Zobrazuji pouze komentáře k záznamu Můj život s crohnem, zpět na záznam v deníčku můžete jít ZDE.

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
776
26.4.18 22:26

@Rouckm
Psala jsem svuj nazor. To, ze nedouhlasis, ti neberu. Taky bys nohla akceptovat jiny pohled na vec.
Ver, ze ja jsem velmi spokojena ve svem zivote… vzdelani, karieru, manzela, ditko, na druhem se brzy zacne pracovat, finsnce nam rozhodne nechybi a mohla bych pokracovat ;).

  • načítám...
  • Zmínit
9504
26.4.18 22:36

@selia Promiň, ale podle toho, co píšeš, vůbec nevíš. Možná máš lehčí formu a soudíš podle toho, že až tak zlá nemoc to není a chápeš zde zakladatelku v tom, že mít 6 dětí a plánovat další je při této nemoci vlastně ready. To já si nemyslím, mám dost životních zkušeností nejenom s mužem, ale i s dalšími pacienty a jejich rodinami po celé republice za tu celou dobu, co doma s panem Crohnem urputně bojujeme. Jooo a zpočátku to taky byla legrace, tak prvních 10 let, pak se jen tak zničeho nic přidaly píštěle a jejich měsíční drenáže, několikráté zkracování střeva, konečná fáze nevratná stomie, trvalá invalidita a totální rozpad manželovy psychiky, pro kterého byla rodina a děti vždy na prvním místě.

Příspěvek upraven 26.04.18 v 22:38

  • načítám...
  • Zmínit
2155
26.4.18 22:52

@Jedna babička Ale ano vím. Je pravda, že můj Crohn je zatím celkem v poho, ale vím (znám), jak moc zlé to může být. Ale nežiju, a chápu taky zakladatelku, že nežije, s tím, že jednou to určitě nastane a proto se v životě nebudu do ničeho pouštět, nebudu mít děti a pod. První rok s enmocí jsem tak uvažovala, obrečela, rušila plány (které rušit v tu chvíli fakt ještě nebylo nutné), ale pak jsem to přijala jako fatk mého života a žiju dál. Myslím na to, při plánování určitých věcí (zaměstnání, hypotéka) to beru do úvahy, ale nenchávám se tím definovat. Chápu, že někdo, zejména v tak zlé situaci jako tvůj manžel, se tím v určité fázi nechá semlít víc, ale tomu se snažím aktivně bránit. Pro měn to není žádný pan Croh, žádný můj spolubydlící.
A teda jsem skutečně neslyšela o nikom, kdo by byl ohrožen na životě tím, že z remise žel nečekaně od ileu a ruplo mu střevo. Ale pokud je, tak myslím, že ta pravděpodobnost bude asi taková, že zdravého chytí a rupne mu slepák dířv, než se dostane do nemocnice. Crohn život ohrožující být může, ale rozhodně se na něj běžně neumírá.
Mimochodem, lituje tvůj manžel nebo ty, že máte děti? Pokud neodpovíš, chápu, je to příliš osobní, ale opravdu byste byly radši, kdybyste Crohna v čase, kdy to u něj ještě „byla legrace“ brali tak vážně, aby to omezilo Vaše plánování rodiny?

  • načítám...
  • Zmínit
31672
27.4.18 02:11

Hezky sepsaný deníček. diskuse mě velmi pobavila..jak téměř polovina diskutujících zná přesně jejich finanční situaci, jaký jsou ty děti chudáčci, holky, vy si věšteckou poradnu radši neotvírejte, protože si to domýšlíte úplně blbě :pankac: Tezi znám přes 3 roky ze skupinky, a její děti vážně nestrádají, materiálně ani citově. :srdce: každý, ať si má dětí kolik chce, nechápu tu módu, odsuzovat velký rodiny.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
27.4.18 06:12

@selia
Pokud budu vědět, že mám v rodině dispozice onemocnění bla o kterém VIM dopředu, mužů s tím pracovat.
Třeba v počtu dětí, atd…
Ty co Crohna zažili v plné parádě tu nepisou o pohodové nemoci, ale o změně života během chvíle a vyřazení z fungovani po dobu x měsíců. Pokud zakladatelka třeba i tuto situaci má případně poresenou super. Ale o tom se nikde nepíše. Jediná zmínka je, že poprvé ji dítě hlídali prarodiče.
To že je zakladatelka super maminka o děti se stará ji nikdo nebere a jistě je to možné a i tomu věřím.
Dle mého obrovsky riskuje.
6 nebo kolik je konečný počet deti je obrovský zahul i pro zdraveho rodiče. Netvrdím, že se zvládat ok nedá.

  • Upravit
Anonymní
27.4.18 06:17

@slavuska1
Dle mého lidí neodsuzují počet dětí. Ať si jich mají třeba 15, pokud to zvládnou, ale tu kombinaci s nemoci.
Taky znám rodiny kde mají xy děti osobně a ty rodiny fungují zcela ok. Ale taky vím, že děti jsou dar a je k tomu většinou potřeba mít zdravé rodiče. Ne ted, ale i za 16 let.

  • Upravit
2155
27.4.18 06:19

Anonymní, zakladatelka ale píše o mnochýh vzlplanutích a očividně jí rodiče pomáhat můžou a chtějí, tj. pořešené to má.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
27.4.18 06:32

@slavuska1
Nemám děti rozmazlené. Musíme obcas počítat a i při 4 pubertacich ( všechny děti na SŠ,1 na ZS) nás rozpočet je na +- 70k měsíčně. Jen blbá dovolená po ČR se 4 plně platícími dětmi, nepočítám kroužky, které chtějí dělat, rezervy, atd…
U nás by to bez 2 plných platů nešlo. Víc zajišťuje manžel, ale musí mít k tomu podmínky ( fungující matku).
Asi jsme blbý příklad a paní je za vodou…Pak ji moc fandim a držím palec. Hlavně to zdraví, to je základ. Vše pak se dá.

  • Upravit
776
27.4.18 06:35

@selia… i za 10 let ji budou rodice schopni ve velkem pomahat?
Neumim si predstavit, ze v cca 70ti letech by zvladli dve deti, natoz 6,7 a pripadne dalsi. Nemyslim si, ze u zakladatelky to je konecny pocet.

Nikdo zde nerika, ze nejsou schopni to zvladnout financne, ale zda budou schopni to zvladnout do budoucnosti spolu s ohledem nemoci a pece o deti! Ted ji muze bytfajn, ale co kdyz prijde zhorseni? Co kdyz manzel nebude moct jezdit sluzebne do zahanici, prestane vydelavat…? Mimochodem, co kdyz manzelovi rupnou nervy a najde si jinou zenu? To vse se muze stat- je zakladatelka svhopna se SAMA o ty deti finance i celkove postarat? Jsou to i otazky, ktere by si meli polozit vsichni, kdo planuji velke rodiny. Muze se stat vokoliv a kdykoliv. Ale vdy i ja si pokladam otazku, kdyz se cokoliv podela, budu schopna to zvladnout ja sama? A podle toho jednam… Zakladatelka proste vubec nevzala v potaz mozne nasledky do budoucnosti, resi jen, co je ted… az bude v televizi, (upozornuji, ze absolutne jim to nepreji s doufam, ze to tak nebude), ze samozivitelka se cca 7mi detmi zustala sama, nemocna, pripadne sam otec a budou vybirat sbirky, jak je v posledni dobe zvykle, pomyslim si o tom sve… je to od ni obrovska nezodpovednost. Muj nazor. Tecka :)… ale at maji dalsich deset…jejch zivot

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
27.4.18 06:45

@selia
Psala, že po posledním potratů ji došlo, že musí urovnat vztahy s matkou. Pokud se na počtu dětí dohodla s rodinou, pak je to fajn.
Já to tam nevycetla, tak jsem ráda, že pomoc mají, kdyby náhodou.

  • Upravit
Anonymní
27.4.18 06:47

@Luciferka_j
souhlasím, já psala o době třeba za 10 let…

  • Upravit
Anonymní
27.4.18 06:51

@Luciferka_j
Možná by stačilo, kdyby zakladatelka přišla a třeba to dovysvetlila :) možná by tady pak nebylo xy příspěvků. Třeba to celé je jinak. :nevim:

  • Upravit
776
27.4.18 07:05

Jj, presne tak. Taky nechapu, proc vubec nereaguje a treba nedovysvetli… ale ocividne jsme ťaly do ziveho :)

  • načítám...
  • Zmínit
2155
27.4.18 08:10

@Luciferka_j Já se jí nedivím, že neraguje. Tolik lidí se tu do ní naváží, tu se neubrání. A vůbec, prč by měla být nucena „dovysvětlovat“ - abych jí pak nětkeré milostivě přikývli, že teda jo, že jí ty děti schvalují? A ostatní dodali, že když jejího muže zátra srazí auto, stejně to nezvládně? A pokud jde o to plánování - pokud by s takou jistotou plánovali všichni (zvládnu to sama), tak máme možná tak dvacet procent dětí a vymřeme za dvě generace. Príklad té dědičné zátěže k rakovině (prsu například) a mnohé jiné.

  • načítám...
  • Zmínit
4047
27.4.18 08:14

@Luciferka_j :D Z jakého důvodu by tady měla něco autorka deníčku vysvětlovat? Není to její povinnost. Smyslem deníčku nebylo někoho popíchnout, ale ukázat, že i s tak náročnou nemocí je možné žít a splnit si své sny. Do jaké míry měla věci promyšlené a prokonzultované s lékaři, jej v jejích rukou, a o tom deníček nepsala.

  • načítám...
  • Zmínit
4047
27.4.18 08:18

@selia Jsem si jistá, že i kdyby tady zakladatelka vysvětlovala a obhajovala každé své rozhodnutí i důvody a okolnosti, stejně by byla pro některé směšná, opovrženíhodná a kritizovaná.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
27.4.18 08:29

@selia
Proč by se měla bránit? Zveřejní deníček, který vyvolal xy reakci a otazek. Buď na ně odpovím nebo ne;)
Pokud dělám tichou rybu, pak se diskuze bude ubírat vlastním směrem.
S tím se asi dá počítat. Na reakce musí být dávno zvyklá. 6 děti vyvolá diskuzi ikdyz nechceš;()

Držím palec.

  • Upravit
1594
27.4.18 09:09

@Luciferka_j ale prece o tom to neni. Pokud jsi tak uzasne spokojena, proc mas pocit, ze svuj nazor musis vyjadrovat stylem, jakym jsi ho vyjadrila. Vzdycky je jiny zpusob, ne ten, ze hned cloveka odsoudis. Tohle mi vadi, ne to, ze clovek ma jiny nazor, to je dobre.

  • načítám...
  • Zmínit
9504
27.4.18 09:35

@selia Sama píšeš, že při plánování své budoucnosti bereš do úvahy své onemocnění. A ano, to je v pořádku. To mi právě u zakladatelky chybí, ten pocit zodpovědnosti, když o své nemoci vím a nepřemýšlím co bude, pokud mě nemoc vyřadí „z provozu“. Ono dnes je to tak (klidový režim, o nemoci nevíš) a zítra to může být opravdu úplně jinak. A ač se budeš sebevíc snažit, sebevíc si to nepřipouštět, tak tě Crohn prostě na určitou dobu vyřadí z provozu mámy, manželky, pracující osoby zajišťující pro rodiny příjem, apod. To tak prostě u téhle nemoci. A ano, je pak na každém z nás, zdali se nechá tím semlít víc nebo se tomu aktivně bránit. I když tedy po mých životních zkušenostech nevím jak se dá aktivně bránit tomu, když doktoři např. nařídí 7 týdnů na výživě v nemocnici, poté břišní operace a pak další 4 měsíce rekonvalescence, pokud to dobře půjde. A nechat se semlít? Nooo, můžu mít sebelepší plány, jak budu odolná, jak budu statečně bojovat, aby mě nemoc nesrazila na kolena, ale až přijde ta daná konkrétní situace, tak nikdo z nás, nedokáže takto dopředu říci, jak bude reagovat, jak vše bude psychicky snášet.
A to vůbec nemluvím o tom, že po každé břišní operaci může člověk zvedat max. 5 kg a břišní stěnu zatěžovat opatrně z důvodu vzniku kýly, a u Crohna to platí dvojnásob. Jak taková máma od 6 dětí se pak o ně sama dokáže postarat, když tato situace přijde? Možná to má pořešené dopředu, nevím. O tom nikde zakladatelka nepíše a zmiňuje pouze toliko, že jí pomáhali rodiče. Je však obrovský rozdíl pohlídat jedno dítě a 6 dětí různých věkových kategorií, kdy už na toto vše navazují i školové povinnosti, třeba i dojíždějí, apod. A nehledě na to, že i rodiče stárnou a síly ubývají.
Neslyšela jsi o náhle změně remise do ilea nebo do perforace střeva? Tak teď nevím, zda si ze mě děláš legraci nebo se vážně snažíš tuto nemoc takto před ostatními bagatelizovat. A ano, takových přechodů je plno, zejména v jarních a podzimních měsících, jeden den remise, druhý den náhlá bolest břicha a třetí den už ležíš polomrtvá na operačním sále.
Tvůj dotaz: „Mimochodem, lituje tvůj manžel nebo ty, že máte děti? Pokud neodpovíš, chápu, je to příliš osobní, ale opravdu byste byly radši, kdybyste Crohna v čase, kdy to u něj ještě „byla legrace“ brali tak vážně, aby to omezilo Vaše plánování rodiny?“. Odpovím následovně: S manželem děti nemám, ale má své tři dospělé děti ( 40 let, 38 let a 24 let) z prvního manželství. V době jejich početí o Crohnově chorobě nevěděl. Teprve až po první operaci v roce 1996, kdy mu prasklo střevo a za 5 minut 12 se dostal na operační sál, mu byla stanovena diagnóza Morbus Crohn a nasazena příslušná léčba, která ho 10 let udržela v remisi. Pokud mohu hovořit o době společného žití s manželem (od roku 1998) a plánování rodiny, tak ano, uvažovali jsme o jednom společném dítěti. Po genetickém vyšetření jsme hodně, opravdu hodně zvažovali – společné dítě nemáme. Ano, je pravdou, že dvě děti jsem měla z prvního manželství, takže jsem byla v jiné životní situaci, ale pokud se zamyslím, když bych byla bezdětná, tak si dovolím tvrdit, že bych i s tehdejší prognózou genetika děti riskla, ta ženská touha po dítěti je veliká, to dokážu pochopit, ale měla bych maximálně děti dvě, abych se o ně sama dokázala postarat, pokud by manžela jeho nemoc vyřadila z fungování rodiny. Tímto se zakladatelka absolutně nezabývá, řeší pouze svou vlastní touhu po velké rodině a realizaci vlastního snu bez ohledu na další možné komplikace díky své nemoci v budoucnu, kde už nikdy nebude sama, ale minimálně se 6 dětmi a manželem, za jejichž život je plně zodpovědná nejenom dnes, ale i třeba za 5, 10 let.

  • načítám...
  • Zmínit
9504
27.4.18 09:36

@Demi Ano, samozřejmě, mohu žít s náročnou nemocí a splnit si své sny, ale zodpovědně a uvážlivě. Nevěřím tomu, že těhotenství od třetího dítěte byla řádně prokonzultovaná s lékaři, jsem přesvědčená o tom, že nad konáním zakladatelky nevěřícně kroutí lékaři hlavou a považují ho za obrovský hazard. U zdravé ženy je každé těhotenství pro organismus zátěž, natož u Crohnařek, které mají celkově limity organismu nastaveny úplně někde jinde.

  • načítám...
  • Zmínit
1615
27.4.18 10:23

@Rouckm A já si zase myslím že @Luciferka_j je frajerka, přesně jak říkáš. Protože bez obalu řekla to co si myslí většina a co je prostě holý fakt.

  • načítám...
  • Zmínit
4047
27.4.18 10:40

@Jedna babička Hm, když myslíš… Opravdu nechápu, odkud kdo tady bere právo hodnotit rozhodnutí někoho jiného, když deníček byl napsán s jiným záměrem. A o její zodpovědnosti nebo nezodpovědnosti se tady můžete jen dohadovat.

  • načítám...
  • Zmínit
9504
27.4.18 10:46

@Rouckm A prosím jaký je jiný způsob podle Tebe? Plácat zakladatelce po rameni a přitakávat jí, jak je úžasná, že i přesto, že je takto nemocná rodí jedno dítě za druhým bez ohledu na své zdraví, na svou a hlavně budoucnost celé rodiny? Co když se opravdu stane to, že jí nemoc bude natolik limitovat, že se o ty děti nebude vůbec schopna starat, že vůbec bude ráda, že vstane z postele a udrží se na nohách, že bude trávit hodiny na záchodě a nebude se moci z jeho dosahu vzdálit ani na 5 metrů, jinak by se neřízeně pokadila, že bude týdny, měsíce po nemocnicích na kapačkách, vyživovacích sondách, a doktoři budou stále dokola zkoušet, zda u ní náhodou nějaká léčba zabere. Potom vy všichni, kteří jí zde motivujete, jak je úžasná, skvělá, jí pomůžete děti vychovat a připravit do života? Vy, kteří vůbec nevíte, co dokáže aktivní Crohnova choroba, byste se pak možná divili…
I za mě tedy @Luciferka_j :palec: :palec:, naprosto s ní souhlasím.

Příspěvek upraven 27.04.18 v 10:50

  • načítám...
  • Zmínit
9504
27.4.18 11:02

@Demi Jaký záměr deníčku máš na mysli? Jsem chronicky nemocná, i přesto si chci splnit svůj sen, proto rodím jedno dítě za druhým bez ohledu na to, zda jsem vůbec schopna díky své nemoci v budoucnu na plný úvazek plnit svou roli mámy, vemte si ze mě příklad?

  • načítám...
  • Zmínit
4047
27.4.18 11:26

@Jedna babička Proč bych ti měla něco vysvětlovat nebo vymlouvat? Máš ve věcech přece jasno. Sama vím, jak je těžké žít se závažným, život ohrožujícím onemocněním, a také vím, že je dobré se z něj nepo…

  • načítám...
  • Zmínit
9504
27.4.18 11:42

@Demi Ano máš pravdu, po těch letech zkušeností mám úplně jasno. :) A ano, jak říkáš, je dobré se ze závažného onemocnění nepos…., ale musím předem přemýšlet hooodně dopředu a mít plně ošéfováno, jak to bude s případnou péčí a výchovou o mé děti, pokud já nebudu moci.

Příspěvek upraven 27.04.18 v 11:43

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
27.4.18 11:46

Demi, nikdo netvrdí, že se máš z toho po… Nikdo netvrdí, že nemáš mít ty konkrétně děti (nevím v jaké jsi situaci). Jen se tu většina zarazila, že jim nepřipadá zodpovědné plodit děti s malým věkovým rozdílem v takovém počtu ( a upřímně zakladatelka je těhotná poměrně často), kdy mám poměrně vážné onemocnění, které mě nějak omezuje (viz stav na pokraji podvýživy, dávání se dohromady z virozy 2 měs.), atd…
Pokud Ti v této situaci připadá počet dětí 7 během řekněme 15 let v této situaci v pořádku ok.
Já bych o zakladatelku měla strach…7 dětí je zahul i pro zdravého člověka.

Mě by i zajímalo, jak to má dořešené, pokud se o ty děti nebude moc dlouhodobě postarat, pokud vypadne z role matky a udržovatel ohně.
Teď, za 5 let, za 15 let… Třeba to mají vymakaný. To se bohužel asi nedozvím.

  • Upravit
Anonymní
27.4.18 11:55

Demi, netušila jsem, že člověk nemůže mít na situaci druhého vlastní názor(pohled) a nesmí ho napsat.

Spíš bych řekla, že by tu neměl mít negativní názor. (pak je totiž hyena).Pozitivní se chválí, že :kytka:
Ano, je to život a rozhodnutí zakladatelky. Jasně, my jí ty děti živit nikdy nebudeme a toho je si tu každý vědom, ale snad na to co napíše veřejně mohu mít nějaký pohled, který napíšu. :nevim:

Věřím, že pro děti dělá maximum a má je ráda. Věřím, že se jim věnuje a radí, atd…Mamina od 6 dětí musí být extra zkušená.
Ale upřímně, asi je má ráda víc než samu sebe…A obětovat se zdravotně pro sen mít velkou rodinu(kde na začátku byl počet 3-4 děti). Já chápu tu touhu, té opravdu rozumím, ale nechápu, že neřekne stop. Ale ten pohled mám já. A je to můj názor.

  • Upravit
Anonymní
27.4.18 12:05

Ja autorce fandim. Clovek prece nemuze vedet, jestli nebo kdy onemocni vaznou nemoci. Muze se to stat komukoliv. Nekdo si treba pri plnem zdravi poridi tri deti a pak onemocni. V zivote nejsou jistoty, jen pravdepodobnosti. Vzdyt i matka jedinacka muze onemocnet schizofrenii, manzel odejde, nestara se a ani ten jedinacek pak nema novy mobil a dovolenou u more. A to mi zrovna leze na nervy. Mam syna v druhe tride, ma mobil na ktery si nasetril z kapesneho, ma tablet po manzelovi, u more byl trikrat, jezdi na lyzaky a skoly v prirode a stejne se mu ve skole posmivaji, ze ma horsi svacinu nez spoluzak, ze nema mobil za 5000, ze nema takovou a makovou hru v tabletu…proste syn ma dovolene byt na tabletu hodinu denne a elektronicke kramy do skoly nenosi a hned je tercem posmechu. Nekdy se to s tim materialnim blahobytem pro deti prehani a trocha skromnosti ty deti nezabije. Ja radsi budu mit tri deti nez jedno co ma plny zadek vseho.

  • Upravit
Anonymní
27.4.18 12:24

To naprosto souhlasím. Jen tady zakladatelka už nemocná je.
A v tom vnímám základní rozdíl.

  • Upravit
Anonymní
27.4.18 12:36

Našim dětem se nikdo kvůli svačině neposmívá/val.
Mobil věkem chtěli všechnyi ( souhlasím, že obyčejný se dá sehnat za málo). Ale časem chtěli i kroužky, sporty, soustředění, kino, akce s kamarády, atd… Ono jen poplatit všem vstupné. Kupovat x bot za sezonu, jelikož jednou přijde doba, kdy po sobě přestanou dědit (věk, pohlaví, dorostou se, mají vlastní názor). Pak přijde střední škola a zase se šoupne rozpočet dál.
Ale o penězích to opravdu není… Ty mě třeba netíží…

  • Upravit
2467
27.4.18 13:29

Já jsem se do čtení deníčku s chutí pustila, říkala jsem si, že bude zajímavé si přečíst, jak to třeba ovlivňuje vztah s manželem (práce, vzájemná podpora), jak je to se staranim se o děti, když je mamince špatně atp. Bohužel se deníček smrskl na rozeni dětí a potraty (ani nedokážu spočítat, kolik jich bylo). Po pravdě, nějaké finanční zajištění mi úplně nepřišlo na mysl, to se dá vždy tak nějak zvládnout a nemyslím si, že by tím děti musely citelně trpět, ale co mě zaráží, že si autorka nikdy neklade otázku (nebo neuvádí), kdo se stará o děti, když jí není dobře? (byť by to bylo jednou za pár let). Nemyslím třeba jídlo a vypraveni do školy, ale citově, jak bude dětem, když máma bude pár týdnů v nemocnici? Já mám jedno dítě, uvažujeme o druhém, ale kvůli zdravotní stránce, si musíme uvědomit i určitá rizika. Lékaři ale říkají, že otěhotnět (po vysazení prášku) můžu, s tím že budu sledovaná a prostě určité riziko tam bude, o tom prostě musím vědět, že to tam je. Já na jednu stranu chci další dítě, na druhou stranu mi to přijde nefér vůči mému dítěti, které není ve věku, kdy by pochopilo, že máma teď prostě na pár týdnů bude v nemocnici. Ano, stát se to může i naprosto zdravé těhotné ženě, ovšem u některých je riziko vyšší a je asi na každé z nás, jestli si myslí, že je dobré do toho jít. Doufám, že autorce vydrží zdraví aspoň dalších dvacet let, aby si děti užily mámu a nebehaly mezi domovem, nemocnicí a pecovali o mladší sourozence…

  • načítám...
  • Zmínit
124
27.4.18 13:39

Chudák sponzor…přeji mu hodně zdraví a pevné nervy! :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
9504
27.4.18 13:48

Anonymní z 12:05 hodin: Ano samozřejmě nikdo z nás nemůžeme vědět, co se stane, co se nám přihodí. Ze zdravého člověka se může stát kdykoliv člověk dlouhodobě nebo chronicky nemocný, invalida, apod. a najednou se musí poprat s tím, jak bude dál žít, jak se dál bude starat o rodinu, o děti, apod. Pokud si pořizuju děti, tak si jich ve většině případů racionálně pořídím tolik, kolik budu schopna uživit a připravit do života, a to i v případě, že se něco stane, onemocním já nebo partner a nová situace mě nějakým způsobem bude v budoucnu limitovat, handikepovat. Zakladatelka je chronicky nemocná a to je veliký rozdíl oproti zdravému člověku, takže by měla předpokládat, že se něco podělá dvojnásobně. A jak zde píší někteří jiní, 6 dětí je záhul nejenom fyzický, ale čím jsou děti starší, tak i finanční (jídlo, boty, oblečení, povinné aktivity ve škole, střední vzdělání apod.) pro dva zdravé vydělávající rodiče, natož pro zakladatelku v jejím stavu a jejího muže. A v tom prostě já vidím ten obrovský rozdíl a obrovskou nezodpovědnost zakladatelky vůči jejím dětem a manželovi.

Příspěvek upraven 27.04.18 v 14:01

  • načítám...
  • Zmínit
9504
27.4.18 13:53

@Alex17 :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: tak z Tebe by si zakladatelka měla vzít obrovský příklad. Díky za Tvá slova a přeji Ti jen a jen zdravíčko.

  • načítám...
  • Zmínit
tartaletka
27.4.18 14:50

Znam pani, ktere bude skoro 80. Narodila se se zakrnelou spatne hybnou rukou a par dalsich potizi. V jeji dobe samozrejme byla medicina jinde, ale predpokladalo se, ze jeji deti mohou byt postizene, nejake vady se vyskytovaly napric jejich rodinou a ona se rozhodla, ze deti radeji mit nebude. Dneska zije sama na hranici bidy, cely svuj zivot pomahala druhym, ale jeji nikdy nebyl naplneny. Tezko rict, jak by to bylo s detmi. Kazdopadne ona je fit i v pomerne výsokem veku.

Cimz chci rict, ze clovek nikdy nevi, kam se zivot ubere a jaka rozhodnuti jsou ta spravna.

Sama trpim chronickou nemoci, ktera neni smrtelna, ale znacne ovlivnuje muj zivot. Dedicnost je asi 60%. Ale pres urcita omezeni si zivot uzivam. Nemoc mame v rodine a nikdy jsem nemyslela na to, ze za ni vlastne muzou predkove. Mam stastny zivot i pres to vsechno! Vyrostla jsem v milujici rodine a beru veci tak, jak jsou.

Autorku denicku neodsuzuji. Zivot neni lehky, ale s Crohnem se da zit. Nekdy je lepe, jindy hur. Ja sama vim, ze mam okolo sebe rodinu, ktera je kdykoli pripravena pomoci. Kamarady, kteri tu jsou, kdyz potrebuji. Stejne jako oni vi, ze my tu jsme pro ne.

  • Upravit
1381
27.4.18 14:51

@jedna babička…kliiiid babi, at ti nepraskne cevka, uz mas vek :kytka: :andel:

  • načítám...
  • Zmínit
m30
3
27.4.18 15:16

No na jednu stránku tě chápu, děti jsou radost, ale na druhou stranu s tou nemocí bych asi byla ráda, že mám 2 zdravé děti. Moc dobře vím, co ta nemoc obnáší…ségra má tuto nemoc od 13 let a je po 5 těžkých operacích. Dnes má zdravého syna a je šťastná jak blecha, že se jim to vůbec povedlo.
Každopádně přeju co nejlehčí průběh, ať se crohn moc neozývá :)

  • načítám...
  • Zmínit
9504
27.4.18 15:18

@lajovka nerikej fakt? tak schvalne kolik mi je, kdyz mam tedy uz ten vek? :mrgreen:

Příspěvek upraven 27.04.18 v 15:19

  • načítám...
  • Zmínit
1594
27.4.18 16:57

@kruel o jaky vetsine mluvis simte? :think:
Ja souhlasim s tim, ze kazdy ma mit svuj nazor, ale zase by ho mel vyjadrit kultivovane a objektivne.

  • načítám...
  • Zmínit
1594
27.4.18 17:36

@Jedna babička a proc tady resite, jak a co bude resit, az se ji to zhorsi? Nehodlam nikoho placat po rameni, ale ani odsuzovat za jeho rozhodnuti. A zase predpokladas, ze o te nemoci nic nevim.. :nevim: videla jsem dost silena stadia Crohna, ale I ta, ktera se dala dobre zvladnout, nemam zkusenost s jednim clovekem.

  • načítám...
  • Zmínit
902
27.4.18 17:55

Přeji hodně zdravíčka celé tvé rodině :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
25179
27.4.18 18:03

@Jedna babička
Mrzí mě, že si váš manžel vychytal „Černého Petra“ a MC má u něj takto šílený průběh. Ale jak můžete vědět, že tomu tak bude i u zakladatelky? Třeba našla svou, aternativní cestu, jak chorobě čelit :nevim: Znám řadu lidí, kteří ukočírovali své autoimunní onemocnění, navzdory pesimistickým prognozám lékařů. A mají klid desítky let. Většinou pomocí různých aternatiovních metod, psychoterapií a pod. Protože psychika dělá hrozně moc, víc, než si myslíme.
Já jsem dost ustrašený člověk a na zakladatelčině místě bych si zřejmě do plození dětí netroufla. Ale zaplatila bych velkou daň - byla bych celý život neštastná. Vy s mužem jste se vlastně rozhodli stejně…Zakladatelka se strachem svázat nenechala a díky tomu vede naplněný život. To je špatně?

Příspěvek upraven 27.04.18 v 18:04

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
27.4.18 18:54

Zakladatelce evidentně nic moc není, když si pořídila tolik dětí. A kdo se o ně bude starat, pokud se zdraví zakladatelce zhorší? Taky mám autoimunitní onemocnění, těžší formu než zakladatelka a mám 1 dítě. Víc jsem si prostě nedovolila, ikdyž bych si přála dětí víc. Finančně si to můžeme dovolit. Kdo zaručí zakladatelce, že i za 10 let bude takhle v pohodě? Píše, že je to zlá nemoc, ale ona zatím tu horší formu nepoznala. Pak se manžel bude sám starat o tolik dětí? Můj manžel má dost, když jsem v nemocnici a stará se o jedno naše a občas jeho druhé. Do toho jeho náročná práce, služební cesty.

  • Upravit
1226
27.4.18 19:01

@TerezkaaD

To mě napadlo taky :mrgreen: ale pak jsem ho překřtila na dárce - všeho :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
9504
27.4.18 19:04

@pe-terka Pokud si pečlivě přečteš mé příspěvky, tak hovořím o tom, že pokud bych neměla dvě vlastní děti z prvního vztahu, tak bych s manželem do dětí šla i s vědomím, že je nemocen, ale pouze do max. počtu dvou. Abych je mohla zabezpečit, vychovat, poskytnout jim potřebné vzdělání v případě, že nemoc manžela vyřadí z rodinného provozu.
A ano, nemůžu vědět, jaký průběh nemoci postihne zakladatelku, a taky to nikde nezmiňuji, že to bude tak či onak, ale hovořím o předpokladu, že MŮŽE v budoucnu limitní situace z důvodu zhoršení zdravotního stavu zakladatelky nastat a je třeba s ním racionálně počítat zejména s ohledem na děti a manžela.
Přeci každý z nás máme své sny, touhy a pokud si je nutně nesplníme v celém rozsahu, pouze třeba částečně, žijeme tak nenaplněný život? Tak to si nemyslím.
Více k tomu psát nechci, již jsem k danému napsala spousty. Zakladatelce samozřejmě přeji pevného zdraví a aby se u ní nikdy nanaplnilo rčení - tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.

Příspěvek upraven 27.04.18 v 19:14

  • načítám...
  • Zmínit
44208
27.4.18 21:21

Pro mě by bylo z hlediska „alternativniho myšlení“ velkym varováním ty potraty. Vzala bych to tak, ze to moje telo uz nezvládá a dalšímu těhotenství se brání. Dovedu pochopit touhu po velke rodině i pri chronické nemoci, ale taky bych se ráda docetla, jak by resili situaci, ze by se zakladatelka nemohla o děti dlouhodobě starat. Taková situace se může stát i v rodině, kde mají zdraví rodiče zdravé děti, ale pravděpodobnost je daleko menší. S nemocí s tak nejistou prognozou taky povazuji za hazard se zdravím plánovat další děti. Zvlášť ve vyšším věku. Podle toho, co píše, si taky myslím, ze lékaři jsou spíše proti a ve vztahu s matkou je cosi nevyreseneho. Podle mě by si měla zakladatelka pomalu najít i jiný smysl života :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
1671
27.4.18 22:48

Na Crohna se lecim vic jak 10let. Pride mi ze si nezodpovedna! Deti jsou stesti ale i zatez. Nemoc se chova porad jinak. Nekdo je v pohode ale to neznamena ze to bude platit i u Tebe! Pacientky s touhle nemoci by meli mit max.2 deti. Ja mela aktny zanet 2007 a presto si nedovolim rict ze jsem ok. Absolvovala jsem bio lecbu a budu navzdy brat leky. Nektere jidlo do ted nemuzu a to mam zatim strevo bez chirur. zasahu. Ja Ti preju at Te crohn netrapi. Je to hnustna nemoc. Nenavidim ji!

  • načítám...
  • Zmínit
2474
27.4.18 22:59

@Luciferka_j copak děcka potřebuju dovolenou :roll: a vidět moře?? Stejně není o co stát.

  • načítám...
  • Zmínit
776
27.4.18 23:08

@Bandii
Jj, deti potrebujou jen najist a osatit. Nic vic :lol: :roll:… Ani te neznam, sle tvych deti je mi uz ted lito…

  • načítám...
  • Zmínit