Náš milovaný syn
Psal se rok 2013, kdy jsem na těhu testu našla slaboučkou druhou čárku. Nejšťastnější den mého života. :srdce:
Potom, co jsem doma objevila druhou čárku, jsem se objednala hned k doktorovi. Ten mi těhotenství potvrdil. 
Ze začátku mě jako všechny těhulky pronásledovala nevolnost, bolest prsou a bolest břicha. Naštěstí jsem patřila k té skupině žen, které pronásledovala nevolnost jen ze samého začátku těhotenství.
Ve 20. týdnu těhotenství nám doktor řekl pohlaví - je to kluk. Kluka jsem si moc přála, tak u nás začaly vášnivé debaty na téma jméno. S přítelem jsme se domluvili na jméně Jakub.
Celé těhotenství jsem prožila bez větších zdravotních problémů.
Už v noci z 2. na 3. březen jsem se několikrát probudila. Vždy jsem se šla „naložit“ do vany. No a ráno už jsem něco jakoby cítila, že se něco děje. Plodová voda mi neodtekla, tak jsem si říkala, že ještě určitě nerodím. Přítel byl ale jiného názoru, proto jsme raději jeli do porodnice.
Ještě že jsem jela. Než jsme tam dojeli, odtekla mi plodová voda. Kontrakce jsem měla po 5 minutách a byla otevřená na 2 prsty.
Pak už se šlo do tuhého. Byla to strašná bolest, ale utěšoval mě jak přítel, tak i pocit, že za malou chvíli budu mít Kubíčka u sebe.
A taky, že jo. 3. března ve 14:00 se narodil krásný chlapeček. Náš chlapeček Kubík. Na svět se hlásil okamžitě svým, pro mě krásným pláčem.
Teď už mu jsou bezmála 4 měsíce a má se krásně k světu.
Přečtěte si také
Rozešli jsme se, ale hypotéka nás drží spolu. Už rok žijeme každý ve svém pokoji
- Anonymní
- 13.09.26
- 2597
Nikdy by mě nenapadlo, že se s člověkem, se kterým jsem plánovala svatbu, jednou budu domlouvat přes email, kdo si kdy vezme koupelnu. Jenže přesně tak dnes vypadá moje domácnost.
Spím už dva týdny s dcerou v pokojíku. Čekám, až se manžel omluví
- Anonymní
- 13.09.26
- 2386
Začalo to celé naší partnerskou hádkou. Ve výsledku to nebylo nějak zásadní, ale nechtěla jsem ustupovat, protože mi přijde, že já jsem vždycky ta, která se nakonec omluví. Tentokrát jsem řekla...
Kvůli nepořádku jsme se začali hádat. Paní na úklid nám zachránila manželství
- Anonymní
- 13.09.26
- 1430
Ráno hádka, odpoledne znovu a večer tichá domácnost. Táhlo se to s námi snad celé dva roky, od doby, co se narodila dcera. Společně s rodičovskými povinnostmi jsem najednou zjistila, že mám problém...
Manžel tráví všechen čas na zahradě. Chci se rozvést
- Anonymní
- 13.09.26
- 8092
Nikdy bych nevěřila tomu, že když odrostou děti a konečně budeme mít čas na sebe, tak nás rozdělí naše zahrada. Když se děti odstěhovaly, ze začátku to bylo naprosto skvělé. Najednou jsme byli...
Syn začal až příliš řešit svoje tělo. Posilovna se stala jeho druhým domovem
- Anonymní
- 13.09.26
- 785
Ještě před rokem jsem měla doma kluka, kterého jsem musela přemlouvat, aby si po tělocviku vůbec vzal čisté tričko. Sport ho moc nezajímal, na běhání se tvářil, jako kdybych po něm chtěla uběhnout...
Osypala jsem se po vitamínech na plodnost. Manžel tvrdí, že to mám ze stresu
- Anonymní
- 12.09.26
- 1259
S manželem se snažíme už skoro rok o miminko. Před časem jsem začala brát různé doplňky stravy a současně za mnou přišla i manželova sestra, která pracuje v jedné vitamínové firmě. Doporučila mi...
Porodila jsem dceru, manžel si mě už vůbec nevšímá. Přitom já potřebuji něhu
- Anonymní
- 12.09.26
- 3483
Po porodu jsem tak nějak počítala se vším možným. S tím, že budu unavená, nevyspalá, že budu mít doma miminko a že se náš život na nějakou dobu úplně převrátí naruby. S tím, že nebudu mít čas na...
Byla jsem zoufalá, že syn je prostě mimoň. Pak jsme dostali diagnózu
- Anonymní
- 12.09.26
- 3344
Každé ráno jsem měla pocit, že vypravuji na Mars malého mimozemšťana. „Vstávej.“ Nic. „Vstávej, prosím.“ Zase nic. Pak syn konečně vylezl z postele, začal hledat ponožky, cestou si všiml lega a na...
Tchyně mi ochotně hlídá. Za každou pomoc ale později zaplatím
- Anonymní
- 12.09.26
- 6209
Když potřebuji pohlídat čtyřletou dceru, tchyně je vždy připravená pomoci. Jenže potom všem vypráví, že bez ní nic nezvládám, a při první neshodě mi připomene všechno, co pro nás udělala. Je to...
Ve školce říkají, že je syn nevychovaný. Já vím, co vidí až doma
- Anonymní
- 12.09.26
- 7226
Pětiletý Matěj nesnáší hluk, změny a situace, které nedokáže předvídat. Ve školce ho považují za neposlušného a ostatní rodiče za rozmazleného. Já však každý den vidím dítě, které se nesnaží...
Gratuluji k Jakoubkovi 
