Moje šance žít
- O životě
- VERCATOMIK
- 24.03.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je to něco málo přes dva roky co jsem podstoupila transplantaci kostní dřeně. Díky nějaké dobré duši jsem dostala šanci žít a vychovávat svého syna.
Teď to jsou tři roky, co jsem otěhotněla. Naše miminko bylo takový malý zázrak. Gynekolog mi totiž řekl, že to přírodní cestou nepůjde. Šlajsem okamžitě na rizikové těhotenství, protože jsem hned v 5.tt. krvácela. Všechno ostatní bylo ale vpořádku. Chodila jsem na kontroly a užívala si svýho bříška.
V červnu když jsem přišla do poradny, tak bylo vidět, že se gynekolog zděsil krevních výsledků. „Co nejdřív se musíte stavit na hematologii“ a objednával mě na další termín a utoho potichu řekl: „Pokud nebudete vnemocnici.“ V tu chvíli jsem se tomu zasmála. Co bych tam asi dělala, když jsem celý život zdravá. Měla jsem maximálně chřipku.
Druhý den jsem jela do Ústí nad Orlicí na hematologii. Sestřička mě málem ani nevzala, že nejsou ordinační hodiny. Vysvětlila jsem jí, že jsem ve 20.tt. a gynekolog na tom trval. Ukázala jsem jí krevní obraz. Zašla s ním k doktorovi. Když se vrátila, nabrali mi krev a musela jsem počkat v čekárně. Asi po půl hodině si pro mě přišel doktor. Přišlo mu divný, že si na nic nestěžuju a přitom mám tak nízké krevní hodnoty. „Nechám si Vás tu přes víkend na pozorování.“ Chtěla jsem si domů zajet pro věci, ale nedovolil mi to. Nikdy jsem nebyla pověrčivá, ale toho dne bylo 13. pátek
.
Víkend jsem si tam proležela pěkně v klídku. V pondělí ráno za mnou přišel gynekolog a řekl mi: „Slečno Horáková za půl hodiny je tu pro Vás sanitka a okamžitě jedete do Hradce na odběr kostní dřeně. Vaše hodnoty přes víkend hrozně klesly.“ Když odešel, tak jsem začala hrozně brečet. Bála jsem se o své miminko. Po chvilce ale přišel hematolog a uklidňoval mě. „Posíláme Vás tam hlavně kvůli tomu, že tam rychleji přijdou na to, co Vám je.“ Sanitka přijela asi za tři hodiny. Celou cestu do Hradce houkali. Bylo mi do breku. Vždyť přeci houkají jen při Vážných problémech.
V Hradci na hematologii byla dlouhá chodba a do stran hodně pokojů. Přišlo mi divný, že tam nikdo nechodí. To jsem ještě nevěděla, kdo všechno tam leží. Udělali mi spoustu odběrů. Na odběr kostní dřeně jsem šla až druhý den. Bála jsem se. Ale teď už vím, že to není nic hrozného. S porovnáním, čím jsem si potom prošla. Ten den za mnou přijela i teta s přítelem a se synem. Hrozně jsem se divila, že najednou za mnou každý chce jet. Přivezla mi kytku v květináči. Hrozně jsem se smála. „To tady budu tak dlouho? To mi teda přeješ hezký věci.“ řekla jsem jí. Ale ona věděla.
Výsledky byly ještě ten den a dopadly dobře. Buněčná kostní dřeň. Doktorka mi říkala, že to nejhorší naštěstí vyloučili. „A co mělo být to nejhorší?“ zeptala jsem se jí. „LEUKEMIE.“ odpověděla mi.
Pokračování příště. Vzbudilse mi syn. ![]()
Přečtěte si také
Přítel ztratil práci a přestal o sebe pečovat. Začíná mi být fyzicky odporný
- Anonymní
- 08.06.26
- 235
Dokud Lukáš pracoval, byl to skvělý chlap, se kterým byla legrace a navíc dobře vypadal. Ještě před pár lety mi ho kamarádky skoro záviděly. Měl energii, sportoval, zajímal se o svět kolem sebe a...
Apokalypsa jménem červen: Výrobky z odpadu o půlnoci a EduPage na infarkt
- Anonymní
- 08.06.26
- 99
Milé maminky, taky máte pocit, že červen vynalezl někdo, kdo upřímně, hluboce a z celého srdce nenávidí rodiče školních dětí? Protože já už regulérně melu z posledního a v kalendáři škrtám dny jako...
Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference
- SOVIČKA93
- 08.06.26
- 108
Sedím večer u čaje, za oknem se prohání letní vánek, a v hlavě mi zní věta, kterou jsem dneska slyšela snad šestkrát: „To by chtělo udělat.“ Ta věta ve mně spouští zvláštní alergickou reakci. Ne na...
Manžel mě vytáčí i tím, jak dýchá. Kam se poděl chlap, kterého jsem si brala?
- Anonymní
- 08.06.26
- 214
Jsme spolu s manželem dvanáct let. Máme dvě relativně zdravé děti, hypotéku na krku, auto na leasing a... stereotyp tak hustý, že by se dal krájet motorovou pilou. Sedím v kuchyni, koukám na něj,...
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 3788
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...
Život v paneláku je peklo. Kvůli financím jsme museli prodat dům a teď trpíme
- Anonymní
- 07.06.26
- 2636
S manželem jsme krátce před důchodem. Děti nemáme a na dům se zahradou už jsme přestávali stačit. Jak finančně, tak fyzicky. Údržba byla rok od roku náročnější a náklady stále vyšší. Nakonec jsme...
SOS: Moje dítě smrdí jako pubertální tchoř a já jsem pro něj biologická hrozba!
- Anonymní
- 07.06.26
- 1799
„Mami, prosím tě, hlavně na mě nemluv před školou. A sundej si ten svetr, děláš mi takovou ostudu, že se chci propadnout do západního Německa.“ Tohle byla moje ranní facka od vlastního...
Instamatky vs. moje realita: Jsem kvůli vyhoření a jedné facce nejhorší máma?
- Anonymní
- 07.06.26
- 495
Znáte ten pocit, kdy se večer unavená na smrt svalíte do postele, otevřete Instagram nebo Facebook a tam na vás vyskočí ty dokonalé bioekorespektující matky? Ty, co mají doma naklizeno jako v...
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 7181
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 3669
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...