MAREČEK - 34 týdnů (12.1.2004)

Jak tak čtu deníčky, hlavně Cipískovu partu, tak je vidět, že se spaním jsme na tom podobně jako ostatní vrstevníci a vrstevnice. Tedy budíme se po půlnoci, a pak ještě asi dvakrát do rána. Někdy pak k ránu, když odcházím do práce, spí Mareček naopak déle, třeba do osmi nebo výjimečně i do devíti hodin. Po nočním kojení naštěstí většinou dobře usíná a tak ho vleže odnáším do jeho postýlky v jeho pokojíčku, který je vedle ložnice.

Horší je, když nemůže usnout. Stane se to i večer, i v noci. Je třeba strašně unavený, má červené oči, zavírají se mu, mne si je ručičkama a ne a ne usnout. Zajímavé je, že se při tom mele, zvedá ruce, nohy, odkopává peřinu, někdy si i sedá. Když takhle nemůže usnout, tak se pak někdy i vzteká a už jsme někdy vydrželi i to, že jsme ho nechali se vyvztekat a on usnul. Preventivně ho ale při uspávání radši nepřikrývám peřinou, protože když sebou mele, tak ji stejně odkope. Tak ho radši nechám odkrytého a držím mu lahvičku s řídkou rýžovou kaší v BEBě HA2 a on při tom většinou usne. Přikrývám ho až potom. Spí většinou tak půl hodiny a probudí se a křičí. Tak ho jde Peťulka nakojit a on jí usne v náručí, ona ho dá do postýlky, kde pak spí 2-3 hodinky do té půlnoci.
Takže milé maminky od Cipísků a odjinud - nemáte nějaký zlatý fígl (á la fén) na ten neklid před usnutím?

V uplynulém týdnu měla Peťulka nějakou virózu, pár dnů teplotu až 38, a v noci měla asi proto jednou málo mléka, Mareček křičel. A tak jsme uvařili 90 ml Beby a Mareček spal po napití dál.

Je mi divné, když je strašně ospalý, proč sebou někdy tak mele. Má třeba i zavřené oči, ale zvedá nožičky pod peřinou tak, že ji nakonec odkope. Myslím, že o něčem podobném už někdo psal, asi Adina s Adámkem Velikým. Na něj si vzpomenu, když Marečka vážíme. Hoši jsou asi stejně velcí, Mareček má asi 11 kg a 73 cm, ale je starší.

Á propos, prosím Zuzku či Veru, aby zase dali do deníčku Cipísků seznam miminek z party. Dlouho jsem ho neviděl. Pamatuji si sice, které mimi patří k mami, ale nepamatuji si, kolik je komu týdnů, měsíců atd.

A ještě něco sezónního - stromeček jsme uklidili 9.1.04, i tak jsme asi byli poslední v kraji. Před uklizením stromečku jsme zapálili poslední prskavky a fotili Marečka se smrčkem, aby měl památku na první Vánoce. Ve Fotolabu mi totiž vyvolali „černý“ film - z Vánoc - nějaká technická závada nebo co. Všechny fotky jsou v čudu. Tak jsme teď fotili radši na dva foťáky. Jestli je ten jeden špatný, tak asi vycítil nastupující digitální techniku a dobrovolně se rozbil. Nevěděl ale, že my ještě digitální foťák nemáme. Nebo se inspiroval knížkou „Jaké je to asi v Čudu“, kterou viděl pod Marečkovým stromečkem. Naštěstí jsme točili na Vánoce něco na video.

I když dneska tady v nížině zase sníh taje a trochu do něj prší, tak prý zima ještě vládne a snad bude zase sněžit. Vánoce v Pardubicích byly ale bez sněhu. Na horách už je k půl metru sněhu a tak snad někam vyrazíme aspoň na víkend. Peťulka musí být ale Marečkovi na blízku kvůli kojení.

Takže s jejím lyžováním to bude horší. Závidíme Knoflence, že může lyžovat kousek od domova. My jsme vlastně taky byli minulou neděli odpoledne běžkovat tady v Pardubicích, ale se sjezdováním je to v Polabí bída. Nejbližší sjezdovka je asi 40 km - v Trhové Kamenici, kousek od Veselého Kopce.

Zase se můžeme těšit na cyklistiku. Plánujeme si, že přišroubujeme sedátko za řidítka na kola a budeme s Marečkem už v létě jezdit.

Opatrnou jízdu teď v zimě přeje Zdenda s Marečkem a Peťulkou
11.1.2004