Když láska bolí
- O životě
- laducha
- 21.12.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
V tomhle předvánočním čase vzpomínám, co bylo v předchozích pěti letech.
Vánoce 2007
Po šestiletém vztahu oznamujeme s partnerem mým synům, že nás bude v létě o jednoho víc, má to být moje třetí dítě, jeho první.
Načasovali jsme si to pěkně pod stromeček.
Leden 2008
Při kontrole, kde byl přítel se mnou, mi pan doktor oznamuje, že nevidí srdeční akci. Hned ten den jsem podstoupila revizi.
Snažím se být silná, když vidím, jak to toho mého vzalo.
Za týden se mu zabil nejlepší kamarád.
Nikdy nepil, teď se občas staví v hospodě, ale nijak to nepřehání, tak jsem v klidu. Asi potřebuje zapít žal.
Jenomže jsem nevěděla, co všechno budu muset časem podstoupit.
Květen 2009
Jsem znovu těhotná, věřím, že teď už to zvládneme. Opravujeme si byt, celé léto trávíme na zahrádce, zdá se, že je vše v nejlepším pořádku.
Jednou v noci mi zazvoní telefon, skryté číslo, partner se rozčílí a obviní mě, že dítě není jeho, kdo ví, kdo mi volal. Hádáme se, nechci se nechat neprávem obviňovat, svědomí mám čisté.
Jenže od toho dne mi nevěří, začne chodit po hospodách, nespí doma, jednou nepřišel 9 dní. Navrhuji mu léčebnu, ale ON přece žádný problém nemá, to já bych měla zajít k psychiatrovi.
17.12.2008
Partner, otec dítěte, které čekám, odešel už před třemi dny „na jedno“. Sbalila jsem syny a šli jsme do restaurace na oběd, za pár týdnů rodím a kdo ví, kdy a kam se dostanu.
Telefon…“Kde jste, kde ku.va jste, není tu nic k jídlu!“
Rychle platím, jedu domů, kluci zůstali sedět před domem. Začali jsme se hádat, má ještě nejmíň 2 promile. Když pije, je agresivní.
Jsem v osmém měsíci. Začne mě strkat do břicha, tak si ho chráním, prásk, a dostala jsem sádrou do obličeje. Tu sádru vyfasoval po nějaké bitce.
Teče mi krev. Couvám, snažím se nezmatkovat. Rychle vyběhnu ven, on si mezitím vylívá zlost na zařízení bytu. Volám policii. Sláva, už jedou, dokonce dvěma auty.
Do jednoho berou jeho, do druhého mě, a jedeme k výslechu.
Domů se pak bojím, tak volám kamarádce, která prošla něčím podobným, jestli nám poskytne azyl. Souhlasí.
Jeho odvezli na záchytku.
Celý týden spolu nemluvíme.
24.12.2008
Odjíždím s dětmi k mým rodičům, s touhle osobou nechci slavit svátky klidu a pohody. Vracíme se až po Silvestru. Byly to smutné Vánoce.
Po Novém roce žádná změna, dělá si, co chce, domů se občas chodí jen vyspat. V obýváku, z ložnice se odstěhoval už dávno.
1.2.2009
Narodila se mi (nám) dcera Viktorie, jméno jsme vybrali se staršími dětmi, budoucí otec neměl zájem. Je to takové moje vítězství. Nechtěla jsem vědět, co čekám, ale když jsem hladila břicho a promlouvala k němu, myslela jsem, že je to holčička. Ty totiž vydrží víc, než člověk. „Neboj se človíčku, my to spolu zvládneme.“
Agresivita partnera, zároveň nezájem o dítě, se stupňují.
Květen 2009
Zase se hádáme, držím spící malou na rukách, začne se se mnou o ni přetahovat, ruku má v pěst. Dcera se budí, on křičí, napřahuje se. V tu chvíli do mě vjela taková zlost a zároveň taková síla, nevím, kde se to ve mně vzalo, jsem mírný člověk. Poprvé jsem se mu postavila.
Před domem zastavuje policejní auto. Tentokrát jsem je nevolala já, ale syn.
Otevírám.
Ptají se, čí je byt, říkám, že můj. „Tak my si pána odvedeme. Jen mu pak musíte umožnit odvézt si osobní věci“.
Celou noc jsem nespala. A další noc zase.
Pak se ozval, že přijede. Pro osobní věci. A odvezl zařízení celého bytu, zůstala mi jen linka v kuchyni, ta se mu asi nechtěla sundávat.
Ať…jsou to JEN věci.
Zkouší půl roku, jestli ho nevezmu zpátky, nevím, už jsem jedno dítě bez otce vychovávala.
Ne, nevezmu.
Tak přitvrzuje, vyhrožuje. Nedám se, malá mi dodává neskutečnou sílu. A synové stojí při mně.
S pomocí známých si pomalu zařizujeme byt, skromně, ale hlavně, že už se tu nemusíme bát a že je to konečně domov.
Vánoce 2009
Mám z nich strach, ale zvládáme to, všichni se snažíme, aby první Vánoce dcery stály za to. A daří se. Holky z eMimina nám je pomohly udělat krásné, posílaly balíky s dárky, kosmetikou, léky…děkuji ještě jednou.
A teď už budeme slavit Vánoce bez druhého rodiče počtvrté.
Všem Vám přeji, aby to byly svátky klidu a pohody.
Přečtěte si také
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 1156
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 527
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 1086
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 299
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 315
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 1541
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 3968
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 1171
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 3160
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 1505
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...
) krasne svatky- hlavne plne pohody a klidu!!!
Tvůj příběh znám, ale pořád se nepřestávám divit, co je to za člověka 
Ladu, jsem moc ráda, že už se neozval a neotravuje. Takto si můžete užít opravdu klidné Vánoce. Ať se vám v životě daří!!! 
Prošla jsem si podobným příběhem a přečtením o Vás to opět bolí…Mám již 7 letou dceru a čekám druhou s jiným partnerem. A velice doufám, že už neprožiji to co potkalo i Vás. Jsem 4 roky rozvedená a bývalý mi stále vyhrožuje i když má k malé zákaz, říká, že ji chce..Nynejší partner by si ji rád osvojil-uvidíme, jak to vše dopadne. A opravdu obdivuji, že se v ženách dovede probudit taková síla a dokáží se poprat s takovými násilníky a ubožáky..mějte se moc krásně a at jsou Vaše děti štastné… 
Jak je možné, že se někdo najednout takhle změní? Opravdu předtím nikdy nepil nebo jsi to neviděla? Pak mi přijde, že musel nějak psychicky onemocnět. Jinak to není možné. 
