Deníček - 40 týdnů MAREČKA (280 dnů)
- Rodičovství
- kocour
- 27.02.04 načítám...
Zase mám zpoždění, takže Marečkovi je teď (27.2.04) už 280+4 dny, vlastně má za sebou devět měsíců v bříšku a devět měsíců na světě. Právě v noci pláčeme, je jedenáct minut po jedné hodině v noci a Mareček křičí, i když vedle něj někdo z nás leží na gauči vedle postýlky a držíme ho za ruku, vzteká se, protože chce asi nakojit. Čaj už dostal, vypil asi stovku. Noční kojení jsme ho už odnaučili a asi měsíc v noci už nekojíme a tak ho to nechceme znovu učit, protože dřív to v noci vyžadoval několikrát za noc.
Bříško ho nebolívá, zoubky ještě nemá a i když jsme si už několikrát mysleli, že porostou, tak nerostou. A navíc včerejší den ani moc nespal, jako vždy během dne spal jenom dvakrát, maximálně do hodiny. Dopoledne a odpoledne. A odpoledne pak vydržel celou procházku koukat z kočárku na tající sníh na stromech, havrany a městské psy. Spát jsme šli jako vždy něco před osmou, po koupání a nakrmení. Takže fakt nevíme, proč teď tak v noci vyvádí. Prostě se vzbudí a vstane v postýlce a dožaduje se pozornosti a asi toho kojení.
Jinak je vše docela v pohodě, přes den je to zlaté mimino. Ještě nás čeká ten růst zubů, tak si užíváme klidného období. Dopoledne je doma s mamkou, hraje si, spinká na balkóně, odpoledne jezdí s babičkou nebo s námi na procházky v kočárku a novinkou je, že na nich už neusne jako dřív, ale chce se vsedě dívat okolo. Máme v kočárku už instalovány popruhy, aby z kočárku nevypadl, protože sebou mele a vyklání se z kočárku. Když vidí psa, brouká si směrem k němu, jakoby mu chtěl něco říct, podobně si povídá s havrany a člověčími vrstevníky, které potkáváme.
Při lezení po bytě se postavuje u nábytku, otvírá skříně a zásuvky, z myčky vytahuje nádobí, opírá se i o modrý gymnastický balón. Někdy stojí tak šikovně, že se pustí opory a v mírném podřepu stojí pár vteřin úplně sám. To teda koukáme. Taky mu jde dobře chození s držením za obě ruce (nezvedáme mu je, mají prý být pod úrovní jeho ramen).
Záchvaty Marečkova smíchu nahráváme jednak na video a jednak na audiokazetu, což je snad ještě větší sranda než video, poslouchat pak ty nahrávky.
Trochu se nám pokazilo kakání do nočníku, včera jsme to dvakrát nevystihli a měli jsme nadílku v plíně, ale po posazení na nočník se vždycky aspoň vyčůrá.
Bohužel jsme minulou sobotu nebyli plavat jako minule. S dědou z Litomyšle jsme opravovali schody a obložení stěn na chodbě, tak nebyl čas. Bazén teď po jarních prázdninách bude zase fungovat normálně, tak v sobotu tam asi zajdeme na pár Marečkových temp. My rodičové taky sportujeme, včera jsme přijeli skoro ?mrtví? z večerního lyžování v Hlinsku. V sobotu večer se budeme dívat na další Hodinu pravdy, v té příští v březnu nebo dubnu už asi budou dávat nás. Dobrou vodu (82 balení po 6 ks) přivezli Marečkovi tohle pondělí, když mu bylo přesně těch 40 týdnů.
Měříme asi 75 cm a vážíme už snad magických deset kilo. Vlásky máme světlé, zatím stále nestříhané, pěkně Marečkovi houstnou, na rozdíl od mě.
Mareček přestal před chvílí plakat, asi ho mamka utěšila, pochybuji, že by usnul sám od sebe.
Takže můžu jít spát, než se Mareček zase vzbudí.
Taťka Zdenda, mamka Peťulka a Mareček, 27.2.04, 1,45 hodin.
Přečtěte si také
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 2195
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 2181
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 1736
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1586
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 3167
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 2799
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 6101
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...
Vládo, nechte nám StarDance! Vrátil se Chlopčík a já se neskutečně těším
- Anonymní
- 30.04.26
- 887
Letos se na StarDance těším fakt moc. Jednak je to takový ten oblíbený sobotní rituál, kdy se celá rodina sejdeme u obrazovky a fandíme našemu oblíbenému páru. A pak si voláme s rodiči a řešíme,...
Manžel mě tajně ve spánku natáčel a já se děsím, že to má ze „Školy znásilnění"
- Anonymní
- 30.04.26
- 2934
Je zvláštní zjistit, že člověk, se kterým dlouhá léta sdílíte ložnici, společný život, děti, dokáže takhle zradit. Jako by to byl úplně jiný člověk. Čtete všechny ty děsné zprávy o zneužitých...
Synovec Petr (15) je konečně v léčbě. „Bojuje s mnoha démony," řekl nám doktor
- Anonymní
- 30.04.26
- 2060
Pět měsíců jsme ho hlídali. Říkám to úplně na rovinu, protože jinak to ani popsat nejde. Po akutní hospitalizaci na psychiatrii, nám byl Petr svěřen do dočasné péče. A i když to zní hrozně, byla to...
Áááá,další sobci (poslední dobou se to jimi jen hemží,předvádějí se,kdo má dokonalejší dítě,komu spí celou noc), co nechají chudinku svoje dítě v noci plakat a dělají z něho předčasně „velkého“.Nenapadlo vás někdy,že vaše dítě může noční kojení skutečně z nějakého důvodu potřebovat?Kde se ve vás bere ta jistota,že dítě nic nebolí,že se necítí ochuzené třeba po citové stránce nebo že nemá žízeň?Kdžé dítě přestane jednou noční kojení samo od sebe vyřžadovat,nechápu,proč to děláte takhle násilím, každé dítě je jinak zralé na odstavení,u někoho to hold trvá dýl,třeba do 15 měsíců nebo do 2 let.No to pak by se ale pohodlní rodiče nemohli v noci nepřetržitě vyspat, že jo.
Předvádítě se tady na emiminu kdo má líp vydrezúrovaný miminko,komu usíná samo ve tmě ve svém pokoji (po předchozím drastikém učení se tomu), komu mimi spí déle bez kojení, to je strašný.
E.