Moje krásné těhotenství :-)

O mém krásném těhotenství a o tom, zda je to vůbec normální a zda se to vůbec smí. :)

Od té doby, co jsem psala poslední deníček, se toho mnoho změnilo, tak to zkusím ve stručnosti shrnout.

Zatímco jsme snažení se o miminko ponechali osudu a důvěře v to, že přijde v pravou chvíli, tak jsem stále chodila po brigádách a čím dál intenzivněji externě spolupracovala s neziskovkou působící v mé specializaci. A tak spolupráce na DPP postupně přešla v práci na plný úvazek s vidinou brzkého posunu na pozici lépe odpovídající mé kvalifikaci… a nebo těhotenství. S tím jsem do zaměstnání nastupovala a naznačila jsem to i své vedoucí, která s tím neměla nejmenší problém.

V době, kdy jsem nebyla zrovna v práci, jsem se intenzivně zabývala přípravami na svatbu. Takže uteklo dalších půl roku a já konečně byla šťastná a spokojená, ve vysněné práci a pomalu se chystala na vykročení k oltáři.

Jediné, co nám ke štěstí chybělo a z čeho mě občas přepadala deprese, bylo, že miminko se stále nedaří. Sice jsem věděla, že půl roku snažení není skoro nic, ale vzhledem k tomu, jak má touha ještě před začátkem snažení trvala dlouho, tak jsem stejně každý měsíc byla smutná, že zase nic.

A pak se to stalo. Já pustila snažení se o miminko z hlavy a jako zázrakem otěhotněla o svatební noci. :-) Miminko holt mělo víc rozumu než my a dalo nám najevo, že děti se přeci rodí až po svatbě. :-)

A od té doby si užívám krásných devět měsíců těhotenství a teď už každým týdnem očekávám, kdy se maličká rozhodne vyklubat se na svět.

Začátek těhotenství byl mírně náročnější v tom, že jsem byla pořád neskutečně unavená, což se projevovalo tím, že jsem v podstatě chodila jen z práce domů do postele a naopak. V podstatě jsem první tři měsíce téměř prospala. Ale i tak jsem se cítila šťastně, že konečně mám naše mimino v bříšku. :-)

Když přešla počáteční únava a zvracení, začala jsem opět překypovat energií a začala se cítit lépe než před tím, což mi v podstatě přetrvává doteď. Ačkoli jsem už ve 37. tt, tak kromě bříška, pohybů miminka a trvalého úsměvu na rtech na sobě nepociťuji téměř žádné příznaky těhotenství. Naopak mám energie na rozdávání, neustálou chuť něco dělat, jezdit na výlety, chodit na dlouhé procházky do lesů a prostě si život užívat, co to jde.

A to je asi v naší společnosti ten zásadní kámen úrazu…

Jinak si nedokážu vysvětlit, že už od začátku těhotenství se mě všichni ptají, jak se cítím a očekávají, že začnu vykládat, že hrozně. Když ji odpovím popravdě, že se cítím skvěle, tak následuje dlouhé přesvědčování na téma: „Počkej, ono ti to teprve začne.“

A co teprve teď, čím více se blížím ke konci… Samé nechápavé výrazy a nevěřícké otázky a kroucení hlavou.

„Jak je možné, že chodíš pěšky do vedlejší vesnice?“
„Jakto, že máš tak hezky upravenou zahrádku, když jsi těhotná?“
„Jak jsi jako zvládla umýt ty okna?“
„Jakto, že se cítíš dobře?“
„Jak se můžeš pořád tak usmívat?“
„Neboj, počkej ještě pár dní a budeš se toho chtít zbavit“
„Jo holka, však tě ten smích a spokojenost přejde a budeš chtít mít to těhotenství za sebou, ono ti teprve krušné chvíle konce těhotenství nastanou a nebudeš se moct ani hnout.“
„Jo počkej, při porodu ti zmrzne úsměv na rtech a budeš si nadávat, že jste ještě nepočkali.“

A takto bych mohla pokračovat donekonečna. Já naprosto chápu, že to, že já se cítím dobře, neznamená, že někdo jiný se nemůže cítit špatně, ale nechápu, proč to pochopení nepřijde nikdy i z té druhé strany?

Já osobně mám vždycky radost, když se někdo cítí dobře a ani by mě nenapadlo se ho snažit přesvědčit o tom, že bude hůř a že si to snad jen namlouvá, že je mu tak fajn. Kde se to v lidech (ženách) bere? Je v tom nepřejícnost? Zloba? Nebo pouze nepochopení? Já vlastně sama nevím, ale mrzí mě, jak je naše kultura nastavená způsobem, že když já něco nemám nemá na to nárok ani druhý. Prostě to neexistuje, není to možné, nelze toho dosáhnout.

Ale co, jdu opět zahnat chmury, rozdávat úsměvy do širokého okolí, chystat věci pro miminko a prostě se jen tak těšit, až maličká přijde. Tyhle krásné chvíle už mi nikdo nevrátí, tak proč si je kazit. :-)

Takže šťastnému a spokojenému těhotenství zdar. :-)

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
461
11.5.15 01:02

Tohle moc dobre znam. :lol: Taky jsem az do konce tehotenstvi behala na podpatcich a mela energie na rozdavani a okoli to nemohlo pobrat. Jednou jsem potkala sousedku a ta mi povida, vy jste porad takova ciperna, no ale pockejte, ke konci uz se budete koulet jak kulicka. Jak koukala, kdyz jsem ji rekla, ze predpokladany termin porodu jsem mela pred dvema dny… :lol: :lol: :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Pov
227
11.5.15 05:52

Taky jsem to zažila, do osmého měsíce jsem chodila do prace, denně deset kilometru pěšky a pak dvanactky v práci na nohách, cítila jsem se moc dobře, ale někteří me neustále museli přesvědčovat, ze musím ležet s nohama nahoru, o umývání oken ani nemluvim :mrgreen: místo aby byli lidi radi za nás, ze jsme v pohodě a neskuhrame jak to máme tezky… :| uzivejte si tech posledních par dni!!!třeba se pak nějakou dobu nevyspite, ale bude to to nejkrasnejsi noční vstávání v životě :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
1840
11.5.15 06:13

Taky to znam. Ve 3. Mesici jsme byli na horach, jezdila jsem 20 km na bezkach a pak i do 5. Mesice. Do prace az do 8.mesice. Cele tehotenstvi jsem chodila plavat do plavani pro tehule, cvicit. A to vse 2×. Okoli se divilo, ze mi nic neni a ja mohla tahat vagony. Navic se mi spravila plet i vlasy. Krome nevolnosti a unavy na zacatku jsem byla v pohode.
Tim nechci drazdit maminky ktere to tak nemaji, chapu, ze kazdy to ma jinak.

  • načítám...
  • Zmínit
12127
11.5.15 06:35

Úsměv je zaručenýnástroj jak nepřejícné naštvat :lol: jen si užívej pohodičky. První těhotenství jsem měla stejně pohodové, druhé už méně, ale rychle zapomínám a už mám zase chutě :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
1483
11.5.15 07:00

To je krásné :kytka: Přeju Vám stejně pohodový zbytek těhotenství i porod a at jste obě zdravé :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
461
11.5.15 07:08

Moc Ti to přeju a věřím, že s Tvým pozitivním přístupem prožiješ i nádherný porod! A pokud o něm napíšeš deníček, nenech se otrávit několika zdejšími uživatelkami, které Ti obratem vysvětlí, že Ti ho v porodnici totálně podělali!

  • načítám...
  • Zmínit
1043
11.5.15 07:36

Juu, jen si to užívej, já musela až do začátku osmého měsíce ležet, ale teď chodím na dlouhé procházky, pořád něco dělám, prostě si to užívám, co to jde.. Termín mám za 14 dní, takže podobně jako Ty. A ty chytré prupovídky všech, to je :zed: :cert: Tak se drž a ať máme ty naše porody krásné a rychle za sebou :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
79
11.5.15 08:02

Krásný a hlavně pozitivní deníček. :potlesk: Určitě patří k těm nejlepším, co jsem zde zatím četla. :palec:

Příspěvek upraven 11.05.15 v 08:06

  • načítám...
  • Zmínit
26055
11.5.15 08:07

Není to nepřejícnost, závist, nebo cokoli podobného, je to dogma, netrap se tím a dál si užívej ;)
Sem ve stejném tt a cítím se skvěle, mám malou dceru, která mě nenechá dlouho sedět a stále ráda pracuji se svým koněm, sice už nechodím každý den.
Užij si to, užij si to :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
261
11.5.15 08:22

Tak to gratuluji ke krásnému těhotenství a přeji krásný zbytek i konec :kytka:. Já zvracela do sedmého měsíce, potom jsem dostala salmonelu a nakonec jsem ještě přenášela, ale okna jsem měla umyté dokonale…snažila jsem se vyvolat porod :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
verulicek
11.5.15 08:34

Je to jen závis ty řeči :-) měla jsem to stejně..když jsem v těhotenství slyšela, že bude hůř, pak jsem po perfektním porodu slyšela, že druhý porod bude určitě horší, že to byla náhoda…měla jsem vždy spavé a hodné mimino, to bylo pořád - počkej až začnou zuby…první zub:nespala jen jednu noc a pak zas ok…takže taky pořád slyším „počkej až“ a ono to pořád nepřichází :-D jediné, v čemi ti vezmu iluze je ta energie, kterou teď máš…s tou se na pár měsíců rozluč…je fakt že s chutí vzpomínám, kolik jsem měla energie před porodem a kolikrát se vrhám vyčerpaně do postele :kytka:

Příspěvek upraven 11.05.15 v 08:38

  • Upravit
3030
11.5.15 09:47

Já nevím, jaké máš okolo sebe lidi, ale já to opravdu neznám. Nechápu, co by ti vlastně měly závidět? Ty, co ti ty kecy říkají mají těhotenství za sebou, takže co závidí, nepřejí??? Buď ráda, že to zvládáš tak výborně a nehledej a nebuď jak to tvé okolí, že je hned podezíráš ze závisti, když třeba oni právě tak jednoduché to neměly.

  • načítám...
  • Zmínit
1243
11.5.15 10:01

Jako bych to psala já :lol:
Jsem též ve 37.týdnu a s tím, že jsem v těhotenství úplně v pohodě (fyzicky i psychicky si připadám jako exot :mrgreen: )..

  • načítám...
  • Zmínit
2337
11.5.15 10:09

Tak tohle taky znám, zpočátku jsem to házela za hlavu, ale časem to člověka značně pěkně štvát :cert: Proč to ti lidi říkají? Nedochází jim, že je to opravdu nepříjemné pro mě třeba až zlost vzbuzující?! :mrgreen:
Já si také těhotenství užívám a až skončí tak budu nadávat jenom na tohle :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
412
11.5.15 11:17

Jojo, konečně tady napsal to, nad čím už nějakou dobu přemýšlím. Já jsem ve 23tt a termín porodu mám v září. Přes počáteční nevolnosti se cítím skvěle. Denně chodím do práce pěšky, starám se o zahradu, vykonávám všechny domácí práce jako před těhotenstvím. Prostě se snažím nepřipouštět si těhotenství jako handicap, jak mi někteří rádi předhazují. Věty typu:" Tohle bys dělat neměla… tohle už Ti brzo skončí… nebo však počkej na léto…" mi vyloženě lezou krkem. Každý mi jen předpovídá, jak strašné prožiju letos léto a jak by se v mé kůži na něj vůbec netěšil. Ano, za měsíc můžu mluvit jinak… Ale nezávisí tohle na mě?! Proč mi raději okolí neříká, jak mi to sluší nebo jak to bude s bříškem v létě v bazénu fajn?! Nebo ať radši mlčí…!

  • načítám...
  • Zmínit
412
11.5.15 11:19

Jinak mě Tvůj deníček moc potěšil a neuvěřitelně pozitivně naladil… :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
390
11.5.15 11:38

Zdravím, moc Vám to přeju, jen tak dál. Já sama mám doma dvě krásné dcerušky a těhotenství pro mě taky nebyl problém, bříško jsem si užívala a cítila jsem se báječně. Ono štěstí a úspěch se prostě neodpouští…, jsme prostě národ závistivců a poslední dobou mi připadá, že na hlupáka člověk narazí téměř všude…Hlavně si nenechat nikým a ničím zkazit náladu a užívat si života a toho daru, že můžeme dát další život :kytka: Přeju Vám pohodový porod a krásné mateřství :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
9819
11.5.15 12:17

Tohle neznám :think: Nikdy se mi to nestalo, naopak, vidím ve tváří lidí, kteří se mnou o těhotenství mluví ty milé pohledy 8) :srdce:
Milejší, než je mám já :lol: A zřejmě to bude možná případ tvých známých. Možná za ně mluví jejich vlastní zkušenost a ne závist ;) Víš, první těhotenství jsem si taky plula na růžovém obláčku, teď, u druhého, je to úplně jinak. A co nastane po porodu, nemůžeš vědět ani ty sama. Možná budeš nejšťastnější člověk na světě a zjistíš, že mateřství tě naplňuje. A možná naopak zjistíš, že jsi si to představovala jinak, budou s tebou cloumat hormony a někde, tam, hluboko v mysli tě napadne, že ten život bez dětí, nebyl zase tak špatný, protože nastanou chvíle, kdy to nebude jenom o radostech, ale zejména o starostech. Já ti přeji tu první možnost a ty budeš nadále tak krásně pozitivní a zasněná…

Příspěvek upraven 11.05.15 v 12:18

  • načítám...
  • Zmínit
782
11.5.15 13:08

Zdar! pěkný :)

  • načítám...
  • Zmínit
2541
11.5.15 13:11

Také znám, když někomu řeknu, že mi ani jednou nebylo špatně, že v 31tt mám nahoře jen čtyři kila a že chodím stále do práce, koukají na mě lidi občas nevěřícně a pak si přisadí klasickou narážku: Jen počkej, ono ti to začne…ale tohle všechno je přeci v hlavě, věřím, že když je mi uvnitř dobře, tak to bude i navenek, těhotenství jsem se nebála, naopak a je to skvělé, z porodu taky nemám strach, tak jsem zvědavá jak to dopadne, ale věřím, že to zvládneme na jedničku :palec:…stejně jako vy :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
8-P
1421
11.5.15 14:00

Krásný deníček… moc ti přeji aby tvé krásné těhotenství bylo zakončené krásným porodem :kytka: já jsem teď 36tt a jsem ten opačný případ.. připadám si jako chodící mrtvola a navíc mě všechno bolí, a těžce závidím všem, kdo to mají jako ty. Bez komplikací a bez „těhotenských“ stavů. užívej si zbytek těhotenství a následně dlooouhou etapu mateřství, a jestli ani pak nebudeš vyčerpaná, tak ti budu závidět ještě víc :lol: :lol: (samozřejmě to ber s nadhledem, protože i když ti závidím, stejně ti to přeju :) ani nejhoršímu nepříteli nepřeji nic špatného…)

  • načítám...
  • Zmínit
405
11.5.15 20:17

Čím víc se do ho*na rejpe, tím víc smrdí! :-D Užívej si, dělej co Tě baví a oč si poví Tvé tělo..to ví vše nejlépe ;) Ikdyž ty kecy okolo by mě taky dost prudily..to že někdo nemá/neměl to co Ty, neznamená, že bude dělat a říkat tamto a toto a bude prudit.. No coment..
Upřímně si myslím, že jakákoliv nespokojenost, nemoc nebo cokoliv je důsledek nějaké nevyrovnanosti..ale každý na to nahlíží jinak
Buď šťastná, užívej si života a miminko :-)

  • načítám...
  • Zmínit
1027
11.5.15 21:19

Opravdu ti fandím :lol: :lol: Já měla začátek krušny, bylo mi porad na zvracení, užila jsem si to asi tak od 20 do 26 tt, pak mi zjistili tehu cukrovku a měla jsem útrum :mrgreen: Rodim za dva týdny, takže podobně :-) Natekaji a brni mi ruce, obuju pouze jedny boty, tvrdne mi břicho, mam poslicky a bolí mě záda, téměř se nevyspim :lol: Ale beru to jako přirozené, protože tak to prostě je a každá to máme jinak :mrgreen: Nemůžu se dočkat, až tady bude naše maličká s námi a tyto strasti nahradí mateřské starosti. A věty typu, užívej si poslední dny pohody, dokud můžeš. To jsou Prd starosti a bolesti, to buď ráda, po porodu bude hůře. Mě totálně irituji!!! Já se momentálně těším na svou princeznu, že se vyspim na břiše třeba déle než hodinu v kuse a ze si dám kinder bueno a zmrzlinu :lol: :P :mrgreen: Takže tě chápu :lol: A držím pěsti tvému pozitivnímu přístupu ;-)

  • načítám...
  • Zmínit
33
11.5.15 22:41

Tak tohle jsem slyšela taky.„on tě ten smích přejde atd.“ Bylo mi dobře a normálně jsem fungovala. obě těhotenství byla super. Hned po porodu jsem prohlásila, že klidně můžu rodit znovu. :) Hlavně na druhý porod vzpomínám moc ráda. Opravdu jsem si ho užila a když to někomu řeknu, tak na mě kouká jako na zjevení, protože „porod přeci musí šíleně bolet a je to něco hrozného“ :zed:

  • načítám...
  • Zmínit
1531
12.5.15 10:22

Mela jsem to stejne( az na ty nevolnosti zezacatku, ale ty se dali zvladat v pohode, nikomu jsem to do 4 mesice nerekla a nikdo to nepoznal) cele tehotenstvi jsem neco delala, bylo mi nadherne a nikdy jsem si o sobe nemyslela ze jsem hezka, cele tehotenstvi jsem se citila nadherna a vzdy mi to sluselo. Myla jsem okna atd. Dokonce i v den porodu jsem uklizela. Zacala jsem mit pravidelne kontrakce v 8 rano a vedela jsem ze je to ono tak jsem uklidila uplne cely dum aby bylo pro miminko vse pripravene. Do porodnice jsem jela az v 8 vecer. Celou dobu usmevava a nepripoustela jsm si bolest. Porod byl rychli a uzasny. Tehotenstvi nejkrasnejsi obdobi v mem zivote. Hned po porodu mi brisko hrozne chybelo. Ted planuji druhe a verim ze bude uzasne jako to prvni. Ten posledni tyden jsem se teda uz necitila nejlip, ale uzivala jsem si to az do konce. Tak si uzivejte dal, na zle reakce se jen usmivejte. Preji lrasny zbytek dne a ukazkovy porod. Je to opravdu nejkrasnejsi obdobi. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
822
12.5.15 17:11

Pousmála jsem se nad tímto deníčkem… protože to opravdu známe asi všichni!!! Nenechte si kazit úsměv od škarohlídek… Někdo si těhotenství užívá, někdo ho bere jako nutný zlo… Já jsem byla nesmírně štastná v těhotenství a bylo to na mě taky vidět. Sice jsem se koulela jak koule, ale asi 14 dní před porodem jsem byla v Zoo. A nakonec jsem ani ten porod nepoznala a jela jsem si do porodnice vlakem s kontrakcemi po 6 minutách a pomalu odtékající plodovou vodou :-) Při druhém těhotenství už jsem tolik optimismu neměla, protože mě dost zaměstnával syn, ale zase po porodu jsem byla klidnější s dcerou, protože jsem věděla co a jak a nestresovala se jak se synem… Takže klídek, na všechny škarohlídy hod bobek a při nejhorším ukaž Kalousku jsi jednička… a bude!!! Přeji příjemný, rychlý porod a hodně krásných chvilek s holčičkou :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
291
13.5.15 12:24

Joo jak ti rozumím :D na konci dubna jsem ještě pracovala, dvanáctky, sem tam cvičení s klientama v bazénu, cesty do práce a z práce pěšky. A ted se všichni diví "cože ty už máš za dva týdny termín? no to neni možný, že tak nevypadám :D doktor mi řekl, vy nemít trochu břicho, tak ani nevím, že jste těhotná :D ted už jen porod, aby byl takový fajn, jako celé těhu :D dneska jsem 36+5 a říkám si, kam bysme mohli na vejlet, když je tak krásně :D akorát ty kila doufám, že půjdou dolů, pořád mám pocit, že mám větší zadek, než břicho :D :,(

Příspěvek upraven 13.05.15 v 12:35

  • načítám...
  • Zmínit
41
16.1.18 14:11

To znám, u mě taky lidi nedokážou pochopit, jak je možné že se cítím pořád dobře. Občas nějaký den unavená, občas mě hormony donutí si pobrečet, ale jinak skvělá nálada i pociti. Tak mi všichni hrozí " jo počkej až budeš rodit" počkej až se to narodí" atd. :roll: jakoby bylo trestné se cítit dobře a nestěžovat si

Příspěvek upraven 16.01.18 v 14:12

  • načítám...
  • Zmínit
41
16.1.18 14:14

Jako dokážu pochopit ty, které měli celé těhotenství nevolnosti a tak. Ale nevím proč bych si nemohla užívat bezproblémové tehotenství, jak kdyby bylo povinné si na konci už jen stěžovat a ležet doma :D

  • načítám...
  • Zmínit