Moje akční těhotenství
Mám 5 dnů po termínu, narozeniny, a ještě před nedávnem by mě ani ve snu nenapadlo, že budeme mít prosinčátko, takže bych si teď ráda zrekapitulovala svoje těhotenství.
O našem plánování neplánování těhotenství jsem již deníček napsala. Jelikož jsem otěhotněla trochu dříve, než bylo v plánu, dítě přišlo v podstatě do rozjetého vlaku. Všechny naše aktivity jsme měli naplánované plus mínus do konce tohoto roku a ono ejhle, osud tomu chtěl jinak.
I přes všechno jsme samozřejmě měli oba s přítelem z těhotenství radost, stejně jako jeho rodiče. Horší to bylo v práci a v případě mé mamky. Ta to v podstatě bere tak, že jsem si zničila život a kariéru… jen pro upřesnění, dnes je mi 28 let, mám vystudovanou VŠ a tři a půl roku praxe. Tento týden jsem měla dle původního plánu dělat profesní zkoušky, na které se nakonec chystám nejspíš v červnu příštího roku. Přijde mi vzhledem k věku a k tomu, že půjdu do důchodu (pokud vůbec někdy) tak za 40 let, že jestli něco stihnu teď, za půl roku nebo snad za dva roky, je úplně absurdní.
A pokud jde o situaci v práci, tak tam personalistka prohlásila, že moje těhotenství je velká nepříjemnost a že jsem jí před rokem a půl, když jsem nastupovala, zatajila skutečnost, že chci otěhotnět… radši no comment, co byste taky chtěli od čtyřicetileté staré panny 
Moje šéfka se taky vyznamenala, jelikož mi začala dávat dvojnásobek práce než ostatním a samozřejmě tu největší drbačku, ale já jsem si řekla, že takoví lidi mě neporazí, na neschopenku nepůjdu a vše zvládnu a taky že jo, na mateřskou jsem odešla 6 týdnů před porodem a musím říci, že se mi po takové práci ani trochu nestýská!
A v čem vlastně bylo moje těhotenství akční? Pokud jde o jakékoliv nevolnosti nebo zdravotní potíže, tak ty se mi tedy vyhnuly velkým obloukem. Spokojeně jsem až do sedmého měsíce jezdila na jednodenní služební cesty, takže malej se se mnou v bříšku hodně nacestoval. Jelikož letošní podzim byl ve znamení jablek, tak jsme snad 5 víkendů strávili ve znamení jablečných brigád Sekání trávy na chatě se mi taky nevyhnulo, poslední tak ve 30. týdnu. V srpnu jsme stihli dovolenou na Lipně, samozřejmostí bylo, že jsem spokojeně vyrazila na kopec pěšky, proč jet lanovkou, navštívili jsme asi tři rozhledny a já po 5 letech seděla na kole a ujela na něm asi 30km
Ve 32. týdnu jsem absolvovala výlet do Vídně, na který jsem se sama autem dovezla, kromě toho následovalo bezpočet sobotních jednodenních výletů, ten poslední dva dny před termínem porodu, a vycházek do lesa za účelem hledání hub Prostě jsem nevydržela ani chvíli sedět nebo ležet, ze začátku mi všichni říkali, že bych měla odpočívat, ale pak to stejně vzdali, protože to nemělo cenu. Já jsem se cítila pořád dobře, tak je přeci lepší trénovat fyzičku na porod! A taky jsem si dělala srandu, že se autem dovezu i do porodnice, jelikož vzdát se řízení u mě nehrozí
A aby toho nebylo málo, ještě se stěhujeme. Byt máme od 1. 12., dnes, 30. 11., jsem byla podepisovat nájemní smlouvu, a tak nějak mimochodem se musíme taky zařídit Holt asi největší tíha bude spočívat na bedrech přítele, což ovšem nevím, jak se skloubí s jeho oslavami narození malého, ony se totiž u nás už asi před měsícem začaly objevovat rozličné láhve alkoholu
Do dneška jsem byla nucena být v klidu, když mě paní doktorka nechala ležet teď dva dny v nemocnici. Důvod byl ten, že mě chtěli porod vyvolat, ale jaksi dodatečně zjistili, že je ještě brzy, a když už jsem tam jednou byla, tak si mě tam nechali alespoň ty dva dny a dneska slavnostně propustili na víkend domů, takže v neděli by mě mělo čekat vyvolávání. Jenže za tu dobu jsem nasbírala spoustu cenných babských rad, jak porod vyvolat jinak než v nemocnici, takže očekávám hodně akční sobotu a neděli
Nebudu již čtenářky nudit delším deníčkem, i když se mi v hlavě honí ještě x věcí, které jsem za těch pár měsíců stihla, ale o tom třeba jindy. Každopádně jsem vděčná za tak bezproblémový průběh těhotenství a našeho malého se už nemůžeme dočkat, když už pro něj máme ten nový byteček a spoustu krásných věcí
Přečtěte si také
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 1423
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 625
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 1314
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 379
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 378
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 1572
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 4149
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 1202
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 3261
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 1553
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...
. Těhotenství jsem měla dost podobné, bezproblémové a akční. A řídila jsem ještě 3dny po termínu, kdy jsem se v noci odvezla z kamarádky svatby 
Těhotenství není nemoc. Přeju ať se miminko rozhodne vylézt samo a máš rychlý a bezbolestný porod 
když jsem v pořádku, tak proč se válet doma? Kdybych nemohla, tak by to jistě bylo jiné…
Za pár týdnů mě čeká druhý a jestli bude ještě rychlejší, jak se říká, tak už se na Vánoce radši stěhuju do porodnice, abych prtě nevyprdla někde cestou 
Jinak během těhotenství jsme se stěhovali do nového domečku, ten potřeboval vymalovat a protože jsem doma na neschopence (kvůli práci) tak jsem vymalovala celej domek. Nepřišlo mi na tom nic divného. Je pravda že občas okolí vysvětlit že jsem těhotná ne nemocná, je fakt makačka 
tak jak to dopadlo? Už je brouček na světě?? Doufám, že ano a že je vše jak má 
žádné potíže a pokud to šlo, pořád s úsměvem 
) kde se v půl 7 ráno narodil kuba, 37+0. podotýkám v červenci, takže jezdit hodinu do brna, tam odjezdit hodinu a půl jízd a zas hodinu domů, s minimem záchodů, ale pít musíš, aby ses soustředila. pupek se za volant skoro nevešel… no sranda, né? 
ještě jsem zvládla úspěšně (v 7.měsíci) ukončit jednu školu, rozvést se, vdát se, přestěhovat celý byt, když se nastěhoval manžel… no a teda aby byla moje gynekoložka spokojená a nenadávala mi pokaždé, že se uhoním, tak jsem nechala půlku předmětů z letního semestru na příště, stejně mi zbýval krom toho ještě jeden. takže v půl roce syna jdu do školy a konečně ze mě bude i ten inženýr 
