Mých 9 měsíců

Náš brouček má dnes přesně 8. měsíců, a tak jsem se za klidného mikulášského večera odhodlala, že si zavzpomínám na to, jaké to vlastně bylo, a něco napíši.

2. měsíc

Tsss, tak jo, ten test si udělám, stejně nemůžu být těhotná, vždyť beru antikoncepci, nejsem přece trubka :-O Ouuu, 2 čárky, a i na druhém, čtvrtém i pátém testu. U sedmého digi-testu čekám u znaku přesýpacích hodin a říkám si, že se mi to musí zdát, ale po naskočení usměvavého smajlíka, už věřím, že jsem těhotná. Dokonce ta chytrá věcička už i odhadem ukáže, jak dlouho a my máme 6. týdnů. Následovala spousta otázek, které jsme museli vyřešit. Nechat si miminko nebo ne, Máme na to, abychom se o něj postarali? Chceme takový závazek? Chceme spolu vůbec být jako rodina? Po několika hodinách, když jsme si o tom všem promluvili, jsme se s úsměvem na rtech rozhodli, že ano, že do toho půjdeme. Sice to bude neplánovaný drobeček, ale zaslouží si svou šanci a my taky :-) Pak následovala návštěva midwife, nečekaný zánět vaječníků, ledvin a dělohy, takže 14 dní antibiotik.

3. měsíc

Bože na nebi, to naše dítě mě chce zabít. Nikdy mi nebylo hůř, než mi je teď. Nevím, který inteligent řekl, že to jsou ranní nevolnosti, když je mi blbě celý den kromě hodin, kdy spím. A v té době se mi pro změnu zdá o tom, jak rodím 10 dětí, koček apod. Určitě to byl chlap. Mimochodem, fakt nesnáším chlapy. Všichni ti tupci slaví, jak jsem těhotná a kdesi cosi, vykládají příteli, jaká se ze mě stane fúrie, a řvou na celý barák, takže ani spát se tady nedá. Následuje další nemoc a další antibiotika + podle barvy kůže vypadám jako mrtvola, protože nemám skoro žádné železo. Lidé pochybují, že jsem těhotná, jelikož jsem ke všemu zhubla 5 kilo. No uvidíme, co dál.

4. měsíc

Jupííí, letím na celých 10 dní do Česka. Následuje nehorázné přežírání chlebem. No pochopte, být déle než 6 měsíců bez chleba, jen na tousťáku, no to je hnus. :-D Před odletem zpátky do Anglie mě čeká prohlídka u mojí gynekoložky, která mi opět nasazuje antibiotika. Po návratu do Anglie týden klid a pak den na kapačkách, pak 14 dní klid a pak ledvinový zánět a týden na kapačkách v nemocnici. No uvidíme, jak to dopadne.

5. měsíc

Jooo, 2 kilečka nahoře, no konečně :-) Hned se tím všude chlubím jako šílená :-D Už cítím bublinky v podbřišku a midwife mi vysvětluje, že to je miminko. Budeme mít malou Victorku :-) Už teď jí přítel čte pohádky, než jde spát :-)

6. měsíc

K narozeninám jsem dostala polštář pro maminky na podložení bříška v posteli a jsem z něj tak nadšená, že už chci spát jen s ním. Přítel, i když měl několik hlasitých protestů o tom, že on je taky dobrá podpora, sám po první noci přiznal, že se konečně vyspal. Ono mi totiž konečně z ničeho nic narostlo bříško :-) Jako mávnutím kouzelného proutku a bylo tady :-D

7. měsíc

Ne, už to vážně nedávám. Přicházejí deprese a hádky snad kvůli všemu. Jsem zase nemocná a zase jsem zhubla, protože když beru antibiotika a nic v sobě neudržím. Přítel mi vaří vývary a rizota a kupuje ochucená mléka, abych alespoň z něčeho miminko živila. Po další velké hádce následuje pláč a hodinový rozhovor o tom, co bude. Pak telefon do Česka. Jedeme domů. Letět už nemůžu, tak bookujeme lístky do autobusu, lítáme po úřadech a balíme. S pláčem se loučíme se známými, které jsme si v Anglii našli a vzhůru za dobrodružstvím.

8. měsíc

Po Zhruba 30 hodinách jsme tady. Doma ve Znojmě :-) Společná oslava našich rodin mě nějak nebere a jdu si lehnout. Po 14 dnech u tchyně se stěhujeme do 1+kk :-) Máme strašnou radost z toho, že budeme ve svém. Naší Victorce něco narostlo, takže budeme mít piráta Patrička :-D Od té doby, co jsem doma, nemám žádné zdravotní problémy :-)

9. měsíc

Pfff na březen je tedy teplo. No ostatní tvrdí, že je teplo, ale mně je vedro. Přibrala jsem 12 kilo a i pitomé nádobí dělám na 3×, protože po dlouhém stání na jednom místě mi mrtví nohy. Termín mám 31. 3., ale straší nás, že půjdeme asi o 14 dní dřív.

9. měsíc

Konec měsíce. Bože, už vylez, já už ani schody nevyjdu (bydlíme ve 4. patře).

1.4. Tak supr, na apríla nebude.
2.4. Co dneska, hm? Dneska by to šlo ne? No tak ne, no.
3.4. Procházka s přítelem a jeho kamarády, kteří na mě koukají s vyděšeným pohledem, kdy to ze mě vypadne. Uzavírají se sázky :-D Naplánování termínu na vyvolávání je na 10. 4.
4.4. Den D.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Saroya
17629
9.12.12 09:34

:) tak teď sem s tím deníčkem o dnu D

ty ledvinové záněty a tolik antibiotik je šílené

  • načítám...
  • Zmínit
fifinkaa
6323
9.12.12 10:40

Fakt dobrý, taky jsem ze Znojma, ale nedovedu si představit že bych se měla sbalit a letět do anglie.

  • načítám...
  • Zmínit
prcek01
115
9.12.12 10:44

Už je napsaný jen čekám až mi ho schválí :-) no nebyl to žádný med ale důležité je že prcek je zdravej :-) a má se k světu raubíř :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Miš-El
3069
9.12.12 21:50

Šup s deníčkem o porodu :)

  • načítám...
  • Zmínit
prcek01
115
11.12.12 21:07

Už tu je :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Skytafka
4164
12.12.12 14:43

Pěkný deníček ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Můj první porod našeho štěstí

Už nemůžu dál