Narození Patrička
- Porod
- Barunka96
- 30.01.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsem už jednou zmiňovala v mém deníčku, neměla jsem těhotenství vůbec lehké. Otěhotnět ve 14 letech a porodit v 15 není zrovna dvakrát obvyklé, ale nějak jsem se s tím vypořádala, a teď jsem ráda, že už je to za mnou.
Od konce 31. tt jsem ležela v nemocnici kvůli vysokému krevnímu tlaku, nic moc příjemného to nebylo, ležela jsem na pokoji sama, a když už tam nějaká mamina ke mně přišla, tak hned ten večer porodila
Bylo mi tam smutno, vzhledem k mému věku mě tam všechny maminky odsoudily a žádná se se mnou nebavila
Jen sestřičky měly pochopení, a tak jsem to tak nějak zvládla.
Bylo 31. 10. 2011 a byla jsem v 37+1 tt, když mi ráno paní primářka oznámila, že vzhledem k mému vysokému tlaku a otokům, by bylo nejlepší, kdybychom začali vyvolávat, no měla jsem obrovskou radost, náhle mě však přešla, oznámili mi, že budu dostávat 3× denně kapičky, jen aby se mi děloha začala připravovat, a že to může trvat ještě tak týden, nanejvýš dva
,Chtěla jsem to mít už za sebou. Celý den probíhal nějak tak normálně, odpoledne přijela mamka s přítelem a bylo zase veselo. Večer jsem si dala sprchu a zalehla jsem.
Kolem 4. hodiny ranní jsem začala pociťovat lehké bolestli, a tak jsem vyrazila za sestrou, jenže ta mě odbyla takovým stylem, že mi bylo až trapné, že jí otravuju, prý není možné, aby se mi to rozjelo, že mě měly ty kapky jen připravit a né hned porod vyvolat, a tak jsem si šla zas lehnout. Mezitím jsem zavolala mamce, ať je připravená, že to třeba už dnes bude.
Bylo 4:30 a já jsem začala cítit pravidelné kontrakce po 5 minutách. A tak jsem šla do sprchy, jenže to jsem nemohla vydržet, a tak jsem šla opět za sestřičkou, prý si mám dát čaj a posadit se v jídelně, že někoho zavolá. Čekala jsem dalších 35 minut a už bylo cca 5:15, když konečně přišla porodní asistentka, která mě vzala na monitor, to už jsem měla kontrakce po 3 minutách, ležet jsem nemohla a tak jsme točili vsedě.
Za 10 minut přišel pan doktor Klán (zrovna toho nééé, říkala jsem si), prý se na mě podívá, jak to se mnou vypadá, a vzápětí jsem dostala vynadáno, proč jsem nepřišla už dřív, že jsem na 5 cm otevřená, sice jsem se bránila, že mě sestřička vyhodila, jenže jeho to nezajímalo, a tak mě hned vzali na porodní sál
Rychle jsem volala mamce, že už rodím. Bylo 6:20 a kontrakce byly už po 2 minutách a nějaké už po minutě. Nadávala jsem kde, jsou všichni a kde je mamka, najednou jsem si uvědomila, že mi ještě nepraskla plodovka.
Přibližně v 6:45 přišla Mudr. Pelikánová s porodní asistentkou Kristýnou, ta se začala ptát, jak se cítím a ža se na mě podívá, otevřená jsem byla na 7 cm. Vzápětí přijela mamka, na monitoru jsem už napíchlá nebyla, a tak jsem se loudala po pokoji. Pohled na moji mamku, která stojí vedle mě a směje se mi, mi dost ublížil, ale nějak jsem to neřešila. Do půl 10. jsme měly klid, jen se na mě chodili dívat, jestli jsem se postoupila.
Náhle začaly být kontrakce k nevydržení a měla jsem nutkání tlačit, jen jsem pořád byla ještě plná vody, a tak že budeme propichovat, byla to strašlivá bolest, brečela jsem, kňourala, že už to chci mít za sebou a že už nemůžu, a vtom mamka rozhodla, aby mi píchly epidural, souhlasila jsem. Jenže to jsem neměla, než ke mně anesteziolog přišel, byla jsem už otevřená na 9 cm. A prý by to bylo už zbytečné, jenže já jsem začala křičet, že ho chci, a tak že mi ho píchnou, jenže napoprvé jsem se jim hýbla, a tak píchaly podruhé, myslím, že to byla větší bolest než samotné kontrakce.
Pak mi píchly kapačku na vyvolání kontrakcí a chvíli mě nechaly, přibližně v 10:40 jsem začala tlačit, jednou nic, podruhé byla hlavička venku a napotřetí malý vyklouzl, že ho málem nechytily, byl to nádherný pocit, jenže nastal problém, malý neplakal, byl modrý a měl šišatou hlavu, začala jsem brečet:-( A v tom okamžiku zakňoural a přiložili mi ho k prsu, sice jen na chvíli
, ale byl to krásný pocit.
Pak musel malý putovat na vyhřívané lůžko, neuměl si ještě udržet teplotu, byl tam sice jen 8 hodin, ale stejně jsem tam u něj pořád stála. A tak se malý Patriček narodil 37+2 tt 1. 11. 2011 v 10.49 = zbývalo jedenáct minut do jedenácté hodiny, měl 48 cm a 3010 g.
Takže porod se dá zvládnout v každém věku ![]()
Tímto chci poděkovat hořovické porodnici ![]()
Přečtěte si také
Kvůli rodině své manželky se syn může přetrhnout. Pro nás ale nehne prstem
- Anonymní
- 22.05.26
- 1286
David byl vždycky hodný kluk, na kterého jsme se s manželem mohli spolehnout. Nikdy nebyl konfliktní, doma pomáhal a měli jsme hezký vztah. Možná právě proto mě tolik bolí, jak moc se všechno...
Zařvala jsem na vlastní dítě. A celý večer jsem probrečela, jak špatná jsem máma
- Anonymní
- 22.05.26
- 472
Stává se vám také, že uděláte něco, čeho pak okamžitě litujete? Jenže už to nejde vzít zpátky? Když se mi Kristýnka narodila, byla jsem přesvědčená, že budu trpělivá a milující máma. Že ji budu...
Měla to být pomoc. Superdávka mi ale doma otevřela nepříjemné téma peněz
- Anonymní
- 22.05.26
- 1432
Měla to být pomoc. Aspoň tak se o superdávce mluví. Byla jsem ráda, že na ni máme nárok. Nepatříme mezi rodiny s vysokými příjmy, všechno zdražuje a jen za jídlo utratíme obrovskou část peněz. Když...
Vyměnila jsem řízky za zeleninu. Manžel mě teď nenávidí
- Anonymní
- 22.05.26
- 594
Stojím v kuchyni a s láskou servíruji pečeného lososa s grilovanou cuketou a lehkým salátem z quinoy. Cítím se skvěle. Za poslední měsíc jsem díky změně jídelníčku lehčí, mám víc energie a přestala...
„Já bych takhle mezi lidi nešla.“ Kamarádka mě jednou větou úplně zničila
- Anonymní
- 22.05.26
- 779
Čekala jsem obyčejné posezení s kamarádkou, místo toho jsem odcházela s pocitem, že se za sebe mám stydět. Jedna její „upřímná“ poznámka o tom, jak vypadám bez makeupu, mi zůstala v hlavě mnohem...
Lžu mu, že nemůžu otěhotnět. Tajně beru prášky. On mě teď žene na kliniku
- Anonymní
- 21.05.26
- 3472
Sedím v koupelně se zamknutými dveřmi a v dlani svírám platíčko pilulek, které schovávám v krabičce od vitamínů. Srdce mi buší až v krku. Venku v obýváku sedí Tomáš, můj přítel, se kterým jsem dva...
„Už chápu, proč tě bývalý podváděl,“ řekl můj přítel a úplně mě tím zničil
- Anonymní
- 21.05.26
- 3759
S partnerem jsme se pohádali už mockrát, ale nikdy mě nic nezranilo jako věta, kterou řekl tentokrát. Během několika vteřin vytáhl moji největší bolest z minulosti a použil ji proti mně způsobem,...
Chci jít do důchodu, ale nemůžu. Živím pětatřicetiletého syna
- Anonymní
- 21.05.26
- 3381
Dívám se na hromadu faktur na svém stole. Jako účetní na volné noze jsem zvyklá na čísla, mají svůj řád a logiku. Jenže v mém soukromém životě ta čísla už dávno nedávají smysl. Je mi přes šedesát,...
Mateřská škola je jedno velké zklamání a věčný boj. Dceru jsem si nechala doma
- Anonymní
- 21.05.26
- 4658
Když šla moje dcera poprvé do školky, měla jsem skoro slzy v očích. Představovala jsem si barevné třídy, usměvavé paní učitelky, vyrábění z papíru, písničky a spokojené dítě, které se bude domů...
Kvůli seznamce jsem přišla o kamarádku. Obě jsme si psaly se stejným mužem
- Anonymní
- 21.05.26
- 913
Život si někdy s lidmi zvláštně pohrává. Když mě moje nejlepší kamarádka Jana přesvědčovala, ať si založím profil na seznamce, brala jsem to spíš jako legraci. Obě po rozvodu, obě zklamané a obě už...