Musíme jít dál

„Je mi líto, to těhotenství neprosperuje...“

8.října vzbudím manžela a mávám prvním testem, na kterém se ukázal malý duch. Jsem nadšená. Začali jsme malému říkat Lucky – Štístko – máme rádi Marvelovky a ve filmu Death Pool je tam holka, jejíž superschopnost je štěstí – za ní lítají auta, jí se vyhýbají. Přejde asi desetiproudou silnici bez zastavení a také ani škrábanec. Proto jsme si říkali, že tohle pojmenování bude pro našeho prcka ideální.

Volám doktorce, ta mě na první kontrolu zve 29. 10. 2018. 8. týden – podle toho, co čtu na internetu, tak se těším, až uvidím srdíčko. Celou dobu se cítím hodně unavená, jinak mi je celkem dobře. Užívám si ten pocit, že budu maminka. Těším se, až to vykřičím do světa, nejraději bych to lepila na všechny zdi.

První kontrola. Je to mé první těhotenství, tak jsem hrozně zvědavá. Koukám na monitor přede mnou a hledám. Doktorka mi sděluje „Vidím jeden gestační váček. Těhotenství vypadá mladší. Doporučuji ještě jeden ultrazvuk za 7–10 dní. Domluvte se se sestřičkou.“ Zaskočená odcházím a objednávám se.

Další týden se děsně vleče. Stále si říkám, že dokud nekrvácím, je vše v naprostém pořádku. V té době ještě nemám o pojmu zamlklé těhotenství ani páru. Pak jsem si začala něco zjišťovat na internetu, protože jsem zvědavá a nacházím hromadu informací. Mele se ve mně strach s nadějí.

Za týden sedám do křesla a jakoby z dálky slyším „Je mi líto, to těhotenství neprosperuje…“ Chce se mi brečet, díky bohu, že v čekárně je můj manžel a skvělá paní doktorka ho volá dovnitř a vysvětluje mu to. Já moc nevnímám. Jsem jen šťastná, že to nemusím vyslovit nahlas já.

Jedeme do nemocnice, mám přijít druhý den. Ráno tam přijdu skoro první. Nicméně čekám. Kolem mě jedna těhule vedle druhé. Koukám na jejich bříška a miminka a je mi strašně. Bulím. Jsem tam sama, polykám slzy, cítím prázdno a chci to mít za sebou. Hodiny ubíhají a konečně mě zavolají do ordinace. Tam je doktorka, sestřička a dva studenti medicíny. Omlouvám se za svůj pláč. Doktorka pronáší něco ve stylu „Maminka si popláče, vypije láhev vína a za 3 měsíce zadělá na nové.“ Cítím se potupně, jak trapná hysterka. Zjistím, že odpověď na otázku proč medicína neví. Prostě špatná konstelace hvězd, příroda není blbá a ví, proč to udělala.

Na pondělí mě objednali na revizi dělohy. Zákrok i následná kontrola v pořádku. Teď mám šestinedělí. Koukáme s manželem dopředu. Je mi neuvěřitelnou oporou. Těšíme se, až to budeme moct zkusit znovu.

Jen mě mrzí, že společnost o tomhle neví. Vždy jsem měla potrat spojený s krvácením. Nenapadlo mě, že to tak vždy není, ani že je potratovost tak vysoká a že vlastně // na testu vůbec nic neznamenají. Mrzí mě, že o tomhle se dočte jen ten, co najede na eMimino. Nebylo by záhodno udělat nějakou osvětu? Věřím, že to prázdno se časem zaplní, náš vztah s manželem to zase posílilo. Dalo mi to velkou pokoru.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
ejhle
2909
10.12.18 00:25

Je mi to líto, doufám, že příští pokus bude mít šťastný konec.

Na co osvěta. V drtivé většině zt se na příčinu nepřijde. Po té se důkladně pátrá až v případě opakování zt. Někdy je nevědomost velice příjemná. Moje první těhotenství dopadlo na jedničku s hvězdičkou. A bylo krásné i díky tomu, že jsem se nemusela nervovat tím, že to, že bleju 15-16× za den, ještě neznamená, že uvnitř není vše ok. Přežila jsem ho relativně v klidu a bez stresu. Dokonce jsem k tomu nepotřebovala ani emimino :mrgreen: Při pokusu o druhého potomka jsme zazili 4× zt. Moje poslední těhotenství bylo psycho. A to až tak velké, že jsem vlezla na emimino. Byla jsem už tak vydeptaná, vystreslá, pořád jsem něco pozorovala, bála se, že v porodnici jsem ani tak neměla radost ze zdravého miminka…ale z toho, že už je konečně konec.

  • načítám...
  • Zmínit
Frances22
1197
10.12.18 00:26

Citim s tebou.. Na revizi jsem byla 2×, bohuzel vzdy ZP a jednou jsem se zvladla vycistit sama.. Mam tedy za sebou 3 ZP.. Dr.tez nevedel proc, ale pri posledni revizi jsem uvazovala nad změnou gynekologa, ten stary mi rekl, ze k nemu chodi ženská, která potratila 5× a dal neresil.. No v unoru tedy revize.. 2 mesice čekání na MS.. V dubnu otěhotnění.. Nyni mam 29 dni do porodu.. Nezoufej, ono to pujde

  • načítám...
  • Zmínit
Alkata
1100
10.12.18 02:08

Deadpool ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Martinka21
14
10.12.18 07:04

Tohle mě velice mrzí :(

Příspěvek upraven 10.12.18 v 07:05

  • načítám...
  • Zmínit
mau-mau
5487
10.12.18 08:19

A to ještě existují vývojové a genetické vady a postižené děti. Já mám jedno postižené a jedno zdravé dítě a 3 potraty (2 SP a 1 ZT). Jsem proškolena dostatečně a vím, že klidné těhotenství mě už nikdy nečeká. :nevim: Poprvé to byla ještě velká prča. Ale skončilo to tím postiženým dítětem :nevim: A to je mi jasné, že jsou na světě ještě více „proškolené“ ženy. Tobě držím palce do dalšího pokusu a ať vše dobře dopadne :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Sisinka1990
704
10.12.18 08:28

Děkuji

No přiznám se, že teď mám velký strach, že při druhém pokusu budu hysterická. Snažím se hledat alternativy, kam upnout myšlenky :-) Asi si udělám kurz výživového poradenství. Ale mám radost, po 3 týdnech od revize jsem měla ovulaci (byla jsem na UTZ kvůli bolesti břicha, spíš takovém tlaku na čípek, který jsem nikdy předtím neměla - doktorka říkala, že tam má volnou tekutinu, jak praskl folikul). Je mi 28, nemám žádné zjištěné problémy, tak doufám. Nic jiného nezbývá :-)

  • načítám...
  • Zmínit
beruska9
15995
10.12.18 08:53

Je mi to lito, vetsinou je to proto, ze plod nebyl v poradku, snad se brzy dockas dalsiho se stastnym koncem. :srdce:
Ale nejak uplne nevim, jak to s tou osvetou myslis…kde by sis ji predstavovala? Ve skole? Na letaccich u gynekologa? Jako reklamni spoty v televizi? Nerypu, jen me to opravdu zajima…Ja otehotnela az po 30 a byla jsem pomerne „vyskolena“ zkusenostmi v rodine I mezi kamaradkami I pobytem na emiminu, takze I kdyz ja mela stesti, ze jsem mela 2 uspesna tehotenstvi, moc dobre jsem vedela, ze to tak casto nebyva…ted nedavno prodelala ZT kamaradka, shodly jsme se na tom, ze o tom moc samy zeny nemluvi, ale kdyz se to nekomu stane a rekne to, najedou zjisti, ze se ko stalo polovine zen kolem ni…

  • načítám...
  • Zmínit
iwa83
9124
10.12.18 08:56

Je mi líto co Vás potkalo. Bohužel je to běžné a sama mám za sebou zamlklé těhotenství. „Naštěstí“ jsem si ten verdikt nevyslechla takhle na férovku od doktora, ale měla se čas připravit tím že jsem začala lehce špinit. Tak samozřejmě naskakovala otázka zda jít na pohotovost (byl víkend) nebo se tvářit, že se nic neděje a že je to v pořádku. Vždyť na netu jsou taky případy kdy i navzdory krvácení bylo vše ok a já předse jen lehce špiním. Mno vydržela jsem to v sobotu, v neděli už ne. Závěr: zamlklé těhotenství, vývoj neodpovídá stáří. Na revizi jsem šla až za 10 dní, resp. za 10 dní mi dali termín. Mezitím se to rozjelo samo, takže zase o víkendu pohotovost a akutní revize… Naštěstí u nás byl doktor síce neutrální, ale sestričky se chodily neustále ptát zda něco nepotřebuji a jedna mi tam „slibovala“ že do roka tam budu znovu, jen o 2 patra víš na novorozeneckém. Obrečela jsem to a neuměla si to představit. A světe div se, druhá dcera se narodila na den přesně rok po revizi. A to už byl zase domluvený termín na vyvolávání… Asi věděla sama nejlíp kdy se má narodit.
Odvtedy si říkám, že dvě čárky na testu ještě nejsou výhra, že výhrou je až to zdravé miminko v náručí. Po ZT má člověk celé další těhu strach, zda je vše v pořádku. Brečet je důležité a žádoucí. Ale i se s tím popasovat a smířit. Mě pomohla myšlenka, že je lepší ZT takhle na začátku než případně řešit blbý výsledek screeningu nebo pak to že se mimi přestane vyvíjet a muset ho i tak porodit. To musí být daleko větší zásah na psychiku.
Ano, bohužel, je toho víc. Nemluví se o tom - je to hodně osobní a kdo to nezažil tak si to moc neumí představit. Ale příroda ví co dělá. Já tomu věřím.

Držím palce ať se zadaří znovu a brzy a hlavně ať je to krásne na konci ve vašem náručí.

Příspěvek upraven 10.12.18 v 09:00

  • načítám...
  • Zmínit
Sisinka1990
704
10.12.18 09:15

Nestydět se mluvit

@beruska9 no třeba z toho přestat dělat tabuizované téma. Prostě se to děje a není to vůbec neobvyklé, děje se to, není jasná příčina, ale není to ničí chyba.

  • načítám...
  • Zmínit
mishulka26
62
10.12.18 10:15

Je mi to líto, mám to za sebou letos taky v červnu revize, čekala jsem na ni týden. No, ale v říjnu se zadařilo znovu jsem v 11 týdnu a čeká mě screening. Minule jsem pořád měla z něčeho strach asi jsem podvědomě věděla, že je něco špatně, ale teď jsem úplně v klidu. Ani tento začátek těhotenství nebylo bez problému, v 6. týdnu jsem začala špinit a pak týden na to regulérně krvácela a když jsem jela na pohotovost tak jsem byla smířená, že je to pryč, ale překvapení se konalo, měla jsem hematom ten naštěstí odkrvácel a teď už je všechno v pořádku :) takže si pobrečet, ale bude dobře neboj ;-)

  • načítám...
  • Zmínit
Anitramm
1487
10.12.18 10:17

@Sisinka1990 stalo se mi to v dubnu na přelomu 3.a 4. měsíce, doma už prcka máme, tak to bylo snesitelnější. Bylo pro mě překvapení, kolik mých známých si tím prošlo taky. Doma jsme o tom moc nemluvili, přišlo mi, že se tomu lidi schválně vyhýbají, aby mi neublížili. Přitom opak by byl pravdou, vím, že mluvit o tom by mi pomohlo líp se z toho dostat. Ale za zlé jsem jim to neměla, chápu, že je člověk v rozpacích :nevim: Úplně mě z toho dostalo až teď další těhotenství a přesně jak píšeš..strach je velikej, snažim se fakt hodně, abych byla v klidu, z každý kontroly jsem nervózní, na prvním screeningu musel bejt slyšet ten obrovskej balvan, co mi spadl ze srdce, když dr. kontroloval prcka a prcek měl vše na svém místě. :lol: Blížím se k půlce a každej den se modlím, aby bylo vše v pohodě, koupila jsem si Angelsounds, když už nic jinýho, tak si aspoň občas poslechnu :srdce:, pohyby teprve pomalu začínám cítit. Tak přeju hodně štěstí, aby se brzy zadařilo. :hug:

Příspěvek upraven 10.12.18 v 10:19

  • načítám...
  • Zmínit
elibro
10.12.18 10:31

A tak zas a znovu díky a díky mému starému gynekologovi, který první návštěvu končí s tím, že jedna čtvrtina těhotenství hned na začátku zanikne a uvážlivě radí „netěšte se, na to je ještě času dost“. Kéž by to byl mnohem rozšířenější jev, ubylo by překvapení a žalu na světě.

Tak do příště mnoho štěstí, ale s přezdívkami a jmény raději počkejte na později…

  • Upravit
Lily Evans
6180
10.12.18 10:37

Mám to za sebou taky, jen o něco později než ty - už proběhlo říkání rodině a těšení se a tak. Ale nejvíc mi pomohlo, že to ještě nevěděl nikdo mimo rodinu a nejbližší přátele, protože dokola opakovat co se stalo a poslouchat pokusy o utěšení se mi fakt nechtělo. Bylo mi to hrozně líto, byla jsem nešťastná, vyčítala jsem si že za to určitě můžu já, hroutila se, ale rozhodně jsem o tom nechtěla s nikým mluvit ani dělat osvětu. Musí si to člověk odžít sám (nebo aspoň já). Nejvíc mi pomohlo až narození zdravého dítěte. Taky jsem se bála, že budu v dalším těhotenství vyděšená, ale paradoxně jsem byla úplně v klidu. Počítala jsem s nejhoršími variantami - nestresovala se, ale brala je jako možnost.

  • načítám...
  • Zmínit
iwa83
9124
10.12.18 10:44

@elibro Tak já se „definitivně“ za těhotnou považovala až po průkazce. A jsem ráda, že ten můj ji vydává až v 10tt. A ano, až 20-25%% těhotenství končí takhle na začátku.
Nemyslím si, že je to tabuizované téma. Jen si neumím představit jak takové téma načnu s kamarátkami u kafe ;)

  • načítám...
  • Zmínit
elibro
10.12.18 11:11

@iwa83 jojo, já jsem dokonce ultra divná, dvě pohodová těhotenství, ale dokud jsem ty děti nedržela v ruce, vždycky jsem si říkala „jestli to dopadne“. Těhotná jsem si připadala od začátku, což o to:) Ale to riziko první tři měsíce je fakt tak velké, takže pojmenovávat toho tvorečka nebo tak mi přijde jako masochismus na vlastní osobě…

Téma ke kafi to fakt není, to je pravda:) Leda že se to člověku přihodí, no… Já jsem ještě tak divná, že jsem to nijak netajila od počátku - ne že bych si byla tím těhotenstvím tak jistá, ale právě kdyby došlo k potratu, tak bych o tom taky chtěla mluvit se svými blízkými. Nedokážu si představit projít potratem a navenek se tvářit, že pohoda, nikdy se nic nestalo…

  • Upravit
iwa83
9124
10.12.18 11:17

@elibro Já mám kamárádku co je co 2,5 roku těhotná, čekají 5té dítě a tá byla úplně paf když se dozvěděla, že mám za sebou ZT a co to vlastně je a že tá šance na začátku je takhle vysoká. Prostě někdo tím může projít bez ztráty kytičky a nikdy problém nemít. Někdo hold prodělá těch zamlklých nebo biochemických víc. Ale taky jsem si říkala, že jedno zdravé dítě máme, tak co víc bych chtěla. Je to víc než u mnohých jiných. Tak hold bude jedináčik. Nakonec není. A zda bude ještě třetí uvidíme. Pere se to ve mě, zas jestli jo, tak by mělo být teď (věk nezastavím), ale strach, že to zase nedopadne je veliký.

  • načítám...
  • Zmínit
Popokatepetla
5314
10.12.18 11:21

Mrzí mě, čím jsi prošla. Ale k té osvětě - jednak si úplně nemyslím, že je nutné se o tohle téma nějak hlouběji zajímat, dokud se to člověka opravdu netýká. A pak … ono, před X lety by to nakonec o ten potrat spojený s krvácením nejspíš šlo. Ta revize není vždy nutná, i při zamlklém těhotenství je možné počkat na spontánní potrat.

  • načítám...
  • Zmínit
aknadar
1237
10.12.18 11:43

Tak já neměla o zamlklém těhotenství ani páru. U prvního dítěte jsem emimino neznala a nikde jsem se to nedočetla ( před 11 lety). A byla jsem fakt v pohodě. Nyní u druhého jsem se o tom dočetla právě zde a měla jsem fakt nervy, pořád jsem se pozorovala no psycho. A to čekání na další ultrazvuk! Tak je otázka či radši vědet nebo ne…

  • načítám...
  • Zmínit
elibro
10.12.18 11:51

@iwa83 tak mluvím z čisté teorie, zatím jsem měla taky štěstí, ale takhle od oka bych řekla, že lepší zkusit a zatnout zuby, než kdyby se měl člověk jednou k stáru užírat, že to ani nezkusil, ne?

  • Upravit
P4ja
21091
10.12.18 12:54

No ono je to i tady těžké. Na jednu stranu voláš po osvětě. Na stranu druhou, když snazilce tady napíšeš, že na test je brzy a nebo že to nemá tak hrotit, že ještě nemá vyhráno, když testuje hned od styku, atd. Tak jseš div ne hyena a necitlivka, co jí to nepřeje a jak má za sebou x zt a tak. Tak si vyber. :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
Pennya
3274
10.12.18 12:55

Mě to řekla dr pěkně napřímo, jak to se mnou asi bude

Po jedné návštěvě gyn. pohotovosti jsem k budoucímu těhotenství už tak nějak skeptická. já si stejně myslím že to nějakou dobu potrvá - ani ne tak otěhotnění jako spíš to donošení.dr: „budete mít zřejmě problém s udržením a pokud se to podaří, stejně budete dost pravděpodobně rodit dříve, velmi často se tak děje mezi 25-30 týdnem, a to ještě císařem.“ uff to byla sprcha. 8o Tak brzy? ..No aspoň vím do čeho jdu a snad nebudu tolik zklamaná a líp to ponesu až o ty dvě čárky na testu po pár týdnech přijdu.
Ale snažím se říkat si že to bude v poho, spoustě žen tu doktor něco „vyvěštil“ a nakonec se podařilo rychle, či napoprvé…takže holky musíme být pozitivní

  • načítám...
  • Zmínit
Astyna88
781
10.12.18 13:03

Moje babicka, domorodicka,ktere zemrely dve deti behem porodu,rikala,ze se muzeme radovat az po tretim mesici ditete. Po narozeni. Sids drive neznali,ale vedeli,ze takto mohou deti zemrit bez priciny. Ja se uprimne radovala az po porodu. Nejak jsem teh neprozivala.

O ZT ctu pomerne casto. V prvnim teh mi to take oznamil lekar, dokonce jsem dostala i zadanku na pondelni revizi, tenkrat byl ctvrtek. Ale nejak jsem citila,ze to bude opacne. Zasahl osud,ja nikam nesla,lekar zemrel a nova doktorka mela lepsi uzv.

  • načítám...
  • Zmínit
andelka83
32866
10.12.18 13:04

Ono se o tom moc nemluví,ani mezi kamarádkami. Až když jsem byla poprvé těhotná ( mám dva syny) a našla jsem skupinku kamarádek na webu.Bylo nás dost a zůstaly jsme v kontaktu i další roky, byly těhotné znovu,tak když to vezmu zpětně,tak během těch 10 let co se známe, prožila sp nebo zt každá druhá ,třetí. Všechny dnes máme 2 a více dětí,ale mezi nimi nějakou špatnou zkušenost. Naposledy já. Věděla jsem že nejvyšší riziko je do 10 tt. Jenže mně tu zprávu řekli v 18 tt. Zapadla jsem do statistiky naší party. Nejvíce potratů je v 1. trimestru,bohužel občas i později. Je to tak a nenaděláme s tím mnoho. Většinou je to prostě blbá náhoda,chyba.
U nás se taky neví proč se to stalo. Ale znova jsem otěhotněla po třetí ms a přesně na den kdy jsem byla na revizi mám TP. Zatím vypadá vše v pořádku. Těhotenství prožívám jinak,více obav,i méně těšení. Taková opatrnost. Oddechnu si až porodim a budeme oba ok.

  • načítám...
  • Zmínit
Ba412
1840
10.12.18 13:23

Bohuzel zt v pocatku je realita a rada zen ho prodela aniz by o tom vedela. Proste se projevi jen jako silna a bolestiva menstruace. Taky jsem o zt nic nevedela, kdyz jsem cekala druheho syna, sla jsem k lekarce asi 10 dnu pred terminem porodu, ze necitim pohyby. Strasne mi vynadala, ze jdu mozna pozde. Nastesti bylo vse ok, jen kluk uz nemel moc mista na to aby sebou mlel. Tenkrat nebyl internet a ja zila ve sladke nevedomosti.

  • načítám...
  • Zmínit
LuciVeLu
20
10.12.18 13:25

Můj příběh...

http://www.zivotmuj.estranky.cz/…1.cast-.html

http://www.zivotmuj.estranky.cz/…2.cast-.html

Vždy mi pomáhalo, když jsem věděla, že nejsem jediná… Nejlepší příběhy jsou s dobrým koncem, věřím, že Váš bude ten, který bude časem zakončený happy endem. Mnoho sil a štěstí.

  • načítám...
  • Zmínit
Sisinka1990
704
10.12.18 13:33

@Pennya a co zapříčiňuje to, že budete mít problém donosit ? Z čeho doktor soudí ?

  • načítám...
  • Zmínit
Levixka
688
10.12.18 14:42

Ahojky, moc mě to mrzí. Já si prožila ZT vloni v dubnu. Šla jsem na kontrolu, měla sem být v 11.tydnu (asi 10tt+3) a miminko odpovídalo sotva 8.tydnu (7tt+2) . Nespinila sem, srdíčko sem viděla na poslední kontrole v 7.tydnu (6tt+4), ale bohužel… Bohužel ja asi i poznala když se to stalo.. V noci mě probudila jednorázová bolest a pocit smutku.. Zaspala sem to a druhý den už sem se cítila jinak.. Ale nekrvacela sem, i prsa dal bolela.. Žádné špinění… Potom to byl šok… Trvalo mi rok a půl, než sem překonala strach z toho že se to zopakuje - u mě se jen náhodu našel důvod, proč se to nejspíš stalo… Tehdy sem neznala mimino ani podobný server a neměla sem ponětí o tomto částem problému :( Teď sem na začátku 9.tydne a stále se bojim, ale neberu se těhotne.. Nejde mi se s tím ztotožnit a mrzí mě to…
Moc mě to mrzí a budu držet palce, aby se brzy znovu zadařilo a až do zdárného konce :hug: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Pennya
3274
10.12.18 14:47

@Sisinka1990 Tvar dělohy.. písnu ti

  • načítám...
  • Zmínit
Keshi
3283
10.12.18 14:49

Moc mě to mrzí. :hug:
Přeji hodně síly a ať se dušinka brzy vrátí. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Sisinka1990
704
10.12.18 15:43

Děkuji

Díky za slova podpory i třeba jiný úhel pohledu. Díky !! :srdce: Už jen to sepsat mi pomohlo.

  • načítám...
  • Zmínit
Ppawlusha
2034
10.12.18 15:45

@Sisinka1990 soucítím s tebou. Také jsem si prošla ZT v 8 tt a následovala revize dělohy, to bylo na Mikuláše 2014. V lednu 2016 se mi narodil krásný, zdravý syn. Strach jsem přestala mít v 5 měsíci asi na 2 měsíce a potom se mi ulevilo po porodu, i když jsem se bála SIDS. Nyní jsem těhotná potřetí, ve středu mě čeká první screening. S tou osvětou s tebou souhlasím!!! Nikde se o tom nemluví, neříkám, že se to musí troubit každý den v televizi, ale všeobecně by se o tom mělo více vědět. Já na to tenkrát také koukala jak z jara a nejhorší je ta psychika. Proč já, co je špatně, povede se příště. Hrozně moc pomůže, když víš o případech i z okolí, kde šťastný konec byl a mluvit o tom s partnerem. To vše já jsem se také dozvídala až zpětně. On toto totiž nikdo nikde netroubí. Jsou samozřejmě horší věci - postižené děti, úmrtí apod…ale toto téma by si zasloužilo více pozornosti. Tobě držím palce, ať se dáš brzy dokupy, hlavně se dobře zahojíš, jak fyzicky, tak psychicky. Možná pro strýčka příhodu si oběhni nějaké krevní testy, např. na štítnou žlázu, ta může dělat neplechu, ale jinak moc držím palce, ať máš svůj uzlíček štěstí brzy u sebe :srdce:

Příspěvek upraven 10.12.18 v 15:47

  • načítám...
  • Zmínit
Niemeyer
4625
10.12.18 17:16

já jsem moc nepochopila, proč revize, když se nekrvácelo a vše vypadalo ok, byla nutná…?

přece kdyby dotyčná žila ještě v době před nějakými 10, 15 lety, tak žádné těhotenské testy, které ukáží těhotenství tak strašně brzo, přece nebyly… Mě by se na tu revizi tak moc nechtělo.. :oops:

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
10.12.18 17:54

Je to bohuzel hodne citlive a intimni tema, ktere se na potkani nesdeluje, take jsem az tady zjistila, ze je to opravdu hodne rozsirene, bohuzel. Na druhou stranu se o tom myslim vic pise nez driv. Tohle je treba dobry clanek. https://bartak-alexandr.webnode.cz/…i-potraceji/

Stalo se mi to dvakrat (7tt a 12tt), ted jsem tehotna potreti a doufam, ze to vyjde. :srdce: Dalsi tehotenstvi je to osemetne v tom, ze se bojis kazde kontroly, aby bylo vsechno v poradku… :)

Velka sance je, ze je to jen smutna nahoda, nic vic, ze proste plod nebyl v poradku. Pokud by se to opakovalo, nech si udelat vsechny geneticke, imunologicke, infekcni a dalsi testy, hradi to pojistovna.

Posilam hodne sily a pevne objeti. Myslim, ze te z toho nejlepe vyleci dalsi tehotenstvi, s dobrym koncem… :hug:

  • Upravit
Sisinka1990
704
10.12.18 17:55

@Niemeyer doktorka mi nabídla i počkat na spontánní potrat. Ale já se bála zánětu a taky jsem se bála toho, že bych začala krvácet v práci a nevím jak bych to zvládla. A taky jsem v tu chvíli měla pocit „ať už je to za mnou“ a psychicky byla pro mě nepředstavitelné čekat nevím jak dlouho, než se něco stane. Nevím kdybych byla znovu v téhle situaci, jestli to raději nechám na přírodě. Vím, že třeba na ultrazvuk nepůjdu před 10. týdnem, pokud se znovu zadaří.

  • načítám...
  • Zmínit
Veerr
1339
10.12.18 19:14

@Astyna88 čtu tvůj komentář, to je síla tedy co? :think: :nevim: ne, ze bych mu to přála, ale to je fakt neskutečná souhra náhod…
@Sisinka1990 přeji aby příští těhotenství vyšlo na jedničku a dočkala ses miminka :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
V.Cinderella
4
10.12.18 19:16

Minulý týden jsem si tím prošla taky.. ZT v 8tt..ve středu budu týden od revize. V létě jsem si prošla mimoděložním těhotenstvím, vzali mi jeden vejcovod a o to byla větší radost že jsem vcelku brzo otěhotněla zase a tentokrát bylo vše kde má být. Kdybych věděla :( Útěchou je mi můj dvouletý syn. Tak si teď dáme pauzu na fyzické i psychické srovnání se a pak se na to vrhneme znovu. Snad do třetice všeho dobrého. Vám přeju ať se taky brzy dočkáte dvou // :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Astyna88
781
11.12.18 09:06

@Veerr

Zadanku ma syn zalozenou v knizce Nase detatko. 8)

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář