Naše druhorozená odešla ve 20. týdnu
- Porod
- Romanka40
- 16.12.20
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsem rodila proti své vůli... příliš brzy...
Začalo to krásně. Dvěma čárkama na těhotenském testu. Ta radost, že se znovu zadařilo a dcerka bude mít sourozence! Navíc jsme chystali svatbu, takže se budeme brát ve čtyřech. I když prcek bude v bříšku.
Bylo to hodně náročné. Bylo léto, dcerka měla zrovna 1,5 roku, takže ještě jsem jí musela být stále za zadkem, stále byla kojena. Bylo mi neskutečně špatně a dodělávali jsme domeček. Ať se hned po svatbě (na konci září) můžeme nastěhovat. Nakonec jsem 14 dnů před svatbou kojení ukončila.
Hned od začátku nebylo vše úplně standardní. Trošku jsem špinila, doktor zjistil polyp, dostala jsem globule na výtok a utrogestan a měla jsem se šetřit.
Svatba byla krásná, pro mě téměř dokonalá. Měli jsme obřad, raut, krájení dortu a v 17 hod jsme odjížděli domů a ráno na svatební cestu.
Svatební cestu jsme trávili na kolech v Jeseníkách. Všichni jsme si ji užívali. ALE! Opět jsem začala špinit, takže po dovolené k lékaři. Nasazeny opět globule na výtok.
Nastalo zlepšení, jen jsem měla tvrdnutí bříška a bolesti. Ale vždyť jsem se přepínala, nebo ne? Ne, tím to nebylo ![]()
Jeden den ráno na toaletě jsem uviděla jasně červenou krev. Jelo se do nemocnice a já věděla, že odjedu sama. Byla jsem přesně ve 20+0. Pět dlouhých dnů mi zastavovali porod. Praskla mi voda z důvodu zánětu. Hned nasazeny všemožné kapačky, antibiotika, striktní klid na lůžku. Jídlo v posteli, maximálně na WC. Po každé volat sestru a kontrolovat vložku. Ten strach a beznaděj, výčitky…
A pak to nastalo. Kontrakce po minutě. Došla sestra, něco mě píchla a byl klid. Žádná bolest, žádný tlak. Manžel byl na pokoji se mnou. Držel mě za ruku a za sledování Top gearu jsem 30. 10. 2019 „porodila“ druhou dceru. Ani jsme ji neviděli. Nechtěli jsme… Jen jsme se s manželem dívali do očí…
Odvezli mě na sál, manžel mi zamával a odjel. Já na sále cítila chlad a zimu. Usínala jsem se slzama v očích.
Dnes na to vzpomínám a přesně si vybavuji, co jsem cítila. Vše zlé je k něčemu dobré a nic se neděje bezdůvodně. Naše holčička na nás dává pozor a ví, že jsme udělali (já) maximum. I když nebyla naděje, nevzdávala jsem se.
Nyní vedle mě leží druhorozená dcerka, která měla nedávno rok. A ten její porod? To byla úplně jiná kapitola ![]()
Važte si každé minuty života, věřte a vzpomínejte. Nezapomínejte.
Jediné fotky jako památku na holčičku mám ze svatby a z Pohádky do pohádky, kde byla ještě snáma.
Přečtěte si také
Syn přistihl tátu v posteli s milenkou. Od té doby ho nenávidí a nechce ho vidět
- Anonymní
- 12.05.26
- 2747
Kdybyste se mě zeptali, co je horší, jestli přistihnout manžela v posteli s cizí ženou, nebo když je přistihne vaše společné dítě, řekla bych bez váhání, že druhá možnost. O tom, že mě Mirek...
Přítelův syn ubližuje mojí dceři. Výchova problémového dítěte je noční můra
- Anonymní
- 12.05.26
- 1323
Po rozvodu jsem byla s Maruškou nějaký čas sama. Před dvěma lety jsem potkala Lukáše a hned jsme si padli do oka. Po pár měsících jsme spolu začali bydlet. Já mám desetiletou Marušku ve vlastní...
Přítel je finančně negramotný. Utrácí za hlouposti a já počítám každou korunu
- Anonymní
- 12.05.26
- 1015
Tomáš byl vždycky člověk, který si rád dopřával. Co vydělal, to utratil. Když jsme byli jen my dva, ještě to nějak fungovalo. Já měla svůj plat a on svůj. Jenže pak se nám narodila Rozárka a já...
Ukončila jsem vztah s milencem kvůli rodině. Teď mi dělá ze života peklo
- Anonymní
- 12.05.26
- 1064
Karla jsem poznala v době, kdy nám to v manželství s Petrem dost skřípalo. Byla jsem ráda, že jsem se mohla odreagovat, a mladší přítel mi navíc velmi lichotil. Jenže zatímco pro mě to byla spíš...
„Uteč, on tě zničí,“ varovala mě tchyně. Já jí ale nevěřím
- Anonymní
- 12.05.26
- 1422
Vždycky jsem si myslela, že scény jako z psychothrilleru se dějí jen ve filmech. Že když potkáte násilníka, poznáte to podle jeho zlého pohledu nebo hrubého chování. Jenže Marek byl jiný. Citlivý,...
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 7276
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 7124
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 2222
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 1411
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 785
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.