Naše vánočňátko
- Porod
- ještěřice
- 13.01.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsem psala v posledním deníčku v listopadu, tak po mém pádu ze schodů a kontrolním UT bylo zjištěno, že mimčo bude asi pořádně velký chlapík. A toho jsem se začala obávat.
Probíhala jedna kontrola v porodnici za druhou. Podle mých propočtů a podle toho, jak jsem se cítila, už se malej měl narodit. Podle lékařů měl stále ještě čas. A prej se nemám čeho obávat, když jsem prej zvládla porodit už 3 děti, tak prej počtvrtý to půjde samo. Ha ha ha…
Nastal den další kontroly v porodnici a doktor mi říká, že to stále na porod nevypadá, že mimčo je stále dost vysoko a nepostupuje do porodních cest. A vzhledem k tomu, že nás čekaly vánoční svátky, tak další kontrola měla být 24. prosince pouze monitor a moč s měřením tlaku. A další UT s vážením miminka a případné rozhodnutí co dál, až na 30.prosince.
To už jsem nevydržela a rozbrečela se v ordinaci, že nechci rodit 5kg miminko (na začátku listopadu byl váhový odhad již 3 kg) a že trvám na velkém UT hned. Tak se i stalo a MUDr. mě na UT poslal. Hurá! Ten koukal, když váhový odhad 17.12. byl 4111 gramů. To rozhodlo o mém okamžitém příjmu a vyvolávání porodu, pro nadměrně velký plod.
Následovalo tři dny pokusů o vyvolání porodu, kdy se podařilo mít pravidelné silné kontrakce po cca 4 minutách. Na noc jsem dostávala medikamenty, abych se vyspala a ráno se pokračovalo. A vždy to bylo stejné, při každé kontrole konstatování, že se sice otvírám nebo už jsem otevřená, jenže mimčo stále nesestupuje. Až do rána 20.12., kdy se rozhodli, že tomu trošku víc pomůžou.
Šlo se teda na přípravnu. Za půl hodiny jsem byla již v porodním pokoji a přijel manžel. Já stahy po 2 minutách a většinu času ve sprše. Muž mi dával po troškách pít, čas utíkal a každá další kontrola byla se stejným výsledkem jako ty dny předchozí - dítě nesestupuje.
Kolem poledne mi píchly vodu a že prej to porod urychlí. Prdlajs, jen bolesti byly větší. Kolem třetí mi píchli Epidurál, ale o moc se mi neulevilo. Již mi nedovolili vstát z postele a až do konce jsem byla napojená na monitor. Tři hodiny ob kontrakci jsem měla tlačit… a stále nic.
V 18:45 přišlo rozhodnutí, že jedeme na sál a že mi udělají akutní sekci. Přesně v 19:00 jsem usínala pod narkózou a v 19:06 byl Tadeáš Petr na světě.
Potom si nic nepamatuju, jen mého muže, který mi při probouzení hlásil, že je malej v pořádku a moc krásnej, ukazoval mi i fotku, ale to jsem už zase usínala.
O pár hodin později jsem se probudila na JIPce a od sestřičky se dozvěděla, že náš malej, měří 53 cm a váží 3860 gramů. Takže on tím dlouhým porodem zhubnul. 
Ale i tak to byl obr, přesto malinkej a křehkej klučík.
Když to vezmu, že jsem si to vážení mimča vynutila, protože jsem se bála, že prcek bude ma mě moc velkej na normální porod a že na konec došlo na má slova. Byl totiž zaseknutý v pánvi a dolu nepostupoval, jelikož se mi tam prostě nevešel. Jen mě nikdo neposlouchal. A celé ty dny, kdy já v bolestech unavená rodila, mi trvdili, že kudy prošly předchozí 3 děti, i když o dost menší, projde i to čtvrté.
Jinak musím říct, že lékaři i PA, které se u mě střídali, byli neskutečně milí… Jen další porod už opravdu odmítám a s dětma končím.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1491
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 874
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1514
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 627
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 368
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20058
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2569
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2839
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2556
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1713
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Skoro stejne miry jako nase druha dcerka 
Ono zalezi na kvalite utz, presnosti, s kterou lekar odklikne ty body na obrazovce a proste i na mimcu-kazde ma jinak velkou hlavu, jinak dlouhe kosti… Vzdyt prave proto je to vahovy odhad 
Nas Sam mel 3830 a 52 cm. Sestoupil krasne ale tlaceni mi teda dalo zabrat, No a vedle me v boxu porodila maminka a jeji,,maly,, mel 4500 a 60 cm 
,,vylezl někdy sám,, 
touhle hláškou jsi mě totálně rozsekala a málem jsem se počůrala smíchy 
) se narodil chlapeček, měl 4100g, 53 cm, ale 40 hlavu. Měl skoro stejnou čepici jako dvouletá dcera a smradlavou plodovku barvy brčálová zeleň, nemohla jsem ho vytlačit (první dcera předtím 3600 šla jak po másle). Ruptura 3. stupně, prdelkovi je rok a stále mám několik problémů o kterých se mi fakt nechce psát. Vtipně jsem nyní neplánovaně otěhotněla o něco dřív, než bych měla a je docela možné, že jakéhokoliv případného rozhodování o vyvolání budu ušetřena, protože velmi pravděpodobně nebudu moct po té poslední parádě rodit vaginálně. Ale ještě uvidíme na prohlídku ke konci těhotenství…ono teď už je mi to fuk, na plastiku půjdu tak jako tak 
a stál by asi i za víc 
