Kojení(ne)zdar!!!!!!!!!!!

Nedalo mi to, abych nepřispěla i já svou zkušeností. Vím, že o kojení toho bylo napsáno už dost, ale já bych to teď chtěla vzít z trochu jiného pohledu (aspoň doufám). Nyní se sice hlásím ke všem šikovným kojícím maminkám a hrdě volám do světa, že svou 6.měsíční dceru plně kojím, ale u mého prvního mimča to nebylo zdaleka tak růžové.

Moje iluze o prvním porodu, miminku a kojení vzaly za své v době, kdy jsem se hlásila na oddělení riz. těhotenství, z důvodu přenášení mimča. Trochu mě uklidňoval fakt, že celý víkend (nastupobvala jsem v pátek ráno) slouží můj gynekolog, ke kterému jsem chodila celé těhotenství, a který slíbil, že o víkendu určitě porodím. Nebudu tady popisovat můj „krásný“ porod, který trval pouze 5h., ale skončil klešťovým porodem, velkou ztrátou krve a mou měsíční neschopností sednout si na zadní část těla. V porodnici jsem se rozkojila přímo ukázkově, navzdory tomu, že měl syn docela silnou kojeneckou žloutenku, (chodil na fototerapii modrým světlem), a dět.lékařka říkala, že bude možná spavý a bude se muset na kojení budit. Všechno bylo jinak, můj andílek papal přímo ukázkově ( vypil klidně i 120ml za jedno nakojení) a nikdo ho na kojení nemusel budit. Po propuštění z porodnice ( malý měl sice ještě žloutenku, ale na propuštění to nemělo vliv) jsem si myslela, že už mě nemůže nic zaskočit, kojila jsem a byla nejšťastnější máma pod sluncem. Óóóóóó jak jsem se mýlila!

Doma vydrželo vše v pořádku pouze 3 týdny. Pak mi dět. lékařka oznámila, že malý má pořád žloutenku a jeho hladina bilirubinu je na hranici únosnosti. Řekla mi, že mateř.mléko obsahuje nějakou bílkovinu, která brání tomu, aby se žloutenka vstřebala. Pokud chci prý dál kojit, tak budu muset mléko nejdříve odstříkat, pak zahřát na určitý počet stupňů, zchladit ho a dávat malému buď po lžičkách nebo injek.stříkačkou, ale hlavně ne z láhve. To bylo první velké rozčarování.

Další na sebe nenechalo dlouho čekat, vyskočily mi 40 horečky a já nevěděla z čeho. Ve středu ( horečky jsem měla od pondělí, ale nedařilo se mi je nějak dlouhodobě snížit ) jsme večer volali pohotovost, byla jsem už z toho všeho dost vyčerpaná. Přijeli, prohlédli mě a zkonstatovali, že se ASI jedná o nějakou počínající chřipku. Horečky mám prý snižovat pomocí Paralenu nebo ledových obkladů, pokud to nepřejde, tak že si v pátek mám zajít ke své OL pro antibiotika. V pátek jsem k doktorovi jela, ale ke svému gynekologovi, který zděšen mým stavem diagnostikoval silný zánět v obou prsech. Dostala jsem antibiotika a manžel mě odvezl k mým rodičům. Tam se stalo to, že byť jsem se snažila kojit jak to jenom šlo, malý proplakal 2 noci a 2 dny, jeho stolice měla hnědou barvu a silně zapáchala (takže hlad), máma koupila Sunar. Bylo to asi vyčerpáním a ztrátou všech mých iluzí, že všechno půjde tak jak já jsem si to plánovala ( tím se ale nechci omlouvat ), jsem rezignovala a malý zůstal na láhvi a umělém mléku. Jediné pozitivní na tom všem bylo to, že jakmile malý začal baštit umělé mléko, začala se mu velkou rychlostí ztrácet žloutnka a p.doktorka po 14 dnech řekla, že žloutenka je pryč a je to tím UM. Jenomže já jsem z toho všeho byla velice špatná, nadávala jsem si ,že jsem špatná matka, která nezvládla kojit své dítě. Docela dlouho jsem se tím trápila a užírala. Říkala jsem si, že jsem to kojení přeci jenom mohla nějak zachránit.

Myslím, že každá maminka, která poprvé prožívá porod + to ostatní zjistí, že je stejně všechno jinak, než jak píšou v knížkách nebo říkají kamarádky. Já jsem se to malému snažila vynahradit aspoň tak, že jsem mu o to pečlivěji hlídala stravu a snažila jsem se, aby měl vždycky to nejlepší a nejzdravější. Chtěla jsem říct všem maminkám, které z jakéhokoli důvodu nekojí ( buď ze zdrav.důvodů nebo to prostě nezvládnou tak jako já ), že svět se nezboří. Je to o to těžsí, že kolem nás je kojení propagováno velice intenzivně, ale ruku na srdce, když se kterákoli z nás dostane do takového normálního domácího kolotoče, tak se prostě stane, že to nejde i přes tisíc rad a návodů a neznamená to, že i když nekojíme tak jsme o to horší mámy. Přeju Vám všem, které máte doma toho svého drobečka hodně, štěstí, zdraví a hlavně lásky. A našim malým andílkům, přeju spokojené a milující mámy ať kojící nebo nekojí hlavně že vás MILUJÍ!!!!!!!

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Andynka
766
15.11.06 11:00

Kleo
také se mohu hrdě hlásit  ke kojícím matkám,ted právě mám období kojení mého nejmladšího synka  Vojtíška(skoro 4m).Před ním jsem úspěšně kojila jeho staršího brášku Tobiáše 10m.Ale také to nebylo se mnou vždy takhle růžové.Můj nejstarší syn Dominik (9,5let)si toho kojení také moc neužil,pouhých 6týdnů a konec.On prozměnu zase nepřibíral a já jakožto prvo matka si s tím neuměla poradit.Ted věřím ,že s mými zkušenostmi bych kojení zvládla skoro za každé situace.Všem maminkám přeji aby kojení šlo a pokud ne aby z toho nebyly nešťastné hlavně aby miminka byla spokojená.
Andynka a kluci

  • načítám...
  • Zmínit
pilcanda
1102
15.11.06 11:14

Mluvíš mi z duše já patřím k těm maminkám co chtěli při těhotenství moc kojit a nic jiného by ani nepomyslely, bohužel se malý neuměl přisát a v nemocnici v Čáslavi se o naše kojení ani nijak nesnažili a vrazily mu flašku. Na jejich obhajobu mohu jen říc že díky paní MUDr. Halsové která mě rodila jsme oba v pořádku a živý, moc jí za vše děkuji. Takže jsem se docela dlouho trápila že mi malý pláče a já nejsem schopná ho přimět aby se napil ode když se mi doma mlíčko udělalo.Teď je malému 5 měsíců a já ho scelého srdce miluju a jsem ráda že je v pořádku a to že nekojím je sice škoda, ale hlavně že je malý spokojený napapaný a zdraví.

  • načítám...
  • Zmínit
PeZa
2257
15.11.06 12:25
  • načítám...
  • Zmínit
kytka
32
15.11.06 13:05

Ahoj Kleo,
az se mi zamlzily oci pri cteni tveho clanku.. Je to nespravedlive, ze spousta mamin by rada kojila a nemuzou. Ale mas pravdu, ze v Cechach je kojeni hodne propagovano (coz si myslim, ze je vporadku, ale nesmi se nic prehanet). Ja ziji v Irsku a kdyz jsem v porodnici na otazku, zda budu kojit, rekla razne ANO, rozzarili se jak slunicka. Moje zdr.sestra, co na nas dohlizi mi rekla, ze v jejim rajonu koji pouze 3% matek!!! A vetsina jsou cizinky. Tady je to otazka mody. Dokonce tu museli uzakonit, ze kojeni na verejnosti je pripustne!!! A nikdo nema narok te treba vyhodit z restaurace, coz se stavalo… Ale i tak se tu koji jen 4-5 mesicu, nez jdou mamky zpet do prace. Ja jsem tu za exota, ze plne kojim 6-mesicni mimco. Navic uz mam potreti zanet prsu, tak nikdo nechape, ze jsem to jeste nevzdala.
Takze mamky, hlavu vzhuru, kdyz to nejde, mimco bude spokojene i na UM ale hlavne potrebuje stastnou maminku.  

  • načítám...
  • Zmínit
Andynka
766
16.11.06 15:10

Kytko
téda to jsem překvapená,přišlo mi zcela přirozené,že žena pokud může kojí.jak vidím i když jsme od přírody savci mi(lidi) musíme mít vždycky něco extra(um.mléko).Mě kojení děsně baví a dobrovolně bych se ho nikdy nevzdala.

Moc přeji všem maminkám,které kojit chtějí aby jim šlo a měli radost jak ony tak jejich dětičky.

Andynka

  • načítám...
  • Zmínit
milena z recka
1
24.11.06 15:58

Mila Kleo, vim, ze vam to jiz moc nepomuze, ale  pro vasi informaci a pro pripad, ze  se vy nebo nekdo kolem vas vyskytne v podobne situaci - vase mimnko melo tzv." late onset jaundice" nebo noveji „breastmilk jaundice“, ktera je opravdu zpusobena faktorem v materskem mlece, ktery zvysuje strevni reabsorpci bilirubinu a tak prispiva ke zloutence. Ale tato zlooutenka je dnes v celem svete povazovana za zcela neskodnou a jak rika  Lawrence Gartner, pediatr, specialista na novorozeneckou zloutenku  „kojeni by nemelo byt prerusovano, i v pripadech silne zloutenky, at je to na prokazani diagnosy teto zloutenky nebo ze strachu o mozkovy ikterus (kern icterus), (za podminek ze hladina bilirubinu neprekroci 20mg% a vyse a nebo se rychle nezvysuje). Prokazane positivni ucinky kojeni daleko vice prevazuji kterekoli teoreticke vyhody snizeni mirnych nebo strednich hladin biliurbinu.“ Vice v clanku Gartner & Lee Jaundice in the breastfed infant. Clin Perinatol 1999;26(2):431-45
ja jsem gynekolozka a jsem jiz 10 let International Board Certified Lactation Consultant -IBCLC (viz www.iblce.org)

Milena z Recka

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Maminkou s emimi už pár let - Podzimní blues - Klea&spol

Maminkou s emiminem už pár let - od Klei

Maminkou s emiminem už pár let - od Klei

Kojení(ne)zdar!!!! ll.část