Můj den D
- Porod
- verčule89
- 13.12.12 načítám...
Milé maminky, některé deníčky tu jsou opravdu moc pěkné, tak jsem se rozhodla, že si taky zvěčním ten svůj Den. Není ničím zvláštní, ale je můj, tedy náš.
Druhý termín jsem měla 9. 9. 2011. Jak krásné datum, ale jak jsem čekala, Elince se na svět nechtělo a proč taky, když jí u maminky nic nechybí
Chodila jsem každý den po termínu na prohlídky, po prohlídce mě bolelo břicho, ale to je po vyšetření normální. 13. 9. 2011 to mu nebylo jinak, jeli jsme s přítelem na kontrolu. Nejdřív jsem šla na monitor, byla tam moc milá sestřička, která si mě už pamatovala, takže mi hlásila, kdy má službu, abych si vybrala vhodný den porodu
, pak jsem šla na prohlídku, tam mi paní doktorka udělala ultrazvuk a vyšetřila mě. Sdělila mi, že Eliška bude mít asi okolo 4 kil, trošku jsem se zalekla, přeci jen první porod a hned rodit 4kilového drobečka, ale co řekla jsem si, zvládli to jiní, zvládnu to i já. Když jsem se ptala, jestli to vypadá na porod, říkala, že zatím ne, ale že to může přijít kdykoliv. Poradila mi, ať jedu s taťkou domů, uděláme si hezkou chvilku a večer tam jsem jako na koni ![]()
Přítel mě odvezl domů a jel do práce. Měla jsem bolesti, ale říkala jsem si, že je to normální, když mě po každé prohlídce bolí břicho. Tak jsem si poklidila a začínala mít strach, protože bolesti pořád nemizely. Byla jsem dvakrát ve sprše a nic, tak jsem si říkala, že ještě počkám. Když bylo půl čtvrté a měla jsem bolesti po 2–3 minutách, tak jsem zavolala svou polovičku, ani jsem to nestačila doříci, taťka sedl do auta a snad za 7 minut byl doma
Holky, měli jste vidět, jak vyběhl ty schody do toho třetího patra. Já jsem se bála jet, že mě pošlou zpět domů, ale jeli jsme. Pan doktor mě prohlédl, natočili mě, byla jsem na 4 cm otevřená, tak se mě zeptali, jestli chci ještě dneska porodit. Říkala jsem si trošku divná otázka, ale co. Pak přišel klystýr, no docela jsem si ho užila, protože jsem hodně trpěla na zácpy
Než mi píchli vodu, tak se to dalo zvládnout, ale když mi jí píchli, myslela jsem, že bolestí rozkoušu postel.
Musela jsem jen ležet na monitoru, protože jsem měla zkaženou plodovku. Bylo mi blbě, do toho jsem hodně zvracela. Do toho se mi střídala směna, přišel mladý doktor a hodně mladá PA. Měla jsem hrozný strach, ale PA byla skvělá, hrozně moc milá, pomáhala mi, držela mě za ruku. Měla jsme velký bolesti, tak jsem si nechala píchnout epidural (setkávala jsem se s názory, že když si to ženská neprotrpí, tak to není ženská, že by si tím měla projít každá a tak podobně. Nestydím se za to, myslím, že na tom není nic špatného, bolesti jsem měla od rána a epidural mi působil jen hodinu). No dámy, po epiduralu jsem byla naprosto vláčná. Připadala jsem si jak po flašce něčeho tvrdého. Po hodince přestal epidural působit a já zase cítila bolesti. Sestřička mě pravidelně kontrolovala a ptala se, jestli něco nepotřebuju a tak. Po chvilce jsem jí oznámila, že už je to asi tady, že cítím velký tlak na konečník, ona mě prohlédla a řekla, jasně jdeme na to. Nějak ze mě opadl strach. Jelikož jsem nemohla na kozu dojít, tak mě tam přítel odnesl.
Přišel doktor, kouknul a oznámil nám, že už jsou vidět vlásky a že mám začít s kontrakcemi tlačit. Elišce se ven nechtělo, tlačila mi i na břicho sestřička, ale nakonec ve 20:40 koukla na svět ta naše princezna. Měla 3250 g a 50 cm. Bylo to něco nepopsatelného, když jsem ji poprvé viděla. Ukázali mi ji, pak ji šli umýt zvážit, taťka si malou podepsal a pak šla ke mně. Celé dvě hodinky, co jsme ji měli na sále, jsem se na toho krásného drobečka nemohla vynadívat. Zítra jí bude 15 měsíců a my se stále nemůžeme vynadívat. Je krásná, šikovná a hlavně zdravá. A proto nastávající maminky, nebojte se porodu, zvládne to každá, některá si zanadává, některá ne, ale každopádně, stojí to za to.
Přečtěte si také
Denně vařím pro 4 chlapy. Mám pocit, že většinu volného času trávím jen u plotny
- Anonymní
- 22.04.26
- 16
Není to tak, že bych žila se čtyřmi muži. Mám manžela a tři syny. Jeden studuje na vysoké a dva na střední. A snědí toho tolik, že bych uživila i závodní jídelnu. Je moje chyba, že jsem je naučila...
Máma mi nikdy miminka pohlídat nechtěla, bráchovi teď hlídá celé dopoledne
- Anonymní
- 22.04.26
- 37
Dneska jsem se vrátila od mámy a upřímně? Mám v sobě takovej mix vzteku a totálního zmaru, že jsem musela děti nechat u pohádky a jít se vypsat, jinak bych snad začala brečet před nima. Ten pocit...
Proč někteří lidé parkují tak bezohledně? Dnes jsem málem neodjela od školky
- Anonymní
- 22.04.26
- 55
Musím se z toho aspoň vypsat. Bohužel jsem se nedočkala majitele auta, jinak bych se asi neudržela. Parkování u naší školky je složité už delší dobu, hned vedle se staví byty a stavaři to tam dost...
„Vždyť to ještě nebylo dítě,“ a další nevyžádané rady od okolí, když potratíte
- Anonymní
- 21.04.26
- 2678
Potrat jsem zažila už třikrát. Dvakrát se mi to podařilo utajit, ale potřetí už ne. O miminko jsem přišla ve 14. týdnu a to už se schovat nedá. Ženy, které si tím prošly, asi vědí, jaké to je. Ten...
Dcera (16) si přivedla přítele domů a manžel to nemůže rozdýchat. Moc to hrotí
- Anonymní
- 21.04.26
- 2432
Moje šestnáctiletá dcera Kamča si našla kluka. Není to její první zkušenost, ale dalo by se říct, že první vážnější vztah prožívá až teď. Chodí s Denisem skoro půl roku a mně ten kluk připadá...
Nemám ráda děti, ale miluji muže, který má jedno dost náročné. Jak tohle přežít?
- Anonymní
- 21.04.26
- 2730
Život je tak trochu paradox. Od malička nemám ráda děti. Nikdy jsem po nich netoužila a čím jsem byla starší, tím víc jsem věděla, že nejsem na mateřství stavěná. Dlouho jsem žila s mužem, který to...
Sestra-dvojče zemřela, ale já jí vídám každý den. Moje okolí mě má za blázna
- Anonymní
- 21.04.26
- 1248
„A vy máte sourozence?“ ptají se mě často. A moje odpověď většinou zní: „Ano, mám sestru – dvojče.“ Jenže pravda je taková, že moje sestra Adéla před dvěma lety zemřela při autonehodě. A já ji od...
Léta jsem nebyla na gynekologii, ale teď mám problémy. Bojím se nejhoršího
- Anonymní
- 21.04.26
- 1124
Nejsem velká zastánkyně lékařů. Vlastně se jim vyhýbám jako čert kříži. Chodím jen tehdy, když mám nějaký zásadnější problém. Na gynekologii jsem nebyla řadu let. Vlastně ani nevím, jestli moje...
Chtěla bych, aby moje dcera šla do školy dřív. Děsí mě inkluze a zrušené odklady
- Anonymní
- 20.04.26
- 2995
Moje čtyřapůlletá dcera Mia je narozená v polovině září. To znamená, že do školy by měla jít až za dva a půl roku. Přijde mi to ale dost dlouho. Chodí do školky od dvou let, je plně socializovaná,...
Toužím po dítěti, přítel chce ale cestovat a užívat si. Pořád mu jen ustupuji
- Anonymní
- 20.04.26
- 1960
Někdy mám pocit, že je náš vztah úplně zbytečný. Pak ale zase cítím tu lásku a nechci se s ním rozejít. Jenže je mi 35 let, nejsem zrovna nejmladší, přítel je o tři roky mladší. A zatímco já bych...