Moje šance žít 2.
- O životě
- VERCATOMIK
- 30.03.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je to něco málo přes dva roky co jsem podstoupila transplantaci kostní dřeně. Díky nějaké dobré duši jsem dostala šanci žít a vychovávat svého syna.
Ani na chvilku mě nenapadlo, že bych mohla mít leukémii. Když jsem to říkala rodině, tak z nich vylezlo, že si to mysleli taky. A sestřičky měli dokonce nakázané o tomto tématu se mnou nemluvit, kdybych se ptala. A každopádně se pořád nevědělo z čeho ty nízké hodnoty mám.
Trombocity jsem měla okolo 20 a mají být 130-350.
Hemoglobin jsem měla okolo 80 a má být 120-165.
A s bílými krvinkami to taky nebyl žádnej zázrak. Už jsem byla náchylnější na infekce. Kvůli destičkám se báli, abych nepotratila. A díky nízkému hemoglobinu měl plod zase málo kyslíku. Ale zvládali jsme to.
Během dalších dnů postupně chodili výsledky. Na týden mě vystresovali, že jsem prodělala infekci CMV a že pokud se to potvrdí, mohlo by se mi narodit postižené dítě. Byl to hrozný týden, brečela jsem a přemýšlela nad tím, co bych dělala. Naštěstí se to vyloučilo. Krevní výsledky nic nezjistili a museli mi znovu odebírat kostní dřeň. Tentokrát ale z pánevní kosti, odvrtali malý vzorek kosti. No fuj, to byla bolest. Ale těšila jsem se, že už mě konečně půstí. Na výsledky se čekalo týden. Diagnoza zněla Aplastická anémie. To znamená útlum kostní dřeně. Prostě mi přestala fungovat kostní dřeň.
Konečně byla diagnoza a mohli mě půstit domů. Musela jsem slíbit, že budu každé úterý a pátek jezditdo HK na kontroly a doplnění destiček a hemoglobinu. A podmínkou bylo,abych měla doprovod. Jinak už by si mě tam museli nechat do porodu. Už v té době začali řešit léčbu a hledali pro mě vhodného dárce kostní dřeně. Můj bratr se mnou není schodný, takže hledali v registru. Tam se našel nějaký schodný 9 bodů z 10. Ale nějak jsem si to nepřipouštěla, žeby k tomu mělo dojít. Pořád jsem si říkala: „Jak to s těhotenstvím přišlo, tak to i odejde.“ ![]()
Prvních 14 dní jsem si to doma docela užívala. Ale na kontrolách bylo vidět, že mi ubývají bílé krvinky. Takže se mi oběvili hrozné boláky v puse. Během týdne jsem zhubla dvě kila. Nechtěla jsem vůbec jíst ani mluvit. Jelikož jsem byla těhotná, tak mi ani nemohli nic pořádně dát. A na stomatologii i mi řekli, že s těma krevníma hodnotama co mám, se to jen tak nezahojí.
Čtvrtý týden co jsem byla doma se objevil další problém. Bolest konečníku. Tak s tím jsem si teda užila. K tomu se objevila teplota 38 stupňu a musela jsem do nemocnice. To bylo 14.92007. Nechtěla jsem, měla jsem se totiž 15. vdávat. Ale museli jsme to všechno zrušit a musela jsem do nemocnice. Přijela jsem tam v bolestech. Nemohla jsem mluvit a natož si sednout. A ještě ta zrušená svatba. Ale pomohli mi tam. Na chvilku, …
Příště zase písnu další díl. Pokud by jste si chtěli ale přečíst všechno podrobněji. Různé zákroky a co a jak funguje tak můžete na mém blogu Rozhodla jsem se zpětně sepsat svůj příběh. Třeba to někoho přiměje zapsat se do registru dárců dřeně. A třebaten někdo bude potřebnej a zachrání tím někomu život.
Přečtěte si také
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 1170
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 827
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 2128
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 1677
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 547
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 3454
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...
Manžel chce dát syna do lesní školky. Já se bojím bláta, klíšťat a nemocí
- Anonymní
- 04.06.26
- 1049
S manželem se vůbec nemůžeme shodnout na tom, kam v září nastoupí náš čtyřletý Toníček. Nechávala jsem ho dlouho doma, protože jsem nemusela spěchat do práce. Jenže teď už nastal čas, aby se...
ChatGPT se stal třetím rodičem. Dcera se chodí raději radit za ním než za mnou
- Anonymní
- 04.06.26
- 550
Julie je v náročném pubertálním období a poslední dobou se mi čím dál víc vzdaluje. Přijde ze školy, hodí tašku do kouta a zavře se v pokoji. Snažím se s ní povídat, zajímat se o to, co prožívá,...
Syn odjel se školou do Itálie. Kvůli jedné hlouposti málem přišel o celý výlet
- Anonymní
- 04.06.26
- 1260
Lukáš je v deváté třídě. Po náročném školním roce, který se točil hlavně kolem přijímaček na střední, si konečně může užívat zasloužený odpočinek. Se školou nedávno vyrazil na týdenní pobyt do...
Chtěla jsem se vrátit do práce brzy po porodu. Na realitu jsem nebyla připravená
- Anonymní
- 04.06.26
- 1021
Do práce jsem se chtěla vrátit sama. S mužem jsme se domluvili, že po šestinedělí nastoupí na rodičovskou on. Nebylo to rozhodnutí z nutnosti ani tlak zvenku, spíš jsem měla pocit, že mi to pomůže...