Naše druhé štěstí

Kdo četl můj první deníček, tak jistě ví, jak první těhotenství a hlavně porod byly náročné... Ve zkratce: vcestná placenta, abrupce placenty ve 33+4tt, Aro a strach o miminko.

Nechci ani vzpomínat… deníček jsem končila tím, že se snažíme o druhé miminko. A to i přesto, že jsem několik let žila v tom, že druhé dítě nikdy mít nebudu, ne že bych nechtěla, chtěla jsem vždy, ale kvůli zdravotním komplikacím. Byla jsem dokonce objednána na odstranění dělohy, ale rozmyslela jsem si to… Poté můj doktor jednou řekl, že by se druhého asi nebál a zkusil to… No ten den jsem si již nevzala antikoncepci, ale několik týdnů mi trvalo, než jsem dokázala přesvědčit manžela, ať do toho jdeme. Strašně se bál, pořád mi připomínal, že jsem málem umřela a jaké máme štěstí, že máme aspoň jedno dítě. Já si teda pořád mlela svou, že chci dvě děti a že se nic nestane. A tím náš další příběh začal.

Několik měsíců se nedařilo, přesně 11, vím, není to moc, ale bylo to pro mě horší kvůli tomu, že jsem téměř každý druhý měsíc vždy otěhotněla, ale na začátku (tj. pár dnů po meškání a pozitivních testech) to začalo odcházet. Celkem tedy 4 biochemická těhotenství. Která s mojí psychikou docela zamávala, ale ještě se to dalo a já věřila, že se jednou dočkám. Po několika vyšetření doktor zjistil, že mám vysoký prolaktin, a dal mi léky na snížení, ježíš, jak mně bylo po nich zle, nevolnosti fujtajbl, jak si jen vzpomenu.

Ale, světe, div se, najednou se miminko udrželo a já se mohla řadit zase mezi těhulky, jen teda se statusem velmi riziková. Od začátku těhu téměř pořád nohy nahoře a riziko, že se může vcestná placenta a komplikace opakovat. Rodina byla na mě naštvaná, věděli, že druhé miminko si přejeme, ale zároveň o mě měli strach a popravdě se z mého těhotenství nikdo moc netěšil. No abych to neměla lehké, tak v 9.tt krvácení, hospitalizace a hrozící potrat, léky na udržení. Prozvracené dny, kdy jsem nemohla polknout ani vodu, a další hospitalizace a infúze, ale to je to nejmenší. Veškerá vyšetření od specialistů, zda to moje děloha a já vydržíme. Vyšetření, zda je placenta nyní dobře uchycená. Vše vypadalo dobře. U doktora jsem byla jako doma, měla jsem teda pořád velké bolesti v podbřišku. Ale ty jsem měla a pořád mám již od prvního porodu.

Potvrzen druhý klučina, testy všechny v pořádku. V 31.tt hospitalizace kvůli neustálému tvrdnutí, ale po lécích se to zlepšilo a já si v klidu připravila výbavičku, vybrala porodnici a domluvila si termín císařského řezu na 1. 12., na manželovy narozeniny (termín porodu byl 12.12.), přirozený porod po tom všem nepřicházel v úvahu.

No ale osud tomu chtěl opět trošku jinak a v 35.tt jsem měla divný pocit, že něco není v pořádku, že břicho tvrdne více, než je zdrávo, a necítím se dobře. Takový špatný pocit, no ono, jak se to vše blížilo, tak byl člověk nervózní, aby vše tentokrát dopadlo lépe, ale nedalo mi to a objednala jsem se o pár dnů dříve do poradny. Byla jsem přesně v 35+3tt, když jsem ráno přijela do Hořovic a po vyšetření mi byl doporučen klid na nemocničním lůžku, medikace na zklidnění děložní činnosti a verdikt otevřená na 2 prsty. Žádný velký nález na daný týden. Ok, tak jsem si lehla s tím, že pár dnů vydržím a půjdu domů.

Na večerním utz otevřená na 3, kontrakce a krvácení, které se neustále zvětšovalo. K tomu bolesti a nařízen okamžitý císařský řez, volala jsem manželovi, ať přijede… sotva dojel domů z nemocnice. Poslali mě na pokoj pro věci, ať se okamžitě vrátím. Pár lidí jsem stihla obvolat, že jdu na to, ať drží palce. Stres a špatné vzpomínky pracovaly, ale na to nebylo moc času, proběhla příprava a poté jsem došla na sál, kde se mi snažili napíchnout kanylu do zad. Nešlo jim to nejdříve kvůli mé skolióze, ale napotřetí se povedlo a zažila jsem co nikdy dříve. Štěstí při pohledu na mé čerstvě vyndané miminko. Dominik měl 2,9 kg… obřík na daný týden (první syn v 33+4tt 2,2 kg a viděla jsem ho až po 8 dnech, ale to je už jiný příběh). Domču odnesli na neonatologii a já byla šťastná, na chodbě čekal již manžel a ten den nikdy nezapomenu.

Proč opět předčasný porod? Dle lékařů to nezvládala moje jizva, byla úplně prosákla, při doteku se téměř rozpadala a byla jen otázka hodin, kdy by praskla. Má intuice a špatný pocit mě nyní přesvědčil, že člověk musí dát na své pocity. Bez toho by to dopadlo špatně. Domča si poležel 12 dnů na neonatologii, byl mezi prcka největší. Pár dnů měl pomoc při dýchání, poté sondičku s mlíčkem do žaludku a po týdnu jsem k němu nastoupila na intermedial a užívala si jeho blízkost. Bylo to velmi rychlé a úplně jiné než s prvorozeným. Nyní je Domískovi téměř 9 měsíců, je úplně zdravý a kromě návštěvy rizikové poradny a cvičení vojtovky je vše v nejlepším pořádku a já šťastná za dvě krásné děti.

Přečtěte si také první deníček – Naše trnitá cesta ke štěstí

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
svapi
2695
9.8.18 07:34

Gratuluji k druhému zdravému děťátku! Tvůj příběh jsem neznala, takže jsem si přečetla předchozí deníček. Klobouk dolů, že jste to vše zvládli. Překvapilo mě, že jste do druhého nakonec šli, ale i já, zatím bezdětná, těhotná, mám silný vnitřní pocit, že děti chci mít aspoň dvě. Pokud to aspoň trošku půjde. Takže chápu, že jste se takto rozhodli a jsem moc ráda, že to tentokrát dopadlo lépe a nemusíš mít stejné noční můry jako po prvním miminku. Hodně zdraví a štěstí celé rodince! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Terka14
418
9.8.18 13:17

Gratuluju k druhému chlapečkovi :hug: přečetla jsem si i tvůj první deníček a prožila sis teda hodně :hug: Já mám za sebou tři porody a všechny přirozeně a bez komplikací. Ani žádné komplikace v těhotenství. Člověk si ani mnohdy neuvědomí, co vše se může stát a že život je opravdu dar. Přeju hodně hodně zdraví tobě i tvé rodině :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
123Soňa
2719
10.8.18 10:25

Gratuluji. Byl to risk, ale vyšel! Jsem ráda, že to dobře dopadlo. Mimochodem, jak je na tom první chlapeček zdravotně, je to lepší- ty prudušky a tak…?
Přeji zdraví a pohodu celé rodině :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
ASAndrea
1226
10.8.18 11:02

U prvního deníčku jsem brečela. Já, starý cynik :roll: až tak silně na mě zapůsobil. u tohoto jsem tak nějak čekala, co bude, tak mě to zase až tak moc za srdce nevzalo. Jsem ohromně ráda, že jste všichni zdraví, šťastní a hlavně živí.

Moje tchýně rodila před 31lety. U porodu málem zemřela, dostala přes 3l krve, plazmu,porodila teda přirozeně. Teprve nedávno jsme při úklidu narazili na dokumenty z porodnice a z těch vyplynulo, že měla také placentu previa centrallis. Ovšem tehdy se to asi tak neřešilo, případně se o rizicích nevědělo. Můj muž přišel na svět do roka, poté ještě moje švagrová za 7 let. Situace se už nikdy neopakovala.

  • načítám...
  • Zmínit
Mondík
5135
10.8.18 12:02

Moc gratuluji k oběma dětem.To jste si teda vytrpeli,ale jste uzasni,že jste to takhle všechno zvládli :srdce:.A pak potkáte těhulky,které nemají vůbec žádné komplikace a pořád ve všem hledají problém,protože jsou „těžce nemocné“ :roll:.Přeji celé rodince jen zdravicko :*.

  • načítám...
  • Zmínit
Popokatepetla
5314
10.8.18 12:55

Moc gratuluju! Jedním dechem jsem přečetla i tvůj první deníček a teda klobou dolu, jsi neskutečná bojovnice. Jsem ráda, že vám ten risk s druhým těhotenstvím vyšel na jedničku :) Přeju, ať vám děti dělají jen samou radost :)

Příspěvek upraven 10.08.18 v 12:56

  • načítám...
  • Zmínit
cafina
76
10.8.18 14:03

@123Soňa no starsi je tezky astmatik, od 10mesicu bere neustale leky a 2× denne foukatka. Bez sos leku nevyjdeme z domu, 1× za rok jezdime do lazni, ale pomalu se to lepsi a jsem domluvena s lekari ze pokud bude do konce roku bez zachvatu tak pomalu zacneme snizovat leky. Jinak je v prubehu roku uz temer bez nemoci, jen proste toho tolik neudycha, obcas ho chytne astma zachvat a musi mit porad u sebe leky…ma i alergie a atopicky ekzem…vse se se vsim prolina…ale zaplat panbuh jen za to.

  • načítám...
  • Zmínit
cafina
76
10.8.18 14:05

podekovani

vsem moc dekuji za krasny komentare a gratulace…ano druhe dite sem si vybojovala, ale nevim zda jsem hrdinka protoze jsem zaroven i dost riskovala.Ale je to krasny a kluci rostou jako z vody.

Příspěvek upraven 10.08.18 v 14:06

  • načítám...
  • Zmínit
cafina
76
10.8.18 15:08

@ASAndrea uf tak to ma tchyne stesti ze prezila, ja ztratila 2,5l krve a to to do me lili horem dolem :-( drive bych pry neprezila stoprocentne. Ale verim ze to co se stalo se melo stat a muj zivot je ted mnohem kvalitenejsi, neresim blbosti..raduju se kazdy den z deti, z zivota…vim ze to pri prvnim porodu bylo o fous a u druheho risk..ale za to mi to stalo, kazdy den koukam na ty me kluciny a rikam si jaky je to dar.Rodinu sem dost potrapila, je fakt ze jsem obcas docela strelkyne, ale jak se rika kdo se boji nesmi do lesa :-). Dale osud uz pokouset ale nebudeme i kdyz lasky by se naslo jeste spousty.

  • načítám...
  • Zmínit
ilonka12
1120
10.8.18 15:13

@cafina Jsem ráda že nakonec všechno dobře dopadlo..Gratuluji ke krásným klukům..Myslíte že starší má astma díky těžšímu startu do života? Nebo by možná tyto problémy měl i kdyby byl donošený?? Mám taky nedonošené kluky dvojčata v 31 týdnu, neměli ani kilo a půl. Problémy nemaj ani ostatní nedonošené děti se kterými jsme zůstali v kontaktu Tyto problémy se nám naštěstí vyhly.

Příspěvek upraven 10.08.18 v 15:17

  • načítám...
  • Zmínit
cafina
76
10.8.18 15:36

@ilonka12 dobry den, to je tezke rici, mame astma i alergie v rodine, tak to muze byt tim..kazdopadne predcasny porod tomu taky uplne nepomohl. ..ale lekari rikaji ze to k porodu neprisuzuji. Je tak to jste mela teda drobecky.

  • načítám...
  • Zmínit
ilonka12
1120
10.8.18 16:32

@cafina U nás vše ok,jen jeden z nich má dioptrickou vadu,také asi už nikdy nezjistíme jestli by měl brýličky kdyby byl donošený,ale to je to poslední.

  • načítám...
  • Zmínit
pe-terka
25179
10.8.18 21:38

Gratuluji ke druhému chlapečkovi :kytka: Je úžasné, co všechno jsi dokázala překonat, aby se narodil :hug: Abrupce placenty, která tě potkala při prvním těhotenství, ženu velmi poznamená - fyzicky i psychicky. Musela ses s tím poprat a jistě to bylo velmi těžké. Je dobře, že jsi dala na svou intuici a že napodruhé byl průběh porodu o něco méně dramatický.
Doufám, že to zlé už sis vybrala a bude jen dobře. Hodně zdraví celé vaší rodince :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Anys29
1862
12.8.18 01:25

Se zatajeným dechem jsem si přečetla první deníček. Jsi moc statečná, že jsi šla do druhého těhotenství. Po předchozí zkušenosti klobouk dolů.l, já bych tuto odvahu neměla. Přeju tobě o tvým dětem hodně zdraví, to špatné už máte jistě za sebou! :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
dagmarkaa
23.8.18 07:47

Gratuluji k oběma kloučkům, jsi moc statečná, přeji vám hlavně zdraví :hug:

  • Upravit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Naše trnitá cesta ke štěstí