Má realita manželství

Milé čtenářky, nerada bych nějakou kritiku. Vím, jaká jsem, vím, koho jsem si vzala, i když takový ze začátku nebyl... Ale chtěla bych se vypsat z trápení a ze života, jaký tak nějak vedu.

S manželem jsme spolu pouze 4 roky a problémů ve vztahu máme jako 20letý pár. Už rok po seznámení jsem si začala všímat, že si sem tam nějaké ty informace upravuje podle sebe a že tak nějak je asociál.

Pár měsíců před otěhotněním jsme se rozešli a pak zase dali dohromady. Vzniklo od známých i podezření, zda nejsem těhotná, jen abych neodešla. Těhotenství nebylo plánované, ale byla jsem šťastná, že budu matkou a on otcem.

Nejvíce se to zvrtlo po porodu. Nejen že mi vyčítal, že jsem u porodu klela (nic tak strašného jen do pr..le, do ha..lu, myslím, že PA slýchávají i horší), hleděl na mě, jako by to byla hračka porodit dítě po cca 14 hodinách kontrakcí po 5 minutách… Všem ale tvrdil, jak chudák byl zničený z toho, že mi nemohl pomoct. Ano, prvních pár dnů, pak se vše obrátilo.

Příchod domů - no to taky bylo.. „Zlato, budu s tebou 14 dní doma.“ Měli všichni ve firmě volno. Vydržel to asi 3 dny a pak jezdil do práce. Začal mi vyčítat, že je doma bordel, nemá vypráno, respektive nažehleno, nemá co jíst. Byl zvyklý, že jak přišel domů, měl naservírováno, a teď si musel na ten talíř naložit sám a ohřát si to.

Měla jsem doma bordel, ano, přiznávám, jsem vinna. Velký boj začal s kojením, asi po měsíci. To mi taky řekl, že budu kojit, že nemáme na UM (nejsme boháči, ale taky ne žádní chudáci). Nakonec to tak dopadlo, protože malý trpěl hlady, měl zdravotní problémy a já nebyla po porodu úplně psychicky zdravá. Nezvládala jsem dětský pláč, malý plakal 18 hodin denně, měl zdravotní problémy a já také, takže žádný med. Snažila jsem volat o pomoc, ale nedokázal pochopit, že to nezvládám, když druhé to zvládají asi lusknutím prstu.

A teď? Je to možná i horší. Malý už je díky bohu v pořádku, ale teď už vyžaduje jeho pozornost. Ne že by byl otec na dvě věci, ale přijde domů, chvilku na něj něco povídá a pak sedne k PC a mastí nějaké hloupé hry. Prý je to relax od práce - no to by snad mělo být hraní si se synem. Už je dost aktivní, má 6 měsíců, takže srandy si člověk s ním užije. :) Mě osobně to neskutečně nabíjí, ale po celém dnu starání jsem unavená… To se vždy na mě podívá jak na vola, že to po něm chci.

Nikdy si neodpustí popíchnutí na mou postavu. Mám sice cca 70 kg, ale bohužel zatím není čas hubnout a hlavně jak, když mám malýho 24 hodin u sebe. Dřív jsem byla dost aktivní.

Taky ohledně výchovy… sprdne mě, že malému dám křupku (takovou tu přímo pro děti od 6 měsíců). Není to žádný hnus, co se prodává za pár kaček, a dám mu maximálně 1 ks za den, víc ne. Prý co to do něj cpu.

Když jsem unavená, dostanu přednášku, co měl v práci. Upozorňuji, že nemá práci, u které by se nadřel. Sedí za stolem a pracuje s PC. Chápu, má to své nevýhody, ale co má říkat takový zedník?

Takže si nemůžu dovolit být unavená, něco mě bolet nebo říct, že by mohl malého na chvilku pohlídat, abych si udělala domácí práce. Asi nejsem normální to po něm chtít. Nebo aby s ním šel na procházku? No tak to rozhodně…

Dokonce dělám i „chlapa“ v domácnosti. Potřebovali jsme držáky na poličky, věděl o tom asi 3 dny a on se mě v obchodě zeptá, jestli mám změřenou délku. To jsem na něj teda už vyjela, zda má pocit, že jsem chlap v domácnosti a že vše dělat opravdu nemůžu. Neustále mě peskuje, že mám bordel, ale já uklidím a on se vesele projde po domě v botech. No všichni čerti se mnou hýbou. Pak se mi někdo diví, že nadávám, že jsem protivná a nemám vůbec sílu na cokoli.

Jsem strašně unavená ne fyzicky, ale psychicky. Už nevím, co mám dělat, aby byl doma klid. Vadí mu, že chodím za kamarádkama jen o 2 patra níž, co má dvojčata a stejně staré děti. Chodím tam, aby si kluci mohli pohrát. Náš je z nich úplně paf. :) A to mi na to řekne, proč pořád někde lítám. Ano, lítám, ale s malým nemám chvilku pro sebe.

Zítra mám jít na sraz maminek u nás ve městě a i to byl problém, aby ho večer na 3 hodiny pohlídal. Spíš hlavní problém bylo to, že já si dovolím někam jít, aniž bych měla syna za zadkem.

Teď leží na gauči a já mám sto chutí na něj skočit a vylít si zlost. Přemýšlím co dál, co udělat pro vztah. Když mu řeknu, ať teda řekne, co je zle, nebo že budeme pracovat na zlepšení, tak mlčí a nebo má výraz, jako co po něm chci.

Vím, že jiné ženy jsou samy, mají existenční problémy, muže, co je bijou, ale pro mě je toto opravdu problém a nechci dopadnout jako hodně českých rodin, které jsou spolu jen kvůli dětem nebo pohodlnosti. Chci jít synovi příkladem, že se má k ženě chovat s úctou a láskou, že jsou na světě šťastné rodiny, ale takto to nejde. Neumím se přetvařovat. Ale chci manželství zachránit. Jenže když začnu něco řešit, je zlepšení jen na pár měsíců a pak nanovo…

Prosím nechci tady abych byla terčem zlých komentářů, chtěla bych jen radu nebo pochopení. Děkuji za přečtení.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Aony
3035
14.1.15 00:26

No je to na prd…ale podle toho co pises..je celkem jasne..co mu vadi :nevim: nema ti kdo pohlidat? treba ta kamoska???aby sis stihla doma neco udelat? Ono si ti chlapi casto neuvedomujou..kolik je s detma prace.. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
macina25
2094
14.1.15 03:30

Promin, ale je to hulvát co si neuvědomuje, že je toho na tebe moc a že třeba potřebuješ pomoc. Ano jsou ženy co to zvládají, ale ty knim nepatříš no a?? každý není dokonalý. A nechápu kde chlap vzal představu, že najednou budeš matka, šlužka, kuchařka a ještě paradní milenka po celém dnu aniž by se on nějak snažil. Dítě je obou!! tak at se snaží…nebo dej nějaké ultimátum.

  • načítám...
  • Zmínit
lucky.girl
2363
14.1.15 05:18

Dej mu malyho aspon na den, at se stara a vi o cem to je. Jestli to nepomuze, pak uz jen rozvod. Je mi to lito, drz se.

  • načítám...
  • Zmínit
Koza-Dereza
320
14.1.15 06:51

-

Příspěvek upraven 18.01.16 v 20:43

  • načítám...
  • Zmínit
quatruska
1719
14.1.15 06:51

@lucky.girl přesně tak, dej mu malého aspoň na jeden den. A ty si běž někam odpočinout bázén fitko, kadeřnice. Já jsem nechala moje dva drahoušky na víkend doma a jela jsem pryč. Od té doby doma slyším jenom, že vůbec nechápe jak zvládnu dvě děti a ještě uvařit a uklidit. A začal doma pomáhat.

  • načítám...
  • Zmínit
quatruska
1719
14.1.15 06:55

@Deniane to je snad jedno kolik váží i kdyby měla 150kg tak by se tak k ní chovat neměl.

  • načítám...
  • Zmínit
terien
34473
14.1.15 06:57

Řekla bych že jste na dítě nebyli zralý vy ani váš vztah. Krize po porodu bohužel nastane ve spoustě vztahů, my si taky zažili pár těžších chvilek, ale zvládli jsme to. Tvůj muž k tobě nemá úctu, respekt, chybí mu tolerance a neumím si představit, jak se k tobě může takhle chovat a mít tě zároveň rád :nevim: Všichni mi říkají, že jsem odpůrce svateb, já jsem ve skutečnosti odpůrce rozvodů, ale kdyby se ke mě takhle choval dlouhodobě můj muž, nebyla bych s ním. Tobě posílám hodně síly a přeju štěstí :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Ivulee14
1393
14.1.15 07:03

Taky bych mu nechala malého pohlídat a rovnou aby si vzal pár dnů dovolené, ať si to domácí „flákání“ spolu užijou. Já mám skoro 5 měsíčního syna a s radostí utíkám na brigády, jednak, abych neměla pocit, že se nechávám živit i když by mě manžel klidně živil a taky, aby měl kluk prostor pohrát si i sám s tátou a užít si „chlapskou“ zábavu. A já si mimo domov odpočinu a naberu síly. Manžel pak taky nechápe jak stihnu uklidit a uvařit a když to nestihnu, tak co..jídlo se objedná, nebo se koupí nějaká instantní „mňamka“ a uklidíme až když je doma. Bez podpory a pomoci manžela bych tady taky měla bordel a nic bych nestíhala a to máme malý byt a stejně je tady pořád provozní bordel. Taky mi občas pěkně leze krkem, zdaleka není dokonalý, ale toho Tvého bych nesnesla. Musíš být ráznější, takzvaně bouchnout do stolu a říct, že takhle tedy už opravdu ne. Vždyť se zničíš! Jo a 70 kg opravdu není tak moc, záleží taky na výšce, ale pokud chlapovi vadí, že má ženská po porodu kila navíc, tak je to ubohé.

  • načítám...
  • Zmínit
Ivulee14
1393
14.1.15 07:04

@Deniane já jen doufám, že je komentář myšlen ironicky!

  • načítám...
  • Zmínit
Koza-Dereza
320
14.1.15 07:08

-

Příspěvek upraven 18.01.16 v 20:42

  • načítám...
  • Zmínit
Koza-Dereza
320
14.1.15 07:13

-

Příspěvek upraven 18.01.16 v 20:42

  • načítám...
  • Zmínit
Plomba
791
14.1.15 08:02

Mrzí mě, že se partner takhle chová, ale bohužel to také znám. Manžel po porodu absolutně nechápal, že jsem unavená, nestíhám se najíst natož uklízet. Že nedostává jídlo až pod nos.

U nás to došlo až tak daleko, že jsem sbalila kufr a jela s prckem pryč. Můžu říct ale, že dneska už vím, že problém byl na obou stranách. Manžel nebyl dost empatický ani mi nebyl tolik oporou a já byla hodně přecitlivělá, zbytečně vztahovačná… My to nakonec urovnali. Teď máme vztah jak zamilovaní puberťáci :). Manžel hlídá, pomáhá, pochválí (dřív jen kritika)… Já od porodu pracuju, takže u nás doma se hodně řeší práce a starosti s tím spojené.

Taky hodné pomohlo moje znovu nabyté sebevědomí. Teď jsem dost často já, kdo komanduje a myslím, že to manželovi do jisté míry vyhovuje (možná ho to i vzrušuje, že ho sem tam sepsu :D)

  • načítám...
  • Zmínit
vantili
283
14.1.15 08:14

Udělejte si na sebe s manželem čas. Zapalte svíčky, dejte si dobré jídlo, otevřete vínko a v klidu si popovídejte. Možná je to všechno jen nedostatek komunikace. Zkuste si říct co vám vadí, co od toho druhého očekáváte. Zkrátka spolu mluvte. Jestli se máte stále rádi, třeba bude stačit málo…není nic horšího než v sobě dusit vztek a ukřivděnost. Držím palce :kytka:

@Deniane Váš komentář mi připadá jak z jiného století…

  • načítám...
  • Zmínit
Ťouk
1539
14.1.15 08:33

@Deniane přijde mi, že jste dost mimo realitu

  • načítám...
  • Zmínit
Koza-Dereza
320
14.1.15 08:34

-

Příspěvek upraven 18.01.16 v 20:41

  • načítám...
  • Zmínit
dendule4
4658
14.1.15 08:35

Já s @Deniane trochu souhlasím, i chlap potřebuje pozornost, možná mu opravdu chybíte hlavně jako žena…nicméně to nic neměníte na tom, že mu o víkendu šoupnete prcka a můžete zajít třeba ke kadeřníkovi ;)

  • načítám...
  • Zmínit
lleennttiillkkaa
27264
14.1.15 08:39

S takovým buranem bych nebyla. Fuj.
Spoustu věcí jsi si ale zapříčinila sama, například nošení jídla až pod nos. Taky to občas udělám, ale jen OBČAS.
Neomlouvám ho, jinak se chová jako hovado. To je jasný. Já bych mu zkusila nechat dítě 3 dny. Jeden den je sakra málo. Nicméně stejně to nemá smysl. On to nepochopí.

  • načítám...
  • Zmínit
catherine100
30556
14.1.15 08:44

No ja si myslím, že váš vztah byl špatný už předtím a dítko tu krizi jen prohloubilo…

Zkusila bych co psaly holky strčit mu děcko na víkend, trochu se sama odreagovat, najít si hlídání a jít spolu na večeři a hlavně si promluvit…

Neznam sice pohled že strany manžela, aké dle tvého popisu to nevypadá moc nadějně

@Deniane ne každá jsme jen blond ozdoba svého manžela, některé jsme i rovnocennymi partnerkami ;)
(Přesto ale uznávám, že ženská se ma o sebe starat a byt upravená )

  • načítám...
  • Zmínit
Koza-Dereza
320
14.1.15 08:51

-

Příspěvek upraven 18.01.16 v 20:41

  • načítám...
  • Zmínit
svycarka
7626
14.1.15 09:06

Joooo tady kazda rada draha..pokud on nema trvalejsi zajem o zlepseni vaseho vztahu, obavam se, ze synkovi nezahrajete stastnou rodinu :nevim: Mam radu, ale ta je sobecka- nasetri si, seber syna a bez. Ja bych v takovem vztahu zit nemohla, vzalo by ni to veskerou energii. K smrti nesnasim nepohodu a hustou atmosferu v domacnosti a mit to temer kazdy den-uprimne by me vezli rychlou na psychinu.
Vzala bych svuj zivot a zivot synka pevne do rukou a sla za lepsim, stabilnejsim zivotem.Snad se ti to podari :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
catherine100
30556
14.1.15 09:11

@Deniane ano,ale bez pomocí manžela ci chuvy nebo hodne peněz je velmi těžké zvládat dítko, péči o domácnost a péči o sebe…jinak je potřeba alespoň něco trochu oželet

Aby ženská dělala první a poslední a pan domu by se po příchodu vyvalil k PC a onoho ještě obskakovala nejlépe v sexy pradelku, aby byl doma spokojený? (Jo píšu extrém, ale i tak se dají tvé komentáře pochopit)

Ale tenhle chlap je kde me stejně pro partnersky život nevhodný…

  • načítám...
  • Zmínit
Martina321
14.1.15 09:30

A máš možnost dát třeba malého rodičům a jít se odreagovat nebo zacvičit? Já teda osobně bych mu vrazila dítě mezi dveřmi až by přišel z práce a šla bych pryč ale chápu že to může udělat ještě větší zle.

@Deniane - každej holt není modelina, taky vážím tolik a zhubnout bych něco chtěla ale nejde to tak snadno. Ale aby se chlap kvůli váze choval takhle? :nevim: Zvláštní žebříček hodnot a proč nějak pochybuji že by v tomto případě zhubnutí něco změnilo.

  • Upravit
verulicek
14.1.15 09:35

Drž se..nic jiného neporadím. A hlavně mu neustupuj. Možná to bude boj, ale nejhorší je rezignovat :kytka: asi se nezmění, některé věci probíhají i u nás doma, ale je pravda, žechlap naše dítě miluje a udělal by pro něj první poslední, takže když je třeba, hlídá, chodí na procházky, koupe, přebaluje, dělá příkrmy…vlastně umí vše (a někdy jsem i skoro celý den pryč) Ale je to všechno o komunikaci. Malé dítě maličké, jak poroste, bude to lepší uvidíš. ;) Ale stuj si pořád za svým, je jeho táta, taky se musí starat.

  • Upravit
tria.002
509
14.1.15 09:36

@Deniane ty blaho.. Pokud meri metr sedmdesat, tak to zas tak mnoho neni. A ja osobne mam 130 kg a muj muz byl se mnou doma po porodu tri tydny pomahal. Vztah snad neni o vaze a ontom, jak kdo vypada. Trosku pokriveny pohled na zivot, ne?
Mam cas se na hodinu nalozit do vany, nikdo mi nevynad z obed ve dve, kdyz je malej cilej.
Jinak autorko: pevne nervy. A hodne sil. Ja uz bych takoveho ignoranta kopla do riti davno.

  • načítám...
  • Zmínit
verulicek
14.1.15 09:37

@Deniane Ty si trubka..proč by bylo 70 mnoho? ani nevíš, kolik zakladatelka měří. Já měla před těhotenstvím 68,5 a nikdo v okolí (ani já) by netrvdil, že jsem tlustá! :roll:

  • Upravit
lampicka11
4256
14.1.15 09:54

Ja bych takového chlapa kopla do zadku. Budeš se trápit pouze ty a malej. Bez něho di bude lip

  • načítám...
  • Zmínit
vantili
283
14.1.15 10:01

@Deniane ano, žena (a nejen žena) by o sebe měla pečovat a to proto, aby se cítila dobře. Ale jsou situace (a péče o prvorozené dítě mezi ně patří na první místo), kdy se všechno prostě stihnout nedá. A většina maminek tedy logicky šetří čas na úkor sama sebe. A pokud manžel není schopen toto pochopit (popř. podat pomocnou ruku), pochybuji že by ho uspokojilo více, kdyby ho ve dveřích uvítala krásná a upravená žena, které by v postýlce řvalo pokaděné, poblité dítě o zaneřáděný byt.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
14.1.15 10:14

Já jsem měla po porodu to samé… Už jsem ty manželovy řeči nemohla vydržet. Ze vzteku jsem si zaplatila wellness na 3 dny, šupla mu uřvané 4 měsíční děcko a jela. No co, nekojila jsem a je to stejně tak dítě manžela, jako moje.
Byla to nejkrásnější dovolená, co jsem kdy zažila, do dnes na to vzpomínám!! Vyspat se, dát si masáž… Ten bordel, co měl muž doma během těch 3 dnů si nedovedete představit :mrgreen: On si s tím miminem za celé 3 dny asi nestihl uvařit, objednával si pizzu :lol:
Omluvil se mi, řekl že nechápe, proč se mateřská dovolená jmenuje dovolená a mám klid :pankac: S dětmi a doma od té doby pomáhá jak může… :palec:

  • Upravit
zlatí
401
14.1.15 10:16

Jedna rada pošli ho do prdele to nemá budoucnost vím co říkám

  • načítám...
  • Zmínit
Mishell-H
86
14.1.15 10:22

Moc vám všem děkuji jak za podporu, tak za rady. Musím jen dodat, že syna miluje to vidím když si s ním teda sem tam pohraje. Začne u nás zvyk každých 14 dní večer odcházet na sraz maminek tak uvidíme co bude. Má i svě dobré chvilky kdy je pozorný a řekla byhc skvělej manžel, ale zapoměla jsem dodat, že má poruchu rozdvojené osobnosti (nebo něco na ten zpusob přesně nevím jak se to jmenuje), takže s tímhle se žije težce. Zkusím vaše rady a uvidíme :think: jinak teda měřím něco pod 170 cm, ale mám D prsa (což něco váží) a v těhotenství sem přibrala jen 8 kg, ale jak hodně z vás zná to mé tělo se prostě povolilo :zed: na procházky chodím min. na 2 hodiny denně, takže pohyb je. Bohužel když se na sebe podívám, vidím stroskotance :cert: :lol: dřív jsem byla pořád upravená, teď prostě čas není hledám, ale nenachýzím :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
Romka723
79
14.1.15 10:38

Ahoj Mishell, Tvůj partner zřejmě postrádá Tvoji pozornost. Před tím byl středem a teď bohužel tomu tak není. Má pocit, že když chodí do práce, tak Ty mu musíš být oddaná, protože on Tě živí a Ty jsi „doma.“ Navíc jsi určitě neskutečně unavená a tím pádem podrážděná. Dala bych mu malého hlídat na celý den. Uvidíš, jak se bude cukat. Důvod hlídání malého si najdi takový, aby nemohl odmítnout a opravdu si to zkusil jaké to je být celý den s dítětem doma. Vím o čem píšu. Zkus to. Na odcházení a kopání do p… je času dost. Musí pochopit, že to není žádná legrace. Ba naopak bych mu řekla, že on si odkroutí svůj čas v práci a má klid, ale že já mám malého 24 hodina tudíž s ním potřebuju pomoc. Držím palečky a ke kamarádce choď dál. V době mateřské není nad spřízněnou duši. Drž se. :hug:

Příspěvek upraven 14.01.15 v 10:40

  • načítám...
  • Zmínit
Marianna2
14.1.15 10:46

No, je to idiot, nevim, co bych k tomu vic napsala…

  • Upravit
januschka
3311
14.1.15 10:59

@tria.002 deniane asi komentuje neco, co v zivote nezazila a je uplne mimo misu a ani nepochopila o cem je tento denicek…ano, v minulem stoleti se manzelstvi nerozpadala, ponevadz v cirkevnim snatku je rozvod takrka nepripustny…

  • načítám...
  • Zmínit
janinaxx
646
14.1.15 11:04

Měla jsem to samé, uplně do slova, normálně jsem se sbalila a odešla jsem k našim na pár dní, přilezl s prosíkem je to cca 2 roky po krizi, řekla jsem mu do očí co všechno mi vadí a pokud má o nás zájem tak až se změní, že já chci žít jinak a od té doby je zlatíčko, všechno klape, pohlídá děti (chodím jednou týdně cvičit) kdykoliv jdeme někdě s holkama tak je hlídá, je ten vztah o něčem jinem, jak příjde domů tak si s nima hraje, a to těžce dře, chodí do práce a pak jde makat ven( máme zemědělství) a nikdy neřekl že je unavený a to určitě je. Takže zkust to tak udělat, pokud teda máš kde jít.

  • načítám...
  • Zmínit
ppavlina
119
14.1.15 11:04

Dítě zatřese snad každým vztahem a je to hodně i tím, že se změní psychika matky a to se odrazí na chování partnera. Mě se stalo něco podobného. Důvod jsem našla až po několika letech. Do narození dítěte jsem byla celkem sebevědomá ženská, která byla se sebou smířená a svoje názory a co a jak dělám, proč někam jdu a pod. jsem si uměla úplně normálně obhájit a partner to respektoval, neměli jsme žádné potíže. Po narození kluka jsem se ale změnila… najednou jsem nevěděla co já chci, měla jsem pocity viny, nechala jsem se zviklat názory jiných, resp. dalo mi mnohem větší námahu si své názory ubránit. Začala jsem si výčitky připouštět k tělu a tím víc je partner proti mě používal. Brala jsem to, že se změnil, že má novou práci, kde všechny řídí a tak řídí i mě.. ale problém byl hlavně v tom, že já jsem se nechala. Když se postavíš do role oběti, ženské, které je možné různé věci vyčítat a budeš se těmi výčitkami užírat a připouštět si je a dávat mu tím za pravdu, on to bude dál používat jako zbraň proti tobě. Je samozřejmě jednodušší někomu něco vyčíst a hodit to na něj, než se sám zapojit a pomoct. Manžela nezměníš a nemá cenu zabývat jeho změnou, ale můžeš změnit svůj postoj a to se pak odrazí i na něm… Je to prostě o sebevědomí.. ne o tom se s někým hádat, ale prostě vědět, na co člověk má právo a uhájit si to…Uvědomila jsem si to díky jedné moudré paní, není to vyloženě psycholožka, ale třeba by ti pomohlo se na někoho obrátit… :)
Držím palce ať to zvládnete :)

  • načítám...
  • Zmínit
jannina1
7257
14.1.15 11:09

@Deniane
70 kg je mnoho? To nemyslíte vážně..Snad záleží kolik pisatelka měří. A 150 cm nemá určitě…

  • načítám...
  • Zmínit
fenny
6942
14.1.15 11:10

Jaký si to uděláš, takový to máš… Hodně štěstí.

  • načítám...
  • Zmínit
fenny
6942
14.1.15 11:11

@jannina1 To se ani nedá komentovat, já mám 75kg a mnoho to při mojí výšce fakt není :D

  • načítám...
  • Zmínit
ospalámyš
9128
14.1.15 11:15

Asi jsi si špatně vybrala chlapa, je to buran a asi trochu sobec ne? :nevim:
A možná jsi byla až příliš vzorná, teď nevím jestli to tak u tebe bylo, ale nošení jídla pod nos, dokonale uklizeno, já tohle nikdy nedělala i když jsem děti neměla. Podle mě dva pracující lidé se mají o tyhle záležitosti nějakým rozumným způsobem dělit ohledem na náročnost práce a jestli mají barák, byt atd…
To teda neplatí u mateřské, tam se ten díl pro ženy zvětší, ale rozumný chlap se zapojí, pokud vidí, že je toho i tak na ženskou dost. Navíc pokud si už pořídí dítě, tak to přece neznamená, že bude nadále ležet půl odpoledne na gauči, protože on přece v práci pracoval…

Ale tak třeba se to časem nějak usadí, mateřská je v tomhle problematická, ale nenech si to líbit, ta věčná kritika by mi hodně vadila já rejpaly nesnáším. Asi bych mu hodila smeták a mokrej hadr do ruky, že když mu vadí nepořádek, tak ať si to udělá sám a ještě dodala, že jestli chce taky věčnou kritiku, tak že se v tom můžeme střídat, protože na něm je taky dost co zkritizovat.

Příspěvek upraven 14.01.15 v 11:19

  • načítám...
  • Zmínit
jannina1
7257
14.1.15 11:19

@fenny
Přesně. Já když měla 70 kg tak mi všichni říkali, že jsem jak lunt :mrgreen:,ať přiberu. Nyní mám bohužel o 10 kg víc(vlivem léků) a chystám se na dietu. Doufám, že vydržím. Ale měřím hodně :)

  • načítám...
  • Zmínit
scentini
4622
14.1.15 11:47

Tak přesně takhle bych skončila, kdybych zůstala s bývalím.
Pokud ten chlap se změnit nechce a všechnu vinnu haze na tebe, tak s tim nic nenadelas. Já vážila před tehu 60 kg a taky jsem furt poslouchala, ze mam se sebou něco dělat. Dneska se diví, že jsem mu kolikrát nedala po dr.ce. :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
cinkxa
598
14.1.15 11:51

odejdi a žij krásný život

Myslím si, že po boku takového partnera nemůže být žena šťastná. Život je příliš krátký nechat si ho kazit sobcem. Odešla bych a začala raději sama, ale šťastná. Dříve nebo později to stejně asi jinak nedopadne. Bohužel svět je plný volů. přeji hodně sil a dokud je jenom jedno dítě odchází se snadněji.

  • načítám...
  • Zmínit
panikralickova
5582
14.1.15 11:54

@Mishell-H To je smutné. Nevím, jak Ti poradit, něco takového neznám.
Co na to Tvoje rodina a jeho rodina?
Chová se takhle I jeho otec?
Co jeho kamarádi, jsou stejní?
Prostě, od koho to „odkoukal“? A je někde někdo, kdo by mu mohl vysvětlit, že jak se chová není normání? Někdo jiný, než Ty.

  • načítám...
  • Zmínit
verulicek
14.1.15 12:20

@Mishell-H s tím vzhledem se netrap, na svou výšku ta váha není žádná hrůza, měla jsem to podobně. Teď je nejdůležitější ze všeho, abys hodně pila Já jsem na to (i přes kojení) zapomínala a teď se mi to vrací..malá má 10 měsíců a já mám pleť jak čtyřicítka :( můžu si za to sama..sice jsem od porodu shodila 15 kilo (nabraných jsem měla 8kg) ale podepsalo se to i na pokožce a ten pitný režim je hrozně znát. Pak vypadá člověk ještě strhanější, než doopravdy je. Takže hooodně vody! ;)

Příspěvek upraven 14.01.15 v 12:22

  • Upravit
Andělka55
2505
14.1.15 12:30

Myslím, že o Váze to je tak z 10%, ale není to hlavní příčina :) Já vážím také 70kg :) a měřím 166cm :) sic jsem ve 20tt, ale třeba ke mě přítel přijde a řekne, že jsem krásná :) A ještě je nadšen :D jak mi porostly prsy :) a že porostly dooooooooooost :D No je to spíše o něm. Bohužel jste asi věděla do čeho jdete. Je to těžké pomoci, když nikdo neví, jak na tom jste vy jako osoba sama.. Jestli jste schopná syna vychovávat sama, zda vám přátelé a rodiče pomohou, zda máte finanční prostředky, nebo jste na jeho platu závislá.. Opravdu záleží na mnoha faktorech. Být Vámi projdu si, zda to bude lepší bez něj, nebo s ním a udělat poté proto maximum

Každopádně držím palce a doufejme, že nám jednou napíšete jak jste spokojená, ať už s ním, nebo sama s prckem :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Leenuska
2606
14.1.15 13:04

Ahoj tak ja muzu rict ze se ta domacnost fa zvladat a to dokonce i s dvojcaty.(ja mam doma pulrocni).rezim mam asi takovy- rano nakrmim, pak si hraju s detma, dopoledne si jdou na hodku lehnout a ja varim pro nas a pro ne, naskladammycku, kdyzsi hrajou sami tak treba vyluxuji nebo vytru a kdyz vecer spinkaji tak treba sedim u telky a skladam pleny nebo uasivan(nekdy si v ten vecer uvarim na druhy den).kdyz ma nahodou nektera z babicek cas tak si udelamuklid.muj chlap taky nadava na poradek ale taky se ho snazi udrzovat

  • načítám...
  • Zmínit
alena36
1537
14.1.15 13:05

@Deniane nezlobte se, ale aby chlap se choval k ženě hrubě jen kvůli hmotnosti je hnusný. A jestli takhle uvažujete, je to smutný. Copak každá musí mít 50 kg i s postelí. Jsou snad proboha i jiné hodnoty než BMI. Já měla vždy hodně kilo navíc a nikdy mi to vyčítáno nebylo. A můj muž se ke mě chová hezky. Když je potřeba, pomůže, večer uspává děti, čte pohádky.

Pro zakladatelku. Na den někam vyražte a dejte mu mrně k péči. Pokud tohle nezabere, tak asi bude lepší se rozejít. Co pak, až mu budou 3 a bude chtít tátu, hrát si, blbnout. Váš manžel je s prominutím sobec a blb.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
14.1.15 13:15

Omlouvám se, že píši anonymě, ale budu psát o chlapovi od kamarádky, která zde chodí. Takže ten kamarádčin chlap je to stejné jako manžel od autorky deníčku. Totální katastrofa. Nechápe jak nemůže stihnout někdy uvařit, s malým si vůbec nehraje a venku s ním byl asi jen jednou. A prostě vše co píše autorka. Já tohle neznám můj muž je úplně pravý opak. S takovým jako je zminovaný pán bych v životě nebyla. Můj je velice chápavý a když jsem na odpoledne vypadla ven, tak pak mi říkal, že mě obdivuje, že sice taky chodí do práce, ale to není tak psychicky náročné jako děti. A pokud nevím pán manžel o co jde jaké je to někdy těžké, když třeba dítku rostou zuby a celý den jen pofnukává, tak opravdu mu prcka dát na jedno odpol.aby věděl o co jde, protože když to chlap nezkusí tak prostě neví. A neptat se a dát mu ho je to i jeho dítě.

  • Upravit
Aerith
320
14.1.15 13:17

Tak to teda držím palce a zcela chápu tvé emoce :hug: tohle je ale asi ta nejhorší fáze. Zažila jsem v podstatě s chlapem to samé.. Jediná moje úleva byla když jsem o tom mluvila a dostávala tu zlost ze sebe. Nakonec jsem skončila na antidepresivech, ale pomohlo mi to povznést se, vyhrabat ze s**ček a zařídit se sama. On po čase začal taky tak nějak fungovat, ale ideální manžel to není. Jinak já zhubla na původní asi až 8měsíců po porodu a taky jak říkáš - povoleno. Takže jsem zařadila do denního režimu trochu cvičení a rutinně se každý den upravím, namaluju, vyžehlím vlasy. Je to max. 20minut. Pak nemám ten pocit „trosky“ a nebo „právě vstala z postele“. Je důležité udělat něco pro sebe. A naučit se (těžko, ale jde to) nebrat si ty kecy, říct krátce svou pravdu a stát si za svým. „Ty keksy jsou určené pro děti, přečti si složení, je ok“ „a proč bych jako nemohla s malým za kamarádkou, to mám celý den sedět na zadku doma?!“ Držím palce a soucítím s tebou :hug: :hug: Vzchop se děvčátko, dokážeš to!

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
14.1.15 13:18

:,( Jako by někdo popsal mou situaci, můj (ještě ani né manžel) mi teda neříká, že mám bordel, ale ani s ničím nepomůže. Když ho o něco požádám tak je měsíc nic a potom se tváří jako bych nic neřekla… A s malým je v kontaktu asi 10minut za den, už od nás začal odcházet i v noci protože se potřebuje vyspat. Když sem začla chodit k psychologovi protože už sem nemohla dál, tak se mě ani nezeptal co se děje, až když sem jednou bouchla, rozbrečela se a řekla mu, že dál nemůžu, tak se tvářil jak největší spasitel, vydrželo mu to týden (bral si malého a hodinku se spolu hráli, tak sem mohla uklízet)… Při jakékoliv další připomínce, jestli by mi pomohl se zeptá „mám přestat chodit do práce“… Kdykoliv mi jakákoliv matka, nebo dokonce otec řeknou jak to funguje u nich (minule mi kamarád vykládal, jak spával hodinu denně, když malé rostli zoubky aby se jeho žena vyspala a mohla fungovat, chtělo se mi s tím mojím zatřást)…
Zajímalo by mě jak to dělají jiní, že ty jejich palice dubové se při dítěti rozplynou a nehnou se od nich…

  • Upravit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Je to za mnou :)