52 týdnů Marečka (J E D E N R O K) 19.5.04
- Rodičovství
- kocour
- 21.05.04 načítám...
Zatímco se skoro na den přesně narodil bratrancovi a Diny Davídek, coby miminko z deníčku jarních miminek, tak my oslavovali první narozeniny Marečka.
Mimochodem Davídek se má, protože může slavit 18.5. své narozeniny s papežem Karolem Wojtylou, ale tomu už bude příští rok 85.
Mareček má náskok před Davídkem bez 6 hodin jeden rok a tak už může třeba cvičit řeč. Opakuje nejen slabiky „mama…, tata, …, baba…, nene…, koko…, kaka…“, ale už i kombinuje různé souhlásky i samohlásky, třeba „kapeka…“ To řekl včera - nevím, co znamenalo tohle slovo, ale Mareček už určitě ví, že „koko“ jsou slepice a „rrrrr“ je nějaký stroj - auto, míchačka, letadlo. Zatím si nejsem jist, jestli ví, že „táta“ znamenám já. Určitě (nejen) mě má rád, ráno mě nechce ani pustit do práce, a musíme nějak odvádět jeho pozornost, abych mohl bez křiku odejít z domova.
Naštěstí si ale ještě neuvědomuje jiné situace, kdy se loučíme na víc dnů a kouká spíše okolo sebe, než aby se loučil s tátou pusou nebo „pápá“. Snad to je i tím, že si zvykl třeba na celé odpoledne odjet s babičkou kočárkem k prababičce a pradědečkovi, už byl s babičkou i sám na skoro celodenním výletě autem a dnes jel s mamkou poprvé autobusem, zatímco já musím tvrdnout v práci.
Nové věci objevuje s obdivuhodnou radostí a když má něco nového v ruce, tak to jen tak nepustí. S prvními narozeninami jsme byli zavaleni dalšími krásnými novými hračkami, ale ty ho v tom velkém množství tak neberou, tak mu je musíme dávkovat postupně a ty složitější schováváme (vláček, autíčka, hrací strojky). Na zahradě i jinde se snaží napodobit naše činnosti a tak mi při sázení bere zahradní lopatku, snaží se nosit prázdnou konev apod.
Napodobování se projevuje i v jídle, které už tak dva měsíce je téměř bezproblémové. Protože jsme mu ukázali, že na zahradě teď na jaře lze trhat a jíst nať cibule a pažitky, tak to také dělá. Žvýká si vlastnoručně utržený stonek pažitky a až se divíme, že mu to může chutnat. Upřímně řečeno mně pažitka chutná taky, ale nakrájená na bramborách nebo v polévce. A když ji jím samotnou, tak jen proto, že vím, že v tom jsou vitaminy (a to Mareček neví).
Ještě k poznávání a pojmenovávání věcí - mezi klasiku patří ukazování na stropě uvázané vážky, ukazování hodin s máváním ruky, na nočníku ukazuje obtisk se slepicí „koko“. Učí se strkat různé tvary kostiček do odpovídajících otvorů a plus minus mu to jde.
Ohledně používání nočníku ke správnému účelu máme úspěšnost tak 50%, tedy polovina toho, co tam patří, končívá ještě v plíně.
S tím bezproblémovým jídlem je to tak, že už jíme téměř vše, tedy polévky, mixovaní králíci, kuřata s přílohami apod. Tabu jsou a ještě dlouho budou uzeniny včetně šunky apod. a naopak už jíme okurky, rajčata, ředkvičky, hlávkový salát, jahody, chleba, sýry atd. Někdy sice Mareček otočí hlavu na druhou stranu, než z které ho krmíme, ale pusinku otvírá po spolknutí každého sousta vzorně. Pijeme čajíčky normální i granulované - bohužel trochu slazené. Samotnou vodu už pil taky, ale ta mu tolik nechutná. Budeme se snažit ubírat cukr. To hlavně proto, že Marečkovi vyrostly k prvním narozeninám už čtyři zuby v pořadí vpravo dole, vlevo dole, vpravo nahoře, vlevo nahoře - první z nich až někdy v 11. měsíci. A to ten čtvrtý zub ještě skoro není vidět. Napodobováním nás rodičů jsme Marečka naučili i čistit si svůj zub, později zuby, teď už dokonce s trochou pasty.
V plavání jsme z časových důvodů přestali, ale protože máme permanentku, tak chceme ještě chodit. Každopádně voda se Marečkovi líbí, při večerním koupání poslední dobou proměňuje Mareček koupelnu v jedno velké brouzdaliště, jak sebou hází - nohama i rukama. Někdy se tak rozdovádí, že ho z té vody vytahujeme, protože přestáváme rozlišovat vodní hladinu a voda je prostě všude…
Oslavy prvních narozenin jsem měli dvě, jednu o víkendu pro přespolní doma v bytě, jednu odpoledne ve středu na zahradě pro domorodce z našeho města, při obou byli na návštěvě i děti, které má Mareček opravdu rád a s klukama si chtěl hrát. Oni ale ještě ve svých dvou letech v něm viděli spíše soka, a tak mu spíš utíkali a brali mu auta. On to vůbec nechápal a ve své dobrotě a prostotě jen nechápavě koukal, proč jsou takoví, když on se na ně směje. To starší děti tak 4 roky+ už chápou, že Mareček není tak rychlý a rády si sním hrají a naopak běhají ony za ním a vedle něho. Jako o víkendu v Krkonoších koncem dubna - to byl hvězdou hotelu. Má totiž velkou radost z chůze, která je čím dál lepší a odhaduji, že by ušel tak 100 metrů a s trochou štěstí by ani neupadl. Možná denně ujde okolo jednoho kilometru, byť se spoustou pádů.
Na oslavě dortík trochu patlal, ale aby měli ostatní, tak jsme dort ušetřili a Mareček o něj stejně moc velký zájem nejevil. To ještě tak svíčka se mu líbila. Podobně jako voda, i oheň ho fascinuje. Největšími narozeninovými dárky byly červeno-žluto-modré stany se spojovacím tunelem (do tunelu se ještě bojí Mareček vlézt), pak dvě odrážedla (na těch taky zatím jezdí nejvíc medvěd), několik tepláků a mikin a krásné boty a bačkorky velikosti 21. Á propos, tuto velikost bot má při váze 11,5 kg a výšce 80 cm. Taky jsme rozšířili Marečkovi diskografii o třetí CD s lidovkami a jedno CD s baby music. Při hudbě různých žánrů zvedá Mareček jednu ruku nahoru jako teenageři na koncertech a pohupuje se v podřepu do rytmu.
Dokonce i ve spánku se Mareček zlepšil a někdy se vzbudí i jen jednou a stačí už jen trochu čaje na usnutí, mléko v noci jsme už dlouho „nevařili“. Mléko typu Sunar dáváme ještě tak 2 x denně + nějaký jogurt, pribiňák. Kojení přestalo tak okolo 10. měsíce, jak klesala poptávka, tak klesala nabídka a naopak. Takže mamka si oddechla, že nebude kojit do Marečkovy maturity, jak se žertem bála. Tím jsme i víc nezávislí a babička J. je šťastná, že si Marečka může brát na delší výlety a naopak my můžeme delší dobu tak jednou až dvakrát týdně buď užívat zábavy či klidu při práci.
V předvečer narozenin jsme stříhali dohola malého chlapečka - našeho Marečka - zastřihovacím strojkem, současně se mnou jako vzorem pro Marečka. Stříhací lavičku jsme strategicky umístili blízko výběhu s „koko“ a tak Mareček obdivuhodně snášel vrčící krabičku s nástavcem číslo 4 (12mm).
taťka Marečka
20.5.04, 23,40 hodin
P.S. zdravím Cipískovu partu a všechna mimina z loňského léta. Napište mi, jak slavíte Vy a jak se vede.
Přečtěte si také
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 2830
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2123
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 1019
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 7273
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 3780
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 2930
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1866
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 4075
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 3588
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 8236
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...
