Můj "rychlý" porod
- Porod
- Elen.G
- 05.08.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Termín porodu jsem měla stanovený na 15.3.2013. Je teprve začátek února, ještě je přece dost času. Jdu jen na pravidelnou prohlídku a na monitor ke své gynekoložce. Jaké bylo mé překvapení, když mi doktorka řekla, že na monitoru vidí kontrakce, že mám hodně zkrácený čípek a že mi píše žádanku do porodnice.
Celou cestu v autě jsem probrečela. Měla jsem strach snad úplně ze všeho. Z porodu, z toho, že maličká je ještě „maličká“… Manžel mě uklidňoval. Přijeli jsme do porodnice, natočili monitor, doktor konstatoval „otevřená na dva prsty“. Dali mi kapák, uložili do postele a dál nic. Druhý den ráno mě poslali domů, že kontrakce se uklidnily a že porod to nebude, ale naordinovali mi klidový režim. Další 3 týdny klid. Na kontrolách pořád otevřená na dva prsty, ale jinak beze změn.
V den termínu mého porodu se měla „moje“ porodnice zavírat kvůli malování. Co si počnu?? Staniční tam dělala manželova teta a já jsem nechtěla nikde jinde rodit. Říkala jsem si, že to musím nějak popohnat.
Takže jsem zkusila snad všechny rady vyčtené tady na eMiminu, ale nic nezabralo. Nastal den D a já jsem byla pořád 2 v 1. Až 16.3. jsem šla na záchod a ejhle, odešla hlenová zátka. Bolesti žádné, občas tvrdnutí. Teta mi zařídila (i když se už malovalo), abych mohla na monitor k nim a každý den někoho „sehnala“, kdo se na mne „podíval“. Teď jsem si zase pro změnu přála, abych to vydržela do 22.3. kdy bude zase porodnice přijímat rodičky.
18.3. jsem začala mít bolesti. Nepravidelné cca co 10 minut, ale byly docela silné. V noci jsem nemohla spát, sprcha zabrala tak na 15 minut, takže jsem byla pořád naložená ve vaně. 19.3. jsem šla opět na monitor a teta mi sdělila, že mám pravidelně kontrakce co 10 minut, a to dost silné. Ale dole žádná změna, otevřená na dva prsty. 20.3. jsem už byla opravdu unavená a vyčerpaná, kontrakce co 8 minut. Teta mě poslala do ostravské porodnice s tím, že mi to tam domluvila, že mi nějak pomůžou, abych se už rozrodila. Nechtěla jsem. Maličké se dařilo v bunkru dobře a já jsem si říkala, že to nějak vydržím. Nechci vyvolávat, nechci císař…
21.3. jsem ráno šla opět na monitor. Kontrakce co 5 minut, už jsem se kroutila. Nevyspaná 4 dny, unavená…Už jsem si myslela, že to vzdám a do Ostravy pojedu. Teta zavolala primáře, ať se na mne podívá on. Pan primář mi sdělil, že jsem se naprosto zavřela, že maličká je zase vysoko, že mám kefalopelvický nepoměr a že musím na akutní císař. Néééé…už jen jeden den a budu rodit ve svém. Jenže pan primář mi řekl, že mě odrodí hned teď na sále (spinál), že sál už je vymalovaný a pokoje budou hotové zítra.
Nastal šrumec, žádný klystýr. Jen rychle napíchnout, zavedli mi cévku a už jsem jela na sál. Bylo mi zle. Měla jsem strach, vyhlížela manžela a jen jsem ho zahlédla koutkem oka, jak se baví s tetou. Píchnutí spinálu jsem skoro necítila. Když mě „řezali“, udělalo se mi hrozně zle. Řekla jsem, že omdlím a anesteziolog mi odpověděl, ať klidně omdlím, že jim nemám kam spadnout. ![]()
Uslyšela jsem pláč, pláč moji milované holčičky. Holčičky, která mě pořádně posledních pár dní trápila. Ještě teď mám slzy v očích. Dívám se na ni dojatě, jak tady sladce spinká, stejně jako jsem se na ni dívala to dopoledne, kdy jsem ji viděla poprvé.
Těšila jsem se na to, až se po těch 4 dnech a nocích v bolestech vyspím. Nevyspala jsem se další 4 měsíce a nevím, kdy se mi to povede.
Ale vůbec mi to nevadí. Naše Elenka (3,5 kg / 51 cm) za to stojí!!!
Děkuji všem, kteří to dočetli do konce. ![]()
Přečtěte si také
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 689
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 1451
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 546
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 1488
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 489
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 3386
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 1464
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 535
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 1401
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 1017
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.