Na stará kolena
- O životě
- ještěřice
- 24.06.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jsem již 8 let rozvedená, máma tří kluků. Všichni mě zrazovali od toho, abych se od otce mých dětí osamostatňovala, že s tolika dětmi zůstanu už jen sama. Jenže já s ním už žít nemohla. Jako otec byl skvělý, jen jako partner a manžel nikoliv.
Hned po narození posledního synka jsem začala studovat. Protože jsem se v pominutí hormonů v těhotenství přihlásila do školy, abych si dokázala, že ještě nejsem úplně ztracená. Mívala jsem klučíka s sebou ve škole, krmila ho při přednáškách, vše si zapisovala a docela se mi dařilo, vydržela jsem to 2 a půl roku. Hned od počátku mi to manžel vyčítal a nikdy malého nepohlídal, i když měl volno. Pak do toho začal ještě žárlit a dělat scény. Jednoho dne mi roztrhal všechny moje sešity, index a studijní podklady a poté obrátil svůj vztek i na mě. Abych to zkrátila: po pár měsících jsem požádala o rozvod. Nechtěla jsem, aby moji kluci byli svědky otcových chorobných záchvatů vzteku a žárlivosti.
Během rozvodového řízení mi, aby mi ublížil, začal volat a psát, kdy, kde s kým a jak mě celých 13 let podváděl. Abych měla klid a on se odstěhoval, souhlasila jsem se vším, co si z bytu chtěl vzít. Což bylo kromě dětského pokoje úplně všechno, obě auta, taky jsem souhlasila s polovičními alimenty, než jaké nám u soudu navrhovali, jen už mít od něj klid.
Přeskočím pár roků, kdy si bral ty dva starší kluky, dokud s ním chtěli jezdit. Jenže přišla puberta. Malého si nebral, prý je moc malý. Ani když jsem ho potřebovala pohlídat, když byl nemocný a já jsem potřebovala jít do práce, abych kluky uživila. Začal si ho brát, až když mu bylo 6 let. A to mu pokaždé ukazoval jinou tetu. Prcek v tom měl docela maglajs. Nepomáhalo ani, když jsem se mu snažila vysvětlit, že dětem nedává dobrý příklad do života. Poslední rok a kousek má stálou partnerku a najednou chce mého prcka do své péče. Nebo alespoň na střídavku. Já s tím nehodlám souhlasit. Kde byl, když jsem ho potřebovala? Nikdy mi nepomohl. Malého jsem od narození mívala všude s sebou. Ve škole, ale i v práci, kam jsem musela velice brzo nastoupit. Ono utáhnout domácnost se třemi dětmi není z jednoho platu snadné, natož, když jsem to měla utáhnout z mateřské. Zvládla jsem to. Kluci se mi snad docela povedli. Nejstarší studuje VŠ, mladší je na střední a prcek jde po prázdninách do 4. třídy. A dělá mi radost.
A co já? Já mám nového partnera. Po prázdninách to budou dva roky, co jsme se seznámili na netu a začali si psát. Před Vánoci jsme společně šli na první schůzku do planetária. Bylo mi s ním dobře. Přesto jsem si to nějak víc nepřipouštěla. Dál jsem se s ním scházela, dopisovala. Na jaře přijala pozvání na ples k nim na vesnici. Řekla jsem si, že nemám co ztratit. Pokud se mi něco nebude líbit, tak mohu sednout do auta a odjet domů. Jeho rodina mě přijala velice dobře. Zjistila jsem, že on věří tomu, že jsme pár. Já si tím, až do léta, kdy jsme taky jeli na týden k nim, nebyla vůbec jistá. Minulé léto se to ale nějak zlomilo. A já ho začala brát úplně jinak. Připustila jsem si, že je mi s ním dobře, ale stále jsem to brala spíš jak vztah z rozumu, než z vášně. Navrhla jsem mu, že to spolu zkusíme. Bylo to moje nejlepší rozhodnutí. Ten kluk mě už rok každý den přesvědčuje o tom, že proto, abych byla šťastná, udělá cokoliv na světě. Vím, že se o mě a o kluky postará.
O Vánocích jsme se domluvili, že se pokusíme pořídit si ještě jedno společné mimčo. Oběma nám je 40. Tak není moc času dlouho se rozmýšlet. Doktor nám řekl, že jsem v pořádku a že to můžeme zkusit. Hned v druhém cyklu se nám to povedlo. Měli jsme velikou radost. Hlavně přítel, který vlastně ještě žádné dítě nemá. Pak, ale nastal ten nešťastný den, 6. Květen, a my potratili. On byl celou dobu u mě. Zažil, jak moc jsem krvácela a jak mi bylo zle. A přestože to bylo velice bolestné, tak mě to s ním ještě víc spojilo. Neumím si představit lepšího partnera pro život. A vím, že jestli se nám podaří mít mimčo, že on bude nejen nejšťastnější táta pod sluncem, ale také ten nejlepší.
Já ho prostě miluji.
Děkuju za přečtení a přeji hezkou neděli.
Ještěřice
Přečtěte si také
Syn přistihl tátu v posteli s milenkou. Od té doby ho nenávidí a nechce ho vidět
- Anonymní
- 12.05.26
- 1803
Kdybyste se mě zeptali, co je horší, jestli přistihnout manžela v posteli s cizí ženou, nebo když je přistihne vaše společné dítě, řekla bych bez váhání, že druhá možnost. O tom, že mě Mirek...
Přítelův syn ubližuje mojí dceři. Výchova problémového dítěte je noční můra
- Anonymní
- 12.05.26
- 853
Po rozvodu jsem byla s Maruškou nějaký čas sama. Před dvěma lety jsem potkala Lukáše a hned jsme si padli do oka. Po pár měsících jsme spolu začali bydlet. Já mám desetiletou Marušku ve vlastní...
Přítel je finančně negramotný. Utrácí za hlouposti a já počítám každou korunu
- Anonymní
- 12.05.26
- 639
Tomáš byl vždycky člověk, který si rád dopřával. Co vydělal, to utratil. Když jsme byli jen my dva, ještě to nějak fungovalo. Já měla svůj plat a on svůj. Jenže pak se nám narodila Rozárka a já...
Ukončila jsem vztah s milencem kvůli rodině. Teď mi dělá ze života peklo
- Anonymní
- 12.05.26
- 719
Karla jsem poznala v době, kdy nám to v manželství s Petrem dost skřípalo. Byla jsem ráda, že jsem se mohla odreagovat, a mladší přítel mi navíc velmi lichotil. Jenže zatímco pro mě to byla spíš...
„Uteč, on tě zničí,“ varovala mě tchyně. Já jí ale nevěřím
- Anonymní
- 12.05.26
- 925
Vždycky jsem si myslela, že scény jako z psychothrilleru se dějí jen ve filmech. Že když potkáte násilníka, poznáte to podle jeho zlého pohledu nebo hrubého chování. Jenže Marek byl jiný. Citlivý,...
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 6605
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 6400
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 2025
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 1256
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 653
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.
. Přeji ať se miminko brzy podaří 
ještě k ex, klasika, podváděl, ale podle vzoru: „podle sebe soudím tebe“ žárlil pacholek jeden 
Držím všechny palečky, ať se mimísek povede 
