Náš andílek Tomášek
- Prázdná náruč
- Lennyss13
- 05.10.19
- Sdílet
Náš vytoužený chlapeček nás opustil ve 36. týdnu těhotenství :'(
Ahojte holky, 15.9. to byly dva měsíce, co nám umřel náš chlapeček Tomášek. V 36. týdnu mu přestalo bít srdíčko. Bylo 11.7. a já měla divný pocit, celý ten den jsem necítila pohyby, byla jsem nervózní a přemýšlela, zda jet do nemocnice nebo ne.
Po tom, co přítel přijel z práce, jsme jeli, protože mi to nedalo. Nejdříve jsem si stěžovala na ozvy, to mi ještě sestřička řekla, že se mi přece nebude ozývat pořád… Samozřejmě ozvy nenašla. Tušila jsem, že je něco špatně. Tak jsme šli za primářem, že půjdeme na UTZ. Tam nám řekl primář tu nejhorší zprávu „Nemám pro vás dobrou zprávu.“
Utíkala jsem do čekárny a rozbrečela se v náručí přítele. Chtěla jsem umřít, bylo mi strašně. Ta bezmoc. Přijali mě hned a 3 dny mi zaváděli tablety, abych se otevřela. Po třech dnech jsem se otevřela na 2 cm a praskli mi vodu, do žil mi pustili oxytocin na kontrakce a porod se rozběhnul. Díky oxytocinu to byla muka jak fyzicky, tak i psychicky.
Kontrakce byly strašně silné a člověku ani nepomáhalo vědomí, že to zvládá pro někoho. Díky mému příteli a velké díky PA, která byla úžasná, jsem to zvládla. 15.7. v 15:55 se narodil Tomášek s mírami 2 506 g a 48 cm, necelý měsíc před termínem porodu. Nejhorší na tom všem bylo to TICHO. Dostala jsem ho na břicho, jak jsem chtěla, pochovali jsme si ho, dali mu pusu, vyfotili jsme si ho a prostě rozloučili jsme se s ním.
Byl tak KRÁSNÝ, takový, jakého jsem si ho vysnila. Nejhorší bylo ho odevzdat a vědět, že už ho nikdy neuvidím, že už si ho nikdy nepochovám. zlomilo nám to srdce a my tam zůstali sami se slzami, s bolestí a už jen vzpomínkami.
, to snad není ani možný, uz se ví nějaká
příčina, co se mu stalo? Tohle přece nemůže být jen tak samo sebou…
Držte se, čas a nové miminko to spravi, i když bolet to uplne nepřestane
nikdy… Nedokážu si to představit, člověk se v těhotenství nejvíc asi
boji na tom začátku, kdy je to fakt buď a nebo, sama jsem v 6.tt potratila,
ale prijít o miminko už prakticky hotové, zivota schopné i kdyby se
narodilo driv, to musí být strašná bezmoc 
zůstane napořád…je dobré, že jste se
s ním rozloučili a meli štěstí na citlivý personál, moc preju, abyste
byli co nejdřív zas kompletní rodinka, ještě jednou posílám 
Hodně sil, upřímnou soustrast a až bude ta
správná chvíle, začít pracovat na dalším miminku 
