Naše plánování
Původně jsme se snažili si tak nějak ten náš život naplánovat, ale ejhle, příroda tomu chtěla jinak. A říkám si stále intenzivněji, že je to vlastně tak lepší, že někdy člověk potřebuje trochu nakopnout.
Na začátku léta jsme se s přítelem rozhodli, že začneme pracovat na miminku. Plánovali jsme si, jak by to bylo krásné, kdyby se naše děťátko narodilo na jaře nebo v létě, že by mohlo narozeniny slavit na zahradní party jako holčičky našich kamarádů. Proto jsem navštívila svého gynekologa, abych se ujistila, že je všechno v pořádku a my můžeme začít na miminku pracovat.
Poté, co doktor provedl zběžné vyšetření, mi sdělil, že si potřebuje ještě něco ověřit na ultrazvuku a ejhle, už žádné snažení nebylo třeba. Verdikt zněl, jste ve 3. měsíci. Nemohla jsem tomu uvěřit, antikoncepci jsem brala ze zdravotních důvodů nepřetržitě, žádné ranní nevolnosti, pořád jsem se cítila v nejlepší pohodě. Po chvíli jsme se s doktorem dobrali k tomu, že jde vlastně o takový suvenýr z lyžování v Alpách, prostě čerstvý vzduch a dobré rakouské jídlo udělaly své i navzdory antikoncepci.
Jaké byly moje pocity? I když jsme dítě plánovali a oba s partnerem chtěli, přece jen to byl trochu šok. Všechny plány jsme tak nějak směřovaly k tomu, že dítě by mohlo být tak za rok a najednou je to tady. Svět se obrátil o 180 stupňů a plány se musely lehce přehodnotit. Radost přišla po pár dnech, asi nejvíc pomohla reakce okolí, která byla kladná.
Už dlouho si z nás kamarádi utahovali, kdy to přijde, když jsme si rádi půjčovali jejich děti, takže jim to vlastně přišla jako taková samozřejmost. A vlastně proč ne, věk na to už určitě máme (do 30 nám toho moc nechybí), máme se rádi a zbytek se vyřeší.
Jako dobrý obrázek, nám také posloužil příklad jedné kamarádky, které se kvůli nemožnosti mít děti rozpadá manželství. Dovedla jsem si představit, že vzhledem k tomu, že oba máme rádi děti, by toto náš vztah taky mohlo poznamenat. Lepší než několikaleté marné snažení a zklamání je přece přehodnotit plány.
Následovala dovolená, kde jsme si vše tak nějak naplánovali se změněnou situací a zasnoubili se, stylově na rozhledně v Rakousku, když je náš malej vlastně tak trochu Rakušánek 
Kočárek už máme úspěšně vybraný, teď vybíráme další výbavičku a jméno a oba se moc těšíme na konec listopadu, kdy má malej přijít na svět. Bude to takový dárek k mým narozeninám, přítel dostal dárek ke svým narozeninám v podobě první fotky malého. A už potichu plánujeme, jak v budoucnu bude narození naší dcery dárek k přítelovým, v té době již manželovým, narozeninám.
Poučení tedy je, pokud člověk plánuje, je lepší mít záložní plán, co dělat, když nevyjde původní plán Důležité je věci brát, jak přijdou, a pokud možno s dobrou náladu.
Přečtěte si také
Vnouček ke mě ze školy chodí na obědy. V jídelně mu vůbec nechutná
- babiMáňa
- 18.09.26
- 598
Vnouček už je pořádný mladý chlapík a s tím samozřejmě souvisí i to, že má svůj názor. Když se letos rozhodl, že přestane chodit ve škole na obědy a místo toho chodí ke mě, neměla jsem s tím...
Můj příběh: Rakovina v těhotenství a cesta zpátky k životu ❤️
- AulinkaBohunka
- 18.09.26
- 296
Každý z nás se za život potýká s různými problémy a ten můj měl podobu rakoviny, která mi byla zjištěna v těhotenství.
Můj muž je děvkař. Když vidí hezkou ženu, přestávám pro něj existovat
- Anonymní
- 18.09.26
- 588
Svého muže mám ráda a v mnoha ohledech nám manželství funguje. Jenže stačí, aby se poblíž objevila atraktivní žena, a jako bych přestala existovat. Manžel ztichne, spadne mu čelist a bezostyšně...
Nechtěla jsem dceři dát mobil. Zjistila jsem, jak složité je to bez něj
- Anonymní
- 18.09.26
- 1099
Snad jen blázen by chtěl dát dítěti do první třídy mobil. Jenže od té doby, co dcera začala chodit do školy, narazila na nespočet situací, kdy bych jí nejraději zavolala. Když byla ve školce, bylo...
Podruhé jsem věřila, že to vyjde. Je to ale stejné jako v předchozím vztahu
- Anonymní
- 18.09.26
- 376
Po prvním manželství jsem si totiž přesně řekla, co už nikdy nechci. Nechci muže, který mě nebude poslouchat. Nechci vedle sebe někoho, kdo všechno nechává na mně. Nechci vztah, ve kterém se budu...
Najednou jsem zjistila, že si vlastně nic neužívám. Jen pořád něco řeším
- Anonymní
- 17.09.26
- 1214
Nedávno jsem si uvědomila něco, co mě docela vyděsilo. Mám v podstatě všechno, co jsem si kdysi přála. Mám rodinu, děti, práci, domov. Nic zásadního se neděje. A přesto mám poslední dobou pocit, že...
Moje máma nechce hlídat vnoučata. Tak ať jednou nečeká, že se o ni postarám já
- Anonymní
- 17.09.26
- 1426
Vím, že to zní hrozně. A možná mě teď část lidí označí za nevděčnou dceru. Jenže čím déle nad tím přemýšlím, tím víc si říkám, že některé věci v rodině prostě nejsou jen o tom, co kdo „musí“.
Kolegyně chodila do práce nemocná. Chytla jsem to já i mé děti
- Anonymní
- 17.09.26
- 2087
Asi jako každý rodič jsem se na začátek školního roku tajně těšila. Mít doma děti celé dva měsíce je pro pracujícího člověka opravdu náročné, i v případě, že děti jsou celkem samostatné. Když měli...
Syn už nechce, abych ho před školou objímala. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 17.09.26
- 684
Ještě nedávno se mě syn držel za ruku a před odchodem do školy mi dával pusu. Teď mě žádá, abych ho vysadila o ulici dřív a před spolužáky na něj nemluvila. Vím, že dospívá a osamostatňuje se....
„Dejte ho do speciální školy,“ říkají všichni. Autistický syn půjde do klasické
- Anonymní
- 17.09.26
- 783
Ještě před pár lety bych vůbec nevěřila, že budu muset někomu vysvětlovat, proč chci, aby moje dítě chodilo do běžné školy. Teď to řeším skoro pořád. Táhne se to s námi už nějakou dobu a čím víc se...
Takže čekáte chlapečka, že? Ale ke konci píšete o dceři? To myslíte tak, že si jste jistí, že druhé budete mít dceru? 
Či jsem to špatně pochopila 
, takovéhle náhody jsou nejlepší. I když ruku na srdce…otěhotnění přes antikoncepci podle mě není moc hříčka přírody, ale to, že se prostě zapomenou brát pilulky. Já prostě selhání HA nevěřím, vždy je to selhání lidského faktoru a ujišťoval mě o tom i gynekolog. Ale to jen taková vskuvka, nebrat ve zlém prosím 
Jééééžiš, musíte řešit takovouhle kravinu? Myslíte, že smyslem konce deníčku bylo, že další bude určitě holčička a narodí se přesně k manželovým narozeninám? Říká vám něco slovo „nadsázka“? Ach jo, někteří by se měli držet hesla: „Když nemůžeš říct nic hezkého, tak raději mlč.“ 