Moje Klaudinka
Moje smutné i šťastné vzpomínky na malou Klaudinku... Moje snažení začalo po 2 letech neplodnosti s PCOS, kdy mi na doporučení doktorky 3. 8. 2015 udělali laparoskopii a drilling vaječníků.
Hrozně jsem se těšila, až se budu moct snažit a věděla jsem, že miminko tu bude co nevidět. Taky to tak bylo. Další měsíc jsem našla pozitivní těhotenský test a hrozně se těšila, až to oznámím příteli.
Má radost ale trvala jen do téhle doby. Začal mě podezírat, že miminko není jeho, že se o něj bude soudit atp.
A tak jsem zůstala sama, chodila jsem na kontroly a dívala se, jak miminko roste.
Týdny utíkaly a mě čekal 1. screening. Byla jsem nervozní, ale pan doktor povídal, že je všechno v pořádku a na 70 % je to chlapeček.
Kontrola u doktorky proběhla taky v pořádku, dokonce mi pindíka potvrdila na 100 %. A tak začalo šílenství mezi oblečením, plenkami a těšení se. Na kontrolu jsem měla jít až v 18. tt, a tak jsem si užívala svého prvního těhotenství.
Doma se všichni těšili a já každý večer mluvila na miminko…
Kontrola se závratně blížila a já se cítila neobvykle dobře. Doktorka si mě posadila na křeslo a začala mi jezdit po bříšku a mlčela. Ptala jsem se, co se děje, a její verdikt zněl, že miminko má málo vody.
Já už tušila, že je něco zle. Četla jsem na internetu, co to může znamenat po cestě do Zlína. Cesta byla neskutečně dlouhá, nemohla jsem se na nic soustředit, jen jsem brečela.
Vzali mě ihned, jak jsem došla.
Pan primář mlčel. Furt jsem se ptala, co se děje, jestli je vše v pořádku - bez odpovědi.
Nechal mě otřít a začal vykládat, že je tam výrazný pokles plodové vody a dítě má VVV-syndrom Potterove.
„Bylo by pro vás lepší ukončit těhotenství.“
Moje otázka: „Je nějaká šance, že se ledvinky ještě dovyvinou?“
Odpověď: „Stoprocentně žádná.“
A tak, i když to pro mě bylo těžké, souhlasila jsem.
Do porodnice jsem měla nástup druhý den na 8. hodinu ráno. Dostala jsem čípky a celý den nic, poté oxytocin a rodila jsem dlouhé 3 dny.
Přála jsem si ji vidět, hodně mi to pomohlo. Moje dcera Klaudie se narodila 15. 12. 2015 v 15:45 a vážila 130 g.
Hrozně mi chybí.
Čeká mě genetika a pak další snažení o malé miminko. Strach mám obrovský, ale Klaudinku už mi nevrátí nikdo… Navždy tu bude se mnou.
Omlouvám se, ale potřebovala jsem se někomu vypovídat.
Přečtěte si také
Jedna drzá žákyně mi znechutila mojí práci. Její rodiče se ještě pustili do mě
- AnetaMar
- 22.11.26
- 366
Učím na základní škole už osmnáct let. Vždycky jsme se setkávala s dětmi, které byly fajn a dalo se s nimi vyjít. A pak s těmi, které dělaly problémy. Ale čím jsem starší, tím hůř to nějak zvládám....
Mohli jsme adoptovat holčičku. Manžel si to ale na poslední chvíli rozmyslel
- AnetaMar
- 22.11.26
- 254
Když jsme začali s adopcí, měla jsem pocit, že se nám konečně splní sen, na který jsme tak dlouho čekali. Jenže ve chvíli, kdy už jsme poznali malou holčičku a doma jí připravovali pokoj, manžel...
Mám skvělého manžela, přesto ho podvádím. Milence se nedokážu vzdát
- Anonymní
- 22.11.26
- 390
S manželem jsme spolu patnáct let, máme dvě děti, hypotéku a život, který by nám leckdo mohl závidět. Nikdy jsem neměla důvod si stěžovat. Přesto jsem se zamilovala do jiného muže. Nejdřív jsme si...
Kamarádka si ze mě udělala svou nonstop psycholožku. Už to nebudu trpět
- mořesnů
- 22.11.26
- 175
Včera mi kamarádka volala potřetí během jediného dne, aby mi znovu vyprávěla, co jí napsal její bývalý manžel. Zrovna jsem vařila večeři, děti se hádaly o ovladač a já měla v telefonu dalších šest...
Synovi jsem slíbila gympl. Začínám ale silně pochybovat, že na to má
- AnetaMar
- 22.11.26
- 176
Přijímačky jsou až na jaře, ale u nás doma už se několik měsíců neděje nic jiného. Chci, aby se syn dostal na gymnázium, a udělám pro to všechno. Jenže poslední dobou mám pocit, že jediný, kdo se o...
„Já jsem dítě!“ sdělila mi 17letá slečna a dál měla boty na sedadle v autobuse
- Dajdulína1993
- 21.11.26
- 924
Nikdy jsem se nepovažovala za konfliktního člověka. Nejsem ten typ, co by vyvolával hádky v řadě u pokladny nebo korigoval cizí lidi na ulici. Ale zkrátka mám ráda, když věci fungují tak, jak mají,...
Manžel mě pořád vláčí po příbuzných. Když chci jednou zůstat doma, jsem sobecká
- mořesnů
- 21.11.26
- 721
V sobotu ráno jsem se těšila, že si konečně přispím, jenže manžel už měl sbalenou tašku a čekal u dveří. Tentokrát jsme totiž měli jet na oběd k jeho rodičům. Minulý víkend jsme byli u mojí mámy,...
Manžel se vzteká, že synovi všechno chystám. Tak ať si to teď vyřeší sám
- mořesnů
- 21.11.26
- 665
Manžel mi vyčetl, že z našeho devítiletého syna vychovávám nesamostatného chlapa. Prý už je dost velký na to, aby si sám připravil oblečení, sbalil aktovku a pamatoval na tělocvik. Když jsem mu...
Přišla jsem si pro prášky na nervy. Doktorka mi řekla něco, co jsem nečekala
- AnetaMar
- 21.11.26
- 791
Už nějakou dobu mám pocit, že se každou chvíli sesypu. Jsem protivná, všechno mě rozčiluje, špatně spím a občas mi tak buší srdce, že se leknu, jestli se mnou něco není. Někdy mě rozbolí hlava tak,...
Manžel vyžaduje dokonalé Vánoce plné tradic. Já se chci zbavit Vánoc i manžela
- mořesnů
- 21.11.26
- 656
Letos jsem pochopila, proč můj manžel nikdy nechtěl děti. On totiž sám nikdy nepřestal být dítětem. Je nám oběma něco přes třicet, potomky neplánujeme a dlouho mi vyhovovalo, že si můžeme žít po...