Naše půlroční štěstíčko

Celou dobu mého těhotenství jsem nedělala nic jiného než sledovala diskuze, rady a deníčky zde na eMiminu Samozřejmě potají v práci a veřejně doma Nejspíš bych měla začít tím, jak to celé vlastně začalo Byl chladný podzimní den, přesněji 18. listopadu 2010. Vím to přesně proto, že ten den mi vyšel ráno 6. negativní těhotenský test. Miminko jsme sice s manželem (se kterým jsem byla tehdy měsíc vdaná) neplánovali, ale já tak nějak vnitřně cítila, že mi tikají biologické hodiny.

O miminku se mi zdálo už několik dní, ve snáři mi neustále svítila věta „Příchod miminka“ několikrát jsem ten sen oplakala, protože nebyl skutečný. Doktoři mi předvídali dlouhé a těžké snažení kvůli špatným vejcovodům a vaječníkům Nicméně ve mě hlodal přeci jen ten malý červíček „udělej si ještě jeden test“. Už jsem si říkala, že půjdu další den k doktorovi na vyvolání MS, protože jsem měla už 10 dnů zpoždění. Když vám, ale někdo od 16 neustále cpe do hlavy, že jen tak neotěhotníte, věřit zázraku je opravdu těžké.

Ještě ten den jsem si sjela v rámci služební pochůzky do lékárny pro Mamatest a ztišila tak své svědomí, i když mi 6 testů jiné značky neukázalo nic než jen jednu čárečku. Ještě ten den se můj život obrátil vzhůru nohama! Byla jsem TĚHOTNÁ! (test jsem si udělala ještě v práci), kolegyně mi test přišla potvrdit, protože jsem měla obavy, že jsem si vysnila druhou čárku Ještě ten večer jsem to sdělila manželovi a ještě za tepla ten víkend mým a jeho rodičům Nepřipouštěla jsem si, že by se mohlo něco stát, prostě jsem věřila že vše bude OK 

Jako prvorodička jsem samozřejmě šílela a všechno si hned nakupovala, čančala a připravovala Teď se tomu musím zpětně opravdu smát V 16. tt jsem byla na 3D, kde mi potvrdili chlapečka Už od prvního dne těhotenství jsme věděli, že se kluk bude jmenovat Davídek Od té doby jsem na své bříško mluvila jménem , hladila ho a užívala si Já trubka jsem však četla několik smutných deníčků a nahlodala si do hlavy, že se malému něco stane před porodem - uvázání pupeční šňůry kolem krku, zkažená plodová voda atd. Nikdy na tohle nemyslete! Jsou to jen plané strachy a mě to akorát trošku pokazilo závěr těhu Hrozně jsem se o toho naše prcka bála (podle doktorka byl pouhou cystou  )

Následovaly další těhu kontroly, ultrazvuky, natáčky a stále mě ujišťovali, že je s miminkem všechno v pořádku (holt jsem byla taková hysterka trošku ). Myslím, že nejsem jediná, která se bála o miminko, když už přišlo jako dar z nebes No a nastal 23. červenec 2011, den našeho termínu. Jelikož jsem astmatička, tak jsem ještě ten den nastoupila do porodnice na vyvolávání, protože se Davídkovi na svět vůbec nechtělo 23. července zavedli 1. tabletu a nic… 24. července ráno zavedli 2. tabletu a nic… když už mi přišly slabé kontrakce a já se těšila jak blázen na tu bolest a na úlevu a že budu držet ten svůj uzlíček po 9 měsících v náručí, tak mi kontrakce sestřičky zastavily… prý, že když by to bylo k porodu, tak budou kontrakce přetrvávat - nepřetrvaly.

Večer 24. července zavedli další, v pořadí 3. tabletu… a už to začalo Nebudu vám tu popisovat celý průběh porodu, byla to neskutečná bolest Davídkovi se na svět vůbec nechtělo. Po x hodinách nepřetržitých kontrakcí a mého neuvěřitelného vyčerpání přišel Davídek na svět akutním císařským řezem v 1:47 ráno, dne 25. července, a tohle datum nikdy nezapomenu! (akutní císař byl z důvodu mého vyčerpání, astmatického záchvatu a srdečního selhávání miminka ), ale Dáda to zvládl bravurně! Když jsem se ve 3 ráno probudila (1,5 hodiny od SC), tak mě manžel držel za ruku a jen mi stihl říci, že je s maličkým vše v pořádku a že se vyhřívá v inkubátoru, než jsem upadla do dalšího spánku. Ráno v 6 jsem se probudila a vše mi došlo! Davídek je na světě! Břicho nikde (opravdu zvláštní pocit po 9 měsících  ).

Ve 12 hodin ten den mi ho přivezli a už neodvezli A protože už je to deníček dlouhý a pro někoho asi i nezáživný, tak to zkrátím Zažívám nejkrásnější půlrok svého života. Miláček se má čile k světu, z malého nicnedělajícího klubíčka se nám za těch 5 měsíců vyklubal krásný čilý klučík se zájmem o svět Už se koukáme na vše kolem z bříškové periferie, strkáme nožičky pod zadeček a zkoušíme, co to udělá, vše ochutnáváme a papkáme lžičkou Je to ještě krásnější než jsem si představovala Uff a je to za mnou Doufám, že jsem vás neunavila… dlouhé a skoro o ničem, ale ta prťata jsou o NĚČEM, a to se nedá slovy vyjádřit