Můj druhý porod
- Porod
- evina1407
- 02.07.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Po prvním porodu jsem si řekla, že už NIKDY víc... u druhého opak.
Je půl deváté večer a já ležím v posteli vedle své druhé princezny. Vzpomněla jsem si, jak jsem jako těhotná každý večer četla deníčky o porodech, protože i když to bylo podruhé, stejně jsem měla obrovský strach. Můj první porod trval 2 dny a 1 noc s pomocí všech možných medikací včetně Epiduralu… před druhým porodem jsem si pořád říkala, že bez epi rodit nechci. Ale osud mi dopřál ten nejlepší a nejvtipnější porod, jaký si žena může přát… za což jsem nesmírně vděčná a s úsměvem na něj s manželem vzpomínáme.
Jen pro maminky, které se porodu bojí, tak vám chci napsat, že vše dopadne tak jak má a nechte to na lékařích a PA…oni vědí co dělají…naslouchejte svému tělu, a i když to bude těžké, zkuste myslet pozitivně… vše dobře dopadne a za chvíli budete mít vedle sebe miminko jako já. Celé druhé těhu jsem tajně doufala, že to bude dřív… No ne… 4 dny po termínu. Poslíčky (menstruacni bolesti, bolesti zad) jsem měla cca od 6 měsíce. Cca v 8 měsíci začali být silnější a častější, no vždy jsem je zaspala.
Asi v 37.tt jsem dokonce volala do nemocnice, kde mi řekli, ať si dám sprchu, že to budou nejspíš poslíčci… A že mají stejně stop stav, takže by mě museli převézt jinam. No já chtěla rodit tam a miminko taky… Byly to dlouhé dny. Únavné a nervy pracovaly. Až den před manželovým svátkem, 40+4tt to byl konečně den D. Od rána jsem měla nepravidelné kontrakce (Po 10 min, pak půl hod. pauza a opět po 10 min), nic strašného… nevěděla jsem, jestli to je ONO, ale bylo. Jakoby silná křeč v podbřišku a tlak na spodek… V pět odpo jsem raději opět zavolala do nemocnice a popsala jim situaci. Řekli mi, ať si dám sprchu a pokud to nepřejde, ať přijedu, že se raději na mě podívají, no že to budou nejspíš poslíčci. A nebyli… věřte mi… každá z nás to vycítí, i když já jsem si myslela, že tam budu na sále opět přes 24 h.
Cestou do nemocnice mi bolesti přestaly… zazvonili jsme s manželem na příjmu (18 h.), kde se nás ujala úžasná PA. Sepsal se příjem, udělal monitor a PA mi řekla, že to vypadá na poslíčky… na monitoru žádná kontrakce. Dorazila doktorka, která po vyšetření řekla, že ne neeee, to nejsou poslíčci, tady rodíme… otevřená na 4 až 5 cm. Ještě se mi stihly omluvit, že jsou obsazené sály, ale že se za chviličku uvolní. No řeknu vám, že sedět na příjmu a slyšet řev, křik maminek, které tam rodily, mi na odvaze nepřidalo. Byla jsem hotová a chtělo se mi brečet. S manželem jsme se odfotili a najednou rup… praskla mi plodová voda (19:30 h.) a po ní to byl hukot. Jedná kontrakce za druhou furt a furt… mačkala jsem manžela kolem krku a jenom říkala, že to nedám a že to je strašný, no to jsem netušila, že to bude tak krásně krátký.
Ke konci už jsem křičela a řekla manželovi, ať honem pro někoho jde, že asi rodím. Zapomněla jsem dodat, že u nás nikdo nebyl, protože jsme rodily 4 maminky najednou. PA se pouze chodila ptát, jak to vypadá a že mě za chvíli převezou na sál… No nepřevezli. Ani nevím, jak vypadá. Ha ha ha. Manžel utíkal na chodbu někoho přivolat, tak přiběhla PA a doktorka, která ani neměla službu. Ta se jenom mrkla na mě a hlásila: RODÍME. Položili mě na lehátko na příjmu, jednu nohu jsem měla na parapetu, jednu mi držela PA nebo manžel.
Do toho tam stěhovali monitor a další věci, aby se ke mně nějak dostali. Byla to totiž místnost malinkatá asi 5×5 m… ale najednou se tam vešlo víc než 5 lidí… Já jenom křičela, že už musím tlačit a že se omlouvám, ale že musím. Měla jsem u porodu úžasnou paní doktorku, která mě neskutečně povzbuzovala a říkala mi, co mám dělat, no paráda. Zatlačila jsem celkem asi 5×, nevím… A malá byla venku (20 h.). Dali mi ji na břicho, což jsem absolutně nečekala, byla jako sametová panenka. Ošetřili ji na malé lednici, kterou tam měli… Všichni jsme se smáli a já? Já jsem byla ten nejšťastnější člověk na světě.
Přeji všem maminkám porod, jako jsem měla já. Touto cestou děkuji PA a paní doktorce za ten nejkrásnější a nejvtipnější porod. Omlouvám se za chyby… píšu to rychle a na mobilu.
Přečtěte si také
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 1531
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 667
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 1453
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 421
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 400
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 1584
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 4269
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 1222
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 3307
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 1583
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...