zastaralé metody. Tohle byla asi první chvíle, kdy jsme začali o lékařích pochybovat.
Objednala jsem nás do jiného CARu, po třech měsících byl spermiogramu opět špatný, ale typ poruchy opačný. Takže jsme najednou měli tři rozdílné výsledky. Korunu tomu nasadili lékaři, kteří ihned vybírali termín umělého oplodnění.
S manželem jsme se dohodli, že tomu dáme volný průběh. Běhání po doktorech nás jenom stresovalo a o moc chytřejší jsme z toho nebyli. Užívali jsme si volnosti s kamarády, pořídili zvířátko, zrekonstruovali byt a jeli k moři. Postupně otěhotněly všechny holky z diskuse a najednou jsem v tom byla sama. Během dvou let jsem vyzkoušela detoxikaci dle Jonáše, homeopatika, různé bylinkové směsi a cvičení dle Mojžíšové.
Nevím, zda za to může neplodnost, ale najednou jsme si s manželem nerozuměli. Situace nás dohnala až do manželské poradny, kde jsme řešili, zda spolu vůbec zůstaneme. Asi to bylo tak nějak všechno dohromady. Byla jsem často sama a uzavírala se do sebe. Trvalo nějakou dobu, než jsme to překonali.
Za pár měsíců jsem oslavila 30. narozeniny a pochopila, že není na co čekat. Svěřili jsme se do rukou novému CARu. Podstoupili jsme pár vyšetření a už se ani nedivili, že je spermiogram v pořádku. Zkusili jsme inseminaci a já jsem věřila, že to opravdu vyjde. Když ne na poprvé, tak na podruhé, tak to vyšlo přeci i Lucce – jenže nevyšlo ani na potřetí.
Byla jsem už hodně zoufalá, když jsem žádala lékaře o IVF. Umělé oplodnění jsem vždy zavrhovala a věřila, že se nás to týkat nebude. V té době jsem dobírala antibiotika a na otázku, zda to nevadí, mě primář uklidnil, že je to spíše výhoda. Každý den jsem překonávala fobii z jehel a píchala si hormony. Kontrolní ultrazvuk vypadal velmi dobře a já se těšila, kolik budu mít vajíček.
Najednou jsem začala podivně kašlat, cítila jsem se čím dál hůř. Po probuzení mi sdělili počet 6 vajíček. Jak to? Reagovala jsem dobře, AMH mám taky dobré. Byla jsem zklamaná, asi jsem už opravdu stará. Potom následovalo čekání a já jsem po dvou dnech konečně volala do laboratoře. Prý se 5 embryí vyvíjí, ale když jsem jim sdělila, že transfer z důvodu mé nemoci nebude, tak mi řekli, že na zmražení vypadají jen 3. Tehdy jsem to strašně obrečela, nechápala jsem, co se vlastně v té laboratoři děje.
Dva měsíce jsem dávala svou imunitu dohromady a můj alergolog mi potvrdil, že to bylo těmi hormony, i když to primář nikdy nepřizná.
Konečně přišel den KETU a velká naděje. Bohužel to neproběhlo zrovna dle mých představ. Embryoložka tam jen tak stála a po zavedení řekla, že bylo jediné, které přežilo. Když jsem si přečetla ve zprávě, že není dobré kvality, tušila jsem, že nejsou velké šance.
Po pár dnech jsem si byla jistá, že to nevyšlo… a lékaři to jen potvrdili. Lékařka mi doporučila další IVF a na moji žádost o imunologii jen pokrčila rameny, že ona mě poslat nemůže. Ještě horší byl telefonický rozhovor s embryoložkou - nedozvěděla jsem se vůbec nic. Na internetu jsem si přečetla podobné zkušenosti a je mi líto, že jsme si vybrali tento CAR.
Takže jsem vše opět vzala do svých rukou a žádanku na imunologii jsem si zajistila sama. Čekací doba je 3 měsíce a léčba při zjištění potíží může trvat i roky. Podle referencí je paní doktorka skvělá. A tak doufám, že se někdo konečně zamyslí nad všemi lékařskými posudky a s doplněním dalších testů třeba budeme mít diagnózu.
Ještě se chci zmínit o tom spermiogramu. Samozřejmě mi to vrtá hlavou celé roky. Nedávno jsem potkala holku, která to má naprosto stejně. V soukromém CARu mají výsledek špatný a ve státním vždy dobrý. Bohužel se nemůžu zbavit pocitu, že mají CARy jinak nastavené normy. Je šílené, že ani po 5 letech vlastně nevíme, jestli je spermiogram v pořádku.
Často se zamýšlím nad systémem řešení neplodnosti. CAR si vybíráme podle dostupnosti, prostředí a referencí. Proč se ale stále potkávám s pacientkami, která jsou hnány do umělého oplodnění a nemají základní vyšetření? Proč CAR nezajímají mé zprávy od alergologa, revmatologa a rehabilitace? Proč mě někdo krmí nesmysly typu, že imunologie stojí hodně peněz, když na IVF stát doplácí desetitisíce? Odpověď všichni známe, je to bussiness a jsme jen obětí systému.
Na tohle vás nikdo nepřipraví. Nejde jen o tu touhu mít dítě. Musíte se vyrovnávat se spoustou dalších nepříjemných zkušeností. Ti, co vědí, vás litují, rozdávají rady, které často bolí. Ti, co nevědí, se na vás dívají jako na kariéristy, kteří nechtějí děti.
Trvalo mi dlouho, než jsem dala svoji první propustku z CARu vedoucí. Pracuji ve státní sféře, a tak snad nemusím mít strach ze ztráty zaměstnání, ale příjemné to tedy zrovna není. Svojí mamince jsem se svěřila teprve nedávno. U nás v rodině nikdo takové problémy neměl, a tak porozumění čekat nemůžu. Úsměvné bylo, když se mě po nevydařeném IVF zeptala, jestli nám vrátili peníze. 
A tak jsme v tom sami. Je to naše rozhodnutí co dál, naše peníze a čas, který strávíme u lékařů. Samozřejmě nepřestáváme doufat, že by se mohlo podařit přirozeně, i když po 4,5 letech se už optimismus vytrácí. Jediné, co nám zůstává, je naděje.
Přečtěte si také
Byt měl být svatební dar pro syna. Nájemník mi ale udělal čáru přes rozpočet
- Anonymní
- 12.11.26
- 1319
Když mi syn oznámil, že se bude ženit, měla jsem obrovskou radost. S partnerkou plánovali společnou budoucnost a začali hledat bydlení. Já jim chtěla pomoct. Měla jsem totiž byt, který jsem několik...
Manžel si začal se sousedkou. Teď spolu žijí za plotem a já je mám na očích
- Anonymní
- 12.11.26
- 1603
Když mi jedno dopoledne pošťačka podávala doporučený dopis, tvářila se jakoby mi oznamovala úmrtí v rodině. Nakonec z ní vypadlo, že viděla manžela se sousedkou. Nejdřív jsem se zasmála, protože...
Čekám na důkaz, ne na sliby
- Anonymní
- 12.11.26
- 491
Ahoj, možná to znáte z vlastní zkušenosti: ráno se probudíte vedle někoho, koho milujete, a přesto máte pocit, že spíte sama. Já ten pocit znám důvěrně. Jenže teď je to jinak.
Měsíc co měsíc počítám každou korunu. Manžel mě přesto podezírá, že tajně piju
- Anonymní
- 12.11.26
- 537
„Ty mi chceš opravdu tvrdit, že jsi za poslední týden utratila šest tisíc jen za jídlo a věci pro naši dceru?“ zeptal se mě manžel a ukázal na výpis z účtu. Pak dodal něco, co mě opravdu nadzvedlo....
Advent ještě nezačal a já už mám Vánoc plné zuby. Zase je mám celé zařídit
- Anonymní
- 12.11.26
- 427
Letos jsem se rozhodla, že cukroví koupím a adventní kalendáře vyrábět nebudu. Místo úlevy zatím zažívám hlavně pocit, že musím svoje rozhodnutí každému vysvětlovat. Mám práci, dvě děti a chuť užít...
Ze školky mi ho zase poslali domů s rýmou. V práci už nevím, co říct
- Anonymní
- 11.11.26
- 753
Syna jsem po týdnu doma odvedla do školky a za dvě hodiny si pro něj jela znovu. Chápu, že nemocné dítě do kolektivu nepatří. Jen už nevím, kdy je dost zdravý na návrat a jak mám další nepřítomnost...
“Macinka má pravdu,” rýpl si dneska manžel. Zapomněl, že jsem taky hrála hokej?
- Anonymní
- 11.11.26
- 621
Žijeme v době, kdy se o rovnoprávnosti a svobodě volby mluví na každém rohu, ale jakmile přijdete domů za zavřené dveře, často zjistíte, že pod moderním nátěrem se ukrývají názory staré jako...
„Mami, na řízení už jsi moc stará,“ slýchám od dětí. Chtějí mi vzít klíče
- Anonymní
- 11.11.26
- 981
„Mami, myslím, že bys už neměla řídit. V tvém věku je to nebezpečné.“ Tohle mi oznámil můj vlastní syn u nedělního oběda, jako by mi právě sděloval, že mám vysoký tlak. Je mi 67 let, řidičský...
Chtěla jsem pomoct dceři po rozvodu. Dnes bych nejraději vyhodila ji i psa
- Anonymní
- 11.11.26
- 1968
„Jestli nám vezmeš Jonatána, už k tobě nikdy nepřijdu!“ vykřikla na mě moje jedenáctiletá vnučka a zabouchla dveře svého pokoje. Stála jsem na chodbě, pod nohama měla další chomáč psích chlupů a v...
Manžel chce pro syna gympl. Já hlavně chci, aby se nebál říct, co chce on
- Anonymní
- 11.11.26
- 382
Ještě jsme nenavštívili jedinou střední školu a už se kvůli jejich výběru doma hádáme. Manžel počítá s gymnáziem, já bych synovi ráda nechala prostor i pro průmyslovku, která ho zaujala. Jenže...
Taky jsem si tim vsim prosla. Stale mi hlavou behalo proc jako zrovna ja!!!Moc preju, aby ses dockala. My se dockali po 3 operacich prvni dcery uz po dvou letech, druhe dcery po 2nevydarenych ivf a hrozivym imunu po 4letech!!Preju, aby uz tech menstruaci moc neprobehlo, pochopeni zamestnavatele a rodiny a sakra at uz se to telo umoudri!!!Je to hrozny, ze se muzete stavet na hlavu a je to na nic. to neustaly cekani…Jsem s tebou!! 
Doma vládla napjatá atmosféra, rozchod byl na spadnutí. Pak mi moje maminka nabídla, že mi zaplatí lázně. Zkusila jsem se nejdřív zeptat svého lékaře v CARu, jestli bych na ně po tom všem neměla nárok a on, že samozřejmě. Dokonce jsem na ně měla nárok již po tom mimoděložním těhotenství, ale to mi nikdo neřekl. Klidně mohlo miminko přijít dřív. Vypsal žádost, pojišťovna schválila a v červnu jsem jela na měsíc do Františkových lázní. Krásně jsem si to užila, vypnula a hodila všechno za hlavu. Měsíc po návratu jsme si řekli, že zkusíme poslední KET. Naplánovali jsme vše s doktorem, jednoho dne to spáchali. za pár týdnů na kontrole mi doktor oznámil, že jsem těhotná! A dokonce 2×! Uchytila se obě embryjka, byla jsem překvapená jenom trochu, naoko jsem s tím počítala a byla jsem neskonale šťastná. Všechno k mému překvapení probíhalo v pohodě a v červenci 2013 se narodila Verunka a Vojtíšek 
Nicméně krize manželství se projevila v plné síle, rozpad manželství nastal pod tíhou toho, ze jsem se honila za dítětem jak šílená. Každopádně, mám dítě s druhým manželem, který CAR navštěvoval s bývalou ženou, nechali tam spoustu peněz, přesto nic. Ona zdravá, on špatný spermio…a ups…my dva máme dítě „náhodou a přirozeně“,i se špatným spermio. A já dala za pravdu tomu otřepanemu klišé, že nejlepší je na to nemyslet…protože já otěhotněla v době, kdy se mi to spíš nehodilo 
přeju oběma lehkou mysl a sílu, abyste to oba zvládli 
velmi citlivé téma ale lidé si ze všeho dělají business. Zapomíná se „schválně“ na některé vyšetření, které má proběhnout a ženy se tak ihned posílají do CARu a rychle přispějte do prasátka. Vím o čem píšeš a moc bych ti přála, abyste doktorům vytřeli zrak a těhotenství se zadařilo přirozeně. 
