Máma na baterky IV
- Rodičovství
- Cayse
- 16.07.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Vyndám dceru z postýlky a poloslepá si ji beru do postele. Jelikož ještě napůl spím, dcera má pré a může řádit. Skákání po hlavě, vypichování očí, kopání a štípání beru jako standard tudíž se nad tím ani nepozastavuju.
Hitem posledních dnů je však hryzání. Zákeřně se vplíží pod peřinu a v nestřeženém okamžiku mě hryzne do lýtka. Musím hodně krotit následný reflex, abych nebohou dceru neskopla z postele. Takže mezi nadáváním a lovením dcery z podpeřiny se dcera hlasitě směje. Já, po prohlídce modřinami pokrytých nohou, už méně.
Stále se mi daří přebalovat dceru na přebalovacím pultu (v 15 měsících je to fakt umění). Hračka číslo jedna: Nerozbalené tuhé mýdlo. Díky bohu za něho! Zkouška nočníku stále bez úspěchu. Nočník máme na jídlo a na hlavu - nikoliv na potřeby k tomu určené. Nebudu se nervovat - možností bude ještě dost a do patnácti let dcery ještě daleko.
Rostou stoličky. Dcera střídavě jí a drží hladovku. Do misky ji dám plátek sýra a šunky. Střídavě vyhazuje sýr a šunku na podlahu, aby je následně sebrala a dala zpět do misky. Po 10 minutách je asi čas si to toho i hryznout. Mimi mimi. Od nádobí odtrhnu oko a vidím dceru stojící na židli. Rukama se drží opěradla a dělá mírné rychlé dřepy. Tím rozkývá celou židli a ta se pohybuje směrem dopředu. Sundávám dceru ze židle a před očima mi běží šílený pád na hlavu a následný řev s úprkem na pohotovost. Takto ji v průběhu dne sundávám ještě dvacetkrát.
Můj drahý přítel stloukl dceři pískoviště, které obehnal plůtkem. To aby bylo na zahradě alespoň jedno místo, kde nes… psi. Písek jsme naryli v lese v poměrně rekordně krátkou dobu - poháněni hladovými komáry, kteří vypadali že měsíce nežrali a teď to budou dohánět. Dcera má tedy písku vrchovatě a vesele ho může házet po všem, co kolem ní projde (pes, kočka, babička, děda, soused, pošťačka,…).
Za chvilku slyším: Oupi. Beru dceru na houpačku. Dokud nehrozí, že se houpačka otočí kolem své osy, tak dcera řve Oooooupiiiiii - to abych houpala víc a víc. Řev, když ji beru z houpačky dolů. Řev, kdy se ji o nohu otřela kočka. Řev, když se na ni podíval pes. Řev na prolétajícího čmeláka. Občas svému dítěti nerozumím.
Dcera se mi konečně rozchodila. Chodí po vzoru Tyranosaura Rexe – dupe nohama a přední ruce má svěšené jako ty jeho zakrnělé pracky. Co chvíli se na zem dívá velmi zblízka. Kolikrát mám pocit, že ty své nové zuby tak dlouho mít nebude.
K obědu se podávají brambory na loupačku s tvarohem. Stolování se u nás moc nenosí. Kydnu tvaroh dceři na pultík u jídelní židličky. Do toho s maximálním estetickým cítěním napíchám brambory a posadím dceru do židle. Chvilku na to kouká, pak kouká na mě - jestli si nedělám srandu. Rozmáchne se rukou a dlaní připlácne brambory nadoraz do hromádky tvarohu. Zavýská a začne stolovat. Lžíci používá k česání vlasů, následně ji odhazuje v dál a jí jako král - rukama.
A co s deseti minutami volna? Shledávám, že je více než nutné vytřít podlahu. Když už se i mravenec přilepil na zaschlé šťávě od melounu, kterou mám téměř po celé kuchyni, je to opravdu tristní a nedá se nic dělat. V rychlosti vysaju drobky i mravence, vytřu a kbelík dávám stranou. Jelikož dcera ještě nedojedla, je více než pravděpodobné, že kolem ní bude ještě větší nepořádek a - já nemíním plýtvat svůj drahocenný čas na dvojité vytírání.
Mytí rukou a pusy v umyvadle se rovná boj o holý život. Dcera vehementně chytá proud z kohoutku a na mé pokusy jí opláchnout ruce a pusu reaguje větším plácáním do proudu, takže je mokré naprosto všechno. Tolik k základnímu hygienickému návyku.
Večer si zaslouženě otevřu lahev se stáčeným bílým vínem. Naliji si půl sklenky a udělám si střik. Postavím sklenku vedle notebooku a běžím si pro vodu. Letím s vodou zpět a tu vidím tu moji malou drahou roztomilou ratolest, jak po vzoru dam drží ve dvou prstech sklenku s vínem řádně za stopku a už lije víno vedle počítače, na sebe a na polstrovanou židli. Nadám si do nepoučitelných krav a jdu uklízet rozlité víno.
Po úklidu si jdu nalít znovu sklenku vína. Obezřetně ji postavím dál na stůl tak, aby na ni dcera nedosáhla. Volá na mě ze schodů mamka. Jdu tedy převzít talíř s buchtami a když se za 15 vteřin vracím, stojí dcera na židli, opět jako dáma drží sklenku za stonek a OPĚT lije víno na zem!
Hlavou mi bleskne, že začnu pít víno rovnou z PET flašky, protože absence mých mozkových buněk a dceřiného vybraného vkusu lití vína mi nedává jinou možnost. Ještěže mě u toho nevidí přítel. Suše by poznamenal, že je rád, že nepiju slivovici. Bo to by bylo do nebe volající plýtvání.
Uložím svou drahou ratolest do postýlky a já si jdu bázlivě nalít poslední sklenku vína a téměř s úctou usrkávám její lahodný obsah.
Venku u souseda práskne kulovnice. Polila jsem se vínem. Vzteky nevidím a jdu radši spát.
Přečtěte si také
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 1731
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 786
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 1717
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 507
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 478
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 1632
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 4556
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 1273
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 3426
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 1655
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...
bezvadne jsem se pobavila po skoro probdele noci 
) Děkuji 
.Zase hezky a vtipně napsaný deníček 
zdraví utahaná matka a 16m dcera 
co nám maminkám zbývá 
mám tři děti spoutu věcí už také beru s nadhledem a neřeším tolika jak u prvního..a myslím že základem toho aby dítě pekně papalo je to sednou ti si při jídle k nemu a ne ho tam posadit a jít pryč…jinak máš tedy akčnáka
