Od snažení po sedmý měsíc
- Těhotenství
- Broadway
- 25.06.14 načítám...
Naše snažení začalo v srpnu roku 2013, kdy jsem vysadila antikoncepci a celá natěšená doufala, že už v září menstruace nepřijde a já budu moct začít nakupovat věci na mrňouska.
Ale menstruace bohužel přišla. A přišla i další 3 měsíce. Před Vánocema jsem si řekla, že to vzdávám, že nám to asi není souzený a přestala jsem se na to soustředit.
A pak to přišlo.
V lednu 2014 jsem to už nedostala, tak jsem si udělala těhotenský test a byly tam dvě čárky.
Celá nadšená jsem to zavolala přítelovi do práce.
Místo radosti a nakupování věciček začal strach. Začala jsem krvácet a už v 6. týdnu musela nastoupit na rizikové těhotenství. Místo přibírání jsem začala hubnout a pořád jsem krvácela.
Ve 3. měsíci krvácení skoro ustalo a začaly těhotenské nevolnosti. Žádné ranní, ale pěkně celý den i večer. Vždy, když mi bylo nejhůř, tak jsem si řekla, že to všechno dělám pro svoje dítě a i přes ty hrůzy ho moc miluju.
V pátém měsíci jsem si musela začít zvykat na to, že nečekám vytouženou holčičku, ale chlapečka. Nejvíc mi pomohlo, když prcek začal kopat. Tím mi došlo, že je úplně jedno, co čekám, hlavně že bude v pořádku.
Teď jsem na začátku 7. měsíce těhotenství a začínají mě bolet záda, natékat nohy. Ale stojí to za ten pocit, když se prcek začne v bříšku vrtět.
Vím, že už teď mě potřebuje a já tu vždy budu jen pro něj.
Tak a jak to bude dál? To se uvidí, ale určitě se s vámi o tu radost podělím. ![]()
Přečtěte si také
Když srdce bloudí: Můj příběh o ztracené lásce a nekonečném hledání
- Anonymní
- 05.05.26
- 7
Ahoj, možná se potřebuji jen vypsat. Prosím, neodsuzujte mě – jsem prostě jen hrozně nešťastná a začínám pochybovat, že ještě někdy budu šťastná. Je mi 23 let, studuji, a přestože bych měla mít...
Deník: Život na vedlejší koleji (3. díl)
- Anonymní
- 05.05.26
- 53
Víkend byl peklo. Znáte to, holky – takový ten hrozivý klid před bouří, kdy se na manžela usmíváte, podáváte mu ovladač, ptáte se, jaký měl den, a v duchu ho přitom porcujete tupým kuchyňským nožem.
Po letech jsem potkala kamarádku z dětství a nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 04.05.26
- 4648
Myslela jsem, že se mi to zdá. Seděla jsem v kavárně, čekala na klienta a v tom jsem zahlédla Alenu. Nejdřív mě napadlo, že je jí jen podobná. Moje dávná kamarádka z dětství. Taková krásná holka to...
Čeká mě svatba v kostele: Kněz mě učí poslušnosti a chce znát detaily z ložnice
- Anonymní
- 04.05.26
- 1995
Láska hory přenáší, říká se. Ale co když ty hory mají podobu barokní fary, vrzajících židlí a muže v kolárku, který mi s ledovým klidem vysvětluje, že moje role v nadcházejícím manželství je v...
V kině se dvěma holkami najednou: Tahle šílená výmluva mi zachránila krk!
- Anonymní
- 04.05.26
- 1031
Říká se, že chlap zvládne dělat jen jednu věc pořádně. No, já si myslel, že zvládnu dvě holky najednou. Nebudu si tu hrát na svatého – prostě jsem si užíval. Jana byla taková ta jistota, vztah, co...
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 3958
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2674
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 1325
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 7746
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 4992
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...