Moje holčička

Jak je smutné jít z domů s bříškem a zpět bez bříška a s prázdnou náručí.

*

Je to 2,5 týdne, co se mi přetočil svět vzhůru nohama. Mám doma 5 synů a můj největší sen bylo mít holčičku, co zaplní místo, které bylo prázdné. Když jsem v létě zjistila, že jsem těhotná, a věděla, že si to doma budu muset uhájit, nikdy mne nenapadlo, že to bylo asi to nejlehčí.

Na utz vše bylo v pořádku, miminko rostlo. Jak se začalo zvětšovat bříško, tak jsem si přála vědět, co nosím pod srdcem. V 16., v 18. ani ve 20.tt mi pohlaví nedokázali říct a já už jen doufala, že se mi podaří mít v bříšku moji vysněnou holčičku.

Byla jsem 22.tt a byla jsem v práci a snila, jak mi druhý den na velkým utz řeknou pohlaví a já tomu broučkovi budu už moc nějak říkat. Po zhruba 2 hodinách mi začaly bolesti v intervalu a já se to snažila ignorovat. Z práce jsem šla domů dřív a manželovi řekla, že jedeme na pohotovost, že je to divné.

Po hodinovém vyšetření mi dali ihned kapačku, že je čípek velmi zkrácený, a varovali mne, že může jít i o potrat. Celou noc bolesti neustaly a ráno byl verdikt jasný: Máte zánět plodových obalů a rodíte, potrácíte… Čípek je už pootevřeny. Celý dlouhý den jsem čekala, kdy dojde k tomu nejhoršímu, po celou dobu mne malá kopala.

Když jsem porodila, řekli mi, že je to holčička, a já se s ní rozloučila. Byla tak strašně krásná, malinká a prostě moje holčička… Následoval transport na vyčištění. Začala mi otrava krve, bylo mi na nic, manžel brečel, já brečela a před dětmi jsme se snažili být silní.

Po pár dnech mne pustili a začal koloběh potkávání lidí, neustálého breku, pocitu prázdnoty, pocitu zoufalství… Kdo toto zažil, chápe, kdo nezažil, ať, prosím, nikdy nezažije… Je jedno, kolik máte děti, ale prázdná náruč se nemá čím zaplnit… Beznaděj je jediné, co my ženy máme, a musíme věřit, že se vše jednou zvrátí a andílci se k nám vrátí.

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
4392
2.1.20 00:14

Achjo, další smutný deníček, to je mi moc líto - přijít o ještě nenarozené miminko v bříšku bolí vždycky, a je jedno, v kolikatem týdnu… :andel: Ale třeba na vás ta holčička ještě někde čeká - pošle vám ji tenhle andílek a dá na ni pozor…

  • Nahlásit
  • Zmínit
64
2.1.20 07:05

Moc mě to mrzí:pensive:…my přišli o chlapečka kvůli VVV v 16tt, je to měsíc a pár dní… je to těžké… hodně sil:heart:️

  • Nahlásit
  • Zmínit
2.1.20 10:43

Hodně sil :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
3503
2.1.20 11:06

Marci, prozila sis peklo a ted uz snad budou jen dobre zpravy, moc Ti preji zdrave miminko v naruci. :hug: :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2000
2.1.20 12:31

Tahle dušička měla nějaký důvod, proč k vám přišla a proč byla v bříšku jen tak krátce. Není to náhoda a obě dvě vás to někam posune. Držím vám pěsti, ať jste v pořádku, milovaná a ať holčička ještě přijde. :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2.1.20 12:34

Hodně sil :srdce: :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Ibi
2882
2.1.20 14:52

Upřímnou soustrast :,( vím, jaké to je, před rokem a půl jsme přišli o naší druhourozenou holčičku ve 23.tt kvůli VVV srdce :,( ať je čas k Tobě milosrdný, časem ta bolest bude trošičku menší, ale díra v srdci zůstane navždy :andel: a na svoji holčičku nikdy nezapomeneš :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
170
2.1.20 15:58

Je mi moc líto, co se Vám stalo. Pojďte za námi do skupinky Prázdná náruč. Já přišla o vymodlené miminko, holčičku Terezku, v březnu 2019 ve 26+5. Jeden večer ještě kopala a ráno bylo ticho. Narodila se jako náš andělíček, maličká a krásná. Nikdy nezapomenu to ticho po porodu, to zoufalství… bude to deset měsíců a já se pořád ptám proč. Přidala jsem se do skupinky a ta mi hodně pomohla. Holky tam jsou moc fajn, můžete tam s nimi mluvit o čemkoliv.
U Vás je to všechno ještě moc čerstvé. Posílám Vám alespoň objetí.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2308
2.1.20 17:50

Je mi to tak moc lito :,( Vim jak ti je, prisla jsem o vytouzenou holcicku ve 21tt. :,( Cas ti pomuze, ale ta dira v srdci bohuzel zustane navzdy. Taky mi hodne pomohla skupina Prazdna naruc. Jen ten, kdo to sam zazil muze pochopit… :hug: :hug: PS: Nase dcerka byla taky prekrasna… :,(

  • Nahlásit
  • Zmínit
21473
2.1.20 21:48

Moc mě to mrzí…Holčička bude navždy tvou součástí, vaším šestým dítětem. Bude zhora ochraňovat bratříčky a třeba k vám ještě nějaké miminko pošle.
Držte se :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
817
2.1.20 22:37

Je mi to moc líto. Přeji ti hodně sil.

  • Nahlásit
  • Zmínit
3.1.20 20:40

Upřímnou soustrast. Přišla jsem o dvě děti ve stejném týdnu co Vy a důvod byl stejný… ale díky MUDr. Koučkemu a MUDr Maličkové narodila se nám pak zdravá a donošená dcera a sestřička prvorozenemu. Kež by láska a slzy mohly vskřisit…

  • Nahlásit
  • Zmínit