Láska jako trám. Až na to, že...

Byla jsem šťastná, zamilovaná a každá chvíle s Kryštofem byla nepopsatelná.

Láska jako trám. Až na to, že... Láska jako trám. Až na to, že... Zdroj: Canva

Loni v létě jsem se seznámila s Kryštofem na jedné akci.
Byl milý, usměvavý, vtipný a také vzhledově chlap pro mě. Vždy se mi líbili vysocí udělaní muži. Jediná „překážka“ bylo 160 km, které nás dělily, ale jak se časem ukázalo, tak pro Kryštofa to nebyl žádný problém.

Zakoukali jsme se do sebe a začali spolu trávit hodně času. Jezdil za mnou o víkendech a později si to pracovně zorganizoval tak, že i v týdnu. Bylo mi s ním nádherně. Dával mi najevo, jak se mu líbím a že je se mnou šťastný. Zahrnoval mě svou pozorností, lichotkami a také často květinami. Byla jsem v sedmém nebi a děkovala jsem, že jsem takového muže potkala. Bylo nám spolu moc dobře, vůbec jsme se nehádali, byl to poklidný vztah plný pohody a lásky.

Po roce vztahu měl Kryštof nehodu a musel změnit práci díky zdravotnímu stavu. Byl z toho smutný a nevěděl, co bude dělat. Dohodli jsme se, že si práci najde blízko mého bydliště a zkusíme spolu bydlet. Práci si našel téměř hned a Kryštof se ke mně nastěhoval.

Téměř záhy jsem zjistila, že má veliké dluhy a nic nesplácí. Řekl mi, že se o to postará, ať si s tím nelámu hlavu, že už se tím zabývá. Trvalo dva měsíce, než vše oběhal, zařídil a začal splácet.
Nechtěla jsem věřit tomu, že mi nic neřekl o dluzích a v klidu se ke mně nastěhoval. Dostalo mě to, ale chtěla jsem tomu dát ještě šanci. Časem mi u Kryštofa nesedělo víc věcí a tak jsem se jednoho dne rozhodla, že začnu pátrat po jeho minulosti.

To, co jsem zjistila, tak to mi vyrazilo dech a já jsem nechápala, jak jsem naletěla. Kryštof kromě dluhů měl také podmínku za napadení a poškození cizího majetku a v neposlední řadě nemoc, která ho časem odkáže na pomoc druhých. Tohle je jenom část toho všeho. Měl ve svém životě neskutečný nepořádek, jeho život byl jeden velký nekončící průser. Nechce se mi to tady vypisovat vše, protože by to bylo na dlouho.

Sedla jsem si s ním a řekla mu, že vše vím. Nejdřív zapíral, křičel na mě, že to není pravda, že jsem paranoidní a nechápe, kde jsem ty nesmysly vzala. Nakonec jsem mu řekla, že zavolám jeho otci a zeptám se na to. Nakonec se přiznal.

Byla to pro mě sprcha a musela jsem si to všechno srovnat v hlavě a vymyslet, co bude dál.
Rozhodla jsem se, že s Kryštofem už nebudu a dala jsem mu měsíc na vystěhování. Nechápal, proč s ním už nechci být, že se mě jeho minulost vůbec netýká a ať nejsem zbytečně přecitlivělá. Dál se se mnou o tom nebavil a jeho chování se ke mně výrazně změnilo k horšímu.
Nakonec z jednoho měsíce byly tři a Kryštof se pořád nebalil, tak jsem se ho zeptala, jak to s ním vypadá ohledně stěhování a on mi řekl, že se nikam stěhovat nehodlá, ať to nehrotím.

Díky tomu mi v hlavě uzrál plán a já jsem ho hned druhý den vystěhovala. Bylo to pro mě těžké, klepala jsem se a bylo mi z toho špatně, ale dnes jsem ráda, že jsem to udělala.
Ještě řeším nějaké věci kolem a musím to dotáhnout do úplného konce a konečně za tím zavřít dveře.

Jsem ponaučená a momentálně si nedokážu představit, že bych si s někým něco začala, natož si k sobě někoho nastěhovala.
Jak jsem stará, tak jsem hloupá. Mimochodem, do padesátky mi moc nechybí… :)

Přečtěte si také

Život na vedlejší koleji (4. díl)

Život na vedlejší koleji (4. díl)
  • Anonymní
  • 09.05.26
  • 191

Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
PenelopaW
2977
4.3.22 13:46

Pane jo, tak to musela být hodně studená sprcha… Divím se, že jsi se po Kryštofově minulosti nepídila dříve, přeci jen jste spolu byli dost dlouho, ale chápu, že růžové brýle dokážou zamlžit ledasco. Každopádně, i když máš za sebou takovýhle „vztah“, nezoufej, určitě ještě někoho slušného potkáš ;).

  • načítám...
  • Zmínit
Mina21
3
4.3.22 18:49

Jasně, že jsem se snažila o něm zjistit něco víc, ale nikdo ho tady neznal a jeho rodina se tvářila, že lepší partie mě nemohla potkat. Ono vlastně nebylo jak. Měl to promyšlené. To je pak snad na další deníček.

  • načítám...
  • Zmínit
ZustanSeMnou
1557
5.3.22 10:00

To jsi měla ještě štěstí, že tě třeba neokradl nebo neublížil.

  • načítám...
  • Zmínit
řehořice
921
8.3.22 15:38

Hezký deníček o ponaučení, ještěže tě to nestálo půlku vybavení bytu. Ale jak přesně jsi ho dostala z domu? Asi není problém, že může v budoucnu onemocnět, ale neříct to, je velký problém. To ti ho tak narůžovo lakovali i jeho rodiče a známí?

  • načítám...
  • Zmínit
Mina21
3
10.3.22 16:16

Z bytu jsem ho odstěhovala, když byl v práci. Zabalila jsem mu a čekala až se vrátí. Do bytu jsem ho už nepustila, protože je můj a tak to šlo celkem hladce.

  • načítám...
  • Zmínit
jitka 11
22939
13.3.22 23:46

No to jsi měla opravdu štěstí.
Raději si vždycky proklepnout člověka, který s Tebou chce co nejdříve bydlet. Uff, kdybys to tady nenapsala, kolik by bylo lidí, většinou žen, které by si nedaly pozor a dopadlo to… raději nepřemýšlet. 8o

  • načítám...
  • Zmínit
jitka 11
22939
13.3.22 23:48

@Mina21
To bych chtěla vidět, co dělal, když jsi mu to říkala.
A vyměnila jsi i fabku a klíče?

  • načítám...
  • Zmínit
Mina21
3
19.3.22 08:10

Nemohl pochopit proč jsem ho vystěhovala, když prý se mě to vůbec netýká. To jsem nějak nepobrala, jak to myslel. Pořád mě drtil smskama, vyhrožoval, sliboval. Teprve minulý týden si odvezl zbytek svých věcí, bylo to opět drama, které nebralo konce, tak jsem si ho všude možně blokla. Nezapomněl tady odřít nehorázným způsobem zeď a počmárat ji. Neuvědomil si, že jsou tady kamery. Teď nevím, jak to mám vyřešit. Vůbec se mi nechce ho kontaktovat. Správce mi řekl, ať si to vyřeším sama. Jinak jsem zámek samozřejmě vyměnila.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář