Můj příběh plný bolesti
- O životě
- Elba18
- 16.11.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Co mi život přinesl...
Ani nevím kde začít, možná svatbou. Bylo mi 19 a čekali jsme naši první dceru. Po sedmi letech se nám narodila druhá. Naše manželství bylo jako houpačka, bylo dobré i špatné. Teď, když tohle píši, si na to dobré moc nevzpomínám. Těch špatných věci bylo tolik, že převyšují vše ostatní. Jediné, co zůstalo, jsou moje milované holky.
S manželem jsme spolu byli 17 let. Teď, s odstupem, už můžu říct, že to byl tyran. Jak psychicky, tak fyzicky. Neuplynul den, aby mi nevtloukal do hlavy, jak jsem neschopná, k ničemu, hloupá a že všechno, co mám, mám jen díky němu. Občas to proložil nějakou tou ranou, ke konci už to bylo skoro denně. Ptáte se, jak jsem to vydržela? Asi jako spousta žen jako já, začala jsem pít. Pomáhalo to zapomínat. Stala jsem se závislou, pár hodin bez pití bylo utrpení. V práci jsem se nemohla dočkat konce směny, už abych byla doma a mohla se napít.
Časem se ze mě stala troska, doslova. Přestala jsem chodit do práce. Abych měla na pití, půjčovala jsem si. Došlo to tak daleko, že jsem věděla… buď, a nebo. Myšlenka na smrt pro mě byla vysvobození. Nakonec jsem si doma sbalila tašku, ani jsem se nerozloučila s holkama a utekla. Ty netušily, že tak piju. I když mockrát byly svědkem když mě manžel bil, bránily mě. Mockrát se postavily mezi mě a jeho a bránily mě vlastním tělem.
Utekla jsem do léčebny, jen s jednou taškou. Vzali mě hned. Začalo to lepší období mého života. Našla jsem mnoho přátel a i já se začala dávat dohromady. Nechala jsem všechno za sebou a začala znovu. Jen já a moje holky. Ze svého starého života jsem si nenechala nic, ani přátele. Ty obzvlášť, všechny kamarádky, které jsem měla, mi stejně postupně vzal. Vyspal se s každou a pak mi povídal s oblibou, jaké to bylo. Na to nezapomenu nikdy.
Přestěhovala jsem se po léčbě a následoval rozvod. Kupodivu jsme se dohodli na všem, o dětech i majetku. On zaplatí mé dluhy a já se majetku vzdám. Stalo se. Byla jsem po dlouhé době šťastná. Ale měla jsem vědět nebo tušit, že nic není věčné. Začal mi pořád volat, psát. Ve dne v noci. A jak dopadla naše dohoda? Já se majetku vzdala a on mi dluhy nechal. A jelikož už uběhla nějaká ta doba, narostlo to. Navíc v době, kdy jsem byla v léčbě, si vzal úvěr na milion, kde mě uvedl jako spolužadatele. Měl známou v bance. A jaký je závěr? Sedím tu a nevím jak dál. Všechny mé nové naděje a plány jsou pryč. Zbyly jen dluhy a pocit vlastního selhání, proto tenhle příběh.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 941
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1641
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20629
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2607
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1754
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....