Mojí milované Kačence
Moje milovaná Kačenko, už je to půl roku, cos nám odešla, a mně se v ten den zhroutil svět. Musela jsem ale být silná, pro tatínka a pro všechny lidi okolo sebe, kteří nebyli zvyklí na můj pláč.
Já jsem byla vždycky ta, co se uměla poprat se vším, co přišlo do cesty, co spíš podržela ostatní, než sebe. Plakala jsem tedy potají, a pak už vůbec ne. Chtěla jsem na tebe zapomenout, zapomenout na tu bolest v momentu, kdy mi doktor řekl, že je všechno špatně. Přestože jsi se až do sedmého měsíce zdárně vyvíjela, srdíčko nebilo.
Byl to zlý sen, ze kterého jsem se nemohla probudit. Strašně moc jsem se zlobila na doktory v nemocnici, kteří mě tři dny předtím poslali domů s tím, že to nic není. Byla to Preeklampsie a já se ještě dva dny doma svíjela v křečích, než jsem se, zahanbená, že obtěžuji s hloupostí, vypravila ke svému doktorovi, který řekl ta nejhorší slova na světě. Hrozně mě mrzelo, že jsem víc než svým instinktům věřila doktorům a svému okolí, které si nedokázalo připustit horší scénář.
Noční můra pak pokračovala v nemocnici, ze které mě předtím poslali domů. Tam zjistili, že jsem na tom hodně zle, z Preeklampsie se rozvinul Hellp Syndrom a bojovala jsem i o svůj život. Musela jsem tě co nejrychleji přivést na svět a bylo to tak smutné, tak strašně smutné… Tvůj tatínek mě celou dobu držel za ruku, bál se o mě a já se snažila ho utěšovat, že to bude dobré.
A pak ses narodila. A já v sobě nenašla sílu se na tebe, holčičko moje, podívat
Nezlob se na mě za to. Bála jsem se toho pohledu a toho, že mi v paměti zůstane napořád.
A co bylo dál?
Dál byla prázdnota. Než jsem se vrátila z nemocnice, postýlka byla rozebraná a tvoje věci schované hluboko na dně skříně. Tak jsem si to přála a tatínek to tak zařídíl, ale to prázdné místo bolelo víc než cokoliv jiného. Všichni mi říkali, ať se té bolesti nebráním, ať to prožiji a já si tedy naordinovala smutek. Radovala jsem se z drobných úspěchů, z překonávání malých cílů, z brzkého návratu do práce, z té strmé cesty, po které jsem stoupala nahoru. Slzy jsem vítala, ale nikdy ne na déle než jeden den a vždy v soukromí.
Upnula jsem se k tomu, že za půl roku to zkusíme znovu, úspěšně, i když v hloubi mysli hlodal červíček, jestli jsem to celé nezavinila já. Jestli to vůbec budu moci zvládnout. A červíček rostl, potvrzován mým zhoršujícím se zdravotním stavem, který by dalšímu těhotenství bránil. A já se snažila to přebít, potlačit, vytěsnit.
Kačenko, pár předchozích dní jsem byla na dně. Myslela jsem, že už mi není pomoci, že se z toho močálu, do kterého jsem se zavrtávala hlouběji a hlouběji, už nikdy nedostanu. Bála jsem se, že už to nejsem já. Bála jsem se, že přijdu o práci. O blízké lidi. Bála jsem se, že přijdu o naději na další miminko, že přijdu o tatínka, že přijdu o sebe.
Teď tady ale sedím, na kolenou mám tvoje šatičky a pláču štěstím. Ten smutek chtěl zkrátka ven a já si pro něj musela dojít až na samotné dno, ze kterého mě sebral tatínek. Ukázal se jako silák, který ten smutek unese a ponese ho se mnou. Máme před sebou ještě dlouhou cestu, ale už víme, že se jeden o druhého můžeme opřít.
Stýská se mi po tobě, andílku. Myslím na tebe každý den a moc doufám, že tam, kde jsi, je ti dobře.
Líbám tě, holčičko naše!
Tvoje maminka
Přečtěte si také
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 1641
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 3114
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 1588
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila
- Anonymní
- 13.07.26
- 941
Hrozně se stydím to vůbec napsat, ale já už nevím, jak dál. Žijeme s manželem v patře rodinného domu, který patří jeho rodičům. Dole bydlí tchyně s tchánem. Vztahy byly vždycky takové ty klasické...
Otěhotněla jsem přes tělísko. Moje miminko mělo zachránit krachující svatbu
- Anonymní
- 13.07.26
- 913
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě věc, kterou nedokážu říct ani vlastní mámě, natož kamarádkám u kafe. Sedím v koupelně na zemi, v ruce držím plastovou tyčinku se dvěma tlustými čárkami a...
Manžel mi tajně dává do jídla prášky na uklidnění. Prý jsem moc hysterická
- Anonymní
- 12.07.26
- 2353
Ahoj holky, píšu v naprostém šoku a třesou se mi ruce. Vůbec nevím, co mám dělat, jestli volat policii, nebo rovnou balit kufry a utéct k našim. Včera večer jsem totiž zjistila něco, co mi totálně...
Synovec mi utýral křečka a tchyně se smála. Prý to byla jenom klukovina
- Anonymní
- 12.07.26
- 1711
Jdu si pro radu, protože u nás doma proběhla šílená scéna a manžel mi tvrdí, že jsem přecitlivělá. Moje sedmiletá dcera dostala k narozeninám vytouženého křečka. Starala se o něj jako o miminko,...
Kojím tříletého syna. Moje kamarádky mě kvůli tomu vyštvaly z party
- Anonymní
- 12.07.26
- 1245
Asi potřebuju slyšet, že nejsem blázen, protože moje okolí mě tak momentálně bere. Mám tříletého syna a stále ho kojím. Než mě začnete odsuzovat – nekojím ho na veřejnosti, je to naše ranní a...
Chtěl jsem, aby žena měla ráda moji matku. Nakonec se ale obě spikly proti mně
- Anonymní
- 12.07.26
- 1001
Když jsem si bral svou ženu, měl jsem jediné přání. Aby si rozuměla s mojí maminkou. Celý život jsem poslouchal historky o zlých tchyních a rozhádaných rodinách, a tak jsem si říkal, že u nás to...
Chlapeček s poruchou chování si ve školce oblíbil mou dceru. Jeho láska ale bolí
- Anonymní
- 12.07.26
- 1183
Jsem docela ráda, že je konec školky, alespoň na pár týdnů. Od září to ale asi začne nanovo. Chtěla jsem dát dceru do jiné třídy, jenže ona nechce. Bohužel je v té její chlapeček s poruchou...