Narození Patrička
- Porod
- Barunka96
- 30.01.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsem už jednou zmiňovala v mém deníčku, neměla jsem těhotenství vůbec lehké. Otěhotnět ve 14 letech a porodit v 15 není zrovna dvakrát obvyklé, ale nějak jsem se s tím vypořádala, a teď jsem ráda, že už je to za mnou.
Od konce 31. tt jsem ležela v nemocnici kvůli vysokému krevnímu tlaku, nic moc příjemného to nebylo, ležela jsem na pokoji sama, a když už tam nějaká mamina ke mně přišla, tak hned ten večer porodila
Bylo mi tam smutno, vzhledem k mému věku mě tam všechny maminky odsoudily a žádná se se mnou nebavila
Jen sestřičky měly pochopení, a tak jsem to tak nějak zvládla.
Bylo 31. 10. 2011 a byla jsem v 37+1 tt, když mi ráno paní primářka oznámila, že vzhledem k mému vysokému tlaku a otokům, by bylo nejlepší, kdybychom začali vyvolávat, no měla jsem obrovskou radost, náhle mě však přešla, oznámili mi, že budu dostávat 3× denně kapičky, jen aby se mi děloha začala připravovat, a že to může trvat ještě tak týden, nanejvýš dva
,Chtěla jsem to mít už za sebou. Celý den probíhal nějak tak normálně, odpoledne přijela mamka s přítelem a bylo zase veselo. Večer jsem si dala sprchu a zalehla jsem.
Kolem 4. hodiny ranní jsem začala pociťovat lehké bolestli, a tak jsem vyrazila za sestrou, jenže ta mě odbyla takovým stylem, že mi bylo až trapné, že jí otravuju, prý není možné, aby se mi to rozjelo, že mě měly ty kapky jen připravit a né hned porod vyvolat, a tak jsem si šla zas lehnout. Mezitím jsem zavolala mamce, ať je připravená, že to třeba už dnes bude.
Bylo 4:30 a já jsem začala cítit pravidelné kontrakce po 5 minutách. A tak jsem šla do sprchy, jenže to jsem nemohla vydržet, a tak jsem šla opět za sestřičkou, prý si mám dát čaj a posadit se v jídelně, že někoho zavolá. Čekala jsem dalších 35 minut a už bylo cca 5:15, když konečně přišla porodní asistentka, která mě vzala na monitor, to už jsem měla kontrakce po 3 minutách, ležet jsem nemohla a tak jsme točili vsedě.
Za 10 minut přišel pan doktor Klán (zrovna toho nééé, říkala jsem si), prý se na mě podívá, jak to se mnou vypadá, a vzápětí jsem dostala vynadáno, proč jsem nepřišla už dřív, že jsem na 5 cm otevřená, sice jsem se bránila, že mě sestřička vyhodila, jenže jeho to nezajímalo, a tak mě hned vzali na porodní sál
Rychle jsem volala mamce, že už rodím. Bylo 6:20 a kontrakce byly už po 2 minutách a nějaké už po minutě. Nadávala jsem kde, jsou všichni a kde je mamka, najednou jsem si uvědomila, že mi ještě nepraskla plodovka.
Přibližně v 6:45 přišla Mudr. Pelikánová s porodní asistentkou Kristýnou, ta se začala ptát, jak se cítím a ža se na mě podívá, otevřená jsem byla na 7 cm. Vzápětí přijela mamka, na monitoru jsem už napíchlá nebyla, a tak jsem se loudala po pokoji. Pohled na moji mamku, která stojí vedle mě a směje se mi, mi dost ublížil, ale nějak jsem to neřešila. Do půl 10. jsme měly klid, jen se na mě chodili dívat, jestli jsem se postoupila.
Náhle začaly být kontrakce k nevydržení a měla jsem nutkání tlačit, jen jsem pořád byla ještě plná vody, a tak že budeme propichovat, byla to strašlivá bolest, brečela jsem, kňourala, že už to chci mít za sebou a že už nemůžu, a vtom mamka rozhodla, aby mi píchly epidural, souhlasila jsem. Jenže to jsem neměla, než ke mně anesteziolog přišel, byla jsem už otevřená na 9 cm. A prý by to bylo už zbytečné, jenže já jsem začala křičet, že ho chci, a tak že mi ho píchnou, jenže napoprvé jsem se jim hýbla, a tak píchaly podruhé, myslím, že to byla větší bolest než samotné kontrakce.
Pak mi píchly kapačku na vyvolání kontrakcí a chvíli mě nechaly, přibližně v 10:40 jsem začala tlačit, jednou nic, podruhé byla hlavička venku a napotřetí malý vyklouzl, že ho málem nechytily, byl to nádherný pocit, jenže nastal problém, malý neplakal, byl modrý a měl šišatou hlavu, začala jsem brečet:-( A v tom okamžiku zakňoural a přiložili mi ho k prsu, sice jen na chvíli
, ale byl to krásný pocit.
Pak musel malý putovat na vyhřívané lůžko, neuměl si ještě udržet teplotu, byl tam sice jen 8 hodin, ale stejně jsem tam u něj pořád stála. A tak se malý Patriček narodil 37+2 tt 1. 11. 2011 v 10.49 = zbývalo jedenáct minut do jedenácté hodiny, měl 48 cm a 3010 g.
Takže porod se dá zvládnout v každém věku ![]()
Tímto chci poděkovat hořovické porodnici ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1393
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 810
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1411
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 587
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 357
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19698
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2558
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2806
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2532
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1696
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....