Moje druhé štestí
- Porod
- Martiinka
- 06.05.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Po úmrtí Niny jsem na tom byla hodně špatně, furt jsem brečela a s přítelem to taky nebylo moc dobrý, pořád jsme se hádali. Ale i přesto vše jsem se rozhodla, že miminko chci, ať se to tomu nahoře líbí, jak chc,e prostě moje vytoužený miminko chci! A nenechám ho, aby mi ho vzal. Jako Ninu.
po porodu
Pár minut po porodu
Fotka co mýme v novinách
- 3
:*
A takhle je krásnej tedka už mu sou 4 měsíce
- 4
A v jeden krásný den, 3.5., jsem si dělala test a byl pozitivní. 
Byla jsem šťastná jako blecha, a tak jsem volala na gyndu, že jsem si dělala těhotenský test a vyšel pozitivně. 9.5 jsem šla na gyndu, kde mi potvrdili těhotenství a řekli mi, že jsem počala 27.3.2013 - takže to byl takovej můj opožděnej dárek k 19. narozeninám. A že termín porodu mám 1.1.2014.
Bříško mi rostlo hodně rychle, vypadala jsem, jak když čekám dvojčata. 
17.7.2013, přesně na můj svátek, mi doktorka potvrdila, že to bude chlapeček. 
Přítel i já jsme byli hrozně štastný. Ve 24. týdnu mi zjistili cukrovku a musela jsem jak držet dietu, tak píchat si inzulín. Nic hrozného to nebylo, 
hlavní bylo, že můj chlapeček je v pořádku. Ve 24+5tt měl můj prdelínek už 650 g.
Pak přišlo téma na jména, tak jsme vybrali buď Maxmilián, nebo Samuel. Nakonec vyhrál Samuel. Těhotenství probíhalo nádherně, kilečka pěkně přibývala. 11.11 měl Samuel už 1 930 g a měl se čile k světu. Kopal jako divej, hlavně od půlnoci.
4.12. jsem byla otevřená na špičku prstů. Samík měl 2600 g a já nahoře už 15 kg. Byla jsem 36+1tt a jelikož s cukrovkou se nesmí přenášet, tak jsme se domluvili na hospitalizaci v nemocnici dne 27.12.2013. Poslední kontrolu jsem měla 19.12.2013. Ve 38+1tt měl Samuel odhad váhy 3 186 g. Monitory byly vždy ok.
Vánoce taky OK, žadný bolesti, vše proběhlo v pohodě. Nevěděla jsem, zda mám jet 25.12. k babičce, protože jsem měla už 7 dní do termínu. Ale prubla jsem to a jela jsem k babičce, která bydlí 60 km od mého bydliště. Občas mě Samík nepříjemně kopl, ale to bylo v pohodě. Kolem 22 hodin jsme dojeli domů a já šla spát.
26.12.2013, šest dní před termínem. Byl den D a v 8:30 začaly první bolesti. Tak jsem je počítala, po kolika minutách jsou. Počítala jsem cca hoďku - byly nejdřív po 12, 10 a 8 minutách, tak jsem volala mamce, aby pro mě jeli do nemocnice.
Sem jsem dojela kolem 12. hodiny, šla jsem na monitory, zkontrolovali mi spodek a sepisovali jsme papíry. Pak mi šla sestřička dát Yal gel (něco jako klystýr) a oholila mě tam dole. Pak mi řekli, že za hodku a půl půjdu na sál, tak jsem volala přiteli, aby přijel co nejrychleji.
O půl druhé jsem se dostala na sál, otevřená jsem byla na dva prsty, ale kontrakce nic moc, tak mi píchli kapačky oxytocinu, aby kontrakce zesílily. A to pak bylo něco… umírala jsem v bolestech a ještě k tomu malej byl moc vysoko, takže než začal porod, tak jsem musela bejt otočená na boku, nohu mít položenou na držáku na nohy a při každý kontrakcí zatlačit, aby sestoupnul dolů.
Když už byl dole cca po 5 zatlačení, tak už jsem mohla rodit. Kontrakce byly čím dál silnejší. Úplně jsem měla mžitky před očima, chvílema jsem jim chtěla říct, že chci císařem, jak jsem byla vysílená. Ale epidurál jsem v žádným případě nechtěla.
Tlačila jsem a tlačila, ale špatně, nemohla jsem přijít na správnej grif, tak mě doktorka nastřihla. Pak prohlásila „To nebude žádnej drobek.“ a nastřihla mě podruhé. A já znova tlačila, ale prostě mi to nešlo, i když mi sestry tlačily na břicho.
Pak teda řekli, že budou muset použít kleště. To jsem nechtěla, tak jsem odvětila, jestli to můžu naposled zkusit sama. Tak řekli, že jo, ale že je to poslední pokus. Zatlačila jsem, jak to nejvíc šlo. Měla jsem pocit, jak kdyby mi měly každou chvilkou oči vyletět z důlku, tlak do hlavy byl hroznej.
Ale nakonec jsem ho vytlačila. Pak přišlo vyndání placenty a šití. Musím říct, že ten porod proti tomu šití byl krásnej - u šití jsem fakt umírala.
Rodit jsem začala v 17:00 a Samuela jsem porodila v 17:26. Sestřička s přítelem ho byli umejt, zvážit a změřit. Udělal pár fotek a přišel, ale bez malého. Blbě dýchal, tak ho šupli na chvilku do inkubátoru. Vážil 3 850 g a 52 cm.
Kolem půlnoci mi ho přivezli. Když jsem ho měla v náručí, radostí jsem brečela, že mám svoje vysnený miminko. A cítila jsem, že tam Nina byla s náma a že na něj bude dávat vždy pozor.
A to je celý příběh o tom, jak se nám narodil můj přenádhernej chlapeček.
Přečtěte si také
Chtěla jsem v práci přidat. Šéf souhlasil, ale chtěl za tu jednu malou službu
- Anonymní
- 16.05.26
- 1491
Už delší dobu jsem v práci nedostala přidáno. Přitom práce neustále přibývá a většina kolegů bere víc než já. Dlouho jsem váhala, ale nakonec jsem se odhodlala a zašla za šéfem s prosbou o zvýšení...
„To pocítí vaše dítě!“ Učitelka ve školce mi vyhrožovala kvůli prázdninám
- Anonymní
- 16.05.26
- 818
Stála jsem v šatně mateřské školy, v náručí jsem držela mladšího syna a Šimonek si zrovna obouval tenisky. Obyčejné ráno, dokud se ve dveřích neobjevila paní učitelka. V ruce svírala arch s...
„Vydělávej dál!“ Manžel mi zakazuje změnu práce. Má trauma z dětství
- Anonymní
- 16.05.26
- 713
Sedím v obýváku a dívám se na hromadu nevyžehleného prádla, která tu straší už od úterý. Vedle ní leží můj pracovní notebook, do kterého i teď, v sobotu odpoledne, naskakují maily. Můj život je...
„Maminko, ty záříš!“ – 2. část
- PenelopaW
- 16.05.26
- 282
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...
Tchyně mě celý život nesnášela. Po smrti tchána jsem jí začala být dobrá
- Anonymní
- 15.05.26
- 1986
Milena byla vždycky pedantská a odtažitá. Jako bývalá učitelka ze zvláštní školy měla náročné požadavky na všechny kolem sebe. Nikdy jsem se nedivila, že tchán v mládí pil a často se na několik dní...
O manželově nevěře jsem věděla. Když jsem zjistila, s kým spí, byla jsem v šoku
- Anonymní
- 15.05.26
- 3918
S manželem jsme spolu skoro dvacet let. Máme děti, které chodí na druhý stupeň základní školy, a žijeme tak nějak spíš vedle sebe než spolu. Už delší dobu jsem tušila, že někoho má. To žena prostě...
Tohle se mnou udělala antikoncepce. A nemluvila o tom ani moje gynekoložka
- Anonymní
- 15.05.26
- 1394
Nechci tvrdit, že je hormonální antikoncepce špatná úplně. Sama jsem ji roky brala. Jen si čím dál častěji kladu otázku, jestli jsme si nezvykly brát jako normální něco, co nás ale odpojuje od...
„Hnije vám tam mail!“ řvala šéfová. Že byl v pátek státní svátek, ji nezajímalo
- Anonymní
- 15.05.26
- 1464
Sedím v autě před školkou, v hlavě mi ještě doznívá smích dětí z víkendového výletu v horách, ale ruce na volantu se mi třesou. Je pondělí, sedm hodin ráno a můj telefon právě přežil první nálet...
Válka na chodbě: Sousedka mi vyčetla hluk, já jí zase obezitu jejího syna
- Anonymní
- 15.05.26
- 886
Stála tam, rudá v obličeji, s prstem namířeným na mou pětiletou dceru, která se mi schovávala za nohou. Tenhle výstup na chodbě našeho bytového domu jsem opravdu nečekala. Věděla jsem, že sousedka...
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 3594
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...
. a i když sem chodila jak namrdanej kačer tak diky samíkoj sem tu bolest upně vypustila z hlavy 
já měla 4 vnitřní 3 zvenku a malá měla 2490g nechápu 
maličkej je krásnej
